Chemap Agro s.r.o.

Významní škůdci luskovin

30. 07. 2020 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 218x

Z luskovin, které se na našich polích vyskytují nyní, jsou hrách a bob těmi, které se tady pěstují nejdéle. Byly na území současných Čech a Moravy vysévány prokazatelně již v prvních stoletích našeho letopočtu (1.–2. stol. n. l.).

Proseeds

Tedy dávno před tím, než se tady objevili první Slované. Lupiny se zde v kultuře objevují mnohem později. A sója je vlastně současnost. V porovnání s hrachem imigrant, kolem kterého se ještě donedávna vznášely otázky tak typické pro všechny imigranty. Chceme ji tady, nechceme ji tady? Asi ano.

Škůdci hrachu

U hrachu by se mělo začít. A to nejen z důvodu historického sentimentu. Je to pořád naše nejdůležitější luskovina. Osevní plocha hrachu na zrno byla v roce 2019 28,8 tis. ha. K tomu je ještě možno připočítat velký podíl z asi 20 tis. ha jednoletých luskovin sklízených na zeleno a asi 1 200 ha hrachu dřeňového.

V posledních letech byli pro hrách pěstovaný na zrno důležití zejména tito hmyzí škůdci: kyjatka hrachová a zrnokaz hrachový, a také třásněnky zejména na teplých lokalitách s lehkými půdami. Lokálně nebezpeční (a ty lokality se mění) bývají obaleč hrachový a listopasi. Z nich v hrachu jasně dominuje listopas čárkovaný. Plodomorka hrachová se vyskytovala velmi málo. Na hrachu se (zatím) v nevýznamných množstvích, i když v posledních letech jsou zde vidět stále častěji, vyskytují i jiné druhy mšic. Jde o mšici makovou (nebezpečná pro cukrovku a bob) a mšici broskvoňovou (stala se nebezpečným podzimním škůdcem řepky).

Listopasi a jejich nebezpečnost pro hrách

Pro hrách je nejvýznamnější listopas čárkovaný (S. linetus, obr. 1a). Z hlediska časové posloupnosti se jedná o první škůdce hrachu. Kromě hrachu napadají také bob, čočku, pícniny vojtěšku a jetel, méně již vikve a sóju, prakticky vůbec si nevšímají lupiny. Způsobují typické polokruhovité výkusy (obr. 1b) na listech a palistech. Po krátkém úživném žíru kladou vajíčka (duben). Z nich se líhnou larvy, které vyžírají bakteriální hlízky na kořenech (obr. 1c). Teplé počasí v dubnu a červnu zvyšuje plodnost listopasů (lze pak očekávat velký výskyt larev na kořenech).

Nutné je sledovat vzcházející porosty během citlivého období (BBCH 11–14). Nebezpečné je, když dojde k 30–40% úbytku asimilační plochy palistů a listů v BBCH 11 až 12, nebo když pěstitel zaznamená přibližně 40 % a více rostlin se symptomy poškození listů a palistů vrchních nodů v BBCH 11 až 12(14). V tomto případě je dobré zvážit insekticidní zásah (tab. 1). Špatná je aplikace insekticidu (postřik) na porost poškozený méně nebo aplikace provedená příliš pozdě (BBCH 15 a více).

Velmi jednoduchým a přitom velmi účinným opatřením je včasné setí (březen). Pomáhá i vše, co vede k rychlejšímu a rovnoměrnému vzejití a zapojení porostu (obr. 1d) a k vyšší úrovni nodulace kořenů (vhodný druh půdy, vyrovnaný poměr živin v půdě, očkování osiva preparáty s vhodnými kmeny bakterií rodu Rhizobium).

V blízké budoucnosti budou v zemědělství mnohem více používány různé pomocné látky a přípravky na bázi jiných organizmů, které budou porostům schopné pomoci překonat stresové situace nebo se rychleji dostat přes citlivé růstové fáze, ve kterých mohou být rostliny poškozeny některými chorobami či škůdci. Problémy s některými škodlivými organizmy již nebude tak snadné řešit, mnoho účinných látek spojovaných s rychlým řešením problémů s registrů vypadne (obr. 1d). Hrachový porost založený v blízkosti pole s vojtěškou nebo jetelem je náchylný k vyššímu napadení.

Obr. 1a: Dospělec listopase čárkovaného (Sitona lineatus)
Obr. 1a: Dospělec listopase čárkovaného (Sitona lineatus)

Obr. 1b: Dospělci listopasů (Sitona spp.) působují typické zoubkování okrajů listů
Obr. 1b: Dospělci listopasů (Sitona spp.) působují typické zoubkování okrajů listů

Obr. 1c: Larva listopase dokáže během svého vývoje zničit až 7 hlízek; poškozené hlízky jsou neaktivní
Obr. 1c: Larva listopase dokáže během svého vývoje zničit až 7 hlízek; poškozené hlízky jsou neaktivní

Obr. 1d: Polní, skleníkové a laboratorní experimenty ukazují, že velkou budoucnost má, co se týče ošetření osiva a následného rychlého růstu rostlin (rychlejší překonání nebezpečných raných fází růstu), použití kombinací vhodně vybraných mikrořas či produktů z nich, mykorhizních hub a vhodných rhizobiálních kmenů
Obr. 1d: Polní, skleníkové a laboratorní experimenty ukazují, že velkou budoucnost má, co se týče ošetření osiva a následného rychlého růstu rostlin (rychlejší překonání nebezpečných raných fází růstu), použití kombinací vhodně vybraných mikrořas či produktů z nich, mykorhizních hub a vhodných rhizobiálních kmenů

Ochrana hrachu proti kyjatce hrachové

Kyjatka hrachová (obr. 2a) je škůdce, který dlouhodobě negativně ovlivňuje výnosy hrachu v ČR. Škodí přímo (poškození květenství v důsledku sání) i nepřímo (přenáší viry).

Virózami postižené porosty poskytují často výrazně nižší výnosy. Intenzita postižení může být ale různá, od téměř neznatelného poškození rostlin v několika ohniscích až po velmi silné poškození celého porostu. Silné poškození se projevuje zejména na generativních orgánech snížením počtů lusků na výhon. Nejdůležitějšími virózami na hrachu jsou výrůstková mozaika hrachu (PEMV; obr. 2b) přenášená perzistentně kyjatkou hrachovou (přenos je možný i mechanicky a pravděpodobně také snad v menší míře osivem) a mozaika hrachu přenosná osivem (PSbMV). PSbMV přenáší kyjatka hrachová neperzistentně.

Na jaře se na hrachu mohou kyjatky velmi rychle přemnožit. Při teplotách nad 20 °C je populační růst kolonií velmi rychlý. V důsledku toho dochází k rychlému zamoření porostů. Následky bývají zpravidla neodstranitelné (poškození generativních orgánů, přenos virů) a insekticidní ochrana ne vždy úspěšná.

Nutné je kontrolovat porosty od poloviny května co nejčastěji (2× týdně). Neváhat s insekticidním zásahem při zjištění průměrného výskytu 3–5 mšic (samičky + nymfy) na rostlinu bez ohledu na růstovou fázi hrachu (tab. 1). Zejména je nutné udržet nenapadený porost v čase vymezeném objevením se prvních květních poupat a dokvétáním nejvyšších nodů.

Vysokému napadení porostů mšicemi lze také do určité míry předcházet některými agronomickými opatřeními. Pěstování hrachu ve směskách (40–60 % hrachu : 60–40% jarní obilnina) je výrazně méně rizikové z hlediska možného poškození kyjatkou hrachovou i virózami (obr. 2c, d bude graf 1A, B). Výhodným opatřením je také časné setí (březnové termíny).

Graf 1A, B: Rozdíly ve výskytech mšic na rostlinách hrachu ve dvou porovnávaných porostech (H = hrachová monokultura; H+J = směska hrachu a ječmene) v průběhu času ve dvou sezonách (graf 1A: rok 2016, pět termínů hodnocení v každém porostu; graf 1b: rok 2017, 4 termíny hodnocení v každém porostu); přerušovaná čára vymezuje prahovou hodnotu výskytu pro kyjatku hrachovou (3 jedinci/rostlinu) v ČR, svislé úsečky znázorňují 95% konfidenční limity (když se neprotínají, je rozdíl mezi sloupci statisticky významný)
Graf 1A, B: Rozdíly ve výskytech mšic na rostlinách hrachu ve dvou porovnávaných porostech (H = hrachová monokultura; H+J = směska hrachu a ječmene) v průběhu času ve dvou sezonách (graf 1A: rok 2016, pět termínů hodnocení v každém porostu; graf 1b: rok 2017, 4 termíny hodnocení v každém porostu); přerušovaná čára vymezuje prahovou hodnotu výskytu pro kyjatku hrachovou (3 jedinci/rostlinu) v ČR, svislé úsečky znázorňují 95% konfidenční limity (když se neprotínají, je rozdíl mezi sloupci statisticky významný)

Obr. 2a: Kolonie kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum) na květenství hrachu
Obr. 2a: Kolonie kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum) na květenství hrachu

Obr. 2b: PEMV - výrůstková mozaika hrachu
Obr. 2b: PEMV - výrůstková mozaika hrachu

Třásněnky v hrachu

Početnější výskyty na rostlinách bývají zejména v letech s teplým a suchým jarem. Napadené květy se scvrkávají, zasychají, mohou se stát i zcela sterilní. Lusky vyvinuté z poškozených květů jsou často deformované někdy bez vytvořených zrn. Při velkém výskytu se starší nymfy (larvy II. instaru) přesouvají z květů i na další části, nejčastěji mladé lusky. Na postižených částech jsou patrné stříbřitě lesklé skvrny a tmavé kupky trusu (obr. 3b).

Na třásněnky je dobré se zaměřit od počátku generativního vývoje (nasazování poupat) až do konce kvetení. Průměrný výskyt 250 vajíček/květ je předznamenáním 60% výnosové ztráty. Práh škodlivosti je stanoven mnohem opatrněji: 2 vajíčka (resp. larvy) na 1 květ (resp. poupě). Ochrana proti třásněnkám je často řešena insekticidním zásahem směřovaným proti kyjatce hrachové. Insekticidy registrované na třásněnky jsou uvedeny v tabulce 1.

Výhodným agronomickým opatřením je časné setí (březnové termíny) a volba raných (tj. dříve kvetoucích) odrůd. Vyhýbat se lehkým snadno prosychavým půdám. Dodržovat zásady střídání plodin.

Obr. 3a: Třásněnky jsou velmi malé a navíc žijí skrytě pod několika vrstvami palistů kryjících hrachová poupata na vrcholech rostlin - unikají tak snadno pozornosti
Obr. 3a: Třásněnky jsou velmi malé a navíc žijí skrytě pod několika vrstvami palistů kryjících hrachová poupata na vrcholech rostlin - unikají tak snadno pozornosti

Obr. 3b: V teplých a suchých sezonách se větší výskyt třásněnek projeví stříbřitými plochami na poškozených částech rostlin, zejména generativních orgánů
Obr. 3b: V teplých a suchých sezonách se větší výskyt třásněnek projeví stříbřitými plochami na poškozených částech rostlin, zejména generativních orgánů

Zrnokaz hrachový, škůdce jehož význam bude růst

Broukům (obr. 4a) vyhovuje teplé a slunečné počasí v době kvetení a nasazování prvních lusků. Do porostů brouky lákají květy. Samice pohlavně nedospějí, pokud nemají možnost přijmout hrachový pyl (jde o ekologickou pojistku, že nebudou klást jinam - jedná se o striktního monofága). Samičky kladou vajíčka (obr. 4b) na malé lusky zejména spodních nodů. Pokud je však doba kladení delší, a tak tomu v posledních teplých letech (2018 i 2019) bohužel bývá, doba kladení se prodlužuje. Může pak trvat 3 týdny (někdy i déle) a vajíčka se objevují i na vyšších patrech. To velmi komplikuje ochranu. Z vajíček se líhnou larvy, které si ihned vyžírají chodbičku do chlopní. Uvnitř lusků se dostávají do děloh malých semen. Jak rostou semena, rostou i larvy. Po sklizni mají poškozená semena typické kruhové otvory (otevřené nebo ještě zavíčkované) o průměru asi 2 mm.

Prahy škodlivosti: 1) 1 a více brouků/25 smyků v době kvetení; 2) 2–3 % lusků s vajíčky v době kvetení. K ochraně lze použít pyretroidy (tab. 1). Ochranný zásah je nutné (i účelné) spojit s ochranným zásahem proti dalším škůdcům generativních orgánů (kyjatce hrachové, třásněnkám, obalečům popř. plodomorkám). Nelze očekávat, že postřik insekticidem (bez ohledu na použitý přípravek) bude 100% účinný, obzvláště když je doba kladení delší než 14 dní. Reálnější je počítat s účinností okolo 60–70 %.

Pomocným a účinným agronomickým opatřením je obsev hrachového pole ranější (= atraktivnější) odrůdou s dřívějším začátkem kvetení (min o 7–10 dní). Šířka pásu by měla být alespoň 8–10 m. Výborně se k těmto účelům hodí odrůdy dřeňového hrachu. Naprostá většina samic vyklade vajíčka na lusky okrajového pásu. Vnitřní část zůstane nenapadena. Toto opatření je efektivnější než použití insekticidů na celou plochu bez obsevu ranou odrůdou. Účinnost obsevu jako lapacího pásu lze ještě zvýšit jeho ošetřením insekticidem aplikovaným ve vhodnou dobu. To je krátce poté, co okrajový lapací pás již nějakou dobu kvete a má na spodních nodech ploché malé zelené lusky. Vnitřní hlavní část porostu (ta co chceme udržet nenapadenou) je na počátku kvetení (první otevřené květy; obr. 4c, schéma).

Schéma: Disperze vajíček, která v porostu na lusky rozmísťují samice zrnokaze hrachového, a následně i podílů zrnokazem napadených semen není vůbec rovnoměrná a struktura (složení) porostu ji výrazně ovlivňuje. To jsme zaznamenali v pokusu zakládaném ve třech letech po sobě (2015, 2016 2017) a tvořeném čtyřmi parcelami. Ve všech čtyřech parcelách byla pozdnější odrůda Protecta (hlavní plodina). V první parcele zleva šlo o směs Protecty a ječmene jarního, ve třetí parcele byla čistá monokultura Protecty. Do druhé a čtvrté parcely zleva byly vždy (stejné pro všechny tři roky) ještě zasety pásy ranější odrůdy Cysterski (lapací pásy). Ve druhé parcele byl lapací pás tvořen 6 m širokým obsevem. Ve čtvrté parcele byly lapací pásy 3 m široké a byly na obvodu i uvnitř parcely (uvnitř 2 pásy). Jednotlivé parcely byly 60 m široké a 104 m dlouhé. V letech 2015 a 2017 šel zrnokaz s kladením hlavně tam, kde byla vyseta ranější odrůda (červená a žlutá místa). V roce 2016 se na vějičku nechytil - past selhala.
Schéma: Disperze vajíček, která v porostu na lusky rozmísťují samice zrnokaze hrachového, a následně i podílů zrnokazem napadených semen není vůbec rovnoměrná a struktura (složení) porostu ji výrazně ovlivňuje. To jsme zaznamenali v pokusu zakládaném ve třech letech po sobě (2015, 2016 2017) a tvořeném čtyřmi parcelami. Ve všech čtyřech parcelách byla pozdnější odrůda Protecta (hlavní plodina). V první parcele zleva šlo o směs Protecty a ječmene jarního, ve třetí parcele byla čistá monokultura Protecty. Do druhé a čtvrté parcely zleva byly vždy (stejné pro všechny tři roky) ještě zasety pásy ranější odrůdy Cysterski (lapací pásy). Ve druhé parcele byl lapací pás tvořen 6 m širokým obsevem. Ve čtvrté parcele byly lapací pásy 3 m široké a byly na obvodu i uvnitř parcely (uvnitř 2 pásy). Jednotlivé parcely byly 60 m široké a 104 m dlouhé. V letech 2015 a 2017 šel zrnokaz s kladením hlavně tam, kde byla vyseta ranější odrůda (červená a žlutá místa). V roce 2016 se na vějičku nechytil - past selhala.

Obr. 4a: Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) a semena hrachu jím poškozená
Obr. 4a: Zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) a semena hrachu jím poškozená

Obr. 4b: Vajíčka zrnokaze hrachového jsou oranžová jako pomeranč, asi 0,8 mm dlouhá; samičky je kladou na malé zelené lusky, často z obou stran
Obr. 4b: Vajíčka zrnokaze hrachového jsou oranžová jako pomeranč, asi 0,8 mm dlouhá; samičky je kladou na malé zelené lusky, často z obou stran

Obr. 4c: Vhodný čas pro aplikaci insekticidu do lapacího pásů tvořeného ranou odrůdou (zde odrůda Cysterski), zabrání se tím emigraci většiny kladoucích samic přítomných na lokalitě z lapacího pásu do porostu s pozdnější odrůdou (hlavní plodina; zde odrůda Protecta)
Obr. 4c: Vhodný čas pro aplikaci insekticidu do lapacího pásů tvořeného ranou odrůdou (zde odrůda Cysterski), zabrání se tím emigraci většiny kladoucích samic přítomných na lokalitě z lapacího pásu do porostu s pozdnější odrůdou (hlavní plodina; zde odrůda Protecta)

Obaleč hrachový

Samičky kladou mléčně bílá vajíčka (obr. 5) v průběhu června, zejména na listy a palisty. Po vylíhnutí se housenky po krátké době žíru a lezení na povrchu rostlin (jedině v tuto dobu jsou housenky postižitelné kontaktně nebo požerově působícími insekticidy) dostávají do vnitřních částí lusků. Obaleč hrachový může být příčinou i více než 30% snížení výnosu semen. Kvalita produkce je snížena.

Při rozhodování se o nutnosti aplikovat insekticid se monitoruje letová aktivita samců pomocí feromonových lapáků Deltastop CN. Zaznamenává se počet ulovených samců ve dvou lapácích umístěných v porostu nejlépe 2× týdně. Hodnotí se počet nově zachycených samců (= přírůstek samců) ve 2 lapácích dohromady vztažený na 1 den letové aktivity. Den letové aktivity je takový den, kdy teplota v době mezi 16.30 – 19.30 hod. dosáhla 18 °C. Chladnější dny se nepočítají. Je-li zaznamenán přírůstek 6–10 samců ve 2 lapácích dohromady přepočtený na 1 den letové aktivity, je nutné zvažovat insekticidní aplikaci (tab. 1).

Obr. 5: Vajíčko obaleče hrachového (Cydia nigricana)
Obr. 5: Vajíčko obaleče hrachového (Cydia nigricana)

Ochrana sóji proti škůdcům

Sója luštinatá je podle velikosti osevních ploch naše druhá nejvýznamnější luskovina. V roce 2018 se osevní plocha pohybovala kolem 15 tis. ha, v roce 2019 to bylo kolem 12 tis. ha.

Listopasi rodu Sitona

Listopasi sóju příliš nepoškozují, i když se v ní vyskytují. Nejsou to v době vzcházení a raných fází růstu pro tuto plodinu významní škůdci (obr. 6). Ochranné zásahy nejsou třeba. Do sóji na ně není registrován žádný insekticid.

Obr. 6: Viditelné i když hospodářsky nevýznamné poškození mohou způsobovat na dozrávající sóji (září) brouci nové generace listopasů; jejich larvy škodily na kořenech různých vikvovitých rostlin (hlavně hrachu), noví brouci se líhnou od července - ti pak před tím, než se uchýlí do zimovišť, vezmou za vděk vším, co je ještě v té době trochu zelené v čeledi vikvovitých, a tím je právě sója
Obr. 6: Viditelné i když hospodářsky nevýznamné poškození mohou způsobovat na dozrávající sóji (září) brouci nové generace listopasů; jejich larvy škodily na kořenech různých vikvovitých rostlin (hlavně hrachu), noví brouci se líhnou od července - ti pak před tím, než se uchýlí do zimovišť, vezmou za vděk vším, co je ještě v té době trochu zelené v čeledi vikvovitých, a tím je právě sója

Sviluška chmelová

Sviluška chmelové není hmyz ale roztoč. Napadá mnoho dalších druhů rostlin. Na sóju se svilušky stěhují poměrně pozdě, někdy v průběhu června. Napadení porostů sóji začíná obvykle na okrajích, které jsou návětrnou stranou ve vztahu ke zdrojovým místům (zaplevelené okraje). Napadení se může rozšířit na celý porost. Svilušky sají na rubových stranách listů a v příhodných podmínkách se velmi rychle množí. Vývoj jedné generace trvá při 20 °C jen asi 15–18 dní (do roka mají mnoho generací). Při 12 °C se vývoj jedné generace protáhne na více než 30 dní. Generace splývají, takže se obvykle na rostlinách nachází jak dospělci, tak různé larvální instary a vajíčka (obr. 7).

Symptomy poškození se na rostlinách začnou objevovat až po určité době přítomnosti škůdce. Odhalit napadení včas obnáší od června pravidelné kontroly spodních stran listů a hledání přímo škůdce, k čemuž je potřeba lupa (velikost těla 0,4–0,6 mm). I průběh symptomatických projevů má svůj vývoj. Zpočátku žluté, později červenající až hnědnoucí tečky a skvrny. Při silném napadení nakonec hnědnou (bronzovatí) celé listy i jiné napadené orgány. Listy nakonec odumírají a opadávají. Na napadených částech se mohou objevovat i typické pavučinky (to ale až při silném napadení). Porosty předčasně (nouzově) dozrávají, jsou hůře nasazené. Semena jsou menší (nižší HTS) a mohou být i svraštělá.

V ČR nebyl prahový výskyt stanoven. V různých jihoevropských zemích se prahové hodnoty pohybují v rozmezí od 3–10 jedinců pohyblivých stadií na list. Nejvhodnější doba pro aplikaci akaricidu (resp. insekticidu s akaricidním účinkem) z hlediska dosažení vysoké účinnosti je při počátcích napadení. Tedy ještě před objevením se typických příznaků poškození. V této době lze ošetření omezit jen na okrajovou zónu porostu. Její šířku určuje výsledek prohlídky porostu. Postřik celého pozemku je neekonomický. Pokud se aplikace neprovede v tuto dobu, tak by se měla provést ihned po zaznamenání prvních symptomů. V ČR je registrován jeden přípravek (tab. 1).

Obr. 7: Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) je nejvýznamnější škůdce sóje u nás - na sóji se vyskytuje od června až do období zrání sóji (září); pohyblivá stadia se nachází zejména na rubech listů - při zvětšení jsou též často patrná malé korálky připomínající vajíčka (červeně ohraničenao)
Obr. 7: Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) je nejvýznamnější škůdce sóje u nás - na sóji se vyskytuje od června až do období zrání sóji (září); pohyblivá stadia se nachází zejména na rubech listů - při zvětšení jsou též často patrná malé korálky připomínající vajíčka (červeně ohraničenao)

Babočka bodláková (Vanessa cardui)

Housenky tohoto druhu babočky mohou poškozovat sóju. Běžně jsou v přírodě k zastižení na kopřivách a bodlácích. Motýli sem zalétají každoročně z jihu (ze severní Afriky) a většinou míří ještě dál na sever. U nás se objevují od dubna. Při tahu samičky kladou vajíčka.

Jestli se jim pole sóji přimotá do cesty, promění se v jejího škůdce (8–10 housenek/m2 je už nebezpečný výskyt). Babočka bodláková sem zalétá každoročně, populačně velmi silné (a tedy pro sóju nebezpečné) tahy se ale opakují po různém počtu let. V posledních letech k tomu došlo v roce 2011, a také loni (2019). Nelze předpokládat, že by dva silné tahy následovaly ve dvou letech po sobě. I v letech významných tahů tohoto motýla je napadení porostů spíše otázkou náhody. Na sóji se nikdy nevyskytují housenky babočky kopřivové (Aglais urticae). Na babočku v sóji není registrován žádný insekticid. Na její housenky, zejména na mladší instary, však zabírají spolehlivě všechny běžné insekticidy.

Hnědopáska bavlníková (Helicoverpa armigera)

Potenciálně nebezpečný škůdce. Nejen sóji. Na našem území se již běžně vyskytuje (viz volně přístupné výsledky monitoringu letové aktivity škůdců pomocí světelných lapačů na stránkách ÚKZÚZ).

Lupina a škůdci

Plochy lupiny (na zrno) se u nás v letech 2018 a 2019 pohybovaly mezi 2 a 3 tis. ha.

Květilka všežravá (Delia platura)

V roce 2012 byly zaznamenány první větší poškození rostlin způsobená larvami květilky všežravé. V dalších letech se však podobně vysoké výskyty neopakovaly - jedná se o lokální a sezonní záležitost. Květilka je pravou pohromou především pro fazole, kterým se jinak v tomto příspěvku nevěnujeme. Lupinu květilky poškozují obdobně jako fazole (naštěstí je lupina pro ně méně atraktivní). U fazolí může být polní vzcházivost nížena až o 40 % (v případě neošetřených malosemenných fazolí o 60 i více %). Samičky kladou vajíčka jednotlivě nebo v malých skupinkách (jedna samička naklade cca 270) na půdu krátce po zasetí. Pro kladoucí samičky jsou atraktivní vlhké půdy s vyšším obsahem organické hmoty. Larvy, typické bezhlavé larvy dvoukřídlého hmyzu, zničí obsah semen (silně napadená semena vůbec nevyklíčí), lezou i do hypokotylů a do nad povrch vynesených děloh. Napadené rostliny, kterým se podařilo vzejít, již většinou neodumřou, avšak po celou dobu růstu i vývoje zůstávají výrazně slabší než nenapadené rostliny. Škůdce má výrazný vliv na výnos.

Prakticky jedinou přímou ochranou by bylo insekticidní moření.

Mezi další potenciální škůdce lupiny patří listopasi, několik druhů mšic (kyjatka hrachová, kyjatka vlčincová a mšice maková) a několik druhů třásněnek. V ČR zatím bez významu. Do lupiny je v ČR registrována jedna pyretroidní účinná látka (tab. 1).

Ochrana bobu proti škůdcům

Bob se u nás téměř přestal pěstovat.

Listopasi

Pro listopasy a bob platí prakticky to samé co pro listopasy a hrách. S tím rozdílem, že pro hrách jsou listopasi nebezpečnější. Na listopasy v bobu je registrováno několik pyretroidů (tab. 1).

Pokud však úroveň poškození listů vzcházejícího porostu není příliš vysoká (nad 30–40 % plochy listů), má postřik spíše škodlivý účinek. U bobu se setkáváme s mnohem nižší úrovní poškození hlízek larvami listopasů než u hrachu, když jsou obě plodiny pěstovány na stejném místě. K rozmnožování tedy listopasi (zejména listopas čárkovaný) dávají přednost hrachu před bobem.

Mšice maková

K přemnožení a rychlému populačnímu růstu kolonií může dojít za suchého a teplého počasí. Při nadprahovém výskytu na počátku generativního vývoje dochází ke snížení nasazení poupat a k signifikantnímu vlivu na výnos.

Za prahové se považuje napadení 3–5 % rostlin v porostu. Z hlediska napadení porostů mšicí makovou jsou mnohem méně rizikové směsky, i když v případě mšice makové a bobu to není tak výrazné jako v případě kyjatky hrachové a směsek hrachu.

Mšice maková to má též trochu jinak s přirozenými nepřáteli, které její kolonie mohou účelně decimovat, než kyjatka hrachová. Zatímco u kyjatky hrachové jsou tím nejdůležitějším přirozeným regulátorem jejích kolonií larvy dravých pestřenek, u mšice makové jsou daleko důležitější larvy slunéček a parazitoidi. Výhodným opatřením je časné setí (březnové termíny) a dodržování zásad střídání plodin.

Z insekticidů je registrováno několik pyretroidů a jeden aficid ze skupiny karbamátů (tab. 1).

Třásněnka hrachová a další druhy třásněnek (Kakothrips pisivorus, Thrips flavus a další druhy)

Význam škůdců, způsob jeho monitoringu v porostech i postup ochrany porostů byl popsán v části o hrachu. I pro bob mohou být třásněnky škůdcem velmi důležitým. Registrované přípravky jsou uvedeny v tabulce 1.

Obr. 8a: Dospělec zrnokaze bobového (Bruchus rufimanus)
Obr. 8a: Dospělec zrnokaze bobového (Bruchus rufimanus)

Obr. 8b: Vlevo je semeno bobu, které opustil zrnokaz bobový, vpravo je semeno, které opustil jeho parazitoid - na pravém semeni je ještě vidět nekrotizovaný (černý) malý otvůrek, jedná se o vlezový otvor po malé larvě zrnokaze - již tehdy měla v těle larvu parazitoida
Obr. 8b: Vlevo je semeno bobu, které opustil zrnokaz bobový, vpravo je semeno, které opustil jeho parazitoid - na pravém semeni je ještě vidět nekrotizovaný (černý) malý otvůrek, jedná se o vlezový otvor po malé larvě zrnokaze - již tehdy měla v těle larvu parazitoida

Zrnokaz bobový

Význam škůdce, způsob jeho monitoringu v porostech i postup ochrany porostů (včetně prahů) byl popsán v části věnované zrnokazovi hrachovému. Oba brouci jsou si značně podobní (obr. 8a). Podíl semen bobu napadených a poškozených zrnokazem bobovým může být v některých ročnících značně vysoký (až kolem 30 %; obr. 8b). S tím se v případě hrachu a zrnokaze hrachového nesetkáme. U bobu je ještě komplikovanější načasovat správně aplikaci insekticidu. Riziko promeškání vhodného termínu je zde vyšší. Vajíčka zrnokaze bobového jsou na rozdíl od oranžových vajíček zrnokaza hrachového mléčně bílá. Přímo na zrnokaze bobového není registrován žádný insekticid. Zrnokaz bobový je zejména pro producenty osiva bobu velký problém. Jsou nutné opakované aplikace a ani ty nejsou zárukou úspěchu (to je dosažení podílu napadených semen nižší než 1 %).

Tab. 1: Insekticidy registrované na škůdce luskovin použitelné v roce 2020

Plodina

Škůdce

Účinné látky insekticidů s registrací pro rok 2020

pyretroidy

neonikotinoidy

kombinace neonikotinoidu a pyretroidu

karbamáty

organofosfáty

jiné

Hrách

kyjatka hrachová, mšice

deltamethrin, lambda-cyhalothrin, gamma-cyhalothrin, cypermethrin

thiacloprid

thiacloprid + deltamethrin

pirimicarb

listopas čárkovaný, listopasi

deltamethrin, lambda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin, cypermethrin

třásněnky

deltamethrin

zrnokaz hrachový, žraví škůdci

deltamethrin, lambda-cyhalothrin

obaleč hrachový

deltamethrin, lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin, cypermethrin

Bob

listopasi

deltamethrin, lambda-cyhalothrin, cypermethrin

třásněnky

deltamethrin, lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin

mšice maková, mšice

deltamethrin, lambda-cyhalothrin, alpha-cypermethrin, cypermethrin

pirimicarb

zrnokaz bobový, žraví škůdci

lambda-cyhalothrin

Lupiny

listopasi, mšice

cypermethrin

Sója

sviluška chmelová

spirotetramat

Výsledky uvedené v tomto článku vznikly při řešení projektu QJ1510312. Při zpracovávání dat pro rukopis byly též využity prostředky z projektu MZE-RO1018.

Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Iva Smýkalová, Ph.D., Bc. Romana Bajerová; Agritec Plant Research s.r.o.

foto: M. Seidenglanz - 1a,b,c, 2, 4–8; I. Smýkalová - 1d, 3; R. Dostálová - 2b

Související články

Kohoutci rodu Oulema v porostech lesknice kanárské a ochrana proti nim

24. 07. 2020 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 278x

Výskyt makovicových škůdců v porostech máku a ochrana proti nim

22. 07. 2020 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 358x

Ochrana brambor proti mandelince bramborové a výsledky pokusů s insekticidy v roce 2019

17. 07. 2020 Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 432x

Škodcovia cesnaku a cibule

06. 07. 2020 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta, s. r. o. Nitra Škůdci Zobrazeno 540x

Larvy stonkových krytonosců v roce 2020

26. 06. 2020 Ing. Milena Bernardová; ZS Kluky Škůdci Zobrazeno 544x

Další články v kategorii Škůdci

detail