Dozrávání a sklizeň vojtěšky seté

27. 11. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Sklizeň Zobrazeno 269x

Vojtěška setá (Medicago sativa L.) je víceletá jetelovina. Využívá se jako pícnina a poskytuje 2 až 6 sečí kvalitní píce s vysokým obsahem bílkovin. Je vhodná do sušších teplejších oblastí a je to zlepšující plodina, která na kořenech vytváří hlízky pro nitrifikační bakterie a obohacuje tak půdu o vzdušný dusík. Jako jetelovina má podobně jako jetel luční velký význam pro správné střídání plodin. Je to také léčivá bylina a medonosná plodina.

Vojtěška se využívá například v tradiční čínské medicíně a její léčivé účinky znali už staří Číňané. Využívají se květy, mladé listy i naklíčená semena, která obsahují mnoho minerálů (vápník, hořčík, mangan, železo, draslík, křemík a fluor) a vitamínů (A, B₂, B₁₂, C, K). Semena mají také vysoký obsah fosforu. Některé prameny zmiňují, že v noci mohou svítit, a proto se vojtěšce lidově říká lucerka.

Vojtěška má antiseptické účinky a používá se k léčbě zánětů, k detoxikaci a ke zvýšení odolnosti a výkonnosti organizmu. Zlepšuje trávení a užívá se při potížích trávicího ústrojí, k podpoře chuti k jídlu a léčbě vředů. Reguluje funkci jater a zlepšuje vstřebávání bílkovin a stopových prvků. Dokáže stabilizovat hladinu cukrů v krvi, a také snižuje hladinu cholesterolu v krvi a brání jeho ukládání.

Vzhledem k vysokému obsahu minerálů se to s dávkováním nesmí přehánět a užívají se obvykle dvě až tři lžičky šťávy nebo naklíčených semínek za den po dobu cca 12 týdnů. Poté je vhodné užívání na jeden až dva měsíce přerušit.

Jako medonosná rostlina je vojtěška dost specifická. Produkuje kvalitní nektar a pyl, ale včela medonosná ji nemá ve velké oblibě, kvůli specifickému systému rozprašování pylu, kdy se po odklopení člunku vymrští generativní sloupek (srostlé tyčinky s pestíkem), který udeří do těla včely. Pro včelu medonosnou bývá rána dost bolestivá, a po několika ranách se obvykle naučí, květy neotvírat a raději nektar „pašuje“. To znamená, že ho sbírá z boku květu, aniž by květ otevřela, a tím nedochází k opylení. Proto je pro dobré opylení vojtěšky včelou medonosnou nutný přísun většího množství včelstev. Doporučuje se minimálně 6 silných včelstev na 1 ha. Nejlepší opylení je v prvních dnech po přisunutí včelstev, a proto je vhodný termín přisunutí těsně po začátku plného kvetení.

K opylování vojtěšky jsou přizpůsobené některé druhy samotářských včel, které se umí bolestivé ráně generativního sloupku vyhnout. Nejznámější je šedosrstka tolicová (Rhophitoides canus), která je druhem vázaným na vojtěšku a její vývojový cyklus je sladěný s vývojovým cyklem vojtěšky. Pro její podporu je vhodné ponechat v prostu živný pás kvetoucího porostu z první seče a u velkých pozemků je vhodné udržovat také tzv. hnízdní pásy, které se ponechávají bez porostu.

Sklizeň porostů vojtěšky

Sklizeň na píci

Na píci se vojtěška pěstuje v čistosevu, případně ve směsích s trávami (vojtěškotrávy), které zvyšují a stabilizují výnos, ale také potlačují vojtěšku. Proto se u směsí doporučuje jen 5–10% podíl u silně konkurenceschopných trav, jako je jílek a jílovité hybridy. U kostřavy a kostřavovitých hybridů, které mají nižší konkurenceschopnost, může být podíl vyšší, ale neměl by přesáhnout 20–25 %. Vojtěška je vytrvalejší než jetel a obvykle se využívá 2–3 užitkové roky, kdy se sklízí 2–6 sečí za rok podle oblasti a průběhu počasí. V chladnějších oblastech se sklízí obvykle dvě seče, v teplejších 3–4 seče a při dostatku vláhy to může být i 5–6 sečí.

Píce je velmi kvalitní s vysokým obsahem dusíkatých látek. U vojtěškotrav je obsah dusíkatých látek nižší, ale zato je zde vyšší obsah sacharidů, které při optimálním termínu sklizně zlepšují stravitelnost píce.

Podobně jako jetel luční se vojtěška sklízí v průběhu butonizace, optimálně před květem, ale záleží také na tom, zda je upřednostněna kvalita píce nebo vytrvalost porostu. Pro vyšší vytrvalost je vhodné nechat porost minimálně jednou za rok vykvést, protože se tím podpoří ukládání živin do kořenů a přezimování vojtěšky.

Maximálního ukládání živin do kořenů je dosaženo při sklizni při 50 % otevřených květů, ale v této fázi je již kvalita píce nižší. K podpoře přezimování dochází už u fáze 10 % otevřených květů, kdy má píce stále dost vysokou kvalitu. V době první seče vojtěška nejrychleji stárne, a proto se u první seče s nástupem kvetení nejrychleji snižuje kvalita píce. Do fáze kvetení se proto vojtěška ponechává až v dalších sečích (obvykle 3.–4. seč).

Při sečení kvetoucího porostu je důležité načasovat sklizeň na dobu, kdy létá méně včel (při zatažené obloze nebo na večer po 18 hodině, tak aby se co nejvíce omezily ztráty na létavkách, které mohou být při plném náletu hodně vysoké (ztráty dosahují až 62 % z celkového náletu a při průměrném náletu 10 včel/m² mohou být 15–22 tisíc létavek/ha, tj. o 10–50 % více létavek, než má jedno včelstvo na vrcholu sil). Pro omezení ztrát na včelách lze použít také plašící rámy, popřípadě zvážit vyřazení mačkačů, které zvyšují množství poraněných včel až o 2/3.

Při sečení je potřeba respektovat terénní nerovnosti a minimalizovat kontaminaci sklízené hmoty. Porosty by měly být sečeny minimálně 8–10 cm nad zemí, aby nedošlo k poškození kořenových krčků vojtěšky a podpořilo se větvení a následné obrůstání. Tato výška sečení také zajišťuje dostatečné proudění vzduchu pro zavadání při výrobě senáží.

Vojtěška se dá konzervovat senážováním. Senážuje se po zavadnutí cca 24–36 hodin při obsahu sušiny 35–45 %. Má poměrně vysoký podíl dusíkatých látek, a proto je vhodné přidání aditiva, které optimalizuje rychlost fermentace. Sušení vojtěšky je jednodušší než u jetele, protože při zasychání nedochází k tak vysokému odrolu lístků.

Výnosy zelené hmoty se liší u podle odrůdy. Výnosový potenciál u vojtěšky je 10–20 t sena/ha a výnos je ovlivněn zejména průběhem počasí (zejména dostatkem vláhy) a systémem sečení porostu (zejména počtem a termínem sečí). Výnos zelené hmoty může být 25–50 t/ha.

Sklizeň na semeno

Nejjistější výnosy semene poskytuje vojtěška v kukuřičné výrobní oblasti. Kvete od června do října a na semeno se podobně jako jetel luční sklízí obvykle z druhé seče. Termínem první seče je také možné ovlivnit termín dozrávání semen a u vojtěšky se často doporučuje tzv. etapovitá sklizeň první seče, kdy se část porostu (15–30 %) nechává na semeno z první seče, na další části (30–70 %) se sklízí první seč do poloviny května a na poslední části (10–30 %) se první seč sklízí cca o dva týdny později (začátek kvetení). Tím se zajistí dlouhá doba kvetení porostu a zlepší se výnosová stabilita, která může být nepříznivě ovlivněna průběhem počasí, množstvím opylovačů atd.

Semena vojtěšky dozrávají zhruba 6 týdnů po opylení. Do počátku dozrávání jsou vhodnější časté, ale méně vydatné srážky, ale pro dozrávání je nejlepší teplé a suché počasí s minimem srážek. Vlhké počasí a srážky v průběhu dozrávání podporují obrůstání vojtěšky, které je podobně jako u jetele lučního velkým problémem. Podle termínu první seče připadá sklizeň semene obvykle na druhou polovinu srpna až na září. Porost dozrává, pokud je 90 % hlávek hnědých, semeno je vybarvené a lze jej z hlávky vydrolit.

Také u vojtěšky dochází v průběhu dozrávání ke stárnutí a zasychání rostlin a k částečné defoliaci, ale intenzita zasychání je poměrně nízká. Nejrychleji zasychají lusky a nejpomaleji zasychají stonky. Před sklizní se v pokusech zaschnutí lusků pohybovalo v rozmezí 80–87 %, zaschnutí listů 60–80 % a zaschnutí stonků 5–15 %. Zasychání rostlin závisí hlavně na průběhu počasí a horší zaschnutí porostů komplikuje sklizeň a zvyšuje vlhkost sklízené hmoty.

Podobně jako u jetele lučního zasychání vojtěšky komplikuje obrůstání porostu, které může být velmi intenzivní a v době sklizně může být plocha obrostu 12–90 %. Obrůstání zvyšuje vlhkost sklizené hmoty a snižuje vyrovnanost porostu. V pokusech dosahovala výška obrostu 10–25 cm. Dalším nepříznivým faktorem je výskyt plevelů. Nejčastěji se vyskytují merlíky, heřmánkovec, turanka, šťovíky, pcháče a locika.

Přímá sklizeň - pokusy s herbicidy

Před přímou sklizní je u vojtěšky potřeba desikace porostu. Doposud se k ní využívala účinná látka diquat dibromide (Reglone a další), ale dnes je použití této účinné látky omezené, a proto byly provedeny pokusy s dalšími účinnými látkami, které by se daly využít jako alternativa k dosud používanému diquat dibromide.

Pokusy probíhaly v letech 2020 a 2023. Jednalo se o maloparcelové pokusy, kde bylo zkoušeno široké spektrum herbicidních přípravků, které byly srovnávány jednak s neošetřenou kontrolou a jednak s úč. látkou diquat dibromide (Reglone). Zkoušené přípravky, účinné látky, dávky na hektar pro jednotlivé roky jsou uvedeny v grafech 1 a 2. Pokusné přípravky byly aplikovány ve dvou termínech, a to v časnějším termínu aplikace, cca 1 týden před termínem aplikace úč. látky diquat dibromide (A: 11–14 dní před sklizní) a v pozdnějším termínu v době aplikace úč. látky diquat dibromide (B: 4–8 dní před sklizní). Bylo hodnoceno zasychání plodiny, zvlášť listů, stonků a plodů, a zasychání nejčastějších plevelů, dále byl hodnocen výdrol semen a obrůstání porostu.

Počasí bylo v roce 2020 poměrně vlhké s častými srážkami. Dostatek vláhy podporoval obrůstání vojtěšky. V roce 2023 bylo poměrně teplé a suché počasí jen se dvěma mírnými srážkami 21. a 22. srpna s úhrnem do 5 mm. Přesto podpořily obrůstání vojtěšky, které bylo i v tomto roce poměrně intenzivní.

Vliv chemického ošetření na zasychání pletiv

V roce 2020 byla zjištěna větší variabilita v zasychání rostlin vojtěšky než v roce 2023, což pravděpodobně souviselo s vlhčím počasím, které v roce 2020 zvyšovalo vitalitu rostlin a obrůstání. V obou letech došlo na všech ošetřených variantách ke zlepšení zasychání rostlin oproti neošetřené kontrole. Nejlepší výsledky byly dosaženy při ošetření úč. látkou diquat dibromide (Reglone), kde bylo zaschnutí listů 98–100 %, zaschnutí stonků 90–98 % a zaschnutí plodů 99–100 %. U ostatních ošetřených variant bylo zaschnutí vojtěšky nižší než u diquat dibromide, zejména pak zaschnutí stonků, které na ostatních ošetřených variantách nepřesáhlo 40 %.

Zasychání listů se pohybovalo v rozmezí 75–95 % dle varianty a ročníku. Nejlepší zasychání listů bylo zjištěno u varianty ošetřené úč. látkou flumioxazin (Sumimax), kde bylo zaschnutí listů 91–95 % a u varianty ošetřené úč. látkou carfentrazone-ethyl (Spotlight), kde bylo zaschnutí listů 87–92 %. Na variantě ošetřené úč. látkou pyraflufen-ethyl (Kabuki) se zaschnutí listů pohybovalo od 75 do 90 %. Kombinací úč. látek pyraflufen-ethyl a carfentrazone-ethyl se zasychání listů zlepšilo. Nižší účinnost byla v roce 2020 zjištěna u kyseliny pelargonové (Beloukha) a vysoké dávky hnojiva DAM, kde bylo zasychání listů pod 80 %. V roce 2023 tyto varianty zkoušeny nebyly. Rozdíly v zaschnutí vojtěšky mezi variantami chemického ošetření jsou znázorněny v grafech 1 a 2.

V obrůstání porostu byly mezi jednotlivými roky velké rozdíly, které byly pravděpodobně způsobeny rozdílnou vitalitou obrůstajících rostlin vlivem vlhčího počasí v roce 2020 a suššího počasí v roce 2023. Rozdíly se nejvíce projevily u úč. látky pyraflufen-ethyl (Kabuki). V roce 2023 došlo k potlačení obrůstání u všech ošetřených variant a úč. látka pyraflufen-ethyl potlačovala obrůstání velmi dobře.

V roce 2020 úč. látka pyraflufen-ethyl naopak obrůstání vůbec nepotlačovala (grafy 3 a 4). V roce 2020 došlo k omezení obrůstání pouze na variantách ošetřených úč. látkami diquat dibromide, flumioxazin a carfentrazone-ethyl a u vysoké dávky hnojiva DAM. Nízké potlačení obrůstání bylo také u kyseliny pelargonové. Rozdíly v obrůstání jsou znázorněny v grafech 3 a 4.

Účinnost na plevele byla u všech zkoušených látek výrazně nižší než u diquat dibromide. U úč. látky carfenrazone-ethyl je nižší účinnost na plevele, než u úč. látky pyraflufen-ethyl, který měl kromě úč. látky diquat dibromide nejlepší účinnost na plevele a účinkoval na heřmánkovec, lociku a na mladé rostliny merlíku. Flumioxazin účinkoval na lociku, ale měl nízkou účinnost na merlík. Nejnižší účinnost na plevele byla po ošetření organickými kyselinami nebo vysokou dávkou hnojiva DAM.

Graf 1: Rozdíly v zaschnutí pletiv před sklizní v roce 2020

Graf 2: Rozdíly v zaschnutí pletiv před sklizní v roce 2023

Graf 3: Rozdíly v obrůstání porostu v roce 2020

Graf 4: Rozdíly v obrůstání porostu v roce 2023

Dvoufázová sklizeň

Alternativou k přímé sklizni je dělená (dvoufázová) sklizeň, kdy nejdříve dochází k posečení porostu a jeho zaschnutí na pokosu. Po zaschnutí posečené hmoty dochází ke sběru a mlácení.

Sklizeň vojtěšky může začít, když je 65–75 % lusků tmavohnědých nebo černých. Doporučuje se sekat na vyšší strniště, aby byla zajištěna dobrá ventilace a prosychání posečené hmoty a květenství by měla být položena navrch, zatímco báze stonků je uložena na strniště.

Řádky by měly být co nejvíce rozloženy, ale měly by mezi nimi zůstat mezery umožňující přejezd mechanizace, protože při poježdění posečené hmoty může docházet k uhnívání, a také k odrolu hlávek. Délka prosychání se řídí počasím a proschnutím porostu. Rychlost prosychání závisí na počasí a u vojtěšky může prosychání trvat 3–7 dní. Plevele zasychají pomaleji, zejména pak druhy, které tvoří mohutné rostliny s tuhými tlustými stonky, jako je heřmánkovec, locika apod. Proto je u zaplevelených porostů potřeba počítat s delší dobou prosychání. Doba na pokosu by neměla být delší než týden, jinak hrozí ztráta soudržnosti sklízené hmoty. Při delší době na pokosu je také velké riziko obrůstání, které je u vojtěšky velmi intenzivní a rychle tak dochází k prorůstání posečené hmoty.

Závěr

Vojtěška setá je víceletá jetelovina, která se obvykle ponechává 2–3 užitkové roky a poskytuje 2–6 sečí kvalitní píce podle oblasti. Seče se obvykle před květem nebo na začátku kvetení. Výnosový potenciál je u ní 10–20 t sena/ha.

Na semeno se sklízí obvykle z druhé seče v prvním užitkovém roce, a protože pomalu stárne, je u ní před sklizní na semeno nezbytné ukončení vegetace. Při přímé sklizni je nezbytná desikace porostu. Nejvhodnější je k desikaci úč. látka diquat dibromide (Reglone), která se doposud používala, ale vzhledem k omezením týkajícím se této účinné látky byly v letech 2020 a 2023 realizovány pokusy zaměřené na alternativní metody ukončení vegetace. Žádná z variant chemického ošetření nepřekonala ošetření úč. látkou diquat dibromide, ale všechny ošetřené varianty byly zaschlé lépe než neošetřená kontrola. Nejlepší zasychání vojtěšky bylo kromě úč. látky diquat dibromide zaznamenáno u úč. látek flumioxazin (Sumimax) a carfentrazone-ethyl (Spotlight). Na plevele kromě diquat dibromide nejlépe účinkovala účinná látka pyraflufen-ethyl (Kabuki).

Alternativou k přímé sklizni je dělená sklizeň, u které dochází k prosychání posečené hmoty na pokosu obvykle po dobu 3–7 dní. Za vlhkého počasí bývá u dělené sklizně problém s obrůstáním, které je u vojtěšky velmi intenzivní.

Použitá literatura u autorů.

Výsledek vznikl z iniciativy a za podpory SPTJS a za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1724

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Bc. Antonín Drda; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko
Mgr. Helena Hutyrová; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko