Chemap Agro s.r.o.

Doporučení pro jarní agrotechniku ozimé řepky

12. 03. 2021 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.; Agrada, s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 655x

Osevní plochy řepky od roku 2018 (411,8 tis. ha) mírně klesají. Ne jinak tomu bude i v letošní sezoně, kdy podle zatím předběžných odhadů klesne výměra o 15 až 20 tis. ha. Stav porostů před nástupem zimy byl na většině území velmi dobrý. Nejhorší řepky má severní Morava, kde vlivem srážek porosty špatně vzcházely a rostly.

V této části republiky se v důsledku povětrnostních podmínek některé porosty řepky, ale i jiných ozimů, vůbec nedosely. Lokálně jsou porosty v některých regionech poškozeny hraboši. Řepky jsou celkově velmi nadějné, podzim byl dlouhý, zima přišla až koncem první dekády ledna. Na jaře je třeba nic nepodcenit (hnojení, škůdce a choroby), věřit v příznivý vývoj počasí a výnosy by neměly být zklamáním.

Podzim

Podmínky pro založení porostů řepky byly v roce 2020 zpravidla velmi dobré až výborné. Horší situace byla na severní Moravě, kde v důsledky vyšší srážek nebylo možné porosty včas a kvalitně zasít. V některých okresech (např. Vsetínsko, Opavsko) překračovaly srážkové úhrny již koncem listopadu více než 1 000 mm. Například na Opavsku spadlo v srpnu 160 mm a v září 130 mm.

Problémový byl výskyt hrabošů a to nejen na Moravě, ale i v Čechách. Jejich populace se začaly s ubývajícími plochami ostatních plodin koncentrovat na řepce. Škodili také dřepčíci. Zásah musel být v některých případech i opakovaný. Vzhledem k teplému září se začaly šířit i mšice. Někde byl nutný postřik, ale většinou jsme se obešli bez něj.

Řepky po říjnových deštích a teplému počasí měly tendence k přerůstání. Regulace byla nutná, a někdy i opakovaně. Silné a přerůstající řepky odčerpaly velké množství živin. To ukazuje tabulka 1, kde jsou uvedeny hodnoty Nmin. Jak podzim 2019, tak 2020 se vyznačovaly silnými porosty, které odčerpaly dusík, což vedlo k nízkým obsahům Nmin v půdě. Oproti tomu na podzim 2018, kdy porosty vlivem sucha špatně a mezerovitě vzešly, byly vysoké hodnoty Nmin. Proto i podzimní hnojení by mělo reflektovat aktuální stav porostů a hodnoty minerálního dusíku v půdě. Situace je i dobře patrná z grafu 1, který ukazuje hmotnost sušiny nadzemní a kořenové biomasy na Výzkumné stanici FAPPZ v Červeném Újezdě (okr. Praha-západ). Z grafu je vidět, že každý rok jsou porosty jinak narostlé a v odlišné růstové fázi, s kterou vstupují do zimy. Podstatný vliv má průběh srážek po zasetí. To je vidět i v suchém podzimu 2018 ve srovnání s podzimy vláhově bohatšími v letech 2019 a 2020. Loňský deštivý říjen způsobil menší přírůstky kořenů a naopak větší růst nadzemní biomasy. To potvrzují i výsledky odběrů, kdy podíl sušiny kořenů k sušině celkem je 13 % (podzim 2020). To je asi o 6 % méně než víceletý průměr. Z tohoto pohledu byl lepší i podzim 2019 s podílem kořenů 23 %, který se vyznačoval obdobně narostlými řepkami.

Tab. 1: Hodnoty Nmin na podzim u řepky ozimé, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd

Datum odběru

Obsah N-NH4

(mg/kg)

Obsah N-NO3

(mg/kg)

Obsah N-anorg.

(mg/kg)

Hodnocení

Průběh podzimu / stav řepky

24. 10. 2018

1,9

30,3

32,2

D

sucho/slabé porosty

24. 10. 2019

1,5

4,0

5,5

VN

optimální/silné přerůstající řepky

3. 11. 2020

1,5

2,3

3,8

VN

optimální/silné přerůstající řepky

Hodnocení obsahu: VN - velmi nízký, N – nízký, S – střední, D – dobrý, V – vysoký, VV - velmi vysoký

Graf 1: Sušina kořenů a nadzemní biomasy (g/10 rostlin) a podíl sušiny kořenů na celkové biomase (%) na Výzkumné stanici FAPPZ ČZU Červený Újezd (Praha-západ), podzim 2002–2020
Graf 1: Sušina kořenů a nadzemní biomasy (g/10 rostlin) a podíl sušiny kořenů na celkové biomase (%) na Výzkumné stanici FAPPZ ČZU Červený Újezd (Praha-západ), podzim 2002–2020

Zima

Kromě nadějně vypadajících porostů jsou zatím příznivé i vyhlídky povětrnostní. Podzim se protáhnul až do astronomické zimy. První větší mrazy přišly mezi vánočními svátky a pak natvrdo, sice jen krátce, udeřila zima koncem první dekády ledna. Nasněžilo (obr. 1) i v nížinách na nezmrzlou půdu (obr. 2) a pak se i výrazně ochladilo. Noční teploty klesaly k -15 °C někde i k -25 °C (ráno 18. 1. 2021). Řepka však byla pod sněhovou peřinou velmi dobře chráněna.

Obr. 1: Řepka je pod sněhem dostatečně chráněna i před silnými mrazy (17. 1. 2021)
Obr. 1: Řepka je pod sněhem dostatečně chráněna i před silnými mrazy (17. 1. 2021)

Obr. 2: Půda pod sněhem není promrzlá (17. 1. 2021)
Obr. 2: Půda pod sněhem není promrzlá (17. 1. 2021)

Dusík na jaře co nejdříve

Z podzimu bujné a přerůstající řepky odčerpaly mnoho živin, především dusíku. Vše bylo ještě umocněno příznivým počasím, které prodloužilo vegetaci. Základem bylo řepku pohnojit již na podzim dávkou 40–50 kg N/ha, nejlépe v amidickém či amonném dusíku. Kdo tak učinil, má pro jaro lepší výchozí pozici. Neznamená to však, že bychom měli o to snížit, či se opozdit v jarním hnojení.

Hnojení dusíkem by mělo být co nejčasnější, samozřejmě v souladu s nitrátovou směrnicí. Jak ukázaly poslední dva roky, reálně se dá hnojit od začátku února. Určitě tuto možnost využijte. Kdo tak neučinil v loňském roce, ten pak marně čekal na noční mrazíky, aby se technikou mohl dostat na pole. V únoru aplikovaný dusík nám i při vydatnějších srážkách neuteče, pokud ho aplikujeme na dobře zapojené porosty a nejedná se o lehké půdy a svažité pozemky. Jediným rizikem mohou být hnojiva s vyšším obsahem nitrátů, která mohou předčasně „nastartovat“ rostliny a ty pak poškodí následné mrazy.

Při prvním otevření jara bychom měli zjistit, jaké jsou hodnoty Nmin. To je vstupní informace pro následné korigování dávky dusíku. Pro odběry vzorků vybereme pozemky, které se odlišují půdně, klimaticky, hustotou a růstovým stavem řepek. Pokud zjištěnou hodnotu Nmin (0–30 cm) vynásobíme koeficientem 4,5, pak zjistíme obsah dusíku v kg/ha. Na základě tohoto obsahu upravíme celkovou dávku dusíku. Pokud však hodnoty Nmin jsou pod 10 mg/kg (tj. pod 45 kg N/ha) považujeme tento obsah za nízký a celkovou dávku nesnižujeme. Většinou lze letos očekávat nižší až velmi nízké hodnoty Nmin. Pouze u slabých a mezerovitých porostů nebo na zamokřených polích z podzimu mohou být naměřeny vyšší hodnoty Nmin.

Celkovou dávku dusíku cílíme na 190–220 kg N/ha s výnosovým předpokladem 4–4,5 t/ha. To platí pro silné a nadějné řepky s hustotou 30–40 rostlin/m2. U hustších porostů řepky nad 60 rostlin/m2 nemá význam dávku navyšovat nad 150 kg N/ha. Slabé a mezerovité porosty hnojíme v úsporném režimu do 150 kg N/ha.

