Testování účinnosti přípravků na bázi esenciálních olejů proti mšicím

12. 09. 2026 Ing. Matěj Novák; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně; Česká zemědělská univerzita v Praze Recenzované články Zobrazeno 2617x

Bezkřídlí dospělci (Metopolophium dirhodum), mšice broskvoňové (Myzus persicae) a mšice skleníkové (Neomyzus circumflexus) byli ošetřeni 5 přípravky na bázi esenciálních olejů. Přípravek Floravita CItro vykazoval na všechny tři druhy mšic nedostatečný účinek. Ostatní přípravky, jmenovitě IPW, Limocide J, Oroganic a Prev-Gard vykazovaly v nejvyšších výrobcem doporučených koncentracích účinnost srovnatelnou s přípravkem na ochranu rostlin Neudosan a lze je doporučit pěstitelům jako vhodné aphicidy.

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

Klíčová slova: mšice, esenciální oleje, botanické pesticidy, mortalita, D-limonen

Summary

Apterous adults of Metopolophium dirhodum, Myzus persicae, and Neomyzus circumflexus were exposed to 5 insecticides, which contained essential oils as the active ingredient. Floravita Citro was found to be insufficiently effective against all three aphid species. All the other products, namely IPW, Limocide J, Oroganic, and Prev-Gard, applied at the highest recommended concentrations, showed an insecticidal effect comparable to that of the insecticide Neudosan and can therefore be recommended to growers for aphid control.

Key words: aphids, essential oils, botanical pesticides, mortality, D-limonene

Literární rešerše

Esenciální oleje (silice) se řadí mezi sekundární metabolity rostlin a o některých z nich lze uvažovat jako o potenciálních účinných látkách tzv. botanických pesticidů, tedy přípravků založených na biologicky aktivních látkách rostlinného původu (Isman, 2020). Esenciální oleje (EO) jsou směsí většinou 20–60 různých sloučenin, přičemž pesticidní účinek daného EO je definován tzv. majoritní komponenty, které představují většinovou část daného EO. Majoritní komponenty EO jsou nejčastěji sloučeniny řazené mezi terpeny, terpenoidy a fenylpropanoidy. V jednom druhu EO najdeme 1–5 majoritních komponentů, které dohromady tvoří více než 50 % obsahu daného EO (De Groot a Schmidt, 2016, Kesraoui et al., 2022, Pavela a Benelli, 2016). Kromě toho EO obsahují také tzv. minoritní komponenty, mezi které se řadí například kyseliny, alkoholy, aldehydy, alifatické uhlovodíky, acyklické estery nebo laktony (Nazzaro et al., 2013).

Z výsledků mnoha výzkumů víme, že celá řada esenciálních olejů vykazuje insekticidní, akaricidní, fungicidní či baktericidní účinky (Bakkali et al., 2008). Jelikož v esenciálních olejích je zpravidla zastoupen celý komplex účinných látek, které často mívají odlišný mechanizmus účinku, neměl by hrozit vznik rezistence u škodlivých organizmů (Pavela a Benelli, 2016).

Při shánění vhodných přípravků pro tento projekt se ukázalo, že na českém, respektive evropském trhu se nejčastěji setkáme s insekticidy na bázi pomerančového esenciálního oleje. Tyto přípravky se v českých podmínkách nazývají jako přípravky na bázi pomerančové silice a většinou obsahují jako účinnou látku esenciálního olej (EO) z pomerančovníku hořkého (Citrus aurantium) nebo pomerančovníku čínského (Citrus sinensis), přičemž v této studii se pracovalo výhradně s přípravky obsahujícími EO z druhého jmenovaného druhu. Mezi majoritní komponenty EO těchto dvou druhů pomerančovníků patří insekticidně působící monoterpen D-limonen (Durán Aguirre et al., 2024, Hink a Feel, 1986, Hooser, 1990).

D-limonen je obsažen v EO celé řady zástupců rodu Citrus, kromě již výše zmíněného pomerančovníku čínského a p. hořkého (Durán Aguirre et al., 2024) lze jmenovat také mandarinku obecnou (Citrus reticulata), citroník limonový (Citrus limon) či citroník rajský (Citrus paradisi) (Sun, 2007). D-limonen se využívá i v jiných odvětvích lidské činnosti, například v parfumérském průmyslu, při výrobě mýdel, či jako složka šamponů proti blechám. Kromě toho je využíván i jako složka nápojů či žvýkaček (Karr a Coats, 1988, Sun, 2007).

