Česká pšenice je kvalitní

12. 07. 2026 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Sklizeň Zobrazeno 2798x

Článek hodnotí kvalitu pšenice sklizené v České republice v roce 2025 a srovnává ji s výsledky let 2015–24. Údaje pocházejí z monitoringu, který každoročně provádí laboratoř Agrotestu v Kroměříži za podpory MZe. Víceletá řada dat umožňuje meziroční srovnání a zhodnocení vlivu počasí. Sledování je založeno na analýzách náhodně vybraných vzorků z celé ČR. Sklizeň pšenice roku 2025 byla výjimečná velmi dobrou kvalitou a zároveň rekordně vysokým výnosem.

Vliv má odrůda, agrotechnika i ročník

Výsledná kvalita a výnos pěstované pšenice závisí na kombinaci působení podmínek prostředí, technologie pěstování a genetické výbavy dané odrůdy. Odrůda ovlivňuje zejména kvalitu bílkovin, zatímco obsah bílkovin, objemová hmotnost a číslo poklesu jsou ovlivněny převážně prostředím, tj. agrotechnikou a ročníkem. Stabilita čísla poklesu je však také významnou odrůdovou vlastností, což se dobře projevilo v letech s deštivou sklizní, jako byl např. rok 2023. Obsah bílkovin obvykle těsně souvisí s obsahem lepku a ovlivňuje ho zejména úroveň výživy dusíkem, ale také půdní podmínky a počasí v době nalévání zrna. Vysoké teploty přispívají k ukládání zásobních látek ve formě bílkovin, a to na úkor škrobu. Výnos je tvořen zejména obsahem škrobu, kterého je ve zralém zrnu až 70–80 %. Vyšší obsah škrobu v zrnu znamená poměrový pokles obsahu ostatních látek, tedy hlavně bílkovin. Výsledkem je známá nepřímá korelace mezi výnosem a obsahem bílkovin v zrnu.

Podmínky vegetační sezony sklizně ozimů 2025

Je třeba se vrátit na podzim roku 2024. Září bylo silně poznamenáno povodněmi, průměrný úhrn srážek byl 179 mm, což je trojnásobek normálu (www.chmi.cz) (graf 1). Zakládání porostů ozimů provázely problémy kvůli příliš vlhké půdě a termíny podzimního setí byly vesměs výrazně opožděné. Porosty vstupovaly do zimního období málo odnožené, s velkými rozdíly mezi jednotlivými oblastmi. Od extrémních zářijových srážek byly všechny následující měsíce až do července 2025 podnormální, srážkově nejchudší byl měsíc únor (30 % normálu). V ostatních měsících se však srážky pohybovaly vždy alespoň nad 70 % normálu a rostliny kompenzovaly částečný nedostatek srážek z vláhové zásoby ve spodních vrstvách půdních profilů, což ve výsledku zajistilo ozimým obilninám dostatek vláhy pro vegetaci. Teplotně byly měsíce září (+2,0 °C) a říjen (+1,6 °C) nadprůměrné, stejně jako prosinec (+1,3 °C) a leden (+1,8 °C), zatímco listopad (-0,7 °C) a únor (-0,5 °C) byly mírně pod normálem.

V měsíci březnu byla kondice porostů ozimé pšenice většinou hodnocena jako dobrá až výborná, porosty byly zapojené, se střední hustotou, v různých stadiích odnožování, a to v souvislosti s termínem podzimního setí. Suché počasí spolu s nízkými (zejména nočními) teplotami brzdily vývoj listových chorob. Nedostatek srážek se však již začal projevovat také na rostlinách, které v tomto období vykazovaly jen malé přírůstky vegetačního listového aparátu.

Začátek května přinesl očekávané srážky, současně s nimi se teploty propadly pod normál (-1,9 °C) a měsíc květen 2025 se stal nejchladnějším za několik desetiletí. Červen byl naopak teplý (+1,6 °C k normálu), omezené srážky (76 %) urychlily na některých místech vegetaci, zejména na propustných půdách. Sklizeň proto začala velmi brzy, hned na začátku ji však provázely přeháňky a různě dlouhé epizody dešťového počasí a místy se zastavila úplně. Náběh sklizně byl proto velmi pomalý (graf 2) a do 2. poloviny sklizeň postoupila až na rozhraní 1. a 2. srpnové dekády. Pak se počasí ustálilo a sklizeň již pokračovala rychlým tempem.