Výběr dusíkatých hnojiv je závislý na otevření jara. Zpravidla se rozhodujeme mezi hnojivy: ledek, DASA, močovina a jejich alternativy. O druhu hnojiva, rozhoduje především termín aplikace. S prvním dusíkem bychom neměli otálet. Zpoždění první dávky dusíku o 10–14 dní, může způsobit snížení výnosu o 7 %, v některých letech až o 15 %.

Při velmi časném otevření jara (únor, začátek března) by první regenerační dávka měla být rozdělena na dvě dílčí dávky 1a a 1b z důvodu omezení rizika. V první dávce (1a) by řepka měla dostat 40–60 kg N/ha. Při časném termínu je lepší se více orientovat na hnojiva s amonnou a amidickou formou (DASA, močovina, Sulfammo, Sulfan aj.) nebo stabilizované formy (Ensin, Alzon, UREAstabil aj.). Hnojivo DASA výborně vychází při časné aplikaci a následně pomalém otevírání jara. Podle některých odborníků však DASA aplikovaná na mokrou a studenou půdu, takto časně na jaře, způsobuje degradaci povrchové vrstvy. Velmi dobře vychází hnojivo Sulfan (24 % N a 6 % síry), pokud ho aplikujeme 2× po sobě a následně dohnojíme ledkem. Výborné zkušenosti máme i s kumulací dávek dusíkatých hnojiv (močovin) s inhibitory. Vedle ověřeného Alzonu s inhibitorem nitrifikace, velmi dobře vychází i jeho novější formulace Alzon neo-N s inhibitorem nitrifikace i ureázy (graf 2). Výhodou je úspora času a přejezdů. Řepku zpravidla hnojíme inhibovanými hnojivy na jaře jen jednou v termínu regenerační dávky. Nejlépe z variant vychází podzimní aplikace Lovogranu B (síran amonný s 0,2 % bóru) v dávce 200 kg/ha a na jaře 400 kg hnojiva Alzon neo-N na hektar.

Stejně tak velmi dobře vychází i UREAstabil, pokud je aplikována v termínu regenerační a produkční dávky (tab. 2). Význam použití tohoto hnojiva roste především při jarním suchu, s kterým se setkáváme poslední roky velmi často. Měsíc duben bývá často nejsušším měsícem v roce. Současně v dubnu řepka potřebuje pro svůj růst nejvíce živin. Pokud je nemá k dispozici, projeví se to na jejím nižším vzrůstu a redukcí generativních orgánů. Hnojivo UREAstabil s inhibitorem ureázy významně sníží ztráty dusíku volatilizací. Tento dusík si pak „počká“ na srážky a je následně využit řepkou. Ztráty dusíku volatilizací činí běžně okolo 5 %, ale mohou dosáhnout i přes 30 % aplikovaného dusíku. Vše je ovlivněno povětrnostními a půdními podmínkami, dávkou a formou hnojiva, ale také způsobem a termínem aplikace.

Podle vývoje počasí, zpravidla s odstupem asi 14 dnů od 1a dávky aplikujeme 1b regenerační dávku. Někdy tento odstup bývá i delší (jaro 2018), pokud se zima vrátí a dlouho přetrvává studené předjaří. Pro 1b aplikaci použijeme nejčastěji ledky (LAV, LAD), kdy již nehrozí riziko nabuzení rostlin nitráty a následného zmrznutí. Dávka by měla být okolo 60 kg N/ha. Pokud se však jaro otevře pozdě (druhá polovina března), dávky 1a a 1b spojíme a volíme vždy ledky (LAV či LAD). Vhodný by byl i ledek vápenatý (LV), ale je drahý. U hnojiva LV máme nejlepší výnosovou odezvu, pokud ho aplikujeme v termínu produkční nebo ještě lépe kvalitativní dávky, kdy vystačíme s 200 kg LV na ha (tj. 30 kg N/ha), což je i cenově přijatelné.

V rámci regenerační dávky je vhodné jednou aplikovat hnojivo s obsahem síry. Týká se to především lehčích půd a vyšších poloh. Sírou bychom na jaře měli hnojit asi 30–40 kg/ha. Z hnojiv lze použít: DASA, Ensin, Sulfammo, Sulfan, apod. Velmi dobře vychází aplikace hnojiva Sulfammo 23 v regeneraci, kdy vedle 23 % dusíku dodáme i 31 % SO3 a 3 % MgO. Síru lze aplikovat i na list (Folit Síra, SK sol, Thiotrac aj.), kdy však již viditelné příznaky na rostlinách (mozaiky na listech a vybělené květy) neodstraníme. Tomuto stavu musíme předcházet. Základem je znalost pozemků, rozbory půd a rostlin a pravidelné hnojení sírou v pevných hnojivech.

Po plném obnovení zeleně aplikujeme produkční dávku dusíku nejčastěji v množství 50–60 kg N/ha. Pokud přetrvávají mrazy, je lépe použít opět ledky. Jinak jsou vhodná tekutá hnojiva DAM 390 či lépe SAM (AmiSAN). Hnojiva SAM a AmiSAN mají výhody v dodání síry (5 %). Obsah dusíku je u nich nižší (zpravidla 19 %). Cena za 1 kg dusíku je stejná jako u DAMu a síra je benefit. SAM obsahuje pouze amonný a amidický dusík, a pálí méně než DAM. Pokud je dlouhotrvající sucho, je vhodné tekutá hnojiva stabilizovat (např. StabilureN, N-Lock a další). Velmi dobré výsledky máme s kombinací DAM + StabilureN.

Dusíkaté hnojení završíme kvalitativní dávkou 30–40 kg N/ha v době butonizace. Této dávce se většinou, z pohledu výnosu, klade malý význam. Poslední pokusy však ukazují, že ji rozhodně nelze podceňovat. A to nejen dávku dusíku v době butonizace, ale i dávku dusíku v době kvetení. Řepka v tomto období mimořádně roste a odběr živin je velký. Pro kvalitativní dávku jsou nejvhodnější ledky. Velmi dobře vychází ledek vápenatý (LV). Navýšení výnosu se pohybuje o více jak 6 % oproti LAD. Je to nejrychleji působící dusíkaté hnojivo na trhu. LV volíme v případě, kdy potřebujeme rostlině rychle dodat dusík. Pro hnojení na začátku nebo v plném květu lze použít roztok močoviny (10 kg močoviny do 200 l postřikové jíchy) nebo roztok ledku vápenatého - Lovo CaN (7 % N), lépe koncentrovanější - Lovo CaN T (13 % N) s močovinou.

Kromě dusíku je důležitý i vápník (13 % CaO). Vápník ovlivňuje aktivitu enzymů, zpevňuje buněčnou stěnu, stabilizuje pletiva a má detoxikační účinek. Tato hnojiva zvyšují výnos o 1–6 %.

Častou chybou je, že poslední dusík dáme řepce před květem. Do sklizně zbývá ještě dlouhých 2,5 až 3 měsíce. Během nich spotřebuje řepka ještě mnoho živin nejen na růst, ale také na tvorbu a ukládání asimilátů. Proto bychom se měli, na rozdíl od zavedených zvyklostí, více zaměřit na hnojení dusíkem v květu eventuálně na zelené šešule.

Tab. 2: Výnosy řepky ozimé podle druhu dusíkatých hnojiv a termínu aplikace, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd, 2019/20

Varianta

Regenerace

Na list (stonkoví krytonosci)

Produkce

Na list (BBCH 55)

Celkem kg N/ha

Celkem kg S/ha

Výnos semen t/ha (%)

1 (kontrola)

LAD 27

(296 kg/ha)

BÓR 150 (0,66 l/ha)

DASA

(327 kg/ha)

BÓR 150 (0,5 l/ha)

165

43

5,93 (100 %)

2

UREAstabil (174 kg/ha)

BÓR 150 (0,66 l/ha)

UREAstabil (185 kg/ha)

BÓR 150 (0,5 l/ha)

165

0

6,16 (104 %)

3

UREAstabil (174 kg/ha)

FORTE alfa FENOL + BÓR 150

(4 l/ha + 0,5 l/ha)

