Výskyt zavíječe kukuřičného v roce 2025

09. 08. 2026 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 3266x

Produkce kukuřice v České republice v posledních letech vykazuje značné meziroční kolísání, které je do značné míry podmíněno průběhem počasí a pěstitelskými podmínkami. Z hlediska výskytu škodlivých organizmů, zejména zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis), a s ním souvisejícího napadení palic bělorůžovou hnilobou (Fusarium spp.), lze rok 2025 hodnotit jako méně příznivý pro rozvoj obou těchto zdravotních problémů kukuřice.

Rok 2025 přinesl výrazně nadprůměrné výsledky zejména u kukuřice pěstované na zeleno, jejíž sklizeň dosáhla 7 987 tis. t, což představuje meziroční nárůst o 11 %. Tento růst byl podpořen zvýšením hektarového výnosu na 35,29 t/ha (+9,7 %), čímž se letošní sezona zařadila mezi nejlepší za poslední 3 roky. Podobně pozitivní trend byl zaznamenán i u kukuřice na zrno, jejíž produkce dosáhla 803 tis. t, což je rovněž o 11 % více než v předchozím roce. Kromě rozšíření osevní plochy o 3,3 % přispěl k růstu produkce také zvýšený hektarový výnos, který dosáhl 8,86 t/ha (+8 %).

Zavíječ kukuřičný je v podmínkách střední Evropy klíčovým hmyzím škůdcem kukuřice. Požerky housenek oslabují rostliny, zvyšují poléhání, snižují výnos, a především otevírají vstupní brány pro patogeny rodu Fusarium, které mohou snižovat kvalitu zrna a zvyšovat riziko produkce mykotoxinů. V našich podmínkách se proto dlouhodobě sleduje současně výskyt škůdce i houbových chorob.

Palice kukuřice s výskytem drtin po žíru larev zavíječe

Nálet zavíječe kukuřičného do lapačů

Letová aktivita zavíječe kukuřičného v roce 2025 (tab. 1) začala prvními záchyty již v červnu (od 7. 6. ojedinělé kusy) a výrazněji se rozběhla na konci června. Hlavní vrcholy náletu připadly na střed července a následně na střed srpna, po nichž následoval pokles na začátku září.

Nejvyšší denní intenzity byly zaznamenány v Oblekovicích (okres Znojmo) - až 40 ks (14. 7.); v srpnu zde došlo k opakovanému zesílení na 36–38 ks (14.–28. 8.), místy až 30 ks (29. 8.). V Lípě (Havlíčkův Brod) kulminoval nálet na 12 ks (7. 7.), zatímco v Bohuslavicích (Jihlava) se objevila lokální maxima 15–17 ks (25. 7.–13. 8.). V Holicích (Olomouc) dosáhly záchyty 11 ks (30. 6.) a v Chylicích (Uherské Hradiště) 9 ks (30. 6.).

Analýza denních úlovků zavíječe ze světelných lapačů (SL) dále potvrdila obecný fakt, že vrcholy náletu se s rostoucí nadmořskou výškou posouvají do pozdějších termínů. Data obsahují informace z krajů bez potvrzeného výskytu bivoltinní populace tak, aby 2. vlna z teplých nížin nedeformovala časování 1. generace.

Nejvyšší intenzity napadení zavíječem byly zaznamenány ve Véskách (okr. Uherské Hradiště, ZLK) s hodnotou 44 %, dále pak v Letovicích (okr. Blansko, JHM) a Trboušanech (okr. Brno‑venkov, JHM) okolo 35 %. Výrazně vysoké hodnoty se objevily také v Úvalně (okr. Bruntál, MSK) 27 % a v Rakvicích (okr. Břeclav, JHM) 22 %. Vyšší intenzita napadení byla dále evidována v Roblíně (okr. Praha‑západ, STK) 21 %. Z regionálního pohledu se však nejčetnější výskyt vysokých hodnot koncentroval do Jihomoravského kraje, který sdružuje hned několik lokalit s intenzitami nad 20–35 % (Letovice, Trboušany, Rakvice, a opakované zvýšené hodnoty v okresech Hodonín a Brno‑venkov).

Tab. 1: Letová aktivita zavíječe kukuřičného (ÚKZÚZ, 2025)

Fuzarióza palice kukuřice

Výsledky monitoringu fuzarií v roce 2025

U Fusarium spp. bylo absolutní maximum 36 % zaznamenáno v Trboušanech (Brno‑venkov, JHK), následované Letovicemi (Blansko, JHM) 30 a Holany (Česká Lípa, LBK) 30. Další velmi vysoké hodnoty tvoří Kostelec na Hané (Prostějov, OLK) 26,7 a Opolánky (Nymburk, STK) 24. Také u fuzárií se tedy nejvyšší (a současně četné) hodnoty kumulují v Jihomoravském kraji, a to zejména v okresech Brno‑venkov a Blansko (tab. 2).

Pro praxi zásadní je identifikace lokalit, kde současně vystupují vysoké hodnoty zavíječe i napadení bělorůžovou hnilobou palic - neboť poškození pletiv larvami prokazatelně usnadňuje vstup a rozvoj Fusarium spp. V roce 2025 se jednalo o lokality Trboušany, Letovice a Vésky. Uvedené trojice představují vysoce rizikové kombinace, v nichž lze očekávat výrazný dopad na výnos i kvalitu zrna (riziko mykotoxinů).

Tab. 2: Napadení kukuřice fuzárii a zavíječem (ÚKZÚZ, 2025)

Proč právě Jihomoravský kraj?

Syntéza dat ukazuje, že JMK v roce 2025 nesl největší celkovou zátěž: nejen že se zde vyskytly nejvyšší sub‑maximální a četné vysoké hodnoty zavíječe i fuzárií, ale také největší počet lokalit se souběhem obou jevů (Trboušany, Letovice, Rakvice aj.).

Tyto výsledky jsou v souladu s dlouhodobou zkušeností, že teplejší a delší vegetační období spolu s vyšším podílem kukuřice v osevních postupech podporují populační hustotu zavíječe a vytvářejí vysoce příznivé mikroklima pro rozvoj fuzárií, zejména při srážkových epizodách v období kvetení. Z praktického hlediska to podtrhuje potřebu včasné signalizace a zásahů (termíny ošetření se v jednotlivých regionech liší, ale kritické je období letu a líhnutí larev) a důsledný management posklizňových zbytků a agrotechniky (omezování přezimovacích zdrojů škůdce, volba hybridů a technologií omezujících poranění pletiv).

Jak se shodoval model SET s nálety do lapačů?

Na základě porovnání predikcí modelu SET s denními záchyty ve světelných lapačích lze říci, že nástup letu model typicky zachycuje velmi přesně nebo s malou odchylkou. Pro vybrané lokality v Oblekovicích, Lípě u Havlíčkova Brodu a Židovicích u Hnojnic sedí termín „první motýl“ v rozmezí 0−3 dny proti realitě, zatímco v Holicích u Olomouce se skutečný první záchyt objevil o 9 dní později než predikce. Tato odchylka v Holicích dobře ilustruje, že do časování nástupu se může lokálně promítat mikroklima - např. městský tepelný ostrov, expozice a reliéf stanoviště, vzdálenost umístění lapače od pole.

U milníku „vrchol náletu“ je obraz diferencovanější. Shoda vyšla pouze pro Oblekovice (odchylka +3 dny), zatímco v Holicích, Lípě a Židovicích model předpověděl pozdější kulminaci, než byla skutečně zaznamenána v lapačích (odchylky -20, -33 a -10 dní). Z praktického hlediska to znamená, že lokální maxima mohou nastat dříve, než naznačují kumulované teplotní sumy pro 670 °C na nejbližší stanici. Vliv mít může nejen mikroklima, ale i heterogenita porostu a krajiny (např. závětří, okrajové efekty, koridory šíření) a definice „vrcholu“ v terénu (reálné denní max. záchytů) oproti modelovému průměrnému vrcholu (tab. 3).

Tab. 3: Porovnání modelu SET s nálety do lapačů

Pozn.: *pro lapač Židovice u Hnojnic byla použita nejbližší dostupná stanice v okrese Louny - Smolnice u Loun, **Židovice mají 2denní maxima 18 ks (17. 7. a 12. 8.); metodicky bereme časově 1. vrchol (17. 7.)

Shrnutí výsledků a doporučení

Pěstování kukuřice v oblastech s vysokým zastoupením této plodiny v osevních postupech (OP), a to nejen v tradičně nejteplejších regionech, představuje v posledních letech stále větší agronomickou výzvu. Rostoucí variabilita průběhu počasí během vegetace, střídání období sucha a intenzivních srážek i častější výkyvy teplot významně ovlivňují vitalitu porostů a stabilitu výnosů. Současně se zvyšuje i tlak některých významných škůdců kukuřice, především zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) a bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera). Jejich výskyt bývá jedním z faktorů, které se podílejí na zvýšených ztrátách na výnosu i na zhoršení zdravotního stavu porostů.

Poškození rostlin způsobené larvami zavíječe vede k mechanickému narušení stébel a palic, čímž se zároveň vytvářejí vstupní brány pro patogenní houby, zejména z rodu Fusarium. Tyto patogeny následně způsobují hniloby palic a stébel a mohou vést k významné kontaminaci zrna mykotoxiny. Ty představují nejen agronomický, ale i kvalitativní a zdravotní problém, protože negativně ovlivňují využitelnost produkce v potravinářství i krmivářství.

Kromě tradičních preventivních agrotechnických opatření, mezi která patří především vhodný osevní postup, zpracování posklizňových zbytků či volba tolerantních hybridů, je v oblastech s intenzivním pěstováním kukuřice, zejména při jejím opakovaném pěstování v monokultuře, hodno věnovat zvýšenou pozornost monitoringu škůdců. V regionech, kde je potvrzena bivoltinní populace zavíječe kukuřičného, se jako důležité ukazuje sledování náletu imag pomocí světelných lapačů. Ty by měly být umístěny přímo v porostech kukuřice nebo alespoň v jejich bezprostřední blízkosti, aby co nejlépe odrážely aktuální situaci v dané lokalitě.

Pro stanovení termínu ochranných opatření mohou být užitečným pomocníkem také prognostické modely založené na sumách efektivních teplot. Ty poměrně spolehlivě signalizují počátek letu dospělců, nicméně předpověď vrcholu náletu se může v praxi od skutečného průběhu výrazně lišit. Přesnost prognózy je totiž ovlivněna celou řadou lokálních faktorů, mezi které patří zejména expozice a reliéf stanoviště, mikroklimatické podmínky dané lokality, vzdálenost mezi meteostanicí a místem výskytu škůdce, stejně jako vzdálenost samotného lapače od sledovaného porostu. Proto je vhodné modelové předpovědi vždy kombinovat s přímým monitoringem v terénu.