Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Zavíječ zimostrázový nás trápí stále víc

28. 10. 2019 Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 349x

Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis) dělá starosti správcům veřejné zeleně, majitelům okrasných zahrad i ochráncům přírody již více let.

Agronutrition

V Evropě byly poškozené zimostrázy poprvé pozorovány na dvou místech v Porýní na západě Německa v roce 2006, spolehlivě byl výskyt tohoto druhu doložen v následujícím roce. Odtud se začal rychle šířit a do současnosti je znám z naprosté většiny zemí Evropy od Portugalska po východní Kavkaz a od jižní Skandinávie po Sicílii, pronikl i do severní Afriky. V září 2018 byl poprvé zjištěn také v Severní Americe (Toronto) a v letošním roce dokonce i na jihoamerickém kontinentu (Peru).

U nás jej poprvé zaregistroval Ing. J. Šumpich v okolí Znojma v roce 2011, první silné poškození zimostrázů jsme zaznamenali v okrajových částech Brna a referovali o něm v časopise Zahradnictví (2013, č. 8). V letech 2014–2017 zavíječ postupně osídlil většinu našeho území. V roce 2017 jsme shrnuli v časopise Rostlinolékař (2017, č. 5) tehdy aktuální informace o tomto druhu získané větším počtem výzkumných týmů v různých částech Evropy i vlastním studiem. V následujících dvou letech byla řada znalostí o biologii, šíření i možnostech regulace tohoto druhu doplněna nebo dále upřesňována a současně má časopis Agromanuál poněkud odlišný okruh čtenářů než výše uvedené časopisy, proto zde předkládáme některé aktuální poznatky a doporučení.

Původ a šíření

Zavíječ zimostrázový se přirozeně vyskytuje ve východních částech Asie, konkrétně v Indii, Číně, na Taiwanu, v Koreji, na ruském Dálném východě a Japonsku. Je odtud dlouho znám jako škůdce zimostrázů Buxus sinicaB. microphylla. Spekulativně můžeme předpokládat, že k zavlečení do Evropy došlo počátkem století z Číny se zásilkou zimostrázu Buxus microphylla (ale mohlo to být i s jinou živou nebo neživou komoditou) někam do západního Německa nebo Nizozemí. Určitá genetická heterogenita evropských motýlů (výskyt více haplotypů) naznačuje dokonce možnost několika introdukcí z různých oblastí. Po evropském území je zavíječ nepravidelně a na různě velké vzdálenosti rozvlékán se sazenicemi zimostrázů a za další a další ohniska šíření jsou považována zahradní centra. Současně je velmi dobrý letec a z míst zavlečení se šíří aktivně 5–10 km za rok.

Obr. 1: Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), obvykle zbarvený jedinec
Obr. 1: Zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), obvykle zbarvený jedinec

Obr. 2: Melanistický jedinec zavíječe zimostrázového
Obr. 2: Melanistický jedinec zavíječe zimostrázového

Obr. 3: Housenka zavíječe zimostrázového silně připomíná housenku běláska zelného; obvykle bývá dobře ukryta mezi sepředenými listy zimostrázu; v jednom keři mohou být stovky až tisíce housenek
Obr. 3: Housenka zavíječe zimostrázového silně připomíná housenku běláska zelného; obvykle bývá dobře ukryta mezi sepředenými listy zimostrázu; v jednom keři mohou být stovky až tisíce housenek

Obr. 4: Kukly zavíječe zimostrázového jsou dobře ukryty mezi pevně sepředenými listy; na snímku jsou zámotky otevřené
Obr. 4: Kukly zavíječe zimostrázového jsou dobře ukryty mezi pevně sepředenými listy; na snímku jsou zámotky otevřené

Morfologie a biologie

Základní morfologické i biologické poznatky jsou důležitým podkladem pro zpracování metod regulace. Motýli jsou zřetelně větší než všechny ostatní evropské druhy zavíječů, mají rozpětí křídel až 45 mm a jsou obvykle černo-bíle zbarvení (obr. 1). Příležitostně se vyskytují melanističtí jedinci, téměř celí tmaví, metalicky lesklí (obr. 2). V letech 2016–2018 v Brně naletovali do feromonových lapačů běžně zbarvení a melanističtí dospělci v poměru 7 : 1.

Vajíčka jsou plochá, „koláčkovitá“ a samičky je kladou v mnoha snůškách asi po 20 kusech na spodní stranu listů. Zpočátku jsou žlutá, později začínají být viditelné černé hlavičky vyvíjejících se housenek. Stadium vajíčka je 7–10 dní. Housenky poněkud připomínají housenky běláska zelného (obr. 3). Kukly jsou zelené, na hřbetě žluté, po stranách s výraznými tmavými podélnými pruhy a jsou ukryty v poměrně pevném zámotku mezi sepředenými listy (obr. 4).

Zavíječ zimostrázový má ve střední Evropě obvykle 2 generace (graf 1). Za normálních okolností přezimuje ve stadiu housenek 3. instaru, které jsou dlouhé 8–10 mm a jsou ukryté mezi dvěma pevně sepředenými listy zimostrázu. Koncem března nebo počátkem dubna, při teplotě 7–10 ºC, začínají být aktivní. Nejdříve skeletují svrchní stranu listů, které následně zbělají a začínají být na keři nápadné. Později se ukrývají ve skupinkách sepředených listů, které již požírají celé. Podle teploty stanoviště a počasí v daném roce dorůstají od poloviny května do počátku června. Stadium kukly trvá 2–3 týdny.

Dospělci první generace se líhnou od druhé poloviny května do poloviny července. Housenky druhé generace se na keřích objevují přibližně od počátku července a jejich vývoj je nerovnoměrnější, než u housenek první generace. Ještě počátkem srpna najdeme právě vylíhlé housenky, dlouhé jen několik milimetrů, společně s dorostlými housenkami i kuklami. První motýly druhé generace můžeme u nás pozorovat přibližně od 10. srpna, na jižním a východním Slovensku již od konce července a např. v Chorvatsku nebo Itálii již kolem poloviny července. Let motýlů 2. generace trvá do 2. poloviny září, jednotlivé motýly zastihneme do poloviny října. V těchto případech můžeme samozřejmě spekulovat, zda jde o opozdilce 2. generace nebo jednotlivé motýly 3. generace, která může být početnější v jižní Evropě.

Limitující délkou fotoperiody pro nástup zimní diapauzy housenek je 13,5 hod., což nastává na našem území na přelomu srpna a září. K indukci diapauzy jsou citlivé pouze housenky, které dosud nedosáhly uvedené přezimující velikosti. Pokud jsou již koncem srpna větší a následuje teplý konec léta a počátek podzimu, mohou výjimečně dosáhnout 3. generace. Vliv fotoperiody může být v kritickém období omezen extrémně vysokými teplotami. Pokud housenky „uniknou“ vlivu délky fotoperiody, dorostou a zakuklí se již na podzim, kukly se již často nestačí vylíhnout a hynou s příchodem mrazů, což jsme pozorovali na několika místech za teplého podzimu 2018. To se následně může projevit sníženou početností housenek na jaře následujícího roku.

Během zimy jsou housenky značně odolné vůči nízkým teplotám. Při experimentech prováděných v Číně zdárně přečkaly několikadenní mrazy -30 ºC a ve Švýcarsku -25 ºC, z čehož lze soudit, že mrazivé zimy nezpůsobí snížení početnosti škůdce.

Graf 1: Letová aktivita zavíječe zimostrázového v letech 2016 a 2017, zachycená pomocí lepového lapáku delta trap se sexuálním feromonem firmy Propher
Graf 1: Letová aktivita zavíječe zimostrázového v letech 2016 a 2017, zachycená pomocí lepového lapáku delta trap se sexuálním feromonem firmy Propher

Hostitelské rostliny a škodlivost

Podle dosavadních poznatků jsou hostitelskými rostlinami tohoto zavíječe v Evropě pouze různé druhy zimostrázů, převážně zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), případně některé okrasné východoasijské druhy zimostrázů, zejména Buxus microphylla, B. sinica a jejich kultivary. Dobrou pomůckou ke zjištění výskytu, početnosti a sezónní dynamiky zavíječe zimostrázového jsou feromonové lapače (syntetický sexuální feromon nabízí Firma Propher, Březová u Zlína), využít lze i světelné lapače. Přítomnost housenek prozradí skupinky zaschlých bělavých skeletovaných listů.

Žír housenek je plýtvavý, poškodí mnohem více listů, než spotřebují. Poškozené listy opadávají nebo zasychají, proto je silnější napadení keře velmi nápadné a dochází k jeho výraznému estetickému znehodnocení. Po jarním holožíru zimostrázy částečně znovu obrostou, ale opakovaný žír housenek letní generace již může způsobit prosychání nebo odumření keřů.

Zdá se, že poškození a odumírání okrasných výsadeb zimostrázů je nicotný problém oproti napadení jeho přirozených porostů. Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) se vyskytuje přirozeně na rozsáhlých územích v některých částech jižní a jihozápadní Francie, severního Španělska, v jižních částech Alp, místy na Balkáně a lokálně také např. v Německu. Již několik let jsou nápadné rozsáhlé plochy odumřelých zimostrázů v některých částech Švýcarska a v severovýchodní Francii (Alsasko) a invazní vlna se posouvá na jihozápad. Zatímco ve vyšších chladnějších polohách Francouzského středohoří (Massif Central) je prozatím napadení minimální, v teplých oblastech jižní Francie a ve východních Pyrenejích je již místy situace kritická.

Nedaleko městečka Camprodon na severu Katalánska jsme v polovině června 2017 pozorovali při odchytu na světlo 3 jedince zavíječe zimostrázového (a byli to jedni z prvních jedinců zavíječe zjištěné na území Španělska). V téže době v roce 2018 jsme u světla napočítali asi 1 500 jedinců, jejichž potomstvo v další generaci zlikvidovalo zimostrázy na obrovském území. V roce 2019, tj. dva roky po zjištění prvních jedinců je v oblasti většina zimostrázů mrtvých a housenky letošní jarní generace již kvůli nedostatku potravy ze značné části nedokončily vývoj a uhynuly.

Na území mezi městy Figueres a Ripoll na španělské straně východních Pyrenejí a Le Boulou a Prats de Mollo na francouzské straně jsme v roce 2019 pozorovali odumřelé zimostrázy na celkové ploše zhruba 1 500 km2 (obr. 5, 6). Napadení se Pyrenejemi šíří na západ, obdobná situace hrozí v oblastech výskytu zimostrázu v Itálii, na Balkáně a na Kavkazu.

Obr. 5, 6: Porosty zimostrázu v okolí městečka Camprodon (východní Pyreneje), a - polovina června 2018, b - 2019; v obou případech fotografováno přibližně ze stejného místa
Obr. 5, 6: Porosty zimostrázu v okolí městečka Camprodon (východní Pyreneje), a - polovina června 2018, b - 2019; v obou případech fotografováno přibližně ze stejného místa

Možnosti regulace

V evropských podmínkách nemá zavíječ zimostrázový přirozené antagonisty, kteří by alespoň částečně snižovali jeho početnost. Housenky i motýly loví sýkory, rehci a další ptáci, housenky jsou častou kořistí vos, ale vždy bez většího vlivu na jejich početnost. Stejně tak napadení housenek hmyzími parazitoidy je nepatrné, v housenkách se vyvíjí kuklice Pseudoperichaeta nigrolineata. Současný výzkum je orientován na studium možných parazitoidů a dalších antagonistů v oblasti přirozeného výskytu zavíječe v Číně.

V okrasných výsadbách lze zavíječe zimostrázového velmi efektivně regulovat pomocí vhodných chemických insekticidů registrovaných proti housenkám na okrasných a lesních dřevinách. Při šetrné aplikaci tyto preparáty nemohou ničemu jinému ublížit, navíc likvidují další specializované škůdce zimostrázů, zejména meru zimostrázovou a svilušku širokou. Přípravek je nutné aplikovat velmi pečlivě a dovnitř keře (housenky jsou dobře ukryté, často zapředené mezi listy), dopadne-li chemická látka jen na hustou clonu povrchových listů, účinnost ošetření je mnohem menší.

Je možné využít syntetické insekticidy ze skupiny nervových jedů: rychle působící pyretroidy (preparáty s účinnou látkou deltamethrin nebo lambda-cyhalothrin), neonikotinoidy se systémovým účinkem (účinné látky thiakloprid nebo acetamiprid) nebo přípravky s účinnou látkou indoxacarb ze skupiny indenooxadiazinů. Další možností jsou růstové regulátory (účinná látka fenoxycarb ze skupiny karbamátů).

Z přírodních látek jsou zaregistrované insekticidy na bázi spinosadu, produkt bakterie Saccharopolyspora spinosa. Z přípravků šetrných k životnímu prostředí lze doporučit extrakty z rostlin, např. z plodů tropického stromu Azadirachta indica (obchodní název Neem), ze dřeva tropického keře Quassia amara nebo z květů kopretiny řimbaby (Tanacetum coccineum), která je pěstovaná jako okrasná a obsahuje insekticidní pyrethriny. Určitých úspěchů bylo dosaženo i při použití šetrnějších preparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Účinnost tohoto přípravku závisí na správném načasování, nejcitlivější vůči němu jsou housenky prvního instaru. Terénní pokusy s využitím hlístice Steinernema carpocapsae, entomopatogenní houby Entomophthora aphidis a preparátů na bázi entomopatogenních virů (nucleopolyhedrovirus Anagrapha falcifera – AnfaNPV) nedosáhly požadovaných výsledků. Na jednotlivých keřích např. v předzahrádkách rodinných domů je možné housenky individuálně posbírat.

Vhodným termínem regulačního zásahu je časné jaro (duben), kdy housenky opustily zimní zápředky a začaly přijímat potravu. Obdobně můžeme postupovat proti housenkám 2. generace v první polovině července. Při zjištění housenek můžeme zásah provést samozřejmě okamžitě i mimo uvedené termíny, protože míra poškození keře narůstá velmi rychle.

Vše uvedené ovšem platí pouze pro okrasné výsadby zimostrázů. Dosud nevyřešená je regulace zavíječe v přírodních porostech zimostrázů. Velkoplošné chemické ošetření nepřipadá v úvahu, protože by na celkový ekosystém mělo mnohem drastičtější negativní vliv než napadení samotným zavíječem.

Důležité zdroje informací

Kenis M., Nacambo S., Leuthardt F. L. G., Di Domenico F.  Haye T., 2013: The box tree moth, Cydalima perspectalis, in Europe: horticultural pest or environmental disaster? Aliens, 33: 38–41.

Nacambo S., Leuthardt F. L. G., Wan H., Li H., Haye T., Baur B., Weiss R. M.  Kenis M., 2014: Development characteristics of the box-tree moth Cydalima perspectalis and its potential distribution in Europe. J. Appl. Entomol., 138: 14–26.

Šefrová H.  Laštůvka Z., 2017: Co je nového se zavíječem zimostrázovým? Rostlinolékař, 28 (5): 21–23.

Šefrová H., Laštůvka Z., Tóth P. & Schoříková A., 2013: Zavíječ zimostrázový působí škody už i u nás. Zahradnictví, 12 (8): 52–53.

Wan H., Haye T., Kenis M., Nacambo S., Xu H., Zhang F.  Li H., 2014: Biology and natural enemies of Cydalima perspectalis in Asia: Is there biological control potential in Europe? J. Appl. Entomol., 138: 715–722.

Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.; Mendelova univerzita v Brně
Aleš Laštůvka; Prostějov
foto: Z. Laštůvka

Související články

Problémy s hrabošem polním

15. 11. 2019 Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 277x

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 478x

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 504x

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 2652x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 642x

Další články v kategorii Škůdci

detail