UREAstabil (185 kg/ha)

BÓR 150 (0,5 l/ha)

165

0

6,20 (105 %)

4

UREAstabil (174 kg/ha)

RETAFOS prim + BÓR 150

(5 l/ha + 0,5 l/ha)

UREAstabil (185 kg/ha)

K-GEL 175 + NanoFYT Si (4 l/ha + 0,5 l/ha)

165

0

6,04 (102 %)

Graf 2: Výnosy řepky ozimé podle druhu dusíkatých hnojiv a termínu aplikace (tříleté průměry 2017/18–2019/20)
Graf 2: Výnosy řepky ozimé podle druhu dusíkatých hnojiv a termínu aplikace (tříleté průměry 2017/18–2019/20)

Jak letos na jarní škůdce

Klíčové v letošním roce, ale i v dalších letech, bude zvládnutí ochrany proti škůdcům. Kromě narůstajícího tlaku podzimních škůdců (obr. 3) nás čekají jarní nálety a poškození. Poslední dvě předjaří byla velmi časná, kdy již v druhé polovině února nalétli stonkoví krytonosci. Pak se ochladilo a studené předjaří trvalo několik týdnů. Kdo nestihl ošetřit takto časně i třeba levnými pyretroidy, těžko pak hledal vhodné aplikační okno. Nepomohly pro signalizaci často ani žluté Mörickeho misky, protože nálet byl zpočátku patrný, pak se však vlivem ochlazení rychle zpomalil, až zastavil. To bylo způsobeno kolísáním teplot mezi dnem a nocí, kdy teploty přes den stoupaly až k +12 °C a v noci naopak mrzlo (až -5 °C). Tím byly aktivita a nálety škůdců znatelně ovlivněny. Bohužel se vždy nepodařilo správně načasovat účinnou ochrana proti stonkovým krytonoscům. Často jsme pak nacházeli vyžrané stonky od larev. Z těchto dvou posledních let, se nám jednoznačně potvrdilo, že by se s insekticidní ochranou nemělo otálet. Vše je od letoška ještě složitější po zákazu silných účinných látek chlorpyrifos a thiacloprid (do 3. 2. 2021). Bohužel se na trhu neobjevila žádná nová účinná látka a firmy jen „oprášily“ již registrované účinné látky a přicházejí na trh s různými kombinacemi a tank-mixy stávajících insekticidů. K dispozici tak máme řadu účinných látek ze skupiny pyretroidů, dále acetamiprid a indoxakarb.

Pokud se jaro otevře velmi brzy (polovina února) a budeme-li mít v miskách dosažen práh škodlivosti (tab. 3) a technické podmínky pro vjezd na pole to dovolí, pak nečekejte a použijte pyretroidy. Nejprve ošetřete nadějné porosty a pak ty ostatní. Rizikem je počasí, kdy se může vrátit zima a aplikaci to přeruší (jaro 2019 a 2020). Nejedná se o velkou investici a každopádně si tímto zásahem snížíte populaci prvně nalétajících krytonosců. Další postřik již směřujte na jistotu, kdy vedle další vlny stonkových krytonosců zasáhneme i první nálety blýskáčků. Časově se jedná o kvetení Forsythie. Zde nejlepší volbou jsou tank-mixy acetamipridu s pyretroidy.

Na blýskáčka v rámci antirezistentní strategie je vhodné použít i další účinné látky. Ze skupiny oxadiazinů je to indoxacarb a ze skupiny pyretroidů esfenvalerate, etofenprox a tau-fluvalinát (tab. 4).

Na šešulové škůdce je nejlepší aplikace acetamipridu. Pyretroidy jsou málo účinné, nehledě na skutečnost, že většinou jejich účinek snižují vysoké teploty a sluneční svit.

Pro lepší signalizaci náletu škůdců lze využít i ochranné obsevy (obr. 4). Ty se výzkumně řešily jíž koncem minulého století, nikdy však v praxi neměly většího rozšíření.