Graf 1: Měsíční úhrny srážek v ČR ve vegetačních obdobích 2014/15–2024/25


Graf 2: Časový postup sklizně pšenice v ČR v letech 2015–25

Výnosy pšenice 2025

Výnosy pšenice sklizně 2025 byly rekordní. Podle konečného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil výnos pšenice v roce 2025 6,67 t/ha. Dosud nejvyšší byl výnos v roce 2014, a to 6,51 t/ha, 2. nejvyšší v roce 2016 (6,50 t/ha). V grafu 3 jsou znázorněny výnosy pšenice let 2015–25. Nejnižší z těchto let byl výnos v roce 2018 (5,39 t/ha). V meziročním srovnání je výnos roku 2025 o 12 % vyšší než v roce 2024 a je přibližně 10 % nad průměrem minulých 10 let (průměr 2015–24: 6,06 t/ha). V grafu jsou znázorněny i výnosy založené na údajích od pěstitelů, které doprovázejí vzorky poskytované laboratoři Agrotestu pro účely monitoringu kvality. Tyto hodnoty jsou vždy o něco vyšší než hodnoty ČSÚ, ročníkové závislosti se však shodují.

Graf 3: Výnos pšenice v ČR v letech 2015–25 podle údajů u vzorků z monitoringu a ČS

Monitoring kvality potravinářských obilnin

Vzorky obilnin pro sledování kvality sklizně jsou získávány přímo od pěstitelů. Cílem je, aby jejich počty z jednotlivých krajů a okresů odpovídaly přibližně osevním plochám. Kvalita pšenice je hodnocena v akreditované laboratoři Agrotestu fyto s.r.o. v Kroměříži podle požadavků ČSN 46 1100-2 (2001) pro pšenici setou - pekárenskou, tj. je stanovena objemová hmotnost (požadavek min. 76 kg/hl), číslo poklesu (min. 220 s), obsah N-látek (min. 11,5 %) a sedimentační index (Zelenyho test, min. 30 ml), dále vlhkost (max. 14 %) a podíl příměsí a nečistot (max. 6 %). U vzorků jsou na základě sdělení od pěstitelů známy údaje o odrůdě, místě pěstování, hnojení dusíkem (kg N/ha), datu sklizně a výnosu.

Ze sklizně 2025 bylo analyzováno celkem 509 vzorků pšenice ze všech významných oblastí pěstování. Odrůdové zastoupení bylo široké (77 odrůd), k nejčastějším patřily LG Absalon, RGT Borsalino, Julie a Ponticus. Jarní pšenice byly zastoupeny čtyřmi odrůdami, z celkového počtu vzorků představovaly přibližně pouze 1 %. Ze základního souboru 509 vzorků bylo na kvalitu samostatně hodnoceno 464 vzorků pekárenských pšenic (odrůdy kategorie E, A, B) a výsledky uváděné v tomto článku se vztahují k tomuto výběru. Hodnoceny jsou průměrné hodnoty jednotlivých parametrů a podíl vzorků vyhovujících požadavkům. Výsledky roku 2025 jsou srovnány s výsledky od roku 2015, tj. předchozích 10 let.

Číslo poklesu

Sklizeň pšenice roku 2025 není z hlediska hodnot čísla poklesu nijak výjimečná, a to i přes deštivé počasí v začátcích sklizně. Celkově požadavku normy (min. 220 s) vyhovělo 95 % vzorků, přičemž srovnatelné byly vzorky z Čech (96 % vzorků, průměr 326 s) a z Moravy (94 % vzorků, průměr 323 s). Z hlediska průměrné hodnoty 324 s je sklizeň roku 2025 na úrovni průměru předchozích 10 let (321 s, vyhovělo 93 %). Nejvyšší bylo číslo poklesu v letech 2015 (351 s) a 2024 (354 s) (graf 4), kdy vyhovělo 98 % a 99,8 % vzorků. Naopak nejnižší průměrná hodnota (274 s) i podíl vyhovujících vzorků pšenice (74 %) pochází z roku 2023, kdy do sklizně výrazně zasáhly srážky. Druhé nejnižší bylo číslo poklesu v roce 2021 (průměr 280 s, vyhovělo 82 %).

Graf 4: Průměrné hodnoty čísla poklesu pšenice v ČR v letech 2015–25

Objemová hmotnost (OH)

Požadavku normy na minimální OH ve výši 76 kg/hl vyhovělo ze sklizně 2025 94 % vzorků pšenice při průměrné hodnotě 79,2 kg/hl (graf 5). Průměr let 2015–24 je 78,7 kg/hl, průměrný podíl vyhovujících vzorků 81 %. Z tohoto pohledu je sklizeň 2025 nadprůměrná. V jednotlivých letech se hodnoty pohybovaly v rozsahu od 77,2 kg/hl (2016 a 2020) do 82,2 kg/hl (2015). S průměrnou hodnotou úzce souvisí podíl vyhovujících vzorků, ten byl nejmenší v roce 2020 (vyhovělo 66 %), nízký byl také v roce 2016 a 2019 (oba 69 %). Naopak v roce 2015 s rekordně vysokou OH (průměr 82,2 kg/hl) vyhovělo 99 % vzorků, velmi dobrá byla OH také v roce 2018 (průměr 80,2 kg/hl, vyhovělo 95 %).

Graf 5: Průměrné hodnoty objemové hmotnosti pšenice v ČR v letech 2015–25

Obsah bílkovin (NL)

Průměrný obsah NL v pšenici ze sklizně 2025 je 12,9 % (graf 6). Požadavku normy (min. 11,5 %) vyhovělo 87 % vzorků - v českých krajích to bylo 83 % (průměr 12,7 %) a na Moravě 89 % (průměr 13,0 %) vzorků. Nejméně vyhověly vzorky z kraje Jihočeského a Plzeňského, nejvíce z kraje Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského. V období předchozích 10 let byl průměrný obsah NL 12,9 % a podíl vyhovujících vzorků 84 %. Z tohoto srovnání vyplývá, že sklizeň 2025 je s ohledem na obsah bílkovin průměrná a jde o návrat k obvyklým hodnotám po 2 předchozích letech. Rok 2023 byl rokem s vůbec nejnižším obsahem NL (průměr 12,0 %, vyhovělo 64 %), následován rokem 2024 (průměr 12,1 %, vyhovělo 75 %). Naopak nejvyšší byl obsah NL v roce 2019 s průměrem 14,0 %, kdy vyhovělo 96 % vzorků pšenice, nadprůměrný byl také v letech 2017 (průměr 13,7 %, vyhovělo 89 %) a 2018 (průměr 13,5 %, vyhovělo 94 %). Výnosově byly tyto tři po sobě jdoucí roky 2017–19 nejslabší (graf 3).

Graf 6: Průměrné hodnoty obsahu N-látek pšenice v ČR v letech 2015–25

Kvalita bílkovin - Zelenyho test (SEDI)

Sedimentační test je z jednotlivých kvalitativních parametrů nejvíce ovlivněn odrůdou, tj. její geneticky danou kvalitou, silná je ale také jeho souvislost s obsahem NL. Požadované kvalitě bílkovin hodnocené Zelenyho testem (min. 30 ml) vyhovělo ze sklizně 2025 92 % hodnocených vzorků pšenice (graf 7) při průměru 41 ml. Kvalita bílkovin byla mírně lepší u pšenice sklizené na Moravě (vyhovělo 94 %, průměr 42 ml) než v Čechách (vyhovělo 88 %, průměr 40 ml). Průměr předchozích 10 let činí 41 ml a podíl vyhovujících vzorků 88 %, sklizeň 2025 je tedy z tohoto pohledu průměrná. V předcházejících 2 letech byly hodnoty SEDI nejnižší ve sledované řadě let (2024: 36 ml, 2023: 35 ml), stejně jako obsah bílkovin. Nadprůměrná byla kvalita bílkovin v letech 2017–19 (průměr 45–46 ml, vyhovělo 90–92 % vzorků). Jedná se o ročníky s nadprůměrným obsahem NL a zároveň s podprůměrnými výnosy.

Graf 7: Průměrné hodnoty Zelenyho testu pšenice v ČR v letech 2015–25

Pšenice sklizně 2025 - dobrá kvalita a rekordní výnos

Kvalita pšenice sklizně 2025 byla velmi dobrá, a to i přes negativní očekávání kvůli deštivému začátku sklizně. Celkově splnilo požadavky na jakost pekárenské pšenice ve čtyřech hodnocených parametrech (objemová hmotnost, číslo poklesu, obsah bílkovin, Zelenyho test) 76 % hodnocených vzorků (graf 8), což je nad průměrem předchozích 10 let. Podíl vyhovujících vzorků v jednotlivých letech kolísal od 35 % (2023) po 80 % (2018). Pšenice sklizně 2025 má mírně nadprůměrnou objemovou hmotnost (vyhovělo 94 % vzorků, průměr 79,2 kg/hl). Vyšší než v předcházejících 2 letech, je obsah bílkovin (průměr 12,9 %, vyhovělo 87 % vzorků) i Zelenyho test (vyhovělo 92 % vzorků, průměr 41 ml), jejichž hodnoty jsou na úrovni desetiletého průměru (2015–24), tj. NL 12,9 % a SEDI 41 ml. Časté deště v závěru vegetace budily obavy o kvalitu pšenice zejména z pohledu čísla poklesu. Průměrná hodnota 324 s je sice nižší než v roce 2024 (353 s), je však také na průměru let 2015–24 (321 s) a podíl vyhovujících vzorků je vysoký (95 %).

Kromě velmi dobré kvality měla pšenice v roce 2025 také vysoký výnos. Jedná se o nejvyšší průměrný výnos nejen za hodnocenou desetiletou řadu, ale od začátku sledování vůbec. Fakt, že vegetační sezona 2024/25 byla pro ozimou pšenici mimořádně příznivá, dokazuje graf 9, znázorňující vztah výnosu a obsahu NL. Údaje ze sklizní 2015–25 potvrzují obecně platnou závislost, a totiž, že při vyšších výnosech jsou obsahy NL v zrnu nižší a naopak. V letech 2017–19 s podprůměrnými výnosy byly obsahy NL vysoké (přes 13,5 %), v letech 2016 a 2021 s vyššími výnosy byly nižší (pod 13,0 %). Roky 2024 a 2023 se odchylují, a to v negativním smyslu - jejich průměrný obsah NL je nižší, než by odpovídalo pozorované souvislosti s výnosem. Naopak rok 2025 se odchyluje v pozitivním smyslu - i přes vysoký výnos je obsah NL vyšší, než v letech 2015, 2016, 2021 a zejména 2023 a 2024 s výrazně nižšími výnosy.

Co tedy charakterizovalo úspěšný průběh vegetace ozimé pšenice v sezoně 2024/25? Byl to dostatek podzimní vláhy a její zásoba ve spodních vrstvách ornice, jarní počasí, které omezovalo výskyt listových chorob, a nepodporovalo nadměrné odnožování a vegetativní růst rostlin. Dále chladný měsíc květen, kdy průměrná teplota byla o téměř 2 °C pod normálem a srážky začátkem měsíce přinesly tolik potřebnou vláhu. Kvalita pak sice byla ohrožena deštivým počasím na začátku sklizně, jeho negativní dopad byl však nakonec jen omezený, ať už lokální nebo na některé rané odrůdy.

Graf 8: Podíl vzorků pšenice sklizených v ČR v letech 2015–25 vyhovujících ČSN 46 1100-2 ve čtyřech parametrech (objemová hmotnost, číslo poklesu, sedimentační test, N-látky)

Graf 9: Vztah mezi průměrným obsahem N-látek a výnosem v letech 2015–25

Monitoring kvality ze sklizně 2026

Ze sklizně 2026 budeme opět organizovat monitoring kvality potravinářských obilnin, a to pšenice seté (odrůdy tříd E, A, B), sladovnického ječmene a žita. Informace pěstitelé najdou na webových stránkách (www.vukrom.cz/monitoring). Vzorky je možné posílat s vyplněnou průvodkou v období červenec–září, na oplátku pošleme pěstitelům zdarma protokol s výsledky analýz technologických parametrů.

Poděkování patří všem pěstitelům obilnin poskytujících dobrovolně vzorky pro účely tohoto monitoringu. Práce byla podpořena MZe ČR prostřednictvím Smlouvy č. (DMS) 270-2024-13121 a institucionální podpory MZE-RO1123.