Zavíječ kukuřičný - bionomie, výskyt, ochrana
14. 06. 2022 Škůdci Zobrazeno 1845x
Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) dlouhodobě patří k nejvýznamnějším škůdcům kukuřice. Při intenzivním napadení mohou ztráty dosahovat 15–30 %. Škodlivost se projevuje především oslabením rostlin, lámáním stébel a následnými ztrátami při sklizni a v neposlední řadě jsou požerky způsobené housenkami vstupní branou pro houbové patogeny, zejména fuzária. To má za následek zhoršení kvality produktů jak zrna, tak i siláže.
Bionomie a výskyt
Motýli zavíječe kukuřičného se začínají líhnout obvykle od poloviny června, v teplejších letech a oblastech to může být i dříve. Hlavní let probíhá většinou v červenci a záchyty trvají v posledních letech až do konce srpna, někdy se objevují motýli i v září. Samičky kladou vajíčka na listy kukuřice a vylíhlé housenky se postupně zažírají do stébla, případně do palice. Dospělé housenky se koncem léta stahují do spodních částí rostlin, kde ve zbytcích na poli přezimují. Kuklí se na jaře, obvykle ve druhé polovině května.
Tento škůdce má v našich podmínkách jednu generaci. V jižnějších oblastech Evropy mohou být generace dvě (Maďarsko, jižní Slovensko, jižní Německo) nebo i tři (Itálie).
V poslední dekádě se i u nás, v jižních částech Moravy, objevují pozdější nálety motýlů, což jsou jedinci částečné druhé generace. To potvrzují i nálezy mladých housenek v době konce srpna a v září viz graf 1 z Uherského Ostrohu. Na grafu 2 z Oblekovic u Znojma už je záchyt druhé generace významnější. Tyto posuny bude v budoucnu nutno vzít v úvahu i při plánování ochrany kukuřice.
Ještě se zastavme u doby letu motýlů zavíječe kukuřičného. Díky dlouhodobě provozované síti světelných lapačů, jejichž provoz zajištuje ÚKZÚZ, máme užitečná data o náletu zavíječe kukuřičného. Údaje jsou pak k dispozici na rostlinolékařském portálu. Tato data slouží velmi dobře pěstitelům k signalizaci termínu ošetření. Zajímavé je srovnání posledních čtyř let. V roce 2018, což byl velmi teplý rok s horkým suchým jarem, probíhal nálet více než o dva týdny dříve, než bývá obvyklé. První motýli se na Znojemsku objevili už koncem května. První záchyt v lapači v Oblekovicích byl 29. 5. a pravidelné záchyty byly už od 3. 6. Nálety v dalších oblastech republiky se přidávaly velmi záhy a průběh letu byl celkově zkrácený. Naproti tomu v roce 2020, který byl o poznání chladnější, byl nástup letu motýlů pozdější, let byl pozvolnější a rozdíly mezi jednotlivým oblastmi byly větší. Podobně v loňském roce, kdy panovalo studené jaro, se nálet opozdil.
Intenzivní napadení kukuřice zavíječem je u nás historicky spjato s jejím intenzivním pěstováním. Před třiceti lety působil tento škůdce závažné škody pouze v teplých kukuřičných oblastech. V souvislosti s postupným rozšiřováním intenzivního pěstování kukuřice do dalších oblastí, a také s postupným oteplováním, se projevilo rozšíření škodlivých výskytů do chladnějších a vlhčích oblastí. Dnes se škodlivé výskyty objevují prakticky ve všech oblastech pěstování kukuřice. Samozřejmě v oblastech s vysokým podílem kukuřice v osevním postupu jsou škody pravidelné a vysoké, zatímco v oblastech s menší intenzitou pěstování je potřeba ochrany jen občasná.
Graf 1: Záznam náletu motýlů zavíječe kukuřičného do světelného lapače v Uherském Ostrohu, okr. Hodonín v roce 2021 (Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ)
Graf 2: Záznam náletu motýlů zavíječe kukuřičného do světelného lapače v Oblekovicích, okr. Znojmo v roce 2021 (Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ)
Jaké jsou možnosti ochrany před zavíječem?