Tab. 3: Prahy škodlivosti u nejvýznamnějších jarních škůdců ozimé řepky

Škůdce

Práh škodlivosti

Krytonosec řepkový
Ceutorhynchus napi

3 brouci v  průměru na 1 misku nebo lepovou desku a 1 den

Krytonosec čtyřzubý
Ceutorhynchus pallidactylus

3 brouci na 1 optický lapák a 1 den, kdy denní maximální teploty dosahují 6 °C

Blýskáček řepkový
Meligethes aeneus

1 a více brouků/rostlinu (poupata uzavřená, 51 BBCH) 
3 a více brouků/rostlinu (krátce před květem, 55–57 BBCH) 
3 a více brouků/rostlinu (na začátku květu, 59–69 BBCH)*

Bejlomorka kapustová
Dasineura brassicae

1 samička na 4 květenství

Krytonosec šešulový
Ceutorhynchus obstrictus

1 brouk na rostlinu v období od žlutého poupěte do konce květu (ve fázi 59–69 BBCH)

Zdroj: Rostlinolékařský portál - http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/#rlp|domu|uvod, staženo 13. 1. 2020

Pozn.: * - Tyto prahy škodlivosti jsou pouze orientační a zvláště u silných a bohatě kvetoucích porostů je možno tyto čísla podle zahraničních zdrojů až zdvojnásobit

Tab. 4: Přehled hlavních jarních škůdců u ozimé řepky a registrovaných účinných látek proti nim

Škůdce

Účinné látky

Krytonosec řepkový
Ceutorhynchus napi

Neonikotinoid: acetamiprid

Pyretroidy: alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin, esfenvalerate, etofenprox, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin

Krytonosec čtyřzubý
Ceutorhynchus pallidactylus

Neonikotinoid: acetamiprid

Pyretroidy: alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin, esfenvalerate, etofenprox, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin

Blýskáček řepkový
Meligethes aeneus

Neonikotinoid: acetamiprid

Oxadiazin: indoxakarb

Pyretroidy: alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin, esfenvalerate, etofenprox, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinát, zeta-cypermethrin

Bejlomorka kapustová
Dasineura brassicae

Neonikotinoid: acetamiprid

Pyretroidy: alfa-cypermethrin, cypermethrin, deltamethrin, esfenvalerate, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin

Krytonosec šešulový
Ceutorhynchus obstrictus

Neonikotinoid: acetamiprid

Pyretroidy: alfa-cypermethrin, cypermethrin, deltamethrin, esfenvalerate, etofenprox, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin

Zdroj: Rostlinolékařský portál - http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/#rlp|domu|uvod, staženo 13. 1. 2020

Obr. 3: Z podzimu špatně insekticidně ošetřená řepka; larvy dřepčíka olejkového poškozují vzrostný vrchol a způsobují větvení - častý úkaz na jaře 2020
Obr. 3: Z podzimu špatně insekticidně ošetřená řepka; larvy dřepčíka olejkového poškozují vzrostný vrchol a způsobují větvení - častý úkaz na jaře 2020

Obr. 4: V rámci integrované ochrany řepky lze využít obsevy časně kvetoucími brukvovitými (jarní řepka setá na podzim, ozimá řepice, časně kvetoucí odrůdy ozimé řepky), rozdíl v nástupu kvetení oproti běžným odrůdám ozimé řepky je 3–10 dnů
Obr. 4: V rámci integrované ochrany řepky lze využít obsevy časně kvetoucími brukvovitými (jarní řepka setá na podzim, ozimá řepice, časně kvetoucí odrůdy ozimé řepky), rozdíl v nástupu kvetení oproti běžným odrůdám ozimé řepky je 3–10 dnů

Související články

Cílené výsevy meziplodin do meziřadí chmelnice (1)

12. 04. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 164x

Zakládání porostů jarního máku

31. 03. 2021 Ing. Matěj Satranský, Ing. Pavel Cihlář Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 521x

Vertikální zemědělství

21. 03. 2021 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 508x

Základy zpracování půdy (1): Podmítka (I.)

10. 03. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 662x

Medax® Max - regulátor růstu obilnin s maximální flexibilitou

09. 03. 2021 Ing. Zdeněk Krédl, Ph.D.; BASF Technologie pěstování Zobrazeno 444x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail