Příprava skladů před sklizní a metody jejich ochrany před skladištními škůdci
25. 06. 2015 Skladování Zobrazeno 8693x
Minulé dva roky byly mírné zimy, které bohužel podpořily značný rozvoj škůdců ve skladech obilovin a olejnin. Největší rizika působí tam, kde nejsou sklady vybaveny moderními skladovacími technologiemi a ochrannými metodami a postupy. S rizikovým skladováním se z tohoto důvodu dá nejvíce setkat na menších farmách.
V posledních letech se však stále více rozšiřuje a prodlužuje doba skladování obilí nejen u velkých zemědělských podniků, ale i u drobných farmářů. Tato skutečnost klade na tyto skladovatele nové náročné požadavky v oblasti vybavení skladů a znalostí skladovacích technologií. Nezáleží, jak dlouho se obilí skladuje, důležité je udržet sklizené obilí bez skladištních škůdců, než bude prodáno. Jedním z nejvýznamnějších ekonomických důvodů, proč udržet obilí ve skladech bez škůdců, je „nulová“ tolerance živého škůdce ve skladovaném obilí v celé EU. V praxi to znamená, že pokud je nalezen ve skladovaném obilí živý škůdce, tak je to důvod k zamítnutí celé dodávky, čímž vznikají nemalé ekonomické ztráty.
 |
| Nevyhovující skladové prostory pro uskladnění obilí |
Jaké druhy skladištních škůdců ohrožují naše sklady obilnin?
Skladištních škůdců je celá řada druhů. Mají však jednu společnou vlastnost, která spočívá ve schopnosti napadnout skladované obilí a vyvíjet se v něm. Skladištní škůdci se řadí do čtyř základních taxonomických skupin: roztoči; pisivky; brouci a motýli (tj. moli, makadlovky a zavíječi).
V současné době jsou stále nejvýznamnější skupinou škůdců brouci. Jejich velikost je dostatečná, aby si jich farmář všiml pouhým okem, což je základním aspektem pro snadnou a rychlou detekci těchto škůdců v obilí. Ovšem i ostatní skupiny jsou velmi důležité a jejich přítomnost může být považována za vadu zboží.
Jednou z dalších skupin jsou pisivky, jejichž význam v posledních letech jako skladištních škůdců roste. Jedná se o velmi drobný hmyz (cca 1 mm), který se rychle množí a pouhým okem je velmi těžko detekovatelný. Přesto dobře školený laborant je schopen tohoto škůdce odhalit ve vzorku obilí.
Samotné druhové spektrum škůdců je poměrně rozsáhlé, ale některé druhy jsou významnější než jiné, protože působí větší škody nebo se vyskytují četněji ve skladech. V 90. letech minulého století proběhl faunistický výzkum výskytu skladištních škůdců v obilních skladech na území ČR. Výsledky jsou shrnuty ve vědecké práci Stejskal a kol., 2003. Z těchto výsledků vyplývá, že velmi rozšířenými druhy škůdců jsou například roztoč moučný (Acarus siro), roztoč zhoubný (Tyrophagus destructor), pisivka (Liposcelis decolor), pilous černý (Sitophilus granarius), pilous rýžový (Sitophilus oryzae), lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis), potemník hnědý (Tribolium castaneum) a další škůdci.
Kde jsou zdroje napadení skladištními škůdci?
Toto je častá otázka farmářů a skladovatelů na odborných seminářích. Je potřeba si uvědomit, že řada farem nebo skladů je v provozu řadu let; v některých případech i desítky let. Tento čas stačí pro skladištní škůdce, aby kolonizoval toto prostředí. Je velmi pravděpodobné, že škůdci se sem dostali s nějakým zbožím (osiva, krmiva atd.) nebo dopravními prostředky (dopravní auta pro přepravu obilí, kombajny atd.). Škůdci mohli přiletět i z venku; jako například lesáci z rodu Cryptolestes spp., pisivky nebo zavíječi. Přesto v našich klimatických podmínkách je tento zdroj infestace skladů méně rizikový než v jižních oblastech Evropy.