Významnou roli hrají agrotechnická opatření. Vysoké zastoupení kukuřice v osevním postupu a časté opakování kukuřice po kukuřici nebo i jen v blízkosti podporuje množení škůdce. Bohužel, pokud podnik potřebuje zajistit krmivovou základnu pro dobytek nebo je protierozními opatřeními omezován na pěstování kukuřice ve vhodnějších oblastech, těmto situacím se nevyhne. Dále mají na omezení přezimování housenek vliv kultivační zásahy, především hluboká orba, která může snížit počet housenek až o 80 %. To je však v protikladu s moderními pěstebními systémy, které se snaží omezovat kultivační zásahy, jež mají negativní vliv na strukturu půdy. Pak už nám zbývá jen možnost drcení nebo rozřezání posklizňových zbytků kukuřice. Zejména u kukuřice na zrno, kde zůstává více housenek v dolní část stébla. Tato metoda má na omezení housenek škůdce značný vliv a lze ji doporučit.
Z uvedeného plyne, že je třeba klást důraz na přímou ochranu kukuřice před zavíječem kukuřičným. Lze využít možnosti chemického ošetření, a také biologických metod ochrany.
Z chemických prostředků jsou k dispozici kromě pyretroidů, které vzhledem k vysokým teplotám v době aplikace nevykazují vyhovující účinnost, ještě přípravky z dalších tří skupin účinných látek (chlorantraniliprole, indoxacarb, tebufenozide). Tyto přípravky vykazují při správném použití dostatečnou účinnost. Nevýhodou chemické ochrany je, že je nutno vstupovat s ošetřením do v té době již poměrně vzrostlého porostu. Také je třeba vzít v úvahu, že platnost uvedených přípravků bude v letech 2023–2025 postupně končit.
Biologická ochrana
Rozvíjející se metodou ochrany kukuřice je technologie biologické ochrany založená na využití parazitické chalcidky rodu Trichogramma. Metoda využívá drobného parazitoida - chalcidku rodu Trichogramma, která velmi efektivně parazituje vajíčka zavíječe kukuřičného. Samička chalcidky vyhledává vajíčka zavíječů a do nich klade svá vajíčka. Ta se v nich vyvíjí, čímž larvu zavíječe zahubí. Následně se vylíhne dospělec chalcidky, který vyhledává další vajíčka škůdce. Aplikace se provádí na začátku líhnutí vajíček zavíječe.
Na počátku byla metoda založena na aplikaci různých druhů kartiček či kapslí, které se ručně vyvěšovaly v porostu. Většinou byly potřebné dvě aplikace kapslí. Tato metoda však prošla značným vývojem. Dnes využíváme francouzské kapsle TrichoTop®, které mají tvar papírových kartiček. Parazitické vosičky se z těchto kapslí líhnou po dobu zhruba tří týdnů, a proto stačí pouze jedna aplikace do porostu kukuřice. Účinnost této metody je velmi vysoká, pohybuje se na úrovni nejlepších insekticidů, tj. přes 90 %. Nevýhodou je nutnost ruční aplikace, proto se používá na meších plochách a pro ošetření cukrové a osivové kukuřice.
Efektivnější je letecká aplikace
Pro podmínky českého zemědělství však bylo nutné vytvořit efektivnější metodu, vhodnou pro aplikaci vosičky na velkých plochách kukuřice. Proto v roce 2012 přišla společnost BIOCONT s technologií letecké aplikace. Metoda letecké aplikace TrichoLet® je pro uživatele mnohem snadnější a úspornější.
Tato metoda spočívá v aplikaci larev a kukel Trichogrammy v různém stupni vývoje speciálními aplikátory, umístěnými na křídlech letadel přímo do porostu kukuřice. Aplikace se provádí dvakrát. První na počátku kladení vajíček zavíječe a druhá s odstupem 7 až 10 dnů.
Součástí dodávky TrichoLetu je signalizace optimálního termínu a následně obě letecké aplikace. Právě z toho důvodu je TrichoLet® pro pěstitele zajímavý. Dodavatel zajišťuje kompletní servis, a tím uvolní pěstiteli ruce pro jiné práce, které jsou v té době třeba.
Na základě monitoringu výskytu škůdce, který dodavatel dlouhodobě provádí, a s ohledem na zajištění vysoké účinnosti v oblastech, kde je napadení vysoké, byla vytvořena možnost rozdílných dávek parazitické vosičky podle intenzity napadení. Pěstitel tak může zvolit variantu, která je optimální pro jeho situaci. Použití této metody se velmi rychle rozšiřuje, v loňském roce bylo takto ošetřeno více než 27 000 ha.
Signalizace termínu ošetření
Kromě kvality materiálu je zásadním faktorem pro zajištění vysoké účinnosti prostředku TrichoLet® optimální načasování termínu aplikace. Aplikace se musí provádět na začátku kladení vajíček, aby Trichogramma byla schopna je efektivně parazitovat. Proto si signalizaci termínu zajištuje sám dodavatel.
Signalizace je postavena na kombinaci řady metod. Součástí jsou informace od kolegů z teplejších zemí, znalost fenologie, využití sum efektivních teplot z meteostanic rozmístěných po celém území ČR, sledujeme síť světelných lapačů ÚKZÚZ a zároveň umisťujeme vlastní světelné lapače přímo v terénu. Naprosto nedílnou součástí je monitoring přímo na polích, kdy sledujeme reálný výskyt motýlů. Nově jsme zahájili testování automatických světelných lapačů, jejichž síť v terénu, umístěných přímo u kukuřičných polí, chceme využívat v budoucnu. Zvažovat musíme také počasí a jeho vývoj. Všechny tyto informace vedou k určení optimálního termínu aplikace.
K údajům ze světelných lapačů bych rád přidal jednu praktickou poznámku. Zemědělci mají často tendenci usuzovat podle náletu do světelných lapačů na intenzitu napadení. Mám na mysli uvažování typu: „Nic do lapáků nelítá, nebudeme ošetřovat“. Proto je třeba zdůraznit, že podle náletu do světelného lapače nelze stanovovat práh škodlivosti. Světelné lapače jsou dobrou pomůckou pro signalizaci termínu ošetření. Pro tento účel jsou velmi vhodné. Avšak intenzita napadení závisí na mnoha dalších okolnostech. Záchyty do světelných lapačů jsou například silně ovlivněny vzdáleností zdroje. Pokud je pole, kde byla vloni kukuřice blízko lapače, zvláště pokud napadení bylo vysoké, budou záchyty vysoké a pravidelné. Pokud je takový zdroj daleko, řádově několik kilometrů, pak záchyty budou sporadické. Podobně jsou záchyty ovlivněny počasím, oblačností, fází měsíce atd. Proto by rozhodování, zda je třeba ošetřovat, mělo začít už na podzim před sklizní. Pokud napadení porostů je vysoké, pokud intenzita pěstování kukuřice v oblasti je vysoká, pokud se opakuje pěstování kukuřice po kukuřici nebo blízko loňských zdrojů, pak je třeba plánovat ošetření v příštím roce.
Jaké jsou hlavní výhody metody TrichoLet®:
- aplikaci zajištuje dodavatel produktu, a to včetně signalizace optimálního termínu;
- zajištění techniky - letadel a materiálu. Pěstitel pouze určí pozemky, které je třeba ošetřit a přenechává ochranu na dodavateli;
- pěstiteli odpadají starosti s aplikací, a tím může využít čas, stroje i lidi k jiným činnostem;
- nedochází k poškození porostu vstupem techniky;
- metoda je cenově srovnatelná s chemickou ochranou, cena zahrnuje veškeré služby včetně dvou aplikací;
- na prostředky biologické ochrany existuje dotace ve výši 25 %;
- tato biologická metoda je eko-toxikologicky bezproblémová, nemá žádná omezení, neohrožuje zdraví lidí, zvířat a chrání užitečné organizmy;
- použití chemických přípravků se bude do budoucna stále více omezovat;
- naprosto jiným mechanizmem účinku omezuje vznik rezistence.
Housenka zavíječe kukuřičného prožírá stébla a oslabuje rostliny; poškození jsou zároveň vstupní branou pro houbové choroby
Porost poškozený zavíječem kukuřičným
Kapsle TrichoTop v porostu
Letecká aplikace vosičky Trichogramma je prováděna tradičními „čmeláky“
GPS záznam letu při aplikaci prostředku TrichoLet
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS