Porovnání přímé a dvoufázové sklizně řepky olejné

01. 10. 2025 Ing. Ondřej Blecha; Česká zemědělská univerzita v Praze Sklizeň Zobrazeno 1479x

Řepka olejná je dlouhodobě nejrozšířenější olejninou nejen v ČR, ale i v mnoha dalších zemích světa. Má významné zastoupení v osevních postupech řady zemědělců. Přestože jde o plodinu s vysokým výnosovým potenciálem, sklizeň řepky je vzhledem k jejím biologickým vlastnostem náročná a riziková. Mezi hlavní problémy patří nerovnoměrné dozrávání šešulí, vysoké riziko pukání a vypadávání semen, a to zejména v době sklizňové zralosti. Tato skutečnost přispívá ke ztrátám na výnosu i ke zhoršení kvality sklizeného materiálu.

Jedním z hlavních důvodů k hledání alternativních metod sklizně je zákaz aplikace glyfosátu, který se používal k desikaci porostů pro ukončení vegetace a sjednocení zralosti rostlin, čímž se usnadňovala přímá sklizeň. V rámci přípravy sklizně řepky se tak častěji přistupuje k lepení porostů. Další možností je staronová technologie dvoufázové sklizně.

Technologie dvoufázové sklizně

Princip dvoufázové sklizně zemědělce vrací ke způsobu sklizně, který byl používán dávno před mechanizací zemědělství a částečně také v jeho průběhu. Princip spočívá v posečení porostu řepky ve fázi fyziologické zralosti a jeho ponechání na poli k přirozenému doschnutí a dozrání v řádcích. Následně je porost sklizen sklízecí mlátičkou vybavenou sběracím adaptérem. Tento způsob je dlouhodobě využíván například v Kanadě, ale také USA, Austrálii a v mnoha dalších zemích, kde klimatické podmínky neumožňují efektivní přímou sklizeň. Lze se setkat s obrázky, kdy sklizeň probíhá například v mrazech, kde je okolí pokryto sněhem. Na našem území se s dvoufázovou sklizní nyní setkáváme zejména při sklizni trav za účelem získání semen.

Úspěšnost dvoufázové sklizně řepky však zásadně závisí na správném načasování a technologickém provedení. Optimální termín pro řádkování nastává ve fázi, kdy alespoň 40–60 % semen na hlavní větvi mění barvu ze zelené na černou. Vlhkost semen by se v této době měla pohybovat kolem 40–45 %. Tato fáze umožňuje zachování výnosu i kvality, přičemž se minimalizují ztráty při následném sběru. Některé studie uvádějí, že řádkování je možné i v dřívější fázi, kdy se změna barvy týká jen 30–40 % semen a nedochází k zásadnímu zhoršení výsledků, ale je nutné mít na paměti vyšší riziko nezralých semen.

Klíčovou roli v úspěšnosti celé sklizně hraje taktéž technologické provedení řádkování. Porost řepky by měl být sečen těsně pod spodními patry šešulí, aby vzniklé strniště poskytovalo oporu pro uložený řádek. Vysoké strniště umožňuje lepší cirkulaci vzduchu, rychlejší a rovnoměrnější dosychání porostu a snižuje riziko navlhnutí od země. Kosení by mělo být prováděno v chladnějších částech dne - ideálně večer, v noci nebo časně ráno, aby se zabránilo kvalitativnímu zhoršení produkce. V případě vystavení pokoseného porostu vysokým teplotám dochází k příliš rychlému vysychání, následnému smršťování a zčervenání semen.

V případě, že se řádkovaný porost nachází na polích, kde je riziko větrného počasí a zvýšeného rizika úletu nebo pohybu řádku, lze řádek stlačit za použití hydraulického přitlačovače umístěného pod strojem nebo pomocí přítlačného válce, který je tažen za strojem.

Řádkovaný porost řepky zůstává na poli v závislosti na povětrnostních podmínkách a stavu zralosti při řádkování přibližně 5–14 dní. Během této doby probíhá dozrávání a snižování vlhkosti semen. Po dosažení sklizňové zralosti, kdy vlhkost semen klesne pod 10 %, následuje sklizeň sklízecí mlátičkou. Výhodou je, že sběr může být plánován flexibilněji než v případě přímé sklizně, která vyžaduje rychlou reakci pro dosažení optimální zralosti celého porostu. Řádkování tak poskytuje větší časové okno, a tím i zlepšení možností celkové organizace sklizňových prací.

Polní porovnání dvoufázové a přímé sklizně řepky olejné

V letní sezoně roku 2023 bylo v rámci jednoho pole provedeno srovnání dvoufázové a přímé sklizně řepky olejné v podmínkách reálné zemědělské praxe. Před sklizní byl porost posouzen. V rámci jednotlivých rostlin byla posouzena zralost jednotlivých pater rostliny, kde zastoupení zralosti v horním/středním/spodním patře činilo 41,6/33,2/61 %. Průměrná vlhkost semen pak činila 41,7 %, což je pro dvoufázovou sklizeň optimální. Z odebraných rostlin byl také stanoven biologický výnos, který činil 3,37 t/ha.

Dvoufázová sklizeň (řádkování a následný výmlat)

Řádkování bylo provedeno samojízdným řádkovačem MacDon Windrower M1170 NT5 s pásovým adaptérem D125X o pracovním záběru 7,6 m (obr. 1). Provozní výkonnost stroje dosahovala v průměru 5,5 ha/hod. při průměrné spotřebě paliva 2,7 l/ha. Průměrná pracovní rychlost činila 12 km/h. Řádek byl uložen na strniště o výšce 57 cm a jeho výška činila 113 cm, což umožnilo jeho efektivní proschnutí. V průběhu dozrávání 2 dny před sklizní řádky zasáhl intenzivní déšť o úhrnu 22 mm.

Po 8 dnech byl porost sklizen axiální mlátičkou Case IH 9120 s adaptérem ZPU 6001 (obr. 2). Průměrná výkonnost sklizně činila 4,4 ha/h, při rychlosti 5,8 km/h a spotřebě PHM 15,4 l/ha. Semena i přes nepříznivé srážky vykazovala vlhkost pouze 6 %, rozdíl vlhkosti mezi vrchní a spodní částí řádku byl 0,5 %.

Obr. 1: Řádkování porostu řepky ozimé

Obr. 2: Sklizeň řádků řepky ozimé

Přímá sklizeň

Pro porovnání byla 2 dny po sklizni sběrem provedena také přímá sklizeň 2. poloviny porostu, a to opět za pomoci stejné axiální mlátičky Case IH 9120, tentokrát vybavené pevným pásovým žacím adaptérem MacDon D130 (šířka záběru 9 m). Průměrná výkonnost byla nižší a činila 3,6 ha/h, při průměrně spotřebě PHM 24,3 l/ha, tedy téměř o 10 l/ha více než u dvoufázové sklizně, a to při pracovní rychlosti 4 km/h.

Vyhodnocení

V průběhu měření byly sledovány předsklizňové a sklizňové ztráty obou způsobů sklizně řepky (tab. 1). Celkové ztráty byly vyšší o 1,22 % u varianty s přímou sklizní. Předsklizňové ztráty byly měřeny v období od řádkování po sklizeň u varianty s dvoufázovou sklizní a ve stejný čas jako v případě řádkování byly umístěny sběrné nádoby také do porostu, který byl určen pro přímou sklizeň, odběr byl následně proveden, před samotnou přímou sklizní.

V rámci obou sklizní byly odebrány vzorky, ze kterých byly stanoveny kvalitativní parametry a také výnos. Z dat uvedených v tabulce 2 vychází většinou lépe dvoufázová sklizeň, kdy takto sklizený porost měl vyšší olejnatost, výnos a menší podíl nečistot i vlhkosti. Pouze v případě HTS byla hodnota nepatrně vyšší u přímé sklizně.

Porovnání proběhlo také z ekonomického hlediska, kdy byly sečteny náklady na jednotlivé způsoby sklizně. Graf 1 ukazuje velikost jednotlivých nákladových složek na celkové náklady sklizeného hektaru. V konečném součtu vyšla o 314 Kč/ha lépe dvoufázová sklizeň. V případě započítání ztrát a nákladů na dosušení a vyčistění produkce na stejnou úroveň by rozdíl dosáhl 780 Kč/ha. Dalšího snížení nákladů by teoreticky bylo možné docílit vynecháním lepení porostu, které by v případě dvoufázové sklizně nemuselo být potřeba, následně by podle dostupných dat bylo možné ušetřit dalších 980 Kč/ha.

Tab. 1: Porovnání ztrát přímé a dvoufázové sklizně

Tab. 2: Porovnání kvalitativních parametrů a výnosu přímé a dvoufázové sklizně

Graf 1: Složky nákladů sklizně řepky (Kč/ha, ceny 2023)

Závěr

Lze konstatovat, že dvoufázová sklizeň má potenciál využití v podmínkách tuzemského zemědělství, zejména pak v podmínkách ekologického režimu, kde absence chemické ochrany rostlin může způsobit vyšší zaplevelení porostu. Řádkování a následná doba na dozrávání porostu způsobí vyschnutí plevele, a tím následně snadnější sklizeň.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora článku.

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením Doc. Ing. Milana Kroulíka, Ph.D.