Hubení škůdců ve skladovaných potravinách pomocí oxidu uhličitého

02. 03. 2026 Jan Král; AIR PRODUCTS spol. s r.o. Skladování Zobrazeno 74214x

Skladování potravin představuje klíčovou fázi v potravinovém řetězci, kde hrozí významné ztráty způsobené škůdci. Tradiční metody hubení hmyzu často spoléhají na toxické chemikálie, které však vyžadují dlouhé bezpečnostní intervaly, přinášejí rizika pro zdraví a životní prostředí. Jednou z alternativ je použití oxidu uhličitého (CO₂) - ekologicky šetrné metody, která nabízí efektivní kontrolu škůdců bez reziduí.

Hlavní škůdci skladovaných potravin a jejich výskyt

Skladované potraviny, především obilniny, luštěniny, různé druhy semínek nebo bylinky, jsou často napadány různými druhy hmyzu, který způsobuje rozsáhlé ztráty. Mezi nejběžnější škůdce patří brouci jako pilous rýžový a černý (Sitophilus oryzae, S. granarius), zavíječ moučný (Ephestia kuehniella), zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtectus), potemník hnědý (Tribolium castaneum), lesák rezavý (Cryptolestes ferrugineus), korovník obilní (Rhyzopertha dominica) a lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis). Tento hmyz ohrožuje skladovací zařízení jako sila, sklady, mlýny, potravinářské provozovny a dopravní prostředky po celém světě, zejména v rozvojových zemích s nedostatečnými podmínkami pro boj proti škůdcům.

Objemové a finanční ztráty způsobené hmyzem

Hmyzí škůdci způsobují značné post-sklizňové ztráty, které globálně představují až jednu třetinu produkovaných potravin, což odpovídá roční hodnotě přibližně 1 bilionu USD. V rozvinutých zemích činí ztráty způsobené hmyzem 5–10 % skladovaných potravin, zatímco v rozvojových zemích dosahují 30–40 %[1]. Škůdci snižují nejen objem, ale i kvalitu potravin – jejich výkaly a fragmenty hmyzu způsobují alergie, zvyšují karcinogenní rizika a podporují růst rezistentních bakterií. Tyto ztráty mají významný ekonomický dopad, včetně snížení tržní hodnoty a nutnosti likvidace napadených zásob. Dalším rizikem může být ekonomický dopad při ztrátě dobrého jména, pokud se v zataveném výrobku vylíhne dospělý jedinec.

Nejběžnější metody ochrany proti hmyzu

Nejčastějším řešením ochrany skladovaných potravin proti hmyzu je použití syntetických fumigantů, jako jsou fosfin, fluorid sulfurylu, ethylformát nebo propylenoxid. Nejpoužívanější je díky nízké ceně fosfin, ale čelí problémům jako rezistence (až 1519násobná u pilouse rýžového), nerovnoměrná účinnost (50 % mortalita na 5 m, 23 % na 15 m od aplikace), korozivita skladovacích struktur, rezidua překračující limity a neúčinnost pod 15 °C[2]. Alternativou toxických látek jsou modifikované atmosféry s CO₂, vakuové ošetření, ozónová fumigace nebo zmrazování.

Popis metody hubení pomocí CO₂

Hubení hmyzu pomocí plynného oxidu uhličitého (CO₂) je metoda řízené atmosféry, která nahrazuje kyslík ve skladovacím prostoru vysokou koncentrací CO₂, což vede k asfyxii škůdců ve všech stádiích vývoje (vejce, larvy, kukly, dospělci). CO₂ je netoxický plyn, nejčastěji aplikovaný v koncentracích 50–90 %, a je ideální pro organické produkty, protože nezanechává rezidua. Plyn se aplikuje z tlakových lahví nebo zásobníků do hermeticky uzavřených struktur jako jsou sila, hermetické pytle nebo komory. Doba ošetření je v řádu dní či týdnů v závislosti na druhu škůdce a také na okolních podmínkách, jako je například teplota.

Srovnání metod hubení hmyzu - toxické fumigace versus oxid uhličitý

Oxid uhličitý představuje ekologičtější a bezpečnější alternativu k tradičním toxickým fumigantům při ochraně skladovaných potravin. Srovnání obou přístupů ukazuje významné výhody metody CO₂, zejména pro organické produkty a prémiové komodity.

Pracnost a manipulace

Metoda s použitím CO₂ je z hlediska pracnosti méně náročná než toxické fumigace. Základní postup spočívá v umístění komodity do hermetické struktury a jednorázovém proplachu plynem bez nutnosti opakované aplikace. Po dosažení požadované koncentrace 50 až 90 procent CO₂ je potřeba pouze monitorovat koncentraci a případně doplnit plyn při poklesu pod 50 procent.

Toxické fumigace fosfinem často vyžadují opakované aplikace kvůli narůstající rezistenci hmyzu, certifikované pracovníky, ochranné prostředky včetně respirátorů a dodržování přísných bezpečnostních protokolů.

Technologie a náklady

Použití CO₂ nevyžaduje vyšší technické investice, tlakové lahve s kapalným CO₂ s regulátorem tlaku si lze pronajmou podle potřeby. Oproti toxickým látkám jsou provozní náklady nižší díky absenci likvidace toxických reziduí. Pro malá a střední sila do 300 tun jsou celkové náklady srovnatelné s fosfinem[3], který se kvůli rostoucí rezistenci hmyzu musí aplikovat opakovaně.

Kvalita produktů a životní prostředí

Oxid uhličitý má nulový dopad na kvalitu ošetřených produktů. Nezanechává žádná chemická rezidua, protože se jedná o přirozenou složku atmosféry. Nutriční hodnoty skladovaných komodit zůstávají nezměněny a klíčivost osiva je zachována při standardních podmínkách ošetření.

Z environmentálního hlediska je CO₂ velmi šetrný. Jedná se o netoxický plyn, přirozenou součást biologického koloběhu uhlíku. Nepoškozuje ozónovou vrstvu, neohrožuje půdu ani vodní zdroje. Zásadní výhodou je, že hmyz nevyvíjí rezistenci vůči mechanismu udušení oxidem uhličitým, což zajišťuje dlouhodobou účinnost metody.

Závěr

Oxid uhličitý je ekologicky šetrná, bezpečná a dlouhodobě udržitelná alternativa k toxickým fumigantům, zejména pro organické produkty. Hlavními výhodami jsou absence toxických reziduí, používáním nevzniká rezistence hmyzu, nemá žádný dopad na kvalitu produktů a představuje nízké environmentální riziko.