Působení herbicidů a insekticidů na necílové organizmy v agroekosystému

26. 09. 2026 Mgr. Markéta Mayerová, Ph.D. a kol Recenzované články Zobrazeno 2364x

Studie hodnotí vliv běžně používaných herbicidů (MCPA, sulfonylmočoviny) a insekticidu deltamethrin na necílové organizmy ve dvou polních pokusech v letech 2024–2025. Sledována byla plevelná společenstva, pavouci a arbuskulární mykorhizní houby. Herbicidy účinně regulovaly plevele a plečkování se ukázalo jako srovnatelná alternativa. Mykorhizní houby vykazovaly vůči ošetření vysokou odolnost, zatímco insekticid vedl k poklesu početnosti a diverzity pavouků. Výsledky zdůrazňují význam cíleného používání insekticidů a alternativních postupů v ochraně plodin.

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

Klíčová slova: pesticidy, diverzita, pavouci, mykorhizní houby, plevele

Effects of herbicides and insecticides on non-target organisms in the agroecosystem

Summary

The study evaluates the effects of commonly used herbicides (MCPA, sulfonylureas) and the insecticide deltamethrin on non-target organisms in two field experiments conducted in 2024–2025. Weed communities, spiders, and arbuscular mycorrhizal fungi were monitored. Herbicides effectively reduced weed infestation, while mechanical hoeing proved to be a comparable alternative. Mycorrhizal fungi showed high resilience to pesticide treatments, whereas insecticide application reduced spider abundance and diversity. The results highlight the importance of targeted insecticide use and alternative approaches to crop protection.

Keywords: pesticides, diversity, spiders, mycorrhizal fungi, weeds

Literární rešerše

Pesticidy jsou nedílnou součástí konvenčního zemědělství již od 50. let minulého století a významně přispěly ke zvýšení výnosů i stabilitě produkce potravin. Představují jeden z hlavních nástrojů ochrany rostlin, který umožňuje účinnou regulaci plevelů, škůdců a patogenů. Jejich používání však zároveň vyvolává otázky týkající se dopadů na necílové organizmy a fungování agroekosystémů.

Rozsáhlá metaanalýza z roku 2025 (Wan a kol. 2025) přináší přesvědčivé důkazy o vlivu pesticidů na fyziologické procesy, růst, reprodukci a chování více než 800 necílových druhů rostlin, živočichů, bakterií a hub v terestrických i vodních ekosystémech. Negativní účinky na necílové organizmy se mohou projevovat i při nízkých, subletálních koncentracích a jejich kombinace mohou vykazovat synergické efekty, které regulační postupy často nezachycují (Beringue a kol. 2024). Navíc, méně než 1 % aplikovaných pesticidů zasáhne cílové organizmy, zatímco většina se šíří do okolního prostředí (Elhamalawy a kol. 2024).

Necílové organizmy přitom v agroekosystémech plní řadu klíčových funkcí. Predátoři z řad členovců se podílejí na přirozené regulaci hmyzích škůdců a mohou snižovat potřebu chemické ochrany rostlin (Murgu 2023). Půdní mikroorganizmy zajišťují rozklad organické hmoty, koloběh živin a stabilitu půdní struktury (Romero a kol. 2026) a arbuskulární mykorhizní houby (AMF) navíc zlepšují výživu a odolnost plodin (Smith a Read 2008). Rostlinná společenstva zahrnující plodiny i plané druhy dále ovlivňují strukturu prostředí, dostupnost zdrojů a úkryt pro bezobratlé a půdní mikrobiom (Chandrakasan a kol. 2024). Pesticidy mohou tyto procesy ovlivňovat nepřímo změnami ve společenstvech organizmů i přímo působením na fyziologii rostlin (Gruss a kol. 2025).

Dopady pesticidů na agroekosystémy však nelze hodnotit jednotně, protože se výrazně liší mezi jednotlivými skupinami i konkrétními účinnými látkami. Výsledný efekt je závislý nejen na mechanizmu účinku přípravku, ale také na aplikované dávce, frekvenci použití, vlastnostech prostředí (např. půdě, klimatu či hydrologických podmínkách), citlivosti hodnocených organizmů a sledovaném ekologickém ukazateli. Kromě dobře zdokumentovaných negativních dopadů mohou některé přípravky za určitých podmínek vykazovat neutrální nebo pouze přechodné účinky na necílové organizmy. Pro objektivní posouzení role pesticidů v zemědělské krajině je proto nezbytné hodnotit jejich účinky v konkrétním agronomickém a environmentálním kontextu a zohledňovat jak přínosy pro ochranu plodin, tak případná rizika pro biodiverzitu a ekosystémové funkce.

Přestože se v posledních letech vliv pesticidů na biodiverzitu intenzivně studuje (např. Pekár a Beneš 2008), většina prací se zaměřuje na modelové druhy nebo omezené skupiny organizmů. Komplexní hodnocení více funkčních složek agroekosystému v reálných polních podmínkách je stále omezené. V této studii proto hodnotíme účinky běžně používaných herbicidů (syntetický auxin MCPA a skupina účinných látek na bázi sulfonylmočovin) a insekticidu Decis Forte (deltamethrin) na arbuskulární mykorhizní houby, predátory hmyzích škůdců, rostlinná společenstva a fyziologický stav hlavní plodiny v polních pokusech.

Obr. 1: Letecký snímek pokusu Pole I

Obr. 2: Pohled na pokus Pole II na jaře 2025

Schéma 1: Pokus Pole II

Materiál a metodika

V letech 2024–25 byly na pozemcích Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., v Praze-Ruzyni hodnoceny 2 polní pokusy, Pole I a Pole II, zaměřené na vliv pesticidů na diverzitu a ekosystémové služby vybraných skupin organizmů.

V pokusu Pole I (obr. 1) byl sledován dlouhodobý vliv herbicidů na plevelná společenstva, hlavní plodinu, pavouky a arbuskulární mykorhizní houby. Pokus navazoval na předcházející dlouhodobý pokus založený v roce 2012. V roce 2024 byl snížen počet použitých herbicidů tak, aby byla co nejvíc zachována kontinuita pokusu a zároveň se daly srovnat účinné látky s úzkým a širším spektrem účinku. Konkrétně byl aplikován herbicid s účinnou látkou MCPA (syntetický auxin) a herbicidy s aktivními látkami ze skupiny sulfonylmočovin (chlorsulfuron v roce 2024 a tribenuron-methyl v roce 2025, tab. 1). Neošetřené kontroly zůstaly na stejném místě jako v době založení dlouhodobého pokusu.

Pole I bylo rozděleno na 20 parcel (8 opakování pro každý herbicid a 4 pro kontrolní neošetřené plochy) o rozměrech 16 × 14 m, oddělených 3 m širokými neosetými izolačními pásy, aby se omezilo vzájemné ovlivnění variant ošetření. V roce 2024 byla v pokusu pěstována pšenice ozimá, v roce 2025 ječmen jarní.

V pokusu Pole II (schéma 1, obr. 2) byl hodnocen vliv herbicidu Agritox 50 SL (MCPA) a insekticidu Decis Forte (deltamethrin) na stejné organizmy jako v pokusu Pole I. Pesticidy byly zvoleny s ohledem na agrotechnickou praxi na pozemku pokusu v předchozích letech. Pokus je unikátní svou značnou rozlohou (11 ha), která umožňuje lépe zachytit reakce mobilních skupin organizmů, zejména bezobratlých živočichů, což může být v prostorově omezenějších pokusech problematické.

Pole II bylo rozděleno na čtyři 60 × 300metrové pásy se čtyřmi variantami ošetření: (1) insekticid + herbicid; (2) insekticid + plečkování; (3) herbicid, (4) plečkování. Na každém pásu probíhalo hodnocení na 8 bodech (schéma 1, tab. 1). V roce 2024 byla v pokusu pěstována pšenice jarní, v roce 2025 tritikále ozimé. Obě obilniny byly založeny standardně s šířkou řádku 12,5 cm, plečkování provedeno prutovými branami značky Hatzenbichler se šířkou záběru 6 m v termínech: 29. 4. 2024, 19. 3. a 14. 4. 2025.

Ošetření pesticidy bylo v obou pokusech provedeno podle předem stanoveného experimentálního schématu. Nešlo tedy o operativní zásah založený na aktuálním prahu škodlivosti plevelů nebo hmyzích škůdců.

Pro hodnocení mykorhizních hub, hodnocení výskytu pavouků a plevelných společenstev probíhaly odběry půdy na jaře (duben–červen) 14 dní po aplikaci herbicidů a následně 14 dní po aplikaci insekticidu. Plevelná společenstva nebyla po aplikaci insekticidu dále hodnocena, protože se nepředpokládal jeho přímý vliv na rostliny. Na Poli I bylo v červnu 2024 provedeno dodatečné hodnocení mikroorganizmů a pavouků k posouzení míry obnovy společenstev. Pro zjištění případného vlivu pesticidní aplikace na fyziologický stav pěstované plodiny byla po aplikaci insekticidu na Poli II a po aplikaci herbicidů v roce 2025 na Poli I hodnocena kolonizace kořenů hlavní plodiny mykorhizními houbami a byl měřen i obsah chlorofylu v listech, který proběhl 14 dní po aplikaci herbicidů na Poli I a 14 dní po aplikaci insekticidu na Poli II.

Hodnocení výskytu pavouků probíhalo pomocí zemních pastí. Na Poli I byly na každé ploše instalovány dvě zemní pasti, jejichž obsah byl po odběru sloučen do jednoho směsného vzorku. Na Poli II byla na každém odběrovém místě instalována jedna zemní past - celkem bylo hodnoceno osm odběrových míst. Instalace zemních pastí probíhala vždy těsně před aplikací pesticidů, následný výběr pastí byl proveden po týdnu od instalace. Arbuskulární mykorhizní houby v půdě byly hodnoceny molekulárně-genetickými metodami - kvantitativní PCR (qPCR) a sekvenováním nové generace (NGS), zatímco v kořenech byla jejich kolonizace hodnocena pomocí qPCR. Vegetace byla hodnocena pomocí fytocenologických snímků se zaznamenáním početnosti jedinců a pokryvnosti. U jednotlivých sledovaných skupin organizmů a typů měření byla dále hodnocena celková abundance a/nebo diverzita podle charakteru dat.

Druhová diverzita plevelných rostlin byla vyjádřena Shannonovým indexem diverzity (H′), který kombinuje druhové bohatství a rovnoměrnost zastoupení druhů. Je definován vztahem:

kde S = celkový počet druhů, p_i = n_i / N, n_i = počet jedinců druhu i, N = celkový počet jedinců ve společenstvu.

Společenstva pavouků a arbuskulárních mykorhizních hub byla hodnocena standardními statistickými metodami v programu R. Společenstva plevelů a obsah chlorofylu v listech v programu STATISTICA 14.0.0.15.

Tab. 1: Pesticidy použité v pokuse

Výsledky a diskuse

Vliv aplikace herbicidů na zaplevelení

Na Poli I došlo k výraznému snížení zaplevelení na variantách s herbicidy, a to zejména v druhém roce trvání pokusu. Početnost (94,4 rostlin/m²) i pokryvnost plevelů (12,6 %) byla na neošetřené kontrole přibližně dvojnásobná oproti oběma herbicidním variantám, mezi nimiž nebyly zjištěny rozdíly (graf 1). Ošetření použitými herbicidy s různým mechanizmem účinku poskytlo účinnou kontrolu zaplevelení.

Na Poli II byla situace odlišná. V roce 2024 bylo zaplevelení celkově nízké, proto byla hodnocena pouze pokryvnost plevelů. Ta byla sice statisticky vyšší u plečkované varianty (1,5 ± 0,14 %) než u herbicidu (0,65 ± 0,1 %), rozdíly však byly z agronomického hlediska nevýznamné, protože celková úroveň zaplevelení byla velmi nízká a bez očekávaného vlivu na výnos. Naopak v roce 2025 způsob regulace zaplevelení významně neovlivnil – na plečkované variantě bylo průměrně 16,6 ± 1,1 rostlin/m² a na variantě s herbicidem 17,9 ± 1,37 rostlin/m². V tomto roce se tedy plečkování ukázalo jako srovnatelná alternativa k herbicidní ochraně. To je důležité zejména pro podniky omezující chemické vstupy.

Vliv aplikace herbicidů na druhovou diverzitu plevelů se na Poli I projevil až v roce 2025, a to jen v případě diverzity vyjádřené Shannonovým indexem (graf 1). Podle očekávání byl tento index nejvyšší na neošetřené kontrole a snížila ho aplikace herbicidů ze skupiny sulfonylmočovin. Naopak MCPA s užším spektrem účinku diverzitu významně neovlivnilo. Z hlediska zemědělské praxe je třeba zdůraznit, že výsledky vztahující se k chlorsulfuronu nepředstavují doporučení k použití přípravku Glean, který již není v ČR registrován. Jejich význam spočívá v zachování návaznosti dlouhodobého pokusu založeného v době platné registrace tohoto přípravku a v porovnání vývoje sledovaných parametrů mezi variantami založenými na odlišných účinných látkách. Od roku 2025 byl chlorsulfuron v pokusu nahrazen tribenuron-methylem, který rovněž patří do skupiny sulfonylmočovin.

Zvýšení diverzity a početnosti plevelů v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 zdůrazňuje význam meziroční variability. K tomuto trendu pravděpodobně přispěly rozdíly v typu plodiny, povětrnostních podmínkách a počátečním tlaku plevelů, což je v souladu s předchozími zjištěními, která ukazují, že společenstva plevelů jsou citlivá na podmínky prostředí a historii hospodaření (např. Fried a kol., 2008). Vzhledem k tomu, že se zejména v pokusu Pole II pěstovaná plodina mezi roky lišila, mohlo její druhové složení a struktura porostu ovlivnit také hodnocená společenstva plevelů, pavouků i arbuskulárních mykorhizních hub. Meziroční rozdíly proto interpretujeme s opatrností a nepřisuzujeme je výhradně účinku pesticidního ošetření.

Na Poli II nebyla druhová diverzita plevelného společenstva způsobem regulace plevelů (herbicid versus plečkování) významně ovlivněna. Důvodem je, že před založením pokusu v roce 2024 bylo celé pole ošetřováno pesticidy jednotně, takže struktura společenstev pod různými způsoby ošetření se teprve začíná formovat. Naproti tomu Pole I mělo dlouhodobou historii rozdílného herbicidního ošetření, což umožnilo herbicidům výrazněji ovlivnit druhovou diverzitu. Změny v plevelném spektru se totiž obecně projeví pomaleji, protože složení semenné banky v půdě funguje jako stabilizační faktor a nelze ho výrazně změnit v krátkém časovém úseku (Oreja a kol. 2022).

Graf 1: Počet plevelných rostlin/m2 (vlevo) a hodnoty Shannonova indexu diversity (vpravo) na Poli I v roce 2025 (průměr ± standardní chyba)
Pozn.: hodnoceno 2 týdny po aplikaci herbicidů. Rozdílná písmena značí statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 (Schéffe test)

