Výhled produkce sójových bobů pro rok 2016

25. 09. 2016 Ing. Přemysl Štranc Ph.D. a kol Sklizeň Zobrazeno 6246x

Vzhledem ke stále se zvyšující ploše sóji ve světě (graf 1), lze v letošním roce předpokládat jednu z jejích největších produkcí. Podle posledních údajů se celosvětově sójou oselo cca 123 mil. ha, což je nejvíce v historii. Velikost produkce, tak jako každým rokem, bude ale výrazně ovlivňovat průběh počasí v jednotlivých regionech jejího pěstování.

Graf 1: Vývoj světové sklizňové plochy sóji

Vliv počasí

Stále častěji se hovoří o globálním oteplování a s ním souvisejícími následky. V nedávném rozhovoru na webu Neovlivni.cz klimatolog Alexander Ač uvedl, že před příchodem průmyslové revoluce globální teploty klesaly. Za posledních více než 120 let se však globální teplota zvýšila o 1 °C. Za hlavní příčinu tohoto oteplování považuje extrémně vysoký nárůst koncentrace skleníkových plynů, zvláště CO₂ (oproti minulé meziledové době asi dvěstěkrát). Toto oteplování probíhá i přes to, že proti němu působí jiné zplodiny, tzv. aerosoly (znečišťující látky spojené se spalováním uhlí, pohonných hmot z automobilů a jiných strojů apod.). Nerovnoměrné oteplování na jednotlivých částech Země způsobuje tzv. tryskové proudění (jetstream), které zprostředkovává výměnu energie mezi Arktidou a nižšími zeměpisnými šířkami. Toto tryskové proudění může způsobovat extrémní výkyvy počasí, které jsou, nejen pro zemědělce, nežádoucí.

V loňském roce nejvýznamnější oblasti pěstování sóji ovlivňoval meteorologický fenomén El Niňo, který v listopadu 2015 kulminoval (jednalo se o jeden z nejsilnějších v historii jeho sledování). El Niňo, který zvyšuje teplotu oceánu, je často střídán opačným fenoménem naopak snižujícím teplotu oceánu, známým jako La Niňa. La Niňa často přináší např. do Severní Ameriky (zejména USA), ale i Jižní Ameriky (zejména do Argentiny) velmi suché počasí. V roce 2010, kdy byl v červenci fenomén La Niňa potvrzen, bylo zaznamenáno zvýšení ceny sójových bobů o 39 %. Poznamenáváme, že i přes velkou pravděpodobnost výskytu fenoménu La Niňa nelze jeho intenzitu, a tím i škodlivost v jednotlivých oblastech odhadnout.

Porost sóji ve Studeněvsi 22. 6. 2016

Porost sóji ve Slovči 29. 6. 2016

Odhad produkce

Celosvětová produkce sóji v ročníku 2016/17 se zatím podle USDA předpokládá jako nevyšší v historii, a to 326 mil. tun. Největšími pěstiteli jsou už tradičně USA, Brazílie a Argentina (tab. 1).

Na Evropském kontinentu je největším producentem sóji Ukrajina, která v posledních pěti letech zdvojnásobila její produkci na současných cca 4 mil. tun při výměře cca 1,8 mil. hektarů (údaje pro rok 2015). V letošním roce je zde předpoklad nárůstu plochy o dalších 300 tis. ha. Polovina produkce sóji na Ukrajině je však geneticky modifikovaná.

Sója (s produkcí cca 54 mil. tun oleje) je po palmě olejné (s produkcí cca 66 mil. tun oleje) druhou nejvýznamnější olejninou světa. Z hlediska rostlinných bílkovin je však téměř nepostradatelnou (odhad produkce pro tento rok je přes 227 mil. tun).

Největšími importéry sóji jsou Čína (zejména semene - 91 mil. tun) a dále pak Evropská unie (extrahované šroty - 28 mil. tun a semeno - 16 mil. tun).

V případě České republiky a Slovenské republiky došlo letos, oproti loňskému roku, k poklesu její výměry, a to v ČR o 14 % a v SR o 19 %. V letošním roce se sója v ČR pěstuje na 10,6 tis. ha a na Slovensku na 35,2 tis. ha (podrobněji graf 2 a 3). Pokles osevních ploch v roce 2016 ovlivnilo zejména extrémně suché počasí v letních měsících roku 2015, jejímž výsledkem bylo výrazné snížení výnosů. Meziroční pokles výnosu sóji v loňském roce činil v ČR 0,64 t/ha a v SR dokonce 1,1 t/ha (tab. 2).

Tab. 1: Světová produkce sóji v posledních letech

Tab. 2: Výnosy sóji v ČR a SR v letech 2000 až 2015

Graf 2: Vývoj osevních ploch sóji v ČR

Graf 3: Vývoj osevních ploch sóji v SR

Závěr

Odhadnout, jak letos bude probíhat dozrávání a následná sklizeň sóji a jaký bude její výnos, je v období psaní tohoto článku, kdy sója ještě dokvétá, velmi obtížné. Porosty sóji jsou v první polovině července většinou velmi nadějné. Je však třeba přiznat, že v řadě případů byla nutná i opakovaná aplikace postemergentních herbicidů k udržení čistého porostu.

Na některých lokalitách je ale patrné i poměrně silné zaplevelení porostů, které bude nutné před sklizní desikovat. Razanci desikačního zásahu (druh přípravku, jeho koncentraci a dobu použití) je třeba volit s přihlédnutím k daným podmínkám, zejména k růstové fázi a fyziologické kondici nejen porostu sóji, ale i ke spektru a intenzitě výskytu plevelů. Naše poznatky ukazují, že slabší razance zásahu umožňuje nejen lepší odtok plastických látek (především dusíkatých) z ošetřených částí rostlin do semen, ale podporuje i jejich přirozenou reutilizaci. Lze též uvést, že z hlediska výnosu a kvality semen se jeví jako nejúčelnější pozdní aplikace desikantu.

Podle dlouhodobé předpovědi počasí, která však v poslední době většinou nevychází, lze letos oproti roku 2015 předpokládat poměrně příznivý další průběh počasí pro plodiny s delší vegetační dobou (zejména sója, kukuřice, slunečnice, cukrovka) na většině území ČR. Pokud nenastanou výrazné změny v jeho vývoji (silné přísušky, záplavy či krupobití), lze proto očekávat podstatně lepší výnosy těchto plodin než v minulém roce a je pravděpodobné, že bude dosaženo i nadprůměrných výnosů.

V případě dosažení nadprůměrných výnosů sóji, při dosud trvajících vyšších realizačních cenách (cca o 60 až 90 USD více než v loňském roce ve stejném období tj. červen - zdroj USDA) by mohlo dojít k potřebnému zvýšení rentability pěstování této plodiny v našich podmínkách.

Sklizeň sóji

Ing. Přemysl Štranc Ph.D., Ing. Jaroslav Štranc, CSc., Ing. Pavel Procházka, Daniel Štranc; ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec

Výhled produkce sójových bobů pro rok 2016