Dozrávání a sklizeň jetele nachového

18. 09. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Bc. Antonín Drda, Mgr. Helena Hutyrová Sklizeň Zobrazeno 309x

Jetel nachový (Trifolium incarnatum L.) je ozimá jetelovina, která se využívá jako ozimá či jarní meziplodina na zelené hnojení či na píci, a také jako ozimá pastevní plodina, přísev do pastevních porostů a do meziřádků v sadech a vinicích. Je to medonosná a protierozní plodina a u nás se pěstují hlavně semenné porosty, které se sklízí na semeno.

Sklizeň na píci

Jetel nachový je ozimý a dobře roste i v chladnějších podmínkách za časného jara. Na píci se sklízí velmi časně v dubnu až v květnu, nejpozději začátkem června dle průběhu počasí a lokality. Sklízí se nejpozději na počátku butonizace, protože velmi rychle stárne a v průběhu nakvétání rychle stoupá obsah sušiny a dochází k defoliaci.

Sklizeň na semeno

Také na semeno se jetel nachový sklízí velmi časně, a to od konce června do července. Dozrávání jetele je velmi rychlé. Dozrává cca 30 dní po opylení, kdy po 2 až 3 týdnech semena dosahují plné velikosti (zelená zralost - BBCH 79) a po dalších 2 týdnech semena dozrají (plná zralost - BBCH 89). V průběhu dozrávání dochází ke stárnutí a zasychání rostlin a k částečné defoliaci. Intenzita zasychání závisí na průběhu počasí a při dosažení plné zralosti semen bývá zaschnutí rostlin poměrně variabilní.

Nejrychleji zasychají hlávky, listy zasychají pomaleji a stonky nejpomaleji. V době, kdy jsou hlávky zcela zaschlé (100 % zaschlých hlávek), bývá zaschnutí listů 80–100% a zaschnutí stonků 15–95%. Zasychání rostlin závisí hlavně na průběhu počasí. Horší zaschnutí porostů může komplikovat sklizeň a zvyšovat vlhkost sklízené hmoty, stejně jako přítomnost plevelů, které často zasychají pomaleji než jetel. V porostech jetele nachového se nejčastěji vyskytují merlíky, heřmánkovec, locika, svízel nebo turanka.

Dalším faktorem, který komplikuje sklizeň semen, je skutečnost, že u jetele nachového dochází během dozrávání k rozpadu hlávek. Rozpad hlávek začíná zhruba týden po dosažení zelené zralosti a jakmile se hlávky začnou rozpadat, stávají se citlivé na mechanické podněty. Proto se u jetele nachového nejčastěji využívá přímá sklizeň.

Před přímou sklizní se při horším zasychání jetele nebo v případě zaplevelených porostů doporučuje desikace porostu, ke které se doposud využívala účinná látka diquat dibromide (přípravek Reglone a další). Dnes je použití této účinné látky omezené, a proto byly v letech 2019–2023 zkoušeny alternativní možnosti ukončení vegetace u jetele nachového.

Praktické zkoušení přípravků

Jednalo se o maloparcelové pokusy, kde bylo zkoušeno široké spektrum herbicidních přípravků, které byly srovnávány jednak s neošetřenou kontrolou a jednak s účinnou látkou diquat dibromide (přípravek Reglone).

Počasí bylo v letech 2019–2023 velmi variabilní. Od velmi teplého suchého počasí, kdy rostliny zasychaly velmi rychle až po vlhké deštivé počasí (rok 2020), kdy bylo zasychání rostlin pomalejší. Charakteristický byl pro období dozrávání a sklizně jetele nachového (měsíc červen) výskyt bouřek a přívalových dešťů (rok 2019, 2021 a 2022), které způsobovaly polehnutí jetele a předčasný rozpad hlávek. Pouze v roce 2023 bylo v době sklizně a dozrávání teplé suché počasí bez bouřek se silnými přívalovými srážkami.

Pokusné přípravky byly aplikovány ve dvou termínech, a to v časnějším termínu aplikace, cca týden před termínem aplikace diquat dibromidu (11–14 dní před sklizní) a v pozdnějším termínu v době aplikace diquat dibromideu (4–8 dní před sklizní). Bylo hodnoceno zasychání plodiny, zvlášť listů, stonků a plodů, a zasychání nejčastějších plevelů. Dále byl hodnocen výdrol semen a obrůstání porostu.

Vliv chemického ošetření na zasychání pletiv

U ošetřených variant byla v zasychání pletiv poměrně vysoká variabilita, ale u všech ošetřených variant došlo ke zlepšení zasychání stonků a listů oproti neošetřené variantě. Nejlepší výsledky byly dosaženy při ošetření diquat dibromidu (Reglone), u kterého se účinnost ošetření zvyšovala přidáním smáčedla a hnojiva DAM.

U zkoušených variant bylo zaschnutí jetele horší než u diquat dibromidu. Ze zkoušených variant bylo nejlepší zaschnutí rostlin u variant ošetřených kyselinou pelargonovou (Beloukha) a u vysoké dávky hnojiva DAM s vodou a smáčedlem. Zkoušené přípravky, dávky na hektar a rozdíly v zaschnutí jetele mezi variantami chemického ošetření jsou znázorněny v grafu 1. V roce 2023 byla zkoušena také účinnost kyseliny octové, která není v grafu znázorněna a v dávce, kterou lze u kyseliny octové použít k herbicidní ochraně (10% roztok), byla účinnost kyseliny octové nižší než účinnost kyseliny pelargonové v povolené dávce (16,0 l/ha přípravku Beloukha).

Graf 1: Rozdíly v zaschnutí pletiv před sklizní

Nevýhodou kyseliny pelargonové, kyseliny octové i vysokých dávek hnojiva DAM je nízká účinnost na plevele, kdy u většiny druhů plevelů docházelo po ošetření organickými kyselinami nebo vysokou dávkou hnojiva DAM jen k mírnému popálení, které velmi rychle odeznělo. Ze zkoušených přípravků měl na plevele nejlepší účinnost přípravek Kabuki (pyraflufen-ethyl), který účinkoval na heřmánkovec, lociku, violku a svízel. Jeho účinnost je ale nižší než účinnost diquat dibromidu (Reglone) a při použití toto přípravku lze doporučit jeho kombinaci s vysokou dávkou hnojiva DAM, která podporuje zasychání jetele.

Zasychání jetele a plevelů a rozpad hlávek u dělené sklizně

Alternativou k přímé sklizni je dělená (dvoufázová) sklizeň, kdy v první fázi dochází k posečení porostu, který zasychá na pokosu, a ve druhé fázi dochází ke sběru a mlácení posečené hmoty.

Dělenou sklizeň komplikuje průběh počasí a rozpad hlávek. Problematické jsou zejména bouřky a přívalové srážky, které mohou způsobit umlácení a rozpad posečené hmoty. Dělená sklizeň byla zkoušena v letech 2022 a 2023, kdy bylo ve 3 až 4 termínech provedeno posečení porostu v rámci první fáze dělené sklizně a bylo hodnoceno zasychání jetelů a plevelů, obrůstání jetele a odrol hlávek.

Zasychání jetele na pokosu bylo poměrně dobré a za příznivých podmínek trvalo 4–5 dní, ale zasychání plevelů bylo delší a trvalo 5–9 dní. Zaplevelené porosty proto prosychají déle. Doba na pokosu je zásadní, protože příliš dlouhá doba na pokosu může vést ke ztrátě soudržnosti sklízené hmoty a také je zde vyšší riziko nepříznivého počasí.

Srážky negativně ovlivňovaly nejen zasychání posečené hmoty, ale také rozpad hlávek, jak je vidět z výsledků pokusů, kde byl velký rozdíl v průběhu počasí mezi ročníky 2022 a 2023. V roce 2022 přišly v průběhu dozrávání silné bouřky s přívalovým deštěm a v roce 2023 v průběhu dozrávání žádné bouřky nebyly. V grafu 2 jsou znázorněny rozdíly v rozpadu hlávek u přímé sklizně a u dvou termínů seče dělené sklizně (časnější seč na začátku rozpadu hlávek a pozdnější seč 4 dny po začátku rozpadu hlávek).

Graf 2: Rozdíly v obrůstání porostu

V roce 2022 byl rozpad hlávek u přímé sklizně 20–25 % a u dělené sklizně 50–70 %. Vyšší rozpad hlávek byl u časnějšího termínu sklizně, kde posečenou hmotu na pokosu zasáhla bouřka se silným přívalovým deštěm.

V roce 2023, kdy bylo počasí bez bouřek, byl rozpad hlávek u přímé sklizně jen 5 % a u dělené sklizně se rozpad hlávek zvýšil na 15 % v časnějším termínu seče a 21 % v pozdnějším termínu seče. Výsledky ukazují, že v pozdějších termínech seče je rozpad hlávek vyšší a dochází k větším ztrátám, ale při časnějších termínech seče může dojít ke snížení klíčivosti osiva.

Shrnutí a závěry

Jetel nachový je ozimá jetelovina, která na jaře začíná růst velmi časně a na píci se může sklízet už koncem dubna, v květnu nebo začátkem července, nejpozději na začátku butonizace. Jetel nachový rychle stárne a během dozrávání dochází k ukončení vegetace, ale přesto u semenných porostů někdy není zaschnutí rostlin dostatečné a je nezbytná desikace porostu.

Nejvhodnější byla k desikaci účinná látka diquat dibromide (Reglone), která se doposud používala, ale v letech 2019–23 byly provedeny pokusy zaměřené na alternativní metody ukončení vegetace. Žádná z variant chemického ošetření nepřekonala ošetření diquat dibromide (Reglone), ale všechny ošetřené varianty byly zaschlé lépe než neošetřená kontrola.

Nejlepší zasychání jetele bylo kromě diquat dibromidu zaznamenáno u kyseliny pelargonové a u vysoké dávky hnojiva DAM, které ale mají nízkou účinnost na plevele. Ze zkoušených variant na plevele nejlépe účinkoval přípravek Kabuki (účinná látka pyraflufen-ethyl), který je registrován k desikaci jetele nachového. Pro zvýšení účinnosti je vhodné ho aplikovat se smáčedlem a vysokou dávkou hnojiva DAM.

U dělené sklizně je poměrně vysoké riziko nepříznivého počasí, a proto je důležité načasování seče. Na pokosu jetel prosychá zhruba 4–5 dní, ale plevele zasychání prodlužují.

Výsledek vznikl z iniciativy a za podpory SPTJS a za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1724.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.¹, Bc. Antonín Drda¹, Mgr. Helena Hutyrová^2
1Zemědělský výzkum, spol. s r. o., ²Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o.