Dlouhodobé sucho ovlivní travní porosty dlouhodobě

26. 02. 2021 Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D., Ing. Pavel Fuksa, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 2836x

Trvalé travní porosty se dokáží suchu většinou přizpůsobit. Výsledek ovšem nebývá z hlediska produkce píce příznivý. Může hnojení pomoci?

Dlouhotrvající silná sucha v posledních letech způsobila velké ztráty nejen u polních kultur, ale i u travních porostů. Některé roky, jako např. rok 2018, byly charakteristické nízkým úhrnem srážek téměř ve všech měsících. V jiných letech naopak celkový roční úhrn srážek sice dosahoval hodnot srovnatelných s dlouhodobým normálem, ale srážky byly rozděleny značně nerovnoměrně. Dlouhá období bez vydatnějšího deště se střídala s kratšími obdobími velmi intenzivních srážek. Rostliny, poškozené dlouhodobým stresem ze sucha, již nedokázaly tyto občasné deště využít a nemohly zregenerovat natolik, aby vytvořily dostatečný výnos, popř. dosáhly požadované kvality.

Přizpůsobivost travních porostů

Trvalé travní porosty jsou vůči výkyvům počasí méně náchylné než plodiny na orné půdě. Mírnější reakce na nepříznivé podmínky je založena na širším druhovém spektru v porostu. Jednotlivé druhy se svými vlastnostmi doplňují, a tak je druhově pestrý porost jako celek mnohem přizpůsobivější, než jakákoli monokultura.

Například pro suchá období je typické, že se posune druhová rovnováha ve prospěch suchovzdornějších druhů. Jakmile však přijde opět vlhčí období, získají zpátky převahu původní, suchu méně odolné druhy. Tyto změny jsou projevem tzv. resilience, tedy schopnosti porostu vrátit se po narušení do původního stavu. Tato schopnost má samozřejmě svoje limity. Za běžných okolností se po suchém roce travní porost obnoví do původního stavu hned v další vegetační sezoně, maximálně v té příští. V posledních letech však, jak už bylo uvedeno výše, následovala suchá období po sobě tak rychle, že se porosty nestíhaly regenerovat a došlo dokonce i k vážnému narušení vodního režimu celé krajiny.

Krátkodobá reakce na sucho

Travní porosty, díky jejich schopnosti efektivněji využívat vodní zdroje a díky lepší ochraně proti výparu z povrchu půdy, vysychaly pomaleji než orná půda. Avšak i přes určitou latenci, nakonec došlo i k jejich poškození.

Z počátku se sucho projevilo samozřejmě „pouze“ na úrovni přímé fyziologické reakce, tedy došlo k omezení růstu na vodu náročnějších vzrůstných rostlin, především vysokých trav. Dočasně uvolněný prostor využily nižší, ale suchovzdornější druhy. Výnos v daném roce klesl, ale druhová skladba porostu se podstatně nezměnila. Pokud by následoval srážkově příznivější rok, výnos by mohl dosáhnout původních hodnot.

Dlouhodobá reakce

Pokračující sucho ovšem způsobilo výrazné změny v počtu jedinců. Začaly ubývat vzrůstné rostliny (např. psárka luční nebo bojínek luční) a na jejich místě vznikaly mezery. Na holých místech se uchytily méně vzrůstné rostliny (rozrazily, řebříček obecný aj.), a tím se výrazně změnila celá druhová skladba. Po této změně srážky sice mohou podpořit růst rostlin, ale protože téměř vymizely druhy, které mají dostatečný potenciál k růstu, výnos zůstane i nadále nízký. I v případě, že následující roky budou srážkově příznivé, návrat k původnímu porostu bude trvat několik let.

Reakce závisí na typu porostu

Jak se travní porost změní, velmi závisí na typu porostu, tedy na konkrétním druhovém složení. U trvalých porostů se druhové složení dlouhodobě vyvíjí podle podmínek stanoviště, především podle půdních vlastností a samozřejmě i podle klimatických podmínek charakteristických pro danou oblast.

Je logické, že porosty, které se vyvíjely v suchých podmínkách, budou na suché roky reagovat méně výrazně, než porosty z vlhčích oblastí. Životní strategie druhů, které rostou na sušších lokalitách (např. kostřava ovčí), je zaměřena tak, aby získaly co nejvíce vody a poté s ní co nejvíce šetřily. U trav to obvykle znamená, že mají hluboké kořeny, málo nadzemní hmoty a tvrdé listy.

Na stabilně vlhkých stanovištích naopak převládají druhy, které jsou charakteristické vysokou produkcí nadzemní hmoty a které na nedostatek vody reagují velmi citlivě. Dlouhodobější sucho může takovéto rostliny silně poškodit a způsobit celkovou degradaci porostu na mnoho dalších let.

Většina kvalitních a výnosných porostů roste na středně vlhkých lokalitách. Jsou tvořeny jak vzrůstnými, na vodu náročnějšími druhy, tak i nižšími suchovzdornějšími druhy. Tyto porosty sice suchem utrpí, ale díky jejich dostatečné resilienci většinou nedochází k jejich dlouhodobé degeneraci.

Příklad s ovsíkovou loukou

Ovsíkové louky jsou typické pro mírně suché oblasti, především v nižších a středních polohách. Jedná se o dvousečné, popř. třísečné porosty, které při dostatku živin mívají vysoké výnosy a kvalitní píci. Velkou předností ovsíku je, že jeho kořenový systém dosahuje do větších hloubek, než je pro většinu ostatních kulturních trav typické. Ovsík tedy prosperuje i v sušších obdobích a přežíval dobře i v posledních suchých letech.

V obci Senožaty (okr. Humpolec) se dlouhodobě sledují výnosy a vývoj typického ovsíkového porostu. Jedná se o experiment s hnojením, který probíhá už od roku 1976. V grafu 1 jsou zachyceny výnosy od roku 2013 až do letošního roku. Zakresleny jsou tři různě ošetřované části porostu. Jedna je nehnojená a vyznačuje se nejnižšími výnosy. Další je každoročně hnojená 50 kg dusíku, 40 kg fosforu a 100 kg/ha draslíku. Na třetí se aplikuje 150 kg dusíku a stejné množství fosforu a draslíku, jako v předchozím případě.

Výnosy v posledních osmi letech

Rozdíly ve výnosech jsou jednoznačné. Je vidět jak vliv hnojení, tak i ročníku. Prvním suchým rokem na této lokalitě byl rok 2015. Z grafu 1 je však zřejmé, že reakce porostu na nedostatek vody byla opožděná a že k většímu poklesu ve výnosech došlo až v roce 2017, u nejintenzivněji hnojené plochy ještě později. Zajímavé je, že rok 2017 byl srážkově nadprůměrný, díky velmi vysokým úhrnům v dubnu, červenci a říjnu. Je tedy vidět, že poklesu výnosů nezabránilo ani několik vlhkých měsíců.

V roce 2017 byl však také zaznamenán extrémně nízký srážkový úhrn v květnu. Tento měsíc se pravděpodobně u nehnojených a mírně hnojených ploch stal zlomovým pro rozvoj porostu i v následujících letech. U intenzivně hnojeného porostu se sucho výrazně projevilo až v létě roku 2018, tzn. že tento porost dokázal překonat ještě i extrémně suché jaro 2018.

Graf 1: Výnosy v první seči a v následující druhé, popř. i třetí seči na nehnojeném porostu, porostu každoročně hnojeném 50 kg N/ha (+PK) a porostu se 150 kg N/ha (+PK)

Graf 2: V nehnojeném porostu po celou dobu převládaly dvouděložné byliny

Graf 3: V porost pravidelně hnojeném 50 kg N/ha (+ PK) se v průběhu let podíl trav a bylin značně měnil

Graf 4: Dlouhodobé intenzivní hnojení dusíkem (150 kg N/ha + PK) v ovsíkovém porostu podporuje trávy, které přetrvávají i navzdory extrémnímu suchu posledních let

Změny v podílu trav a bylin

Grafy 2, 3 a 4 ukazují podíly pokryvností jednoděložných trav a dvouděložných bylin v porostu v době první seče ve sledovaném období 2013–2020. Z grafů je opět na první pohled vidět jak rozdíly mezi různě hnojenými porosty, tak i to, že se podíly v průběhu let mění.

Na nehnojeném porostu (graf 2) ve všech letech převažovaly dvouděložné byliny. Do roku 2017 téměř polovinu pokryvnosti bylin zaujímaly jeteloviny, především hustě rostoucí štírovník růžkatý. Na jaře 2018 podíl jetelovin klesl na polovinu a porost prořídl. Jednoznačně dominantním druhem se stala máchelka srstnatá, nízká rostlina s přízemní růžicí listů. Pokud toto zvážíme dohromady s výše zmíněnými údaji o počasí a výnosech, tak lze odvodit, že na jaře roku 2017 se jeteloviny stihly ještě rozšířit, ale kvůli suchému květnu už nenarostly, a to se velmi negativně projevilo na výnosech. Po ústupu jetelovin byl porost nejen prořídlý, ale i velmi nízký a nedostatečně kryl povrch půdy, který rychle vysychal. To následně ještě umocnilo negativní vliv sucha v dalších obdobích.

Na plochách hnojených 50 kg dusíku (graf 3) byl vývoj v prvních letech podobný jako u nehnojeného porostu. Od roku 2015 se zde ovšem začaly šířit vzrůstnější trávy, především medyněk vlnatý a ovsík vyvýšený, které potlačily byliny. Významné změny v poměru trav a bylin byly zaznamenány až v roce 2018, tzn. opět s roční latencí po poklesu výnosů. Stejně jako u nehnojeného porostu, i v tomto případě byl rok 2017 pro porost kritický. V jeho průběhu se trávy oslabily tak, že jejich místo převzaly nízké, nevýnosné a méně kvalitní byliny.

V intenzivně hnojeném porostu (graf 4) byl po celou dobu dominantní ovsík vyvýšený. Od roku 2014 měly trávy jednoznačnou převahu, a ačkoli se od roku 2018 začaly šířit byliny, zůstaly trávy hlavní skupinou. Na poklesu ve výnosech je sice vidět jejich reakce na sucho, přesto vzrůstné trávy byly schopny po většinu let zajistit přijatelný výnos. U tohoto porostu lze očekávat, že si stále ještě udržuje dobrý potenciál k regeneraci a že v příštím roce, pokud opět nepřijde extrémně suché jaro, výnosy dosáhnou téměř původních hodnot.

Shrnutí

Trvalé travní porosty mají obvykle dobrou schopnost regenerace po suchém období. Dlouhotrvající sucha posledních let však často v porostech vyvolala zásadní změny v druhové skladbě, které mohou omezovat výnosovou schopnost porostu i po několik dalších let.

Přímý vliv hnojení dusíkem na výnosy je v suchých obdobích omezený. Dlouhodobá aplikace dusíku však většinou podporuje vysoké trávy a omezuje konkurenční potenciál nízkých bylin. V případě ovsíkových luk hnojení tak může zajistit dostatečný výnos i v sušších letech. U jiných typů porostů, ve kterých přidané živiny podpoří na vodu náročnější vysoké druhy trav, může mít však hnojení efekt negativní, tedy může nepřímo zvyšovat citlivost porostu k suchu a zapříčinit jeho dlouhodobou degradaci.

Pro všechny produkční porosty však platí, že po několika letech sucha potřebují delší období s dostatkem srážek, jinak se zcela změní jejich druhové složení a ztratí svůj výnosový a kvalitativní potenciál.

Práce byla řešena na FAPPZ ČZU v Praze za podpory S-grantu MŠMT ČR.

Nehnojená louka po předcházejících suchých rocích prořídla a porost byl tak nízký, že neposkytl téměř žádný výnos (8. 6. 2020)

Na intenzivně hnojené louce i po dlouhodobém suchu převažovaly výnosné trávy, především ovsík vyvýšený (4. 6. 2020)