Vývoj rezistence dřepčíka olejkového k insekticidům a možnosti ochrany

22. 10. 2025 Ing. Jitka Stará, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 765x

Rezistence dřepčíka olejkového v ČR vůči insekticidům se významně zvýšila v průběhu let 2020–24 oproti předchozímu období. Nárůst rezistence lokálních populací dřepčíka olejkového proti lambda-cyhalothrinu byl postupný a v roce 2024 bylo zjištěno 40 % populací s rezistencí, která se v praxi projevuje sníženou účinností. U rezistence vůči acetamipridu to bylo 50 % populací. Podíl populací dřepčíka olejkového s vysokou rezistencí k tau-fluvalinatu dosáhl v roce 2023 90 %. Přípravky s touto účinnou látkou nejsou v praxi dostatečně účinné. Pro zvýšení účinnosti ochrany proti dřepčíku olejkovému se doporučuje zpřesnění termínů aplikací insekticidů a zavádění principů integrované ochrany řepky.

Vývoj rezistence dřepčíka olejkového

K nárůstu škodlivosti dřepčíka olejkového v zemích západní a severní Evropy, a také v řadě regionů ČR, došlo po zákazu moření osiva řepky neonikotinoidy. Insekticidní moření osiva řepky bylo do roku 2013 nezbytnou součástí technologie jejího pěstování. Moření thiamethoxamem bylo účinné na dřepčíky rodu Phyllotrera a na další škůdce vzcházející řepky, a částečně účinné na dřepčíka olejkového. Ke zvýšení škodlivosti tohoto škůdce v ČR kromě zákazu moření významně přispěly mírné zimy v letech 2013–14 a 2014–15.

První poznatky o citlivosti nebo rezistenci dřepčíka olejkového proti insekticidům byly na našem území zaznamenány roku 2015. Testované populace v této době vykazovaly vysokou citlivost vůči pyretroidům a organofostátu chlorpyrifos. V té době se v západní Evropě používaly proti dřepčíku olejkovému přípravky na bázi indoxacarbu, jehož registrace byla následně ukončena. Již v roce 2015 byla na našem území prokázána rezistence dřepčíka olejkového k thiaclopridu a snížená účinnost k acetamipridu. Zákaz moření řepky neonikotinoidy urychlil selekci rezistence proti pyretroidům v populacích dřepčíka olejkového v řadě zemí západní Evropy, včetně v ČR.

Ještě v letech 2015 a 2016 vykazovaly vysokou účinnost na dřepčíka olejkového klasické pyretroidy včetně tau-fluvalinatu. Sníženou účinnost vykazoval esfenvalerate a etofenprox. Při plošném monitoringu rezistence v roce 2017 bylo z 10 testovaných populací po 100% polní dávce 7 populací citlivých vůči lambda-cyhalothrinu a 3 populace se střední rezistencí. Při plošném monitoringu rezistence v roce 2018 byly z 13 testovaných populací po 100% polní dávce 3 populace se střední rezistencí k lambda-cyhalothrinu, 13 populací rezistentních nebo vysoce rezistentních proti přípravku Biscaya a všech 13 populací středně rezistentních nebo vysoce rezistentních proti tau-fluvalinatu. Na jedné z testovaných populací byl poprvé zaznamenán pokles účinnosti látek etofenprox a esfenvalerate po snížení koncentrace na 20 % registrované dávky. Při plošném monitoringu rezistence v roce 2019 bylo ze 17 testovaných populací po 100% polní dávce 15 citlivých populací a 1 středně rezistentní a 1 rezistentní proti lambda-cyhalothrinu. Naproti tomu vůči tau-fluvalinatu byly ze 16 testovaných populací pouze 2 citlivé a 14 populací rezistentních. Ukazuje se, že u populací dřepčíka olejkového předchází nárůst rezistence vůči tau-fluvalinatu selekci rezistence vůči ostatním pyretroidům.

V období 2020–24 došlo k významnému nárůstu rezistence dřepčíka olejkového vůči insekticidům oproti období od roku 2015–19. V roce 2020 bylo 90 % hodnocených populací vůči lambda-cyhalothrinu zařazeno do kategorie citlivé populace. V roce 2023 bylo 45 % populací zařazeno do kategorií rezistentních populací a 1 populace již byla vyhodnocena jako vysoce rezistentní. V roce 2024 bylo 63 % hodnocených populací zařazeno do kategorií středně rezistentní a rezistentní. V roce 2024 poprvé nebyla zjištěna žádná z hodnocených populací jako vysoce citlivá.

Pokles citlivosti populací dřepčíka olejkového proti lambda-cyhalothrinu je patrný při vyhodnocení hodnot letální koncentrace LC₉₀. Průměrné hodnoty LC₉₀ pro lambda-cyhalothrin kolísaly mezi roky a pohybovaly se od 3,5 do 102,4 g/ha. Oproti roku 2020 vzrostla v roce 2024 hodnota LC₉₀ přibližně 5× a přesáhla 2× doporučenou dávku lambda-cyhalothrinu 7,5 g/ha.

Nárůst rezistence dřepčíka olejkového byl zaznamenán také vůči acetamipridu. Průměrná mortalita dřepčíků se po aplikaci acetamipridu ve 100% doporučené dávce pohybovala v letech 2020–24 od 80 do 98 %. Průměrné hodnoty LC₉₀ pro acetamiprid se pohybovaly od 3,0 do 77,1 g/ha. Nárůst hodnot LC₉₀ byl zaznamenán od roku 2022 a v roce 2024 překročila průměrná hodnota testovaných populací LC₉₀ téměř 2× doporučenou dávku acetamipridu 40 g/ha. V roce 2024 byla poprvé 1 lokální populace zjištěna jako vysoce rezistentní.

Všechny populace dřepčíka olejkového hodnocené v průběhu let 2020–23 byly nedostatečně citlivé proti tau-fluvalinatu. Mortalita dřepčíků se po jeho aplikaci ve 100% doporučené dávce pohybovala od 51,6 % do 77,1 %. Z důvodu nízké citlivosti dřepčíků byl monitoring v roce 2023 ukončen. Průměrné hodnoty LC₉₀ pro tau-fluvalinate se pohybovaly od 88,24 do 141 790,00 g/ha a ve všech hodnocených letech překračovaly jeho doporučenou dávku 48 g/ha.

Možnosti ochrany řepky proti dřepčíku olejkovému

Nárůst rezistence dřepčíka olejkového proti pyretroidům byl v období 2020–24 významný a při současném sortimentu povolených přípravků lze očekávat další vývoj rezistence směřující až k neúčinnosti těchto přípravků v praxi. Podle výše uvedených výsledků monitoringu rezistence dřepčíka olejkového v ČR lze očekávat pro naše podmínky obdobný vývoj rezistence, který byl zaznamenán v západní Evropě. Výsledky monitoringu dřepčíka olejkového v Německu a jeho citlivost k účinné látce lambda-cyhalothrin ukázaly, že frekvence výskytu rezistentních alel typu kdr je velmi vysoká (90–100 %). Na populacích dřepčíka olejkového z Velké Británie byl zjištěn mechanizmus rezistence proti lambda-cyhalothrinu typu kdr i metabolicky podmíněná rezistence.

Přes narůstající rezistenci ve většině lokálních populací dřepčíka olejkového se v současnosti doporučují k ošetření esterické pyretroidy jako je lambda-cyhalothrin nebo deltamethrin. Použití acetamipridu se doporučuje v regionech, kde přetrvávají citlivé populace podle stupně rezistence uváděných na Rostlinolékařském portálu. Naproti tomu éterické pyretroidy jako je tau-fluvalinate se pro ochranu proti dřepčíku olejkovému u nás již nedoporučují. V současnosti nelze v ČR doporučit účinnou antirezistentní strategii. Registrace nové účinné látky insekticidů se v EU neočekává.

Výsledky polních pokusů v ČR v posledních letech prokázaly, že účinnost flupyradifuronu s deltametrinem - Sivanto Energy - nebyla na dřepčíka olejkového dostatečná. Přitom se ukázalo, že samotný deltamethrin je poněkud účinnější než lambda-cyhalothrin. V případě, že bude prokázána převažující rezistence dřepčíka olejkového podmíněná metabolicky, pak by mohl zvýšit účinnost pyretroidů PBO - v přípravku Pangaea Booster - jako tank-mix.

Graf 1: Podíl kategorií rezistence 1–5 dle IRAC v letech 2020–24, stanovených pro lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate a acetamiprid

Životní cyklus dřepčíka olejkového

Pro zvýšení účinnosti v současnosti používaných insekticidů je třeba využívat poznatky o životním cyklu škůdce. Dřepčík olejkový má 1 generaci/rok a nemá zimní diapauzu, ale má letní diapauzu. Vývoj tohoto škůdce může probíhat za příznivých teplot po celé zimní období. Přes zimu se mohou vyskytovat všechna vývojová stádia (brouci, vajíčka, larvy nižších vývojových stupňů). Při mírných zimách část populace brouků přezimuje a samice pokračují na jaře v kladení vajíček. Brouci překonávají letní období v diapauze. Vajíčka kladou samice na půdu do blízkosti rostlin nebo přímo na jejich spodní části rostlin v počtu od jednoho do několika vajíček k jedné rostlině. Jedna samice může naklást až 1 tis. vajíček. Larvy se po vylíhnutí z vajíček zažírají do rostlin, takže kontaktní insekticidy jsou na ně neúčinné. Poslední vývojový stupeň larvy opouští rostlinu a kuklí se v půdě.

Zpřesnění termínu ošetření

Období migrace brouků na podzim do řepky ozimé je velmi rozdílné v jednotlivých letech na stejné lokalitě. Významné rozdíly v náletu brouků mohou být mezi regiony, kde obvykle v teplejším regionu začíná nálet do řepky časněji. V některých letech, jako byl rok 2014 nálet brouků do řepky nastal v 1. polovině září. V posledních letech byl nálet opožděný a nastal až počátkem října. Obecně platí, že čím časnější je nálet dřepčíka olejkového do porostů řepky na podzim, tím je vyšší potřeba chemického zásadu, a tím je škodlivost závažnější. Výsledky monitorování letové aktivity dřepčíka olejkového pomocí žlutých misek ukázaly, že odchyt dospělců do žlutých misek není kvantitativní a nelze jej využít ani jako orientační práh škodlivosti.

Termín ošetření proti dřepčíku olejkovému se volí tak, aby zasáhl dospělce dříve, než samičky vykladou vajíčka. K tomu dochází po úživném žíru přibližně za 10–14 dnů po náletu do porostů. Poznatky o stavu vývoje vajíček v samicích odchycených na poli umožňují upřesnit termín ošetření proti dospělcům dříve, než samice začnou klást vajíčka a současně v co nejpozdějším termínu, aby podstatná část dospělců do porostů řepky již migraci ukončila. Pro tento účel je vhodné sledovat vývoj vajíček v ovariolách samic.

Vyšší uplatňování prvků integrované ochrany rostlin

V ochraně proti škůdcům řepky, včetně dřepčíka olejkového, je nutné více uplatňovat prvky integrované ochrany rostlin. Základem je dodržování odstupu 4 let v pěstování řepky na stejném pozemku. Dříve doporučované dodržení procenta řepky například do 20 % orné půdy může být zavádějící, protože řepku není obvykle možné pěstovat v rámci osevního postupu na všech pozemcích.

Provádět monitoring je třeba jak pomocí žlutých misek, tak přímými odpočty brouků na rostlinách. Výsledky přímých odpočtů dřepčíka olejkového jsou pro regiony zveřejňovány na Rostlinolékařském portálu. Monitoring, ale i následnou ochranu, je nutné provádět přednostně na parcelách sousedících nebo s krátkou vzdáleností od parcely pěstování řepky v předchozí sezoně. Včasná ochrana na jaře proti stonkovým krytonoscům významně snižuje namnožení dřepčíka olejkového. Ochranu provádět při překročení prahu škodlivosti.

Z agrotechnických opatření snižuje škodlivost dřepčíka olejkového včasné setí. Zejména při včasném náletu brouků do řepky a brzkém kladení vajíček v některých letech v důsledku vývoje larev na podzim dochází k větším škodám na řepce obvykle spojených s metlovitostí rostlin. V regionech s pravidelných škodlivým výskytem zaměnit pěstování hořčice na zelené hnojení za jinou plodinu. Brouci dřepčíka olejkového po úživném žíru na hořčici naletují na řepku v blízkém okolí a bezprostředně po náletu kladou vajíčka.

Závěr

Oproti období do roku 2019, došlo v letech 2020–2024 k významnému nárůstu rezistence vůči lambda-cyhalothrinu a dalším účinným látkám esterických pyretroidů vlivem křížové rezistence. Přes narůstající rezistenci je v současnosti účinnost esterických pyretroidů pro většinu populací dosud dostatečná za podmínek aplikace přípravků v optimálním čase. Použití acetamipridu v ochraně proti dřepčíku olejkovému je omezené na lokální populace dosud citlivé, se zohledněním poznatků o rezistenci v regionu, zveřejňovaných na Rostlinolékařském portálu. Plošný monitoring rezistence dřepčíka olejkového prokázal rozšíření populací s vysokou rezistenci proti tau-fluvalinatu, který se již podobně jako ostatní éterické pyretroidy proti tomuto škůdci nedoporučuje. Pro zvýšení úspěšnosti ochrany proti dřepčíku olejkovému se doporučuje zpřesnění termínů aplikací insekticidů a zavádění prvků integrované ochrany rostlin.

Dospělec dřepčíka olejového

Larva dřepčíka olejkového

Vývoj zrání vajíček dřepčíka olejkového v ovariolách (červené šipky 
- ovarioly u prvních dvou obrázků, žluté šipky - stav tukového tělesa 
v zadečku samičky, zelené šipky směřují k vajíčkům - nedozralé či zralé)
A - bez tukového tělesa, B - přítomnost tukového tělesa, 
C - přítomnost nedozrálých vajíček D - přítomnost zralých vajíček

Poškození kořenového krčku larvou dřepčíka olejkového

Metlovité rostliny po poškození teminálu larvou

V příspěvku jsou uvedeny výsledky řešení projektu MZe QL24010167 a expertní činnosti MZe „Plošný monitoring rezistence vybraných škodlivých organizmů vůči účinným látkám pesticidů na území ČR“.

Ing. Jitka Stará, Ph.D., Prof. Ing. František Kocourek, CSc.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně
Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D.; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk
foto: 1, 4, 5 - J. Kazda, 2, 3 - J. Skuhrovec