Vliv aplikace pesticidů na obsah chlorofylu v listech

Aplikace herbicidů na Poli I neměla vliv na obsah chlorofylu v hlavní plodině. Na Poli II se vliv ošetření projevil až v roce 2025. Zde obsah chlorofylu v listech plodiny mírně snižovala (362 mg/m²) aplikace samotného herbicidu a kombinace herbicidu s insekticidem tento efekt ještě zesílila (347,64 mg/m²). Naopak varianta s plečkováním a aplikací insekticidu vykazovala nejvyšší hodnoty chlorofylu (395,7 mg/m²). Nižší obsah chlorofylu byl v tomto pokusu spojen s herbicidním ošetřením, přičemž při kombinaci herbicidu a insekticidu byl tento rozdíl ještě výraznější. Naopak na variantách s plečkováním byl obsah chlorofylu vyšší, což naznačuje příznivější stav porostu plodiny ve srovnání s variantami ošetřenými herbicidy. Dále je důležité si uvědomit, že tyto rozdíly se mezi poli a roky liší - vliv ošetření na obsah chlorofylu je nejvíce patrný na novém pokusu (Pole II) a v konkrétních ročních podmínkách.

Vliv pesticidů na mykorhizní kolonizaci plodiny

Na Poli I vedla aplikace obou herbicidů ke snížení kolonizace kořenů arbuskulárními mykorhizními houbami (graf 2).

Na Poli II byl zaznamenán odlišný, časný efekt: kombinace herbicidu a insekticidu byla spojena s vyšší mírou kolonizace kořenů arbuskulárními mykorhizními houbami tři dny po aplikaci. Tento výsledek ukazuje na časnou změnu míry kolonizace po ošetření, nikoli na změnu životního cyklu hub. Po dvou týdnech se již varianty od kontroly nelišily.

Z praktického hlediska výsledky ukazují, že chemická ošetření mohou ovlivnit mykorhizní kolonizaci, ale intenzita a směr účinku závisí na lokalitě, druhu plodiny a konkrétním časovém okamžiku měření.

Graf 2: Kolonizace kořenů arbuskulárními mykorhizními houbami na Poli I

Pozn.: hodnocení qPCR - laboratorním měřením množství jejich DNA v kořenech rostlin

Vliv pesticidního ošetření na populace pavouků

Herbicidní ošetření ani změny v plevelných společenstvech a hlavní plodině neměly na Polích I a II významný vliv na početnost ani diverzitu pavouků. Toto zjištění je v souladu se závěry metaanalýzy (Zilnik a kol. 2023), podle níž pavouci patří mezi nejméně citlivé skupiny dravých členovců vůči herbicidům. Zatímco insekticidní ošetření vedlo na Poli II k poklesu početnosti i počtu taxonů v obou sledovaných letech, i když v roce 2025 nebyl tento efekt pro jeho kombinaci s herbicidem statisticky významný (graf 3). Tyto výsledky potvrzují dřívější zjištění o negativním vlivu přípravku Decis na pavouky (Pekár a Beneš 2008). Pokles početnosti pavouků po ošetření insekticidy je v souladu s dobře zdokumentovanou citlivostí pavouků na toxické látky (Marc a kol., 1999).

Zatímco herbicidy pavouky významně neovlivňují, insekticidní zásahy je mohou výrazně omezit a tím oslabovat přirozenou regulaci škůdců. Aplikací insekticidu tak sice dochází k okamžité redukci cílových škůdců, ale zároveň se oslabuje přirozená biologická ochrana porostu, což může vést k jejich rychlejšímu návratu. Proto má smysl insekticid používat jen tam, kde je výskyt škůdců skutečně významný; při zbytečné aplikaci může porost přijít i o část vlastní biologické ochrany.

Graf 3: Vliv ošetření herbicidem a insekticidem a jejich kombinace na počty jedinců a počty taxonů pavouků na Poli II v letech 2024 a 2025 po insekticidním ošetření

Pozn.: kontrola = pouze plečkování, insekticid = plečkování + insekticid

Vliv pesticidů na mykorhizní houby v půdě

Arbuskulární mykorhizní houby v půdě nebyly na Poli I ani na Poli II pesticidním ošetřením zásadně ovlivněny. Statisticky významný vliv herbicidů na výskyt arbuskulárních mykorhizních hub v půdě jsme nezaznamenali ani v jednom z roků.

Analýzy diverzity půdy ukázaly specifické účinky jednotlivých účinných látek. Na Poli I sulfonylmočovina i MCPA zvýšily počty taxonů arbuskulárních mykorhizních hub, přičemž oba tyto účinky se projevily šest týdnů po aplikaci v roce 2024 (graf 4). To znamená, že pesticidy mohou dočasně ovlivnit druhové složení, i když celková abundance zůstává stejná. Na Poli II se diverzita mykorhizních hub v různě ošetřených variantách nelišila od kontroly, což naznačuje, že půdní mikrobiom arbuskulárních mykorhizních hub je vůči pesticidům relativně odolný. To podporuje např. přehledová studie Lo (2010), která analyzuje data z vlivu více než 20 pesticidů na mikrobiální společenstva v půdě.

Graf 4: Počet taxonů arbuskulárních mykorhizních hub na Poli I v roce 2024, hodnoceno šest týdnů po aplikaci herbicidů

Závěr

Studie ukázala, že při doporučených aplikačních dávkách byly dopady pesticidů na necílové organizmy v polních podmínkách většinou omezené a často dočasné, přičemž jednotlivé skupiny organizmů reagovaly rozdílně. Arbuskulární mykorhizní houby zůstávaly stabilní a chemická ošetření je významně nepoškozovala, případné změny v druhovém složení byly krátkodobé a reverzibilní, což odpovídá obecně popisované odolnosti a funkční redundanci půdních mikrobiálních společenstev vůči disturbancím (Allison a Martiny 2008). Oproti tomu predátoři z řad pavouků reagovali citlivěji, zejména po insekticidní aplikaci, kdy došlo k poklesu početnosti i druhové diverzity. U plodin byly dopady herbicidů na chlorofyl v listech spíše malé a závislé na lokalitě a konkrétních podmínkách, což odpovídá známé variabilitě reakcí plodin na herbicidní ošetření (Duke 2012). Plečkování může být za určitých podmínek vhodnou alternativou herbicidní regulace plevelů, zejména při vhodném načasování a nižším zaplevelení.

Výsledky potvrzují, že insekticidy mohou zasahovat i necílové predátory, kteří se podílejí na přirozené regulaci škůdců, a zdůrazňují potřebu hodnotit účinky ochrany plodin v širším kontextu fungování agroekosystému, včetně půdních symbióz, predátorů škůdců a fyziologického stavu pěstovaných plodin. Tento širší pohled je důležitý i u mykorhizní symbiózy, protože účinek herbicidů se nemusí projevit v celkovém výskytu AMF v půdě, ale může se objevit na úrovni kořenové kolonizace, jak uvádějí také Druille a kol. (2013).

Přestože byly v podmínkách našich polních pokusů účinky použitých herbicidů na arbuskulární mykorhizní houby minimální a přechodné, tyto výsledky nelze zobecnit a vyžadují další ověření.

Celkově výsledky podporují integrovaný přístup kombinující účinnou ochranu plodin s ochranou půdního mikrobiomu a přirozených predátorů.

Seznam použité literatury

ALLISON, S. D., MARTINY, J. B. H. Resistance, resilience, and redundancy in microbial communities. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2008, 105(Suppl. 1), 11512–11519. DOI: 10.1073/pnas.0801925105.

BERINGUE, A., QUEFFELEC, J., LE LANN, C., SULMON, C. Sublethal pesticide exposure in non-target terrestrial ecosystems: From known effects on individuals to potential consequences on trophic interactions and network functioning. Environmental Research, 2024, 260, 119620. DOI: 10.1016/j.envres.2024.119620.

CHANDRAKASAN, G., GASTAUER, M., MARCUS, G. Mapping, distribution, function, and high-throughput methodological strategies for soil microbial communities in the agroecosystem in the last decades. Spanish Journal of Soil Science, 2024, 14. DOI: 10.3389/sjss.2024.12080.

ELHAMALAWY, O., BAKR, A., EISSA, F. Impact of pesticides on non-target invertebrates in agricultural ecosystems. Pesticide Biochemistry and Physiology, 2024, 202, 105974. DOI: 10.1016/j.pestbp.2024.105974.

FRIED, G., NORTON, L.R., REBOUD, X. Environmental and management factors determining weed

species composition and diversity in France. Agriculture, Ecosystems & Environment, 2008, 128, 68–76. DOI: 10.1016/j.agee.2008.05.003.

DRUILLE, M., CABELLO, M. N., OMACINI, M., GOLLUSCIO, R. A. Glyphosate reduces spore viability and root colonization of arbuscular mycorrhizal fungi. Applied Soil Ecology, 2013, 64, 99–103. DOI: 10.1016/j.apsoil.2012.10.007.

DUKE, S. O. Why have no new herbicide modes of action appeared in recent years? Pest Management Science, 2012, 68, 505–512. DOI: 10.1002/ps.2333.

GRUSS, I., BĄCZEK, P., ĆWIELĄG-PIASECKA, I. a kol. Assessing the ecotoxicological effects of pesticides on non-target plant species. Environmental Monitoring and Assessment, 2025, 197, 1047. DOI: 10.1007/s10661-025-14532-2.

LO, C.C. Effect of pesticides on soil microbial community. Journal of Environmental Science and

Health, Part B, 2010, 45, 348–359. DOI: 10.1080/03601231003799804.

Marc, P., Canard, A., Ysnel, F. Spiders (Araneae) useful for pest limitation and bioindication.

Agriculture, Ecosystems & Environment, 1999, 74, 229–273. DOI: 10.1016/S0167-8809(99)00038-9.

MURGU, C. A. The functional approach for the study of crop pest predatory arthropods. Scientific Papers. Series D. Animal Science, 2023, 66(1). ISSN 2285‑5750.

OREJA, F. H., INMAN, M. D., JORDAN, D. L., BARDHAN, D., LEON, R. G. Modeling weed community diversity based on species population density dynamics and herbicide use intensity. European Journal of Agronomy, 2022, 138, 126533. DOI: 10.1016/j.eja.2022.126533.

Romero, F., LABOUYRIE, M., ORGIAZZI, A. a kol The soil microbiome as an indicator of ecosystem multifunctionality in European soils. Nature Communications, 2026, 17, 705. DOI: 10.1038/s41467-025-67353-9.

Pekár, S. and Beneš, J. (2008) Aged pesticide residues are detrimental to agrobiont spiders (Araneae). Journal of Applied Entomology, 132: 614-622. doi:10.1111/j.1439-0418.2008.01294.x

SMITH, S. E. a READ, D. J. Mycorrhizal symbiosis. 3. vyd. London: Academic Press, 2008.

WAN, N. F., FU, L., DAINESE, M. a kol. Pesticides have negative effects on non-target organisms. Nature Communications, 2025, 16, 1360. DOI: 10.1038/s41467-025-56732-x.

ZILNIK, G., BERGERON, P. E., CHUANG, A. a kol. Meta-Analysis of Herbicide Non-Target Effects on Pest Natural Enemies. Insects, 2023, 14, 787. DOI: 10.3390/insects14100787.

Práce vznikla za podpory Technologické agentury ČR (projekt SS07020100) a Ministerstva zemědělství ČR (MZE-RO0426).

Autoři: Mgr. Markéta Mayerová, Ph.D., RNDr. Veronika Řezáčová, Ph.D., Ing. Oushadee A. J. Abeyawardana, Ph.D., Mgr. Ema Némethová, RNDr. Milan Řezáč, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně

Foto©: 1 - M. Friedlová, schéma 1 - M. Řezáčová

Článek byl recenzován Doc. Ing. Kateřinou Hamouzovou, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze.