BASF
BASF
BASF

AGRA

Změny ve vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům v ČR

19. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 252x

Mšice broskvoňová je ve světě nejvýznamnějším přenašečem virových chorob. U nás patří k hlavním přenašečům virů na sadbových bramborách, cukrovce, řepce a na zelenině. Od roku 2016 u nás působí přímé škody na řepce na podzim. Ochrana proti ní se stává na všech uvedených plodinách obtížnou. Mšice broskvoňová selektuje rychle rezistenci vůči širokému spektru účinných látek insekticidů. V tomto příspěvku přinášíme aktuální informace o vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům u nás v posledních letech a náměty pro ochranu polních plodin na základě aktualizace antirezistentní strategie.

Albíit

Rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům

Ochrana proti mšici broskvoňové se stává na všech výše uvedených plodinách obtížnou z důvodů stále užšího sortimentu povolených přípravků a rychlé selekci rezistence vůči používaným insekticidům. Populace mšice broskvoňové z různých oblastí světa nebo z různých regionů Evropy vykazují značné rozdíly ve stupni rezistence vůči insekticidům z rozdílných skupin s odlišným mechanizmem účinku. Na rozdíl od jiných škůdců, jako je například mandelinka bramborová nebo blýskáček řepkový, u kterých se rezistence v čase příliš nemění, populace mšice broskvoňové vykazují dynamické změny v rezistenci vůči různým skupinám insekticidů.

Tento příspěvek představuje změny rezistence mšice broskvoňové z území ČR vůči zástupcům insekticidů ze 3 skupin za období 2018 až 2023 na celkem 31 testovaných lokálních populacích. Pro roky 2021 až 2023, ve kterých došlo k nejvýznamnějším změnám v rezistenci mšice broskvoňové, komentujeme změny na populacích odebraných z konkrétních 21 lokalit.

V ČR byla poprvé zaznamenána snížená účinnost pyretroidů u mšice broskvoňové na řepce v roce 2016. Byl to první rok po zákazu používání mořidla na bázi thiamethoxamu na osivo řepky a současně rok, kdy došlo k neobvykle vysoké letové aktivitě mšice broskvoňové zaznamenané v sacích pastích provozovaných ÚKZÚZ.

Výskyt rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům, konkrétně vůči pyretroidům a pirimicarbu byl v ČR poprvé prokázán u populací odebraných z řepky na podzim v roce 2018. Od té doby se do roku 2023 v některých regionech nepravidelně opakovaly plošné výskyty přímých škod působených mšicí broskvoňovou na řepce.

Do roku 2018 byly proti mšici broskvoňové doporučovány do řepky přípravky na bázi neonikotinoidů s účinnými látkami thiacloprid a acetamiprid. Od roku 2018 byla v EU ukončena registrace neonikotinoidů, s výjimkou acetamipridu. K selekci rezistence mšice broskvoňové nedochází u nás pouze na řepce, ale i na dalších plodinách, na kterých je tento škůdce významným přenašečem virových chorob. Na bramborách přenáší mšice broskvoňová perzistentně virus svinutky brambor a společně s dalšími druhy mšic řadu dalších virů neperzistentně. Ochrana proti mšicím na sadbových bramborách se provádí každoročně opakovaně po dobu přeletu mšic do brambor. Na cukrovce byla mšice broskvoňová koncem minulého století nejvýznamnějším přenašečem virových žloutenek cukrovky a po zákazu moření osiva cukrovky neonikotinoidy od roku 2023 lze očekávat v dalších letech zvýšenou potřebu ochrany také v cukrovce.

Hodnocení rezistence

Pro hodnocení rezistence vůči přípravkům Vaztak Active (alpha-cypermethrin) (2018 až 2022), Sherpa 100 EW (cypermethrin) (2023), Pirimor 50 WG (pirimicarb) (2018 až 2023) a Mospilan 20 SP (acetamiprid) (2018 až 2023) byla použita metoda podle IRAC 019. Jedná se o test, při kterém se do roztoku insekticidu namáčí jednotlivé listy a po zaschnutí se na ně mšice vysazují.

Vzorky mšic (nejméně 300 partenogenetických samic) byly během září až listopadu odebírány s napadenými listy ze třech míst pole vzdálených od sebe přibližně 24 m (vzdálenost kolejových řádků). Každá polní populace byla přemístěna na mladé rostliny kedluben do klima-boxu s teplotou 20 °C a 75% relativní vlhkostí. Pro testy byly použity mšice F1 generace.

Pro biologické testy bylo použito 4–6 koncentrací přípravků. Jako základ pro ředění byla použita koncentrace odpovídající 100% dávce přípravků podle registrace v uvažovaném ředění 400 l vody na ha. Jednotlivé odříznuté listy kedluben byly do roztoku každé koncentrace ponořeny na 10 sekund a po zaschnutí přípravku na filtračním papíru byly listové disky přeneseny do malých plastových misek. V těchto miskách byl agar, na jehož povrchu bylo pro přilnavost listu naneseno několik kapek vody. Poté bylo na každý disk přeneseno štětečkem 20 až 30 jedinců mšic. Pro každou koncentraci přípravku byly použity jako opakování tři misky. V kontrole byly mšice přemístěny na listy bez ošetření.

Mortalita byla hodnocena po inkubaci listů 72 hodin (alpha-cypermethrin, pirimicarb) nebo 120 hodin (acetamiprid).

Hodnocení změn v rezistenci mšice broskvoňové v letech 2018 až 2023

Stupeň rezistence jednotlivých testovaných populací mšice broskvoňové vůči účinným látkám lze hodnotit podle tří kritérií: podle mortality po 100% polní dávce, podle indexu rezistence (slouží pro porovnání úrovně rezistence populací z různých lokalit) a podle indexu security (porovnává zjištěné hodnoty LC90 s registrovanou polní dávkou insekticidu). Takové hodnocení bylo použito pro příspěvek v časopise Úroda v roce 2023 (Kocourek a kol., 2023).

Hodnocení podle mortality po 100% polní dávce

Pro tento příspěvek jsme použili k hodnocení rezistence průměrnou mortalitu testovaných lokálních populací v letech 2018 až 2023 po 100% polní dávce (viz graf 1). V grafu 1 je znázorněna průměrná mortalita populací mšice broskvoňové sesbíraných na podzim z řepky olejné v letech 2018 až 2023, testovaných metodou IRAC 019 po aplikaci Vaztak Active (alpha-cypermethrin) (2018 až 2022) nebo Sherpa 100 EV (cypermethrin) (2023), Pirimor 50 WG (pirimicarb) a Mospilan 20 SP (acetamiprid) v doporučené dávce pro polní aplikaci. Čím nižší jsou hodnoty mortality, tím vyšší je stupeň rezistence vůči testované účinné látce.

Průměrná mortalita lokálních populací mšice broskvoňové u pyretroidu ve sledovaném období kolísala od 16 % v roce 2021 po 79 % v roce 2023. V 5 ze 6 sledovaných let byla průměrná mortalita často hluboce pod 60 %, což v praxi znamená nedostatečnou účinnost nebo úplnou neúčinnost přípravků typu pyretroidů. Citlivá populace s mortalitou nad 98 % byla zjištěna v roce 2018 na lokalitě Šaratice. V roce 2023 byla z 8 testovaných populací zjištěna dostatečná účinnost pyretroidu na jedné populaci (Holany). Za období 2018 až 2023 nebyl zjištěn žádný trend v poklesu rezistence mšice broskvoňové vůči pyretroidům.

Přípravky na bázi pyretroidu nelze v současnosti pro ochranu proti mšici broskvoňové v ČR doporučit.

Průměrná mortalita lokálních populací mšice broskvoňové po aplikaci přípravku na bázi pirimicarbu kolísala od 31 % v roce 2018 po 100 % v roce 2023. Nejvíce rezistentní populace vůči pirimicarbu byly zjištěny v roce 2018 na lokalitách Velké Bílovice (10,7 %) a Praha (14,8 %). Citlivá populace s mortalitou nad 97 % byla zjištěna v roce 2019 na lokalitě Židovice a roce 2023 byla s mortalitou 100 % citlivá většina testovaných populací. Za období 2018 až 2023 byl zaznamenán postupný trend poklesu rezistence lokálních populací mšice broskvoňové vůči pirimicarbu. Průměrná mortalita všech 31 testovaných lokálních populací mšice broskvoňové po aplikaci acetamipridu se ve všech letech pohybovala od 97 % do 100 %. Nejméně citlivá populace k acetamipridu byla zjištěna v roce 2021 v Zábřehu s mortalitou 71,4 %.

Přípravky na bázi acetamipridu se v současnosti doporučují pro ochranu proti mšici broskvoňové na všech plodinách, do kterých je tato účinná látka registrována.

Graf 1: Průměrná mortalita populací mšice broskvoňové sesbíraných na podzim z řepky olejné v letech 2018 až 2023 testovaných metodou IRAC 019 po aplikaci přípravků Sherpa 100 EV (alpha-cypermetrin), Pirimor 50 WG (pirimicarb) a Mospilan 20 SP (acetamiprid) v doporučené dávce pro polní aplikaci
Graf 1: Průměrná mortalita populací mšice broskvoňové sesbíraných na podzim z řepky olejné v letech 2018 až 2023 testovaných metodou IRAC 019 po aplikaci přípravků Sherpa 100 EV (alpha-cypermetrin), Pirimor 50 WG (pirimicarb) a Mospilan 20 SP (acetamiprid) v doporučené dávce pro polní aplikaci

Hodnocení podle mortality po aplikaci 100 % a také 20 % účinné látky

Druhou metodou hodnocení rezistence mšice broskvoňové použitou pro tento příspěvek byla metodika IRAC (viz tab. 1). V tomto případě se hodnotí stupně rezistence od 1 do 5 podle mortality po aplikaci 100 % (a také 20 %) účinné látky registrovaných přípravků pro polní aplikaci.

Rezistence testovaných lokálních populací mšice broskvoňové podle IRAC byla ve všech letech nejvyšší vůči pyretroidu na bázi cypermethrinu. V roce 2021 to bylo všech 5 testovaných populací ve stupni vysoké rezistence. V roce 2022 bylo z 9 testovaných 7 populací vysoce rezistentních a v roce 2023 z 8 populací 7 s nějakým stupně rezistence a pouze jedna populace byla citlivá. V roce 2023 byl zaznamenán nárůst mortality po aplikaci cypermethrinu, jeho účinnost je však stále nedostatečná. Výskyt rezistentních nebo středně rezistentních populací vůči cypermethrinu byl zjištěn plošně na celém území.

U rezistence populací mšice broskvoňové vůči pirimicarbu byl i v letech 2021 až 2023 potvrzen výrazný trend návratu citlivosti z předchozího období. Zatímco v roce 2021 byla zjištěna jedna citlivá populace, v roce 2023 to bylo již 5 vysoce citlivých populací a počet rezistentních populací v tomto období poklesl.

Nejvíce dynamický byl ve sledovaném období pokles rezistence mšice broskvoňové vůči acetamipridu. Zatímco co v roce 2021 to byla jedna citlivá populace ze 4 testovaných, tak v roce 2023 to bylo z testovaných 8 populací 7 citlivých nebo vysoce citlivých a pouze 1 populace středně rezistentní. To ukazuje na rychlý návrat citlivosti populací k neonikotinoidům a karbamátům, poté co byla ukončena registrace organofosfátů a používání karbamátu na bázi pirimicarbu silně pokleslo. Návrat citlivosti mšice broskvoňové ke karbamátům však nelze považovat za dobrou zprávu pro pěstitele, protože se očekává brzké ukončení registrace této účinné látky.

Autoři příspěvku také hodnotili účinnosti insekticidů z jiných skupin na populace mšice broskvoňové rezistentní k výše uvedeným insekticidům. U všech hodnocených populací byla zjištěna vysoká citlivost k insekticidům s účinnými látkami flonicamid, sulfoxaflor a spirotetramat. V roce 2023 byla ukončena registrace přípravků na bázi sulfoxafloru, které byly proti mšici broskvoňové vysoce účinné. Podle výsledků výzkumu autorů příspěvku jsou v ČR geny rezistence u nás přenášeny přes pohlavní generaci mšice broskvoňové také u klonů s holocyklickým vývojem. Proto je nezbytné, aby se na všech plodinách, kde se proti mšici broskvoňové provádí chemická ochrana, uplatňovala jednotná antirezistentní strategie.

Tab. 1: Rezistence lokálních populací mšice broskvoňové sesbíraných na podzim z řepky olejné v letech 2021, 2022 a 2023 testovaných metodou IRAC 019
Tab. 1: Rezistence lokálních populací mšice broskvoňové sesbíraných na podzim z řepky olejné v letech 2021, 2022 a 2023 testovaných metodou IRAC 019

Závěr

V současnosti je v ČR proti mšicím, včetně mšice broskvoňové, registrováno celkem 16 přípravků ze 4 skupin účinných látek s rozdílným mechanizmem účinku. Z těchto 4 skupin vykazují populace mšice broskvoňové plošný výskyt rezistence vůči dvěma skupinám účinných látek, vůči pyretroidům a karbamátům.

V současnosti jsou proti mšici broskvoňové dostatečně účinné přípravky na bázi acetamipridu (Mospilan a řada dalších přípravků), flonicamidu (Afinto a Teppeki) a spirotetramatu (Movento 100 SC). Do každé plodiny, kde mšice broskvoňová škodí, je povolen poněkud odlišný sortiment přípravků. Například spirotetramat je povolen do brambor, flonicamid do cukrovky a do řepky.

Pro dodržování antirezistetních strategií je nezbytné proti mšici broskvoňové rozšířit spektrum účinných látek aphicidů s rozdílným mechanizmem účinku, například na bázi flupyradifuronu (Sivanto prime) pro foliární aplikace. Pro ochranu proti mšici broskvoňové v ČR se na všech plodinách, kde tento druh škodí, nedoporučuje používat přípravky na bázi pyretroidů a dosud ani přípravků na bázi pirimicarbu, dokud návrat citlivosti nebude v dalších letech potvrzen. Pro zpomalení selekce rezistence mšice broskvoňové je třeba sjednotit spektrum používaných přípravků na všech plodinách, na kterých se ochrana proti tomuto škůdci provádí.

Vzhledem k rychlé selekci rezistence mšice broskvoňové vůči různým účinným látkám insekticidů, a také k dynamické změně stupně rezistence vůči nim, je nutné provádět plošný monitoring rezistence a podle výsledků aktualizovat antirezistentní strategii.

Výsledky plošného monitoringu rezistence mšice broskvoňové za období 2018 až 2023 ukázaly postupný návrat citlivosti mšice broskvoňové k přípravkům na bázi pirimicarbu. A dále potvrdily dosud dobrou účinnost přípravků na bázi acetamipridu, což mohou být preferované přípravky do plodin, kde mšice broskvoňová škodí.

Mšice broskvoňová na řepce
Mšice broskvoňová na řepce

Hodnocení bylo prováděno v rámci expertní činnosti pro MZe ČR a v rámci řešení projektu výzkumu QK22010194.

Citovaná literatura: Kocourek a kol., 2023: Monitoring rezistence mšice broskvoňové k insekticidům a ochrana, Úroda 5: 48–54

Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tereza Horská, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha
foto: T. Hovorka

Související články

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 352x

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 440x

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 457x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 341x

Hraboš - nechtěná stálice našich polí

17. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 338x

Další články v kategorii Škůdci

detail