Výsledky pokusů s insekticidy proti mandelince bramborové v roce 2021 a porovnání s dlouhodobými daty

27. 07. 2022 Ing Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 1616x

Uplynulý rok z hlediska výskytu mandelinky bramborové patřil obecně k letům průměrným (tab. 1). Na některých lokalitách však byl výskyt škůdce vysoký a bez insekticidní ochrany by způsobil vážné výnosové ztráty.

Například na lokalitě pokusů v ranobramborářské oblasti jižní Moravy v Žabčicích ve Školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně byla zaznamenána nejvyšší obsazenost trsů larvami mandelinky od roku 2009 (tab. 2). V bramborářské oblasti Vysočiny se rok 2021 vyznačoval o něco pozdějším výskytem larev, zapříčiněným především chladnějším a deštivějším jarem, kdy docházelo i k opoždění výsadby a následnému pozdějšímu vzcházení porostů. S tím také souvisí nerovnoměrný vývoj mandelinky, kladení vajíček a líhnutí larev. Pěstitelé většinou jedním postřikem nepostihly celý vývoj první generace a museli tak aplikaci opakovat po vylíhnutí další části vajíček, která byla nakladena až po první aplikaci.

Při ochraně porostů proti mandelince bramborové insekticidy je zcela nezbytné dodržovat antirezistentní strategii, jejímž základem je střídání účinných látek s odlišným mechanizmem účinku. Důvodem je, že u mandelinky bramborové velmi rychle dochází k selekci rezistentních jedinců a následně celých populací vůči účinným látkám používaných insekticidů.

V posledních letech je ale dodržení požadavku antirezistentních zásad stále obtížnější, neboť se možnost výběru účinných přípravků stále zužuje. Za poslední tři roky byly vyřazeny z registru přípravků na ochranu rostlin proti mandelince bramborové přípravky na bázi imidaclopridu, thiamethoxamu, chlorpyrifosu a od loňského roku již nelze používat přípravky na bázi thiaclopridu. Je nutno konstatovat, že tyto účinné látky velmi dobře účinkovaly jak na populace mandelinky, tak zároveň i na populace mšic, což bylo jejich velkou výhodou.

Podle Registru přípravků na ochranu rostlin je v ČR v současné době, bez souběžných dovozů, pro profesionální uživatele ve velkobaleních proti mandelince bramborové registrováno 25 přípravků (tab. 3), z toho je 16 ze skupiny pyretroidů, čtyři ze skupiny neonikotinoidů, ale všechny pouze na bázi acetamipridu, tři ze skupiny diamidů, jeden ze skupiny spinosinů a jeden botanický insekticid.

Tab. 1: Intenzita výskytu mandelinky bramborové v letech 2011 až 2021 v ČR

Tab. 2: Přehled prvního termínu aplikace insekticidů proti mandelince bramborové a průměrný výskyt larev na neošetřené kontrole na jednom trsu v letech 2009 až 2021 na lokalitě Žabčice

Tab. 3: Insekticidy registrované v ČR proti mandelince bramborové (březen 2022)

Tab. 4: Přehled variant zařazených do pokusu v roce 2021, kde se sledovala účinnost proti mandelince bramborové

Polní pokusy

Účinnost insekticidů na mandelinku bramborovou byla tradičně sledována v ranobramborářské oblasti jižní Moravy v Žabčicích, ve školním zemědělském podniku Mendelovy univerzity v Brně. Pokusy byly založeny metodou úplně znáhodněných bloků s kontrolami zahrnutými do bloků. Způsob založení byl podélný. Byla použita běžná agrotechnika s aplikací herbicidů a fungicidů. Na lokalitě Žabčice bylo založeno 10 variant, ve třech opakováních na parcelách o ploše 25,2 m². V přesném polním pokusu byla na lokalitě Žabčice vysázena odrůda Rosara ve sponu 75 × 30 cm. Dávka vody byla u všech variant 400 l/ha.

Insekticidy, které byly zařazeny do pokusu, jsou uvedeny v tabulce 4. Do pokusů byly vybrány insekticidy ze všech skupin chemických látek, které v současné době registr přípravků proti mandelince nabízí. Navíc zahrnovaly i dva přípravky registrované pouze proti mšicím v bramborách, abychom ověřili jejich případnou účinnost i na mandelinku bramborovou. Jednalo se o přípravky Movento 100 SC a Gondola.

V době aplikace se na pokusných parcelách v Žabčicích vyskytovala s největší četností larvální stadia LII a LIII. Hodnocení mandelinky bramborové byla prováděna u pěti vyznačených trsů na každém opakování dané varianty, které byly nejvíce napadeny larvami mandelinky bramborové.

Hodnocení proběhla vždy ve dvou termínech po aplikaci.

Graf 1 zobrazuje průměrnou účinnost insekticidů na mandelinku bramborovou, která byla vyhodnocena metodou podle Hendersona-Tiltona. Graf 2 pak znázorňuje procento úbytku listové plochy žírem mandelinky bramborové. Grafy 3 až 9 ukazují dlouhodobé trendy v účinnosti vybraných insekticidů.

Výsledky pokusů

Chemická skupina: Diamidy

Počet účinných látek v dané skupině: 2

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR: 3

Zjištění rezistentních populací v ČR: NE

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: ANO

Možnost použití v ekologickém zemědělství: NE

Zařazené přípravky v pokusu:

• Benevia - úč. l. cyantraniliprole, dávka 0,125 l/ha,
• Coragen 20 SC - úč. l. chlorantraniliprole, dávka 0,06 l/ha.

V roce 2021, stejně jako v letech předešlých, tyto přípravky vykázaly proti mandelince bramborové, resp. proti jejím larválním stadiím, nižších stupňů nejvyšší účinnost, která se po 8 dnech od aplikace blížila 100 %. Byla zjištěna také velmi dobrá účinnost na mortalitu larev již při prvním hodnocení po aplikaci. Tomu odpovídá i nejnižší nárůst procenta úbytku listové plochy (defoliace) 8 dnů po aplikaci, kdy došlo k jeho minimálnímu nárůstu přibližně o 2 %.

Z dlouhodobého hlediska se poměrně často setkáváme u diamidů s o něco nižší účinností právě pří prvním hodnocení po aplikaci, které se standardně provádí s odstupem 1 až 3 dnů. Jako příklad uvádíme graf 3, kde je znázorněna účinnost přípravku Coragen 20 SC od roku 2012, kde v některých letech můžeme zaznamenat právě nižší účinnost při prvním hodnocení. Při pohledu na graf 4, ale je zřejmé, že ani v těchto letech nedochází k úživnému žíru a procento úbytku listové plochy zůstává za sledované období prakticky nezměněno, kdežto u neošetřené kontroly dochází k defoliaci i v řádech desítek procent v závislosti na intenzitě výskytu mandelinky bramborové v daném roce. To potvrzuje tvrzení, že diamidy způsobují mimo jiné i svalovou disfunkci a larvy přestávají žrát.

Chemická skupina: Spinosiny (biologické přípravky)

Počet účinných látek v dané skupině: 1

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR: 1

Zjištění rezistentních populací v ČR: NE

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: ANO

Možnost použití v ekologickém zemědělství: ANO

Zařazený přípravek v pokusu:

• SpinTor - úč. l. spinosad, dávka 0,15 l/ha.

Účinná látka spinosad je látka získaná fermentační činností běžně se vyskytující půdní bakterií Saccharopolyspora spinosa.

Již od svého uvedení na trh si tento biologický přípravek udržuje vynikající účinnost, kterou potvrdil i v roce 2021. Jeden den po aplikaci dosáhla účinku více než 95 % a 8 dnů po aplikaci byla zjištěna účinnost již téměř 100 %. Z grafu 2 pak vyplývá, že i úbytek listové plochy se prakticky zastavil.

Z dlouhodobého hlediska (graf 5) je zřejmá jeho okamžitá účinnost na mortalitu larev, která je srovnatelná s účinností již zakázaných neonikotinoidů na bázi thiaclopridu nebo thiamethoxamu.

Botanický preparát, rostlinný extrakt

Počet účinných látek v dané skupině: 1

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR: 1

Zjištění rezistentních populací v ČR: NE

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: ANO

Možnost použití v ekologickém zemědělství: ANO

Zařazený přípravek v pokusu:

• NeemAzal T/S - úč. l. azadirachtin, dávka 2,5 l/ha.

Účinná látka se získává z výtažku ze semen stromu Azadirachta indica pocházejícího z Indie.

Jak potvrzují dlouhodobé výsledky pokusů, přípravek mandelinku bramborovou přímo nehubí (graf 6), ale zastavuje žír brouků a larev (graf 7). Z toho důvodu se musí účinnost přípravku posuzovat z hlediska procenta úbytku listové plochy, tzv. defoliace. Počáteční účinnost na mortalitu larev je nižší. To odpovídá i výsledkům pokusů z minulého roku, kdy účinnost přípravku na mortalitu larev mandelinky byla při prvním hodnocení po 24 hodinách od aplikace necelých 20 %, po týdnu již vzrostla na více než 60 % (graf 1). Pokud se podíváme na graf 2, který znázorňuje procento úbytku listové plochy, zjistíme, že došlo u varianty ošetřené přípravkem NeemAzal T/S k výraznému snížení rychlosti defoliace. Na variantě ošetřené tímto preparátem došlo za 8 dnů k úbytku listové plochy o necelých 8 %, kdežto na neošetřené kontrole to bylo i více než 35 %. Výhodou tohoto přípravku je i to, že u brouků způsobuje jejich neplodnost, tudíž letní generace bývá početně omezená. Nevýhodou tohoto přípravku je jeho vysoká cena.

Chemická skupina: Neonikotinoidy

Počet účinných látek v dané skupině: 1

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR: 4

Zjištění rezistentních populací v ČR: ANO

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: SILNĚ OMEZENĚ

Možnost použití v ekologickém zemědělství: NE

Zařazený přípravek v pokusu:

• Mospilan 20 SP - účinná látka acetamiprid, dávka 0,06 kg/ha.

V posledních letech v EU dochází k jejich silnému omezování a restrikcím. Důvodem je jejich potenciálně vysoká rizikovost pro včely. Postupně z registru přípravků vymizely přípravky s obsahem účinných látek imidacloprid, thiamthoxam a thiacloprid. V současné době z neonikotinoidů registrovaných proti mandelince bramborové zbyla v registru pouze účinná látka acetamiprid, která je obsažená ve 4 přípravcích.

V roce 2021, stejně jako v letech předchozích, byla zjištěna nižší účinnost tohoto přípravku, která se pohybovala přibližně okolo 50 %. To je způsobeno výskytem rezistentních populací mandelinky bramborové prakticky na celém území ČR.

V grafu 8 jsou zaznamenány výsledky hodnocení účinnosti tohoto přípravku od roku 2010. Z vývoje účinnosti během jednotlivých let, kdy byl přípravek zařazen ve srovnávacím pokusu, je patrná změna v účinnosti související s postupným vyselektováním rezistentních populací mandelinky bramborové vůči této účinné látce. Je zřejmé, že po zavedení tohoto přípravku byla účinnost velmi dobrá a dosahovala nezřídka k hranici 100 %. Od roku 2013 pak došlo ke snížení účinnosti přibližně na 80 % a od roku 2017 až po současnost se pohybuje účinnost přibližně do 60 %. K poměrně rychlému rozšíření rezistentních populací mohla také přispět nižší registrovaná dávka proti mandelince bramborové ve výši 0,06 kg/ha.

Tento přípravek je také u řady plodin (např. rajče, paprika, okurka) s výjimkou brambor registrován proti mšicím, kde jeho účinnost je stále vysoká, ale v dávce minimálně 0,125 kg/ha, což je dávka více než dvojnásobná, než je registrovaná dávka proti mandelince bramborové.

V roce 2019 byl založen obdobný pokus i na výzkumné stanici VÚB ve Valečově, kde se tento přípravek v posledních letech prakticky nevyužívá a zde byla zjištěna účinnost při druhém hodnocení 97,46 %. Z toho je zřejmé, že na lokalitách, kde se tento přípravek nepoužíval nebo používal pouze v omezené formě, ho lze zařadit ve zcela odůvodněných případech do antirezistentní strategie.

Chemická skupina: Pyrethroidy

Počet účinných látek v dané skupině: 6

Počet registrovaných přípravků z této skupiny v ČR: 16

Zjištění rezistentních populací v ČR: ANO

Vhodnost zařazení přípravku v rámci antirezistentní strategie: NE

Možnost použití v ekologickém zemědělství: NE

Zařazené přípravky v pokusu:

• Karate se Zeon technologií 5 CS - účinná látka lambda-cyhalothrin, dávka 0,15 l/ha.
• Decis Mega - účinná látka deltamethrin, dávka 0,1 l/ha.

Jelikož vůči této chemické skupině jsou v ČR již dlouhodobě vyselektovány rezistentní populace, odpovídá tomu i jejich nízká účinnost, což potvrzuje i graf 9, kde je zachycena jeho nízká účinnost již od roku 2007, tj. v letech, kdy byl zařazen do srovnávacího pokusu s insekticidy. Nejinak tomu bylo i v loňském roce 2021. Během prvního hodnocení po aplikaci byla u obou vybraných insekticidů zjištěna účinnost nedosahující 50 % a při následném hodnocení po 8 dnech od aplikace již nebyl zjištěn rozdíl od neošetřené kontroly. Za osm dnů došlo k úbytku listové plochy o více než 20 %.

Přípravky registrované proti mšicím a jejich účinnost na mandelinku bramborovou

Do pokusu v roce 2021 byly zařazeny také přípravky, které jsou registrovány pouze proti mšicím tak, aby byla ověřena jejich případná účinnost na mandelinku bramborovou. Jednalo se o přípravky:

• Movento - úč. l. spirotetramat, dávka 0,6 l/ha (chemická skupina inhibitory biosyntézy lipidů, deriváty kyseliny tetronové).
• Gondola - úč. l. sulfoxaflor, dávka 0,2 l/ha (chemická skupina sulfoxaflor).

Oba přípravky jsou relativně nově na trhu a je u nich potvrzena i v našich pokusech poměrně vysoká účinnost proti mšicím v bramborách. Z tohoto důvodu jsou oba insekticidy vhodné pro zařazení do sledu ošetření množitelských porostů brambor proti mšicím v rámci antirezistentní strategie.

Bohužel, jak bylo prokázáno v tomto pokuse, ani jeden z nich nevykazuje dostatečnou účinnost proti mandelince bramborové (graf 1 a 2), tudíž množitelé brambor musí, v případě potřeby ošetření proti mandelince, využít jiný přípravek, který na tohoto škůdce je účinný.

Graf 1: Účinnost přípravků v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tiltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) v roce 2021, Žabčice, odrůda Rosara, aplikace insekticidů 21. 6. 2021

Graf 2: Procento úbytku listové plochy žírem mandelinky v období od 21. 6. do 29. 6. 2021, Žabčice, odrůda Rosara, aplikace insekticidů 21. 6. 2021

Graf 3: Průměrná účinnost přípravku Coragen 20 SC v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tiltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) v letech 2012 až 2021 na lokalitě Žabčice

Graf 4: Porovnání procenta úbytku listové plochy (defoliace) žírem mandelinky bramborové na neošetřené kontrole a varianty ošetřené přípravkem Coragen 20 SC před aplikací a 6 až 11 dnů po aplikaci v jednotlivých letech na lokalitě Žabčice

Graf 5: Průměrná účinnost přípravku SpinTor v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tiltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) v letech 2010 až 2021 na lokalitě Žabčice

Graf 6: Průměrná účinnost přípravku NeemAzal T/S v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tiltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) v letech 2010 až 2021 na lokalitě Žabčice

Graf 7: Porovnání procenta úbytku listové plochy (defoliace) žírem mandelinky bramborové na neošetřené kontrole a varianty ošetřené přípravkem NeemAzal T/S před aplikací a 6 až 11 dnů po aplikaci v jednotlivých letech na lokalitě Žabčice

Graf 8: Průměrná účinnost přípravku Mospilan 20 SP v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tiltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) v letech 2010 až 2021 na lokalitě Žabčice

Graf 9: Průměrná účinnost přípravku Karate se Zeon technologií 5 CS v jednotlivých termínech hodnocení podle Hendersona-Tiltona vůči neošetřené kontrole na mandelinku bramborovou (larvální stadia LI–LIV) na lokalitě Žabčice

Závěr

Z výsledku pokusů provedených v roce 2021 je zřejmé, že úbytek účinných látek, který pozorujeme v posledních letech, může být do budoucna velkým problémem především z hlediska nadužívání zbývajících účinných přípravků (diamidů a spinosinů) a následné selekci rezistentních populací u mandelinky bramborové. Antirezistentní strategie a její implementace do praxe se stává čím dál tím složitější. Registrace přípravků se stejnou účinnou látkou, resp. ze stejné chemické skupiny, jaké již v registru jsou, tento problém nevyřeší.

Pro množitele sadby brambor z pokusů vyplývá, že přípravky proti mšicím nejsou účinné proti mandelince bramborové. Zároveň v jiných pokusech bylo potvrzeno, že přípravky účinné proti mandelince bramborové nejsou dostatečně účinné proti mšicím. Z toho plyne, že pěstitelé sadby brambor musí navíc počítat s aplikací insekticidu na mandelinku bramborovou. Pouze tam, kde se nepoužíval acetamiprid a kde nejsou vyselektovány rezistentní populace proti těmto škůdcům, je možné jeho využití proti oběma škůdcům současně.

Mandelinka bramborová při kladení vajíček

Různá vývojová stadia larev mandelinky bramborové

Intenzita napadení trsů mandelinkou na lokalitě pokusu byla vysoká

Holožír způsobený žírem larev mandelinky bramborové na neošetřené parcele

Zpracováno s podporou projektu NAZV QK1910270 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1622.