Přípravky a pomocné prostředky na bázi pomerančového EO (resp. D-limonenu) fungují jako kontaktní insekticidy, který narušují fosfolipidy obsažené v kutikule škůdců, což zapříčiňuje ztrátu protektivních funkci kutikuly a vede ke ztrátě tekutin a následně k úhynu ošetřeného jedince (Durán Aguirre et al., 2024, Ferré a Melissant, 2024, Lee et al., 2002). Kromě toho pomerančový EO také účinkuje na padlí, u nějž dochází k narušení membrán superficiálního mycelia, sporangií a spor, kvůli čemu následně dochází k vysušení těchto orgánů (Ferré a Melissant, 2024). Tyto přípravky mají pouze krátký či dokonce žádný reziduální efekt. D-limonen ve vysoké koncentraci může dráždit lidskou pokožku, oči a mukózní sliznice (Weinzierl, 1999). Nevýhodou těchto přípravků bývá zvýšené pěnění (Agromanuál, 2025a, Agromanuál, 2025b).

Kromě přípravků na bázi pomerančové silice byl do našeho testování zařazen i jeden přípravek na bázi směsi esenciálních olejů. Tyto přípravky zatím nejsou v ČR tolik rozšířené, jako v zahraničí. U přípravků obsahujících více druhů EO se předpokládají různé mechanizmy účinku, ale také vzájemný synergizmus mezi obsaženými EO (Da Silva Santana, et al. 2022, Pavela, 2020). Nejčastěji je v těchto přípravcích obsažen EO z voňatek (syn. citronová tráva, lemongrass; Cymbopogon spp.), rozmarýny lékařské (Rosmarinus officinalis), máty peprné (Mentha x piperita) či pelargonie vonné (Pelargonium graveolens). V rámci naší studie se podařilo obstarat a následně otestovat pouze jeden přípravek.

Mšice broskvoňová na listu

Materiál

Testované přípravky na bázi pomerančové silice

Floravita Citro

Tento přípravek, který je určen pro zahrádkáře, vyrábí a distribuuje slovenská firma Floraservis. Přípravek je prodáván jako dusíkaté hnojivo pro listovou aplikaci, avšak zároveň díky obsažené pomerančové silici by podle výrobce měl být schopen omezovat výskyt savých i žravých škůdců a houbových onemocnění, zejména padlí. Floravita Citro je určeno pro aplikaci do zeleniny, peckovin, drobného ovoce, vinné révy a okrasných rostlin.

Limocide J

Tento přípravek od španělské firmy SBM Life Sciences se zatím v České republice neprodává. Je však k dostání například ve Francii, Chorvatsku, na Slovensku či ve Španělsku. Přípravek je určen pro zahrádkáře k ochraně zeleniny, ovoce a okrasných rostlin. Přípravek je doporučován na mšice, třásněnky, červce, molice, svilušky, a také na malé housenky. Kromě toho by přípravek měl působit i na padlí.

Oroganic

Přípravek na ochranu rostlin od v Portugalsku sídlící firmy Oro Agri (dnes patřící pod společnost Rovensa) je registrován do rajčat a paprik a v menšinovém použití také do luskovin, zeleniny, okrasných plodin, porostů jahodníků a do obilnin pěstovaných v ekologickém režimu. Přípravek lze využít při ochraně proti třásněnkám, mšicím, molicím či sviluškám. Dále je registrován i proti padlí a plísním na jahodníku, zelenině a okrasných rostlinách.

Prev-Gard

Také tento přípravek pochází od firmy Oro Agri, na rozdíl od přípravku Oroganic je však určen pro neprofesionální uživatele. Registrace i menšinové registrace (včetně cílových škůdců) jsou stejné jako u přípravku Oroganic.

Pozn.: Přípravky Oroganic a Prev-Gard kromě D-limonenu obsahují také 1,2-benzisothiazol-3(2H)-on, byť pouze v koncentraci nižší než 1 %.

Testované přípravky na bázi směsí esenciálních olejů

IPW

Přípravek pochází od americké firmy ATHENA, která se specializuje na hnojiva a pomocné prostředky na ochranu rostlin pro hobby pěstitele konopí. Přípravek obsahuje EO z voňatky, pelargonie vonné a máty peprné a v malém množství také kyselinu citrónovou. Přípravek je vhodné aplikovat v případě prevence 2× týdně a v případě napadení škůdci i 3× týdně. Podle výrobce přípravek funguje tak, že tvoří olejnatou vrstvičku na těle hmyzu, přes kterou neprobíhá vzduchová výměna, hmyz se tedy udusí. Krom toho by přípravek měl vykazovat také stejný mechanizmus účinku, jako přípravky na bázi D-limonenu, tedy vysoušení těl hmyzu. Přípravek je k dostání i v České republice.

Tab. 1: Nejnižší a nejvyšší výrobcem doporučené koncentrace testovaných přípravků

Testovaný hmyz a podmínky v laboratořích při chovu a experimentech

Účinnost vybraných přípravků byla testována na dospělých bezkřídlých samičkách 3 druhů mšic: kyjatky travní, mšice broskvoňové a mšice skleníkové.

Chov hmyzu i všechny pokusy probíhaly v laboratořích CARC při teplotě 21±3 °C, fotoperiodě 16 hodin světla /8 hodin tmy a 65±5% relativní vlhkosti.

Metodika

Hodnocení účinnosti jednotlivých přípravků bylo provedeno prostřednictvím laboratorních testů na akutní toxicitu. Bezkřídlé dospělé samičky kyjatky travní byly přeneseny na mladé rostlinky pšenice seté (Triticum aestivum, BBCH 11). Stejná stádia mšic byla v případě mšice broskvoňové přenášena na rostliny ředkve seté (Raphanus sativus, BBCH 13) a v případě mšice skleníkové na mladé hrachy seté (Pisum sativum, BBCH 11). K transportu mšic byl použit jemný štěteček. Hrachy a ředkve byly pěstovány jednotlivě v kruhových květináčích, v případě pšenice bylo pěstováno 5 rostlin/květináč, přičemž na rostliny v každém květináči bylo přeneseno 15 jedinců mšic. Mšice měly následně 3 hod. na aklimatizaci a zahájení sání. Poté byl proveden postřik pomocí elektronického rosiče Beper P202VAL110, při kterém byly mšice vystaveny testovaným přípravkům v nejnižší a nejvyšší výrobcem doporučené koncentraci (tabulka 1). Rostliny byly ošetřeny až do skanutí kapaliny z listů. Před ošetřením i po něm byly jednotlivé květináče zakryty prodyšnými plastovými kryty, aby se zabránilo úniku jedinců. Rostliny v negativní kontrole byly ošetřeny pouze vodou, zatímco v pozitivní kontrole bylo provedeno ošetření komerčně dostupným insekticidem Neudosan (účinná látka: draselná sůl přírodních mastných kyselin, aplikovaná koncentrace: 20 ml/l), který je mimo jiné registrován i v ekologickém zemědělství. Pro každý přípravek bylo realizováno pět opakování. Vyhodnocení pokusu proběhlo po 48 hod.

Statistické metody

Mortalita mšic byla upravena podle Abbottova vzorce (Abbott, 1925).

Kromě toho byla získaná data podrobena analýze rozptylu (ANOVA) a Tukeyho HSD testu v programu IBM SPSS Statistics 30.0.

Výsledky a diskuze

Z testovaných přípravků aplikovaných v nejnižší výrobcem doporučené koncentraci (graf 1), se jako nejméně účinný ukázal přípravek Floravita Citro, u kterého se průměrná mortalita u všech testovaných druhů mšic pohybovala v rozmezí 8,0–13,33 %. V případě kyjatky travní byla u přípravků IPW, Limocide J, Oroganic a Prev-Gard pozorovaná průměrná mortalita v rozmezí 76,00–86,67 %, přičemž se jako nejúčinnější ukázal přípravek IPW, byť s minimálním odstupem před přípravkem Oroganic.

Proti přípravkům IPW, Limocide J, Oroganic a Prev-Gard vykazovala mšice broskvoňová z testovaných druhů mšic nejnižší citlivost. U přípravku IPW byla pozorována pouze průměrná mortalita v hodnotě 42,67 %, zatímco přípravky Limocide J, Oroganic a Prev-Gard se svojí účinností od sebe navzájem moc nelišily a pozorována průměrná mortalita se pohybovala mezi 53,33–65,00 %, přičemž nejvyšší průměrnou mortalitu způsobil přípravek PREV-GARD.

U mšice skleníkové se z přípravků IPW, Limocide J, Oroganic a Prev-Gard ukázal jako nejméně účinný přípravek LIMOCIDE J (68,00 %), u ostatních zmíněných přípravků byla pozorovaná průměrná mortalita přesahující 80 %, přičemž nejvyšší mortalita v hodnotě 90,00 % byla pozorována u mšic ošetřených přípravkem Oroganic.

U testovaných přípravků aplikovaných v nejvyšších výrobcem doporučených koncentracích (graf 2) se opět jako nejméně účinný pro všechny 3 druhy mšic ukázal přípravek Floravita Citro, u kterého byly pozorovány průměrné mortality u jednotlivých druhů mšic v rozmezí 13,33-22,32 %. Účinnost ostatních testovaných přípravků se statisticky nelišila od pozitivní kontroly (Neudosan).

V případě kyjatky travní přípravky IPW, Limocide J, Oroganic a Prev-Gard vykazovaly mezi sebou srovnatelnou účinnost, která se pohybovala v rozmezí 89,33-97,33 %, kdy se jako nejúčinnější ukázal přípravek Prev-Gard.

Mšice broskvoňová v tomto případě už nevykazovala významně nižší citlivost k testovaným přípravkům, jako tomu bylo v případě ošetření nejnižšími doporučenými koncentracemi. Účinnost jednotlivých přípravků se od sebe také moc nelišila - průměrné mortality se pohybovaly v rozmezí 81,33–96,00 %. Nejvyšší průměrná mortalita byla pozorována u přípravku Limocide J.

Účinnost mezi přípravky se od sebe nelišila ani v případě mšice skleníkové, kdy se pozorovaná mortalita pohybovala v rozmezí 82,61–92,75 % a jako nejúčinnější se ukázal přípravek Limocide J.

Ačkoliv u přípravku IPW je v případě napadení rostlin škůdci doporučeno provádět ošetření až 3× týdně, tak již po prvním ošetření nejvyšší výrobcem doporučenou koncentrací vykazoval tento přípravek proti všem druhům mšic srovnatelný účinek s ostatními testovanými přípravky.

Graf 1: Průměrná mortalita 3 druhů mšic po 48 hod. od aplikace testovaných přípravků v nejnižších výrobcem doporučených koncentrací

Pozn.: průměrná mortalita byla upravena podle Abbottova vzorce; směrodatné odchylky jsou zobrazeny chybovými úsečkami; indexy zobrazené nad jednotlivými sloupci označují významné rozdíly mezi průměry (ANOVA, Tukey HSD test, p <0,05).

Graf 2: Průměrná mortalita 3 druhů mšic po 48 hod. od aplikace testovaných přípravků v nejvyšších výrobcem doporučených koncentrací

Pozn.: průměrná mortalita byla upravena podle Abbottova vzorce; směrodatné odchylky jsou zobrazeny chybovými úsečkami; indexy zobrazené nad jednotlivými sloupci označují významné rozdíly mezi průměry (ANOVA, Tukey HSD test, p <0,05).

Závěr

Většina testovaných přípravků vykazovala při nejvyšších výrobcem doporučených koncentracích insekticidní účinnost proti mšicím srovnatelnou s přípravkem Neudosan. Výjimkou byl přípravek Floravita Citro, jehož účinnost proti mšicím je nedostačující. Přípravek Oroganic, který se u nás prodává profesionálním uživatelům lze doporučit ekologickým zemědělcům. Zahrádkářům lze doporučit přípravek Prev-Gard. Přípravek Limocide J se u nás zatím neprodává, avšak pokud se v následujících letech dostane na český trh, lze ho doporučit zahrádkářům. Prostředek IPW proti mšicím vykázal vysokou účinnost, avšak v současné době je určen pouze pro hobby pěstitele konopí.

Literatura

ABBOTT, Walter S., et al. A method of computing the effectiveness of an insecticide. J. econ. Entomol, 1925, 18.2: 265-267.

AGROMANUÁL. OROGANIC. Agromanuál.cz [online]. 2025a [cit. 2025-12-12]. Dostupné z: https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/insekticidy/insekticid/oroganic

AGROMANUÁL. PREV-GARD. Agromanuál.cz [online]. 2025b [cit. 2025-12-12]. Dostupné z: https://www.agromanual.cz/cz/pripravky/insekticidy/insekticid/prev-gard

BAKKALI, Fadil; AVERBECK, Simon; AVERBECK, Dietrich; IDAOMAR, Mouhamed . Biological effects of essential oils – A review. Food and Chemical Toxicology [online]. 2008, 46(2), 446-475 [cit. 2024-05-21]. ISSN 02786915. Dostupné z: doi:10.1016/j.fct.2007.09.106

DA SILVA SANTANA, Alisson; BALDIN, Edson Luiz Lopes; dos SANTOS, Thais Lohaine Braga, et al. Synergism between essential oils: A promising alternative to control Sitophilus zeamais (Coleoptera: Curculionidae). Crop Protection, 2022, 153: 105882.

DE GROOT, Anton C.; SCHMIDT, Erich. Essential oils, part III: chemical composition. Dermatitis, 2016, 27.4: 161-169.

DURÁN AGUIRRE, Cristhian Eliseo,; PRATISSOLI, Dirceu; DAMASCENA, Alixelhe Pacheco; ROMÁRIO DE CARVALHO, José; DE ARAÚJO, Luis Moreira. Lethal and sublethal effects of Citrus aurantium and Citrus sinensis essential oils and their major component limonene on Helicoverpa armigera (Hübner)(Lepidoptera: Noctuidae). Journal of Essential Oil Bearing Plants, 2024, 27.3: 838-848.

FERRÉ, Eric; MELISSANT, Martien. Beyond chemical control of late blight: Implementing IPM strategies with Orange oil in the SAGROPIA project. In: EuroBlight workshop [online]. de Werelt, 2024 [cit. 2025-12-12]. Dostupné z: https://agro.au.dk/forskning/internationale-platforme/euroblight/euroblifght-workshop-13-16-may-2024/sessions-and-presentations

HINK, F. W.; FEEL, B. J. Toxicity of D-limonene, the major component of citrus peel oil, to all life stages of the cat flea, Ctenocephalides felis (Siphonaptera: Pulicidae). Journal of medical entomology, 1986, 23.4: 400-404.

HOOSER, Stephen B. D-limonene, linalool, and crude citrus oil extracts. Veterinary Clinics of North America: Small Animal Practice, 1990, 20.2: 383-385.

ISMAN, Murray B. Commercial development of plant essential oils and their constituents as active ingredients in bioinsecticides. Phytochemistry reviews, 2020, 19.2: 235-241.

KARR, Laura L.; COATS, Joel R. Insecticidal properties of d-limonene. Journal of Pesticide Science, 1988, 13.2: 287-290.

KESRAOUI, Sabrina, et al. Direct and indirect effects of essential oils for sustainable crop protection. Plants, 2022, 11.16: 2144.

LEE, Justine A.; BUDGIN, Jeanne B.; MAULDIN, Elizabeth A. Acute necrotizing dermatitis and septicemia after application of a d-limonene-based insecticidal shampoo in a cat. Journal of the American Veterinary Medical Association, 2002, 221.2: 258-262.

NAZZARO, Filomena, et al. Effect of essential oils on pathogenic bacteria. Pharmaceuticals, 2013, 6.12: 1451-1474.

PAVELA, Roman; BENELLI, Giovanni. Essential oils as ecofriendly biopesticides? Challenges and constraints. Trends in plant science, 2016, 21.12: 1000-1007.

PAVELA, Roman. Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům. České Budějovice: Kurent, 2020. ISBN 978-80-87111-84-0.

SUN, Jidong. D-Limonene: safety and clinical applications. Alternative medicine review, 2007, 12.3: 259.

WEINZIERL, Richard A. Botanical insecticides, soaps, and oils. In: Biological and biotechnological control of insect pests. CRC Press, 1999. p. 101–121.

Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0425

Autor: Ing. Matěj Novák; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně, Česká zemědělská univerzita v Praze

Recenzent: Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně