Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Vliv předplodiny na kvalitu ozimé pšenice

03. 10. 2017 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D. a kol. Sklizeň Zobrazeno 712x

Monitoring kvality potravinářské pšenice, založený na analýze sklizňových vzorků od pěstitelů, je prováděn v Zemědělském výzkumném ústavu Kroměříž, s.r.o. a Agrotestu fyto, s.r.o. již řadu let. Kromě objektivního vyhodnocení kvality v České republice v konkrétním sklizňovém roce poskytuje řadu dalších užitečných informací. Podívejme se podrobněji, jaká byla kvalita sklizeného zrna v uplynulých 3 letech (2014–2016) ve vztahu k předplodině.

Agromanualshop.cz- Figaro - doprodej rodenticidů

Ozimá pšenice je na předplodinu náročná

Předplodina vytváří podmínky pro rozvoj kořenové soustavy pšenice a podstatně ovlivňuje především fyzikální vlastnosti půdy, které jsou důležité pro růst a vývin kořenů, biomasy, ale také pro tvorbu klasu a zrna (Prugar a Hraška, 1986). Odlišný je po různých předplodinách samozřejmě i obsah pohotových živin v půdě.

Za dobrou předplodinu pro ozimou pšenici je považována řepka.

Předplodina obilnina je hodnocena, především z dlouhodobého hlediska, jako méně vhodná varianta, která je závislá na způsobu zpracování posklizňových zbytků a následně půdy, i na intenzitě zásahů proti chorobám.

Významné místo mezi předplodinami co do zastoupení v současné době zaujímá kukuřice, která díky možnostem využití pro technické účely zaujímá u nás relativně velkou plochu. I když je z hlediska následné plodiny značný rozdíl mezi předplodinou kukuřicí na siláž a kukuřicí na zrno, vždy je nutno počítat s tím, že se po kukuřici zhorší půdní struktura a sníží obsah pohotových živin v půdě v raných fázích růstu pro následnou ozimou pšenici. Kukuřice na siláž jako předplodina pro ozimou pšenici nemá tak velké problémy s organickou hmotou jako kukuřice sklizená na zrno. Množství organické hmoty je mnohonásobně nižší a sklizeň je časnější. Rozklad menšího množství organické hmoty při jejím správném zapracování je rychlejší. Pšenice setá po kukuřici na zrno je seta obvykle pozdě a rostliny vstupují do zimního období málo odrostlé. Velké množství rostlinných zbytků po kukuřici na zrno vyžaduje pečlivé zpracování (rozdrcení, aplikaci N hnojiv a opakované zapravení do půdy), navíc v časově velmi omezeném období. Po kukuřici, zejména pak po kukuřici na zrno, je třeba počítat s rizikem zvýšeného výskytu fuzarióz.

Podíl okopanin jako tradiční dobré předplodiny pro ozimou pšenici  významně poklesl
Podíl okopanin jako tradiční dobré předplodiny pro ozimou pšenici významně poklesl

Obilnina je z hlediska výnosu i kvality nejméně vhodnou předplodinou
Obilnina je z hlediska výnosu i kvality nejméně vhodnou předplodinou

Výsledky z analýz sklizňových vzorků z ČR

Každoročně jsou získávány vzorky ozimé pšenice přímo od pěstitelů, spolu s údaji o pěstování (lokalita, odrůda, hnojení, výnos) a je u nich analyzována kvalita podle ČSN. Díky ochotě pěstitelů ze všech regionů České republiky jsme schopni sledování provést na dostatečně velkém a zároveň reprezentativním souboru vzorků obilnin. Počet analyzovaných vzorků z jednotlivých okresů a krajů České republiky odpovídá přibližně podílu tamních ploch pěstování. Ročně je analyzováno 500 vzorků ozimé pšenice.

Analýza sklizňových vzorků z let 2002–2009 (Palík a kol., 2009) potvrdila známý fakt, že nejlepší předplodinou pro ozimou pšenici je luskovina. Ta pozitivně ovlivnila jak výnos zrna, tak objemovou hmotnost, obsah dusíkatých látek i jejich pekárenskou kvalitu. Bobovité rostliny pozitivně ovlivňují fyzikálně-chemické vlastnosti půdy a příznivě působí na redistribuci fosforu, draslíku i ostatních živin z hlubších vrstev do orniční vrstvy (Hřivna, Richter, 2000).

Téměř stejného výnosu zrna s obdobnou kvalitou bylo dosahováno také po předplodině okopanině (tab. 1).

Po předplodině obilnině a kukuřici byl výnos zrna významně nižší, stejně jako obsah dusíkatých látek a jejich pekárenská kvalita.

V tabulce 2 je provedeno obdobné hodnocení pro sklizňové vzorky z posledních 3 let (2014–2016). Skladba předplodin těchto sklizňových vzorků neumožňovala samostatné vyhodnocení některých předplodin, např. předplodina okopanina byla zastoupena v průměru pouze 13 vzorky ročně, luskovina 22 vzorky (tab. 3). Samostatné hodnocení výnosu a kvality na základě malého počtu vzorků by bylo nevyvážené a mohlo by být do značné míry ovlivněno odrůdou, lokalitou pěstování apod. Naopak předplodina řepka si vzhledem k četnosti zastoupení zasluhuje samostatné vyhodnocení (graf 1).

V letech 2014–2016 bylo ve srovnání s roky 2002–2009 dosahováno vyšších výnosů, a to po všech předplodinách bez výjimky. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo po předplodině řepce, a to v průměru všech 3 roků 7,7 t/ha. Naopak nejnižšího výnosu bylo dosaženo po předplodině obilnině (6,6 t/ha), po které byla také pozorována největší variabilita ve výnosu, která odráží různé podmínky a agrotechniku jednotlivých pěstitelů (graf 2). Výnosový propad u předplodiny obilniny je zřejmý zejména v letech 2015 a 2016. Ročník 2014 byl mimořádně příznivý pro tvorbu výnosu ozimých obilnin a bylo dosahováno rekordních výnosů. Tyto příznivé klimatické podmínky se pravděpodobně také zasloužily o částečnou kompenzaci nepříznivého vlivu předplodiny obilniny.

K vyšší úrovni výnosů v letech 2014–2016 zřejmě přispěl - kromě nepochybného přínosu potenciálu nových odrůd a sofistikovanějších pěstebních technologií - i teplejší charakter daných sklizňových ročníků. Potvrdila se tak dominance teploty jako nejdůležitějšího vegetačního faktoru ozimé pšenice.

Objemová hmotnost (OH) byla ve všech 3 letech nejnižší po předplodině obilnině, po ostatních předplodinách byly hodnoty objemové hmotnosti víceméně srovnatelné. Z graficky znázorněných hodnot je na první pohled zřejmé (graf 3), že pro tento kvalitativní parametr je ročník velmi významným faktorem. V letech 2014–2016 byly rozdíly mezi jednotlivými ročníky mnohem významnější, než rozdíly mezi předplodinami. Důvodem je také skutečnost, že mezi hodnocenými 3 lety se sešly z hlediska objemové hmotnosti velmi kontrastní ročníky, kdy v roce 2015 bylo dosaženo nejvyšší průměrné objemové hmotnosti od začátku zavedeného způsobu sledování sklizňové kvality v ČR v roce 2002 a v roce 2016 byla naopak objemová hmotnost jedna z nejnižších.

Z hodnocení obsahu bílkovin (NL) (graf 4) je zřejmé, že rekordně vysoké výnosy v roce 2014 si vybraly daň na kvalitě v podobě nízkého obsahu bílkovin. V tomto roce byly rozdíly v objemové hmotosti mezi jednotlivými předplodinami minimální. V letech 2015 a 2016 byl obsah NL vždy nejnižší po obilnině a tato předplodina také vykazovala největší rozptyl hodnot, tj. záleželo na tom, v jakých konkrétních podmínkách byla pšenice pěstována, o jakou šlo odrůdu a jakou agrotechniku pěstitel použil. Zatímco v roce 2015 byl obsah NL po předplodinách jiných než obilnina téměř srovnatelný, v roce 2016 byl významně vyšší po předplodině kukuřici. Je otázkou, zda vyšší obsah NL po kukuřici v roce 2016 souvisí se skutečností, že v předcházející vegetační sezoně (2015) byly pro kukuřici velmi nepříznivé podmínky pro dlouhotrvající suché a horké období v červenci a první půlce srpna, což způsobilo značný propad ve sklizni zrna kukuřice (tab. 4). Část porostů určená ke sklizni na zrno musela být předčasně sklizena na siláž a redukovány byly i výnosy siláže. V půdě tedy zůstaly neodčerpané živiny, které mohly být využity následnou pšenicí. Stejně tak lze usuzovat, že k vyššímu obsahu NL po kukuřici přispěla možnost dokonalejšího rozkladu posklizňových zbytků v teplejších sklizňových ročnících. V období tvorby zrna tak mohly být rostliny lépe zásobovány dusíkem.

V hodnotě sedimentačního indexu (Zelenyho testu) se projevily určité rozdíly mezi předplodinami v roce 2015, kdy byl vyšší po řepce a zejména v roce 2016, kdy byl vyšší po kukuřici a kopíroval vyšší obsah NL. Průměry pro tříleté hodnocení jednotlivých předplodin se liší pouze minimálně (tab. 2).

Obdobně nevýznamné rozdíly mezi předplodinami byly zjištěny u čísla poklesu (FN), což odpovídá skutečnosti, že tento faktor je ze všech kvalitativních parametrů nejvíce závislý na počasí. K určitému ovlivnění předplodinou může dojít nepřímo, a to při pozdější sklizni později setých porostů po předplodině kukuřici.

Tab. 1: Výnos a kvalita ozimé pšenice po různých předplodinách, průměry ze sklizňových vzorků z ČR z let 2002–2009, více než 6000 vzorků. (Palík a kol., 2009)

Předplodina

Výnos
(t/ha)

OH
(kg/hl)

NL
(%)

SEDI
(ml)

FN
(s)

Kukuřice

5,8

77,7

12,4

37

286

Obilnina

5,8

77,8

12,6

38

302

Olejnina

6,2

78,0

12,4

38

283

Luskovina

6,5

78,6

12,7

39

291

Okopanina

6,5

77,7

12,6

39

277

Pícnina

6,1

77,8

12,6

39

278

Tab. 2: Výnos a kvalita ozimé pšenice po různých předplodinách, průměry ze sklizňových vzorků z ČR z let 2014–2016, cca 1500 vzorků

Předplodina

Výnos
(t/ha)

OH
(kg/hl)

NL
(%)

SEDI
(ml)

FN
(s)

Kukuřice

7,2

79,2

12,6

41

318

Obilnina

6,6

78,7

12,3

40

326

Řepka

7,7

79,3

12,4

40

324

Jiná (viz tab. 3)

7,4

79,5

12,4

39

322

Tab. 3: Počet vzorků po jednotlivých předplodinách, označených v tab. 2 jako „jiná“, ze sklizňových vzorků z ČR z let 2014–2016, cca 500 vzorků ročně

Předplodina

Rok sklizně

Průměr

2014

2015

2016

Luskovina

23

22

22

22

Okopanina

10

17

13

13

Pícnina

48

52

52

51

Olejnina

(mimo řepku, tj. mák, slunečnice, hořčice, len)

36

44

44

41

Ostatní

5

6

19

10

Tab. 4: Plochy kukuřice pěstované na zrno a na siláž v ČR v letech 2013–2015

Způsob pěstování kukuřice

Rok sklizně

2013

2014

2015

Kukuřice na
zrno

plocha (ha)

96 902

98 749

79 972

výnos (t/ha)

6,97

8,43

5,54

Kukuřice na
zeleno a siláž

plocha (ha)

233 815

237 235

244 956

výnos (t/ha)

32,66

40,37

29,13

Graf 1: Struktura předplodin ozimé pšenice v letech 2014–2016, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3
Graf 1: Struktura předplodin ozimé pšenice v letech 2014–2016, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3

Graf 2: Výnos ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažený po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3
Graf 2: Výnos ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažený po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3

Graf 3: Objemová hmotnost ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažená po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3
Graf 3: Objemová hmotnost ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažená po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3

Graf 4: Obsah bílkovin (N-látky) u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažený po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3
Graf 4: Obsah bílkovin (N-látky) u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažený po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3

Graf 5: Kvalita bílkovin (Zelenyho test) u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažená po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3
Graf 5: Kvalita bílkovin (Zelenyho test) u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažená po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3

Graf 6: Číslo poklesu u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3
Graf 6: Číslo poklesu u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3

Souhrn

Monitoring kvality sklizně může ve strategii pěstování zemědělských plodin hrát velmi významnou roli. Jeho úkolem je sledovat předem stanovené parametry a vysílat signály pro následná opatření, a to jak na úrovni jednotlivých zemědělských subjektů, tak i státních orgánů. Pro jakostní parametry potravinářské pšenice jsou tato data zvláště důležitá, neboť se jedná o surovinu jak pro domácí, tak zahraniční trh. Data z delších časových úseků poukazují na to, jaká pozornost je kvalitě věnována a zda jsou doporučovaná opatření úspěšná, jaký je vliv pěstovaných odrůd, změn v technologii pěstování i skladbě pěstovaných plodin. Výsledky vypovídají také o tom, do jaké míry mohou další faktory, které se v rámci zemědělské činnosti vyvíjejí, a také mění, být příčinou změn.

V současnosti jsou v našich podmínkách třemi nejčastějšími předplodinami ozimé pšenice: řepka, obilnina a kukuřice. Pro účely exaktního hodnocení vlivu předplodiny na kvalitativní znaky pekárenské pšenice a pro vysvětlení jeho příčin je obvykle využíváno výsledků přesných vícefaktoriálních polních pokusů. Výše uváděná data jsou naopak založena na výsledcích monitoringu pekárenské kvality pšenice sklizňových ročníků 2014–2016 v ČR a odrážejí tedy nejen vliv samotné předplodiny, ale i ostatních faktorů a jejich kombinací.

Z hlediska průběhu počasí byly všechny tři hodnocené ročníky 2014–2016 teplotně nadprůměrné. Jako nadprůměrné je lze hodnotit i z hlediska dosahovaného výnosu. Nejvyšších výnosů bylo dosahováno po předplodině řepce, nejnižších po předplodině obilnině. Bez zohlednění vlivu dalších faktorů (odrůda, lokalita, agrotechnika) nebyl vliv předplodiny na kvalitu příliš významný, a to zejména ve výnosově rekordním roce 2014. Ze sledovaných znaků jakosti zrna je zřejmá tendence dosahování nižší objemové hmotnosti po obilnině. Rovněž obsah NL byl po obilnině v průměru nižší než po ostatních předplodinách. Hodnoty sedimentačního indexu nebyly předplodinou významněji ovlivněny, stejně, jako u čísla poklesu.

Ve prospěch souběhu výnosu i jakosti zrna se z hlediska aktuálně nejrozšířenějších předplodin jeví jako nejvhodnější řepka. Ze získaných dat posledních 3 let lze dále usuzovat, že zvláště v teplejších ročnících je vyhovující předplodinou i kukuřice, ovšem se zohledněním potřebné agrotechniky. Velmi zajímavé bude vyhodnocení výnosu i kvality roku 2017, neboť již teď je zřejmé, že počasí ovlivnilo nejen termín setí, ale i následnou vegetaci mnohem více, než tomu bylo v letech 2014–2016.

Ozimá pšenice reaguje na předplodinu v souvislosti s počasím velmi citlivě. V současné době se ukazuje, že pěstitelé umí v rámci technologie pěstování mnohá negativa související s horší předplodinou kompenzovat. Proto zejména v letech příznivých pro růst a vývoj porostů obilnin nemusí být ve kvalitě mezi předplodinami tak velký rozdíl, jak bychom očekávali. Jiná může být situace v případě, kdy vliv ročníku dopad horší předplodiny ještě prohloubí nebo pokud technologie pěstování nerespektuje specifika konkrétní předplodiny.

Literatura:

Hřivna, L., Richter, R. 2000: Výživa ovlivňuje kvalitu potravinářské pšenice. Úroda, č. 12, str. 21–23.
Palík a kol., 2009: Metodika pěstování ozimé pekárenské pšenice. Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž.
Prugar a Hraška, 1986: Kvalita pšenice. Príroda, Bratislava.

 

RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D., Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Slavoj Palík, CSc.; Agrotest fyto, s.r.o. Kroměříž
all foto©O. Jirsa

Vliv předplodiny na kvalitu ozimé pšenice

Podíl okopanin jako tradiční dobré předplodiny pro ozimou pšenici významně poklesl
Obilnina je z hlediska výnosu i kvality nejméně vhodnou předplodinou

Související články

Předsklizňová příprava problematických porostů řepky bude pro sklizeň zásadní

01. 07. 2017 RNDr. Ondřej Skala; Syngenta Czech s.r.o. Sklizeň Zobrazeno 155x

Kvalita odrůd pšenice ve sklizni 2016

13. 04. 2017 RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Sklizeň Zobrazeno 749x

Výhled produkce sójových bobů pro rok 2016

25. 09. 2016 Ing. Přemysl Štranc Ph.D. a kol Sklizeň Zobrazeno 1359x

Možnosti vyšetření kvality obilovin

02. 08. 2013 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Sklizeň Zobrazeno 3460x

Příprava slunečnice na sklizeň

25. 08. 2005 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Sklizeň Zobrazeno 12980x

Další články v kategorii Sklizeň

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Syngenta Czech s.r.o.
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
17%
6%
2%
21%
3%
50%
detail