Proto nejčastější odpovědí na otázku, kde se tito škůdci vzali je, že v jejich skladu nebo na jejich farmě existují populace škůdců, které zde přežívají i v období, kdy jsou jejich sklady „relativně prázdné“. Jak ukázaly naše výzkumy, tak některé sklady mohou ukrývat mnoho potravních zdrojů pro tyto škůdce, kde se mohou nerušeně množit a vyvíjet (Kučerová a kol., 2003).
Jak bojovat se skladištními škůdci?
Tuto otázku si kladlo již mnoho generací farmářů před námi a přes všechny novodobé technologie, které nám moderní doba přináší, se nám stále nepodařilo tento problém vyřešit. Jedním z důvodů je fakt, že populace skladištních škůdců, jsou velmi přizpůsobivé a velmi rychle reagují na změnu podmínek v jejich prostředí. Druhým důvodem často bývá nedostatečná znalost farmářů jak monitorovat a bojovat se škůdci. To s sebou přináší i řadu technologických chyb v přípravě skladů a samotném skladování, které ovlivňují velikosti a rychlost množení populací skladištních škůdců.
Je důležité si uvědomit, že stejně jako na poli boj se škůdci začíná například již na podzim při orbě, tak i ve skladu boj se škůdci musí začít již několik měsíců před uskladněním nového obilí.
Základní požadavky na každého farmáře
Každý farmář nebo zemědělský podnik, který se rozhodne před prodejem skladovat obilí ve svém skladu, by měl disponovat potřebnými technologiemi. Stejně jako na poli dnes existuje celá řada moderních a sofistikovaných technologií, tak i správné moderní skladování vyžaduje efektivní technologie, které sníží rizika rychlého množení škůdců.
Když se dnes podíváme na skladovací prostory řady farem, tak zjistíme, že se jedná o nevyhovující sklady. Ty připomínají spíše různé víceúčelové haly nebo v horších případech pouze provizorní přístřešky, kde jsou v průběhu roku stání pro různou zemědělskou techniku. Takové „sklady“ nelze doporučit ani pro dočasné skladování, natož pro dlouhodobé uskladnění obilí.
Z čeho by měl farmář vycházet?
1. disponovat kvalitním skladem (podlahový sklad nebo silo);
2. technologií pro aktivní větrání (stacionární nebo mobilní);
3. technologií pro monitorování a detekci škůdců (odběrové sondy, síta, fototermoeklektory, lapače atd.) a
4. základními materiály pro determinaci škůdců (literatura, obrazové atlasy, výukové sbírky atd.).
Jak připravit sklad na novou sklizeň?
Jak bylo řečeno výše, tak populace skladištních škůdců se vyskytují ve skladech po celý rok, i když jsou sklady prázdné. Tito škůdci využívají reziduální zbytky obilí, které se vyskytují na různých místech ve skladech. Proto je důležité zahájit přípravu skladu na novou sezonu dříve než jen týden nebo tři dny před naskladněním. Tato příprava může probíhat již v zimě, pokud je sklad prázdný a farmář disponuje mimo vegetační sezónu dostatečným časem a pracovními kapacitami.
První, co by mělo přijít po vyskladnění skladu, je kompletní čištění a odstranění všech zbytků obilí nejen ze samotného skladu, ale i z jeho okolí a různých míst, kde je sklad mechanicky/stavebně poškozen, a kde je riziko, že se bude nalézat nějaký zbytek obilí. Vhodným obdobím je právě doba s nízkými teplotami, protože se snižuje riziko migrace (útěk) škůdců při čištění.
V jarním a letním období před naskladněním je vhodné sledovat (= monitorovat) výskyt škůdců pomocí lapačů (nástrahové lapače nebo lapače na brouky do prázdných skladů) a v případě zaznamenaného výskytu provést ošetření pomocí reziduálních postřiků. V každém případě je vhodné provést reziduální postřik skladu v intervalu 2–3 týdny před naskladněním tak, aby byla využita co nejdelší účinnost samotného ošetření.
Co dělat po naskladnění obilí?
Každé obilí, které přichází do skladu, se vyznačuje velmi vhodnými podmínkami pro rychlé množení skladištních škůdců. Tyto podmínky jsou zejména teplota a vlhkost.
Každý farmář může udělat první preventivní věc při naskladňování a to, že do obilí aplikuje protektant. Jedná se o malé dávky insekticidních přípravků, které hubí skladištní škůdce při žíru ošetřených obilek.
Dalším krokem, který by měl každý farmář udělat, je aplikace monitorovací technologie (lapače) a zavedení pravidelných kontrol odběrů vzorku a vizuální kontroly povrchu skladovaného obilí.
A v neposlední řadě by měla být aplikována technologie aktivního větrání, která sníží vlhkost a zejména teplotu skladované masy obilí.
 |
| Použití lapače pro monitoring škůdců v obilí |
Co dělat, když už je obilí napadeno škůdci?
Přes všechny provedené preventivní opatření může přesto dojít k napadení a zamoření skladovaného obilí skladištními škůdci. Pokud je správně zaveden monitorovací systém, tak dojde ve většině případů ke zjištění škůdců dříve, než dojde k masovému přemnožení. V případě zjištěného napadení je nutné postupovat systematicky a neodkladně při jejich likvidaci.
Jednou z významných metod pro hubení skladištních škůdců v obilí je fumigace neboli aplikace vysoce toxického plynu s účinnou látkou fosforovodík. Plyn má insekticidní účinek a snadno penetruje i do obilek, kde hubí skrytá stádia pilousů nebo korovníka.
Další metodou, jak se zbavit škůdců, je využití například čištění. Má to však jeden háček. Čištění obilí sice odstraní velké množství škůdců v mezizrnovém prostoru, nikoliv však uvnitř zrn. Je proto neúčinné např. na pilouse, korovníky a další škůdce. Proto je velmi důležitá i správná determinace škůdce tak, abychom mohli správně vybrat vhodnou metodu hubení.
Jak postupovat při fumigaci?
V současné době se stále více setkáváme s tím, že fumigace obilí nebyla dostatečně účinná a škůdci po ní přežili. Tento výsledek ošetření je vždy velmi nepříjemný i z hlediska nákladů s tím spojených. Bohužel vzhledem nastavenému systému fumigací v ČR „fumigace = černá skříňka“ je velmi obtížné vyhodnocovat, kde nastala chyba a kdo je odpovědný za neúspěch.
Je nutné si uvědomit, že i aplikace fosforovodíku má své limity účinnosti (např. nízké teploty, účinnost pouze na nerezistentní populace škůdců) a použití by mělo být ve vhodných podmínkách a měla by se provádět i systematická kontrola účinnosti, nebo by se měl kontrolovat průběh samotné fumigace. K těmto účelům lze využívat například biotesty (testy s nerezistentními populacemi škůdců) nebo zařízení pro měření koncentrací fosforovodíku v průběhu fumigace. Všechny tyto informace mohou nejen odhalit viníka neúčinnosti samotné fumigace, ale také mohou napomoci k vylepšení skladů, kde je možné provádět bezpečnější a kvalitnější fumigaci.
Je nutné si uvědomit, že žádné opatření v terénních podmínkách skladů nemá 100% účinnost, a proto je důležité hubit škůdce dříve, než jejich populace budou čítat velké množství jedinců, čímž dochází k přežívání většího počtu škůdců a k následnému rychlému namnožení samotné populace do původních počtů.
 |
| Měření koncentrace fosforovodíku v průběhu fumigace |
 |
| Použití biotestů při kontrole účinnosti fumigace |
Tato publikace byla připravena za finanční podpory projektu NAZV Mze ČR č. QJ1530373.
Literatura
Kučerová Z., Aulický R., Stejskal V. (2003): Accumulation of pest-arthropods in grain residues found in an empty store. Z. Pflkrank. und Pflschutz, 110 (5): 499–504.
Stejskal V., Hubert J., Kučerová Z., Munzbergová Z., Lukáš J., Žďárková E. (2003): The influence of the type of storage on pest infestation of stored grain in the Czech Republic. PLANT SOIL ENVIRON., 49, 2003 (2): 55–62.
Další články v kategorii Skladování
RSS
RSS