Metody nechemické ochrany skladů

03. 08. 2026 Ing. Radek Aulický, Ph.D. a kol Skladování Zobrazeno 1880x

Skladištní škůdci, mezi něž řadíme především synantropní hlodavce, hmyz a roztoče, patří mezi významné škůdce skladovaných komodit, potravin a krmiv. Jejich škodlivost nespočívá pouze v přímých, kvantitativních ztrátách způsobených konzumací či znehodnocením zásob, ale také v rozsáhlých kvalitativních dopadech.

V napadených komoditách zanechávají skladištní škůdci své metabolity, které obsahují řadu biologicky aktivních látek, včetně alergenů, a tím snižují jejich hygienickou i tržní hodnotu. Významným rizikem je rovněž to, že tito škůdci mohou fungovat jako rezervoár mikroorganizmů. Na jejich povrchu i v trávicím traktu se mohou přenášet zejména spory plísní, které za vhodných podmínek následně kolonizují skladované produkty a mohou produkovat mykotoxiny. Tím dochází k dalšímu, často nevratnému znehodnocení komodit.

Obr. 1: Predátor Xylocoris sp

Závažným ekonomickým důsledkem výskytu živých hmyzích škůdců či roztočů ve skladovaných produktech jsou také reklamace v rámci obchodních vztahů mezi dodavateli a odběrateli. Tyto ztráty mohou být v některých případech značné a výrazně ovlivňují rentabilitu skladování i celého dodavatelského řetězce. Z těchto důvodů je nezbytné výskytu skladištních škůdců aktivně předcházet a jejich populaci systematicky regulovat pomocí všech dostupných nástrojů. Základem je implementace systému integrované ochrany skladů (IOS), který kombinuje hygienická opatření, monitoring škůdců a cílené zásahy. Přestože existuje celá řada moderních metod a nástrojů pro optimalizaci IOS, jejich praktická aplikace bývá v mnoha provozech stále nedostatečná, což vede k narůstajícím problémům s výskytem skladištních škůdců.

Nechemické metody ochrany

V posledních letech se stále více diskutuje o problémech reziduí pesticidů v potravinách nebo v krmivech. Jednou z příčin těchto reziduí může být také používání různých syntetických přípravků při ochraně skladů a jejich technologií nebo přímo samotných skladovaných komodit. Proto se stále častěji hledají nové metody a postupy, jak ochránit komodity během skladování před škůdci bez těchto přípravků.

Jednou z inspirací, která poskytuje základní přehled využitelných metod, může být Metodický pokyn č. 1/2018, kterým se stanoví seznam produktů povolených pro účely ochrany skladovaných zásob, čištění a dezinfekce v rostlinné ekologické produkci vydaný Ministerstvem zemědělství. Tento metodický pokyn poskytuje základní přehled a výčet metod využitelných ve skladech proti skladištním škůdcům nejen v ekologickém farmaření. Ochranu skladů při předsklizňové přípravě nebo pro ošetření přímo napadených komodit lze využívat např. přípravky na přírodní bázi, kam patří rostlinné extrakty, veškeré přírodní tresti z rostlin a rostlinné oleje nebo křemelina. Další skupinou metod jsou postupy na fyzikálně-chemické bázi, kam řadíme sušení, aktivní větrání, čištění + aspirace, vymrazování, voda + pára, UV záření, řízené atmosféry nebo vakuum.

Obr. 2: Poškození zrna pilousem rýžovým

Přípravky na přírodní bázi

Ochrana skladovaného obilí proti skladištním škůdcům je dlouhodobě založena především na použití syntetických přípravků. Ty jsou sice účinné, ale jejich využívání je stále více omezováno kvůli požadavkům na bezpečnost potravin, ochranu životního prostředí i riziku vzniku rezistence u škůdců. Proto se v posledních letech věnuje větší pozornost látkám přírodního původu, např. rostlinným extraktům a esenciálním olejům. Jednou z těchto možností je využití rozmarýnového esenciálního oleje, který obsahuje těkavé biologicky aktivní látky, a může tedy působit jako fumigant (který však nepenetruje do vnitřku zrn) prostřednictvím par uvolňovaných do prostoru. Výhodou těchto látek je přírodní původ a rychlejší rozklad v prostředí. Na druhou stranu je třeba ověřit, zda jsou skutečně účinné i v podmínkách, které se blíží běžnému skladování obilí.

V našich laboratorních testech jsme hodnotili účinnost rozmarýnového oleje proti několika významným skladištním škůdcům obilnin (pilous černý, pilous rýžový, potemník skladištní, lesák skladištní a korovník obilní). Výsledky ukázaly, že rozmarýnový olej dokázal usmrcovat všechny testované druhy, ale jejich citlivost se výrazně lišila. Nejcitlivější byli lesák skladištní a korovník obilní, zatímco nejodolnější byl zejména potemník skladištní. Důležitým zjištěním bylo také to, že přítomnost obilí účinnost oleje snižovala. To potvrzuje, že výsledky získané pouze v prázdných laboratorních nádobách nelze jednoduše převést do praxe.

Proto jsme účinnost dále ověřovali v poloprovozních podmínkách, v upravených kontejnerech naplněných obilím, které simulovaly menší skladovací prostor. Rozmarýnový olej byl do obilí aplikován jako aerosol pomocí ventilačního systému. Tyto testy ukázaly, že pro dobrý účinek je zásadní především těsnost nádoby, rovnoměrné rozptýlení oleje v mase obilí a teplota. Pokud nádoba nebyla dostatečně utěsněná, účinnost výrazně klesala. Samotný pasivní odpar (který jsme také testovali) oleje také nestačil, zatímco aplikace aerosolu tryskou (fixírkou) a jeho aktivní cirkulace byla podstatně účinnější. Výhodou tohoto ošetření byla rychlost účinnosti na škůdce, která byla dosažena již po 24 hodinách po ošetření obilí.

Postupy na fyzikálně-chemické bázi

Většina farmářů, kteří skladují komodity, disponuje zároveň také některými technologiemi, které se dají využít v ochraně skladovaných komodit. Patří sem zejména různé čističky, aktivní větrání ve skladech nebo sušičky. Důležitým aspektem při dlouhodobějším skladování je kvalitní a funkční aktivní větrání, kterým se nejen snižuje teplota skladovaných komodit, ale také vlhkost, která je neméně důležitá pro zajištění bezpečného dlouhodobého skladování. Využití čističek s aspirací při odstraňování skladištních škůdců z napadené komodity může být také velmi efektivní. Je ovšem důležité upozornit, že nedospělá vývojová stadia (tj. vajíčka, larvy, kukly) pilousů nebo korovníka nelze touto metodou odstranit. Důvodem je jejich vývoj uvnitř zrn. Za tímto účelem je nutné využít metody, které jsou schopné hubit i tato vývojová stadia. Patří sem vymrazování, sušení, řízené atmosféry a vakuum.

Obzvláště řízené atmosféry se v posledních letech stále častěji začínají v praxi využívat pro ošetřování komodit. Jedná se o metody, jejichž dosahovaná účinnost odpovídá dnes používaným přípravkům na bázi fosforovodíku, ale je možné je považovat za ekologicky více přijatelné. V těchto metodách se využívají různé inertní plyny, jako je dusík, oxid uhličitý nebo kombinace oxidu uhličitého ve spojení s vyšším tlakem. Naše zkušenosti s výzkumem a také praktickým využitím jsou dnes zejména s řízenou atmosférou obsahující vysoký podíl dusíku. Využití této metody lze aplikovat i na některé skladovací technologie, které jsou dnes na farmách používané. To může významně snížit celkové náklady na tuto technologii a zvýšit možnosti ošetření větších objemů skladovaných komodit.

Obr. 3: Parazitoid Anisopteromalus calandrae

Podpora biologické ochrany

Biologická ochrana skladovaných komodit představuje jednu z možností, jak doplnit nebo částečně omezit používání syntetických insekticidů ve skladech obilí a dalších zemědělských produktů. Základem tohoto přístupu je využití přirozených nepřátel škůdců, kteří dokážou snižovat jejich početnost bez zanechávání reziduí v komoditě a s menším rizikem pro zdraví lidí i životní prostředí.

Ve skladech se můžeme setkat s několika hlavními skupinami těchto organizmů. Patří mezi ně především parazitoidi, zejména drobné vosičky, např. kovověnky Theocolax elegans, Lariophagus distinguendus a Anisopteromalus calandrae napadají škůdce vyvíjející se uvnitř zrn, jako jsou pilousi nebo korovník obilní. Hbitěnka Cephalonomia waterstoni je vázána zejména na lesáky rodu Cryptolestes, zatímco lumčík skladištní (Habrobracon hebetor) napadá larvy různých druhů zavíječů. Významné jsou také drobněnky rodu Trichogramma, které parazitují vajíčka zavíječů.

Další důležitou skupinou jsou predátoři, kteří svou kořist aktivně loví. Mezi ně patří draví roztoči rodu Cheyletus, živící se škodlivými roztoči, pisivkami nebo ranými stadii hmyzu, dále dravé ploštice, zejména hladěnky rodu Xylocoris, které napadají vajíčka, larvy a kukly zavíječů i brouků, a také někteří brouci, například mršníci, střevlíci nebo drabčíci. Ve skladovacím prostředí se mohou uplatňovat i méně nápadní predátoři, např. štírci, kteří loví drobné členovce v prasklinách a skrytých místech.

Biologická ochrana však není rychlým zásahem s okamžitým účinkem, jako je tomu u fumigace. Přirození nepřátelé potřebují vhodné podmínky, dostatek času a přítomnost kořisti nebo hostitelů. Jejich význam proto spočívá hlavně v dlouhodobém omezování populací škůdců, v prevenci a v doplnění dalších opatření integrované ochrany skladů. Největší potenciál mají parazitoidi, protože dokážou škůdce aktivně vyhledávat a často působit i tam, kam se běžné kontaktní přípravky dostávají obtížně. Pro praktické využití je důležité znát, které druhy přirozených nepřátel se v našich skladech skutečně vyskytují, jaké škůdce napadají a za jakých podmínek jsou účinní.

Ing. Radek Aulický, Ph.D., Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Mgr. Tomáš Vendl, Ph.D.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.; Praha-Ruzyně

foto: T. Vendl

Článek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0426.