Hodnocení obilnin a řepky ročníku 2024/25 na území Moravy a Slezska

31. 03. 2026 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 418x

Každoročně přinášíme na stránkách Agromanuálu přehlednou rekapitulaci zemědělského roku, jak jsme jej prožívali při sledováních zdravotního stavu porostů polních plodin u nás na Moravě. A je to již dlouhá řada let, co systém MSD (monitoring - signalizace - doporučení) provozujeme. Vše začalo v roce 2010 a jsme rádi, že kolegové z pokusné stanice Kluky, kteří jsou partnery v této činnosti v Čechách, nás k projektu přizvali.

Ozimé obilniny

Porosty byly na počátku vegetačního období po zimě dobře zapojené, v různých stadiích odnožování, a to v souvislosti s termínem podzimního setí. Kondice byla u všech porostů dobrá–výborná, hustota střední, po několika předešlých letech nebyl zaznamenán výskyt hrabošů. Poškození mrazem byla patrná pouze na konečcích listů, tyto příznaky však neovlivňují růst a vývoj rostlin. Byl zaznamenán slabý ojedinělý výskyt padlí pšenice na spodních listech.

Výsledky jarní inventarizace zdravotního stavu ozimých obilnin

Na počátku měsíce dubna byly provedeny analýzy zdravotního stavu porostů ozimů. Výskyt listových chorob byl velmi nízký, braničnatka pšeničná (Septoria tritici) se vyskytla u 35 % hodnocených porostů, z čehož většina z nich představovalo starší napadení na nejspodnějších listech v malé intenzitě tvorby plodnic patogena. Výskyt padlí travního (Blumeria graminis) byl rovněž minimální. Z ostatních patogenů bylo zjištěno více případů výskytu Rhizoctonia cerealis na kořenech rostlin, které souvisí s průběhem počasí na podzim roku 2024.

V laboratoři bylo vyhodnoceno na přítomnost chorob pat stébel celkem 116 porostů ozimé pšenice a ozimého ječmene. Rozpětí vegetačních fází v době rozborů bylo mezi BBCH 19–32. Původce pravého stéblolamu (Tapesia yallundae) byl v různé míře intenzity napadení prokázán u 17 porostů, což představuje podíl 15 % z hodnoceného počtu. Tento poměr je prakticky stejný jako v roce minulém. Všechny tyto porosty bylo doporučeno přednostně ošetřit fungicidy.

Výskyt původce plísně sněžné (Microdochium nivale) byl prokázán u 85 % porostů. Tento stav je výrazně vyšší než v roce minulém, kdy bylo zjištěno napadení u necelé třetiny porostů. Škodlivost tohoto patogena je však v počátečních fázích růstu omezena jen na období do nárůstu teplot, kdy rostliny začnou výrazněji vegetovat a napadení odrostou novými zdravými odnožemi i nově se tvořícími listovými patry. Konečně poslední sledovaná skupina - hniloby způsobené fuzarií (Fusarium spp.) na patách stébel byly zanedbatelné, podobně jako v roce minulém.

Mezi hodnocenými porosty byly zjištěny rostliny s příznaky napadení virózám, které bylo prokázáno imunologickými testy, především u ozimých ječmenů z časnějších výsevů. Lze shrnout poznatek, že i tento, vysokými srážkovými úhrny vyvolaný, posun setí ozimů na podzim 2024 se promítnul pozitivně do významně nižších podílů rostlin s napadením chorobami, ale i virózami přenesenými hmyzem.

Výskyt klasových fuzarií na obilninách

V roce 2025 byl prováděn sběr odumřelého rostlinného materiálu kukuřičné slámy ve dvou termínech hodnocení, mezi kterými byl časový odstup přibližně dvou týdnů (1. kolem 20. května, 2. v prvním týdnu června). Byly shromážděny posklizňové zbytky kukuřice z minulé sezony, sbírány byly kousky organické hmoty ležící na povrchu půdy. Vzorky byly následně převezeny do laboratoře a mikroskopicky vyhodnoceny na přítomnost a zralost plodnic fuzarií.

Z perithecií na kukuřičných zbytcích a z klasů pšenice a ječmene z vybraných odběrových porostů v průběhu dozrávání, symptomaticky infikovaných fuzarii, byly získány izoláty této fytopatogenní houby. Vzorky pocházely z okolí Kroměříže v okruhu do 30 km.

V květnovém termínu hodnocení byl podíl zralých vřecek nízký. V 1. týdnu června se hodnota zvýšila téměř na 2/3 hodnocených vzorků s perithecii, obsahujícími zralá vřecka. Hojná perithecia byla u 60 % vzorků. PCR diagnostika prokázala jako dominantní druh na kukuřičných zbytcích F. graminearum. Na klasech napadených obilnin převažovaly druhy F. graminearum, F. poae, F. tricinctum a F. proliferatum.

Na řadě lokalit se dešťové srážky vyskytly v období svátku sv. Medarda, v těchto dnech se udržela i vysoká vzdušná vlhkost potřebná k započetí infekce klasů. Nicméně vývoj počasí se změnil ve 2. a 3. dekádě června a po většinu tohoto období byla vlhkost vzduchu jen mezi 50 a 65 %. Je možné se domnívat, že optimální podmínky pro vznik infekce nastaly v období počátku června a pokud porosty kvetly, bylo riziko jejich napadení vysoké.

Fakt, že epidemie v tomto roce sice nastala, ale v menší míře, než v roce předešlém - epidemickém, může souviset s následujícími skutečnostmi:

• suché počasí na konci května a v té době ještě nevyzrálé plodnice patogena znamenaly, že kolekce ranějších odrůd odkvetla a nesetkala se s infekčními zdroji,
• optimální podmínky napadení v počátku června se projevily ve významných zjištěních fuzarii napadených klasů v dozrávajících porostech (obr. 1), kde bylo absolutní zastoupení druhu F. graminearum
• nízká vlhkost prostředí v 2. polovině měsíce června neumožnila extrémní rozvoj napadení chorobou,
• praktická fungicidní ochrana v zemědělských podnicích byla provedena podle doporučení v optimálních termínech a snížila tak konečnou incidenci choroby.

Obr. 1: Pšenice napadená původci klasových fuzarií

Jarní ječmeny

Po velmi příhodných podmínkách k setí jařin, z důvodu nižších srážek, se porosty vyvíjely vyrovnaně a v počátku května již procházely fázemi sloupkování. Kondice porostů byla ve většině případů výborná, hustota nižší na pozemcích, kde se projevil vláhový deficit. V několika případech byly zjištěny nespecifické skvrnitosti na listech, nebyla však žádná signalizace probíhající epidemie listových chorob.

V některých oblastech s typickým výskytem rzí (Puccinia hordei) a ramulariové skvrnitosti (Ramularia collo-cygni, obr. 2) byl letošní rok rokem silně epidemickým. Choroby dominovaly v podílu napadení nad dalšími listovými skvrnitostmi (P. teres, R. secalis) a jejich rozvoj pokračoval až do pozdních fází tvorby zrna. Zde sehrálo klíčovou roli dobře zvolené fungicidní ošetření před metáním, protože počátek července byl znovu srážkově vydatným a choroby mohly předčasně tvorbu zrna ukončit.

Obr. 2: Ječmen napadený patogenem Ramularia collo-cygni

Ozimé řepky

Naprostá většina porostů ozimých řepek byla v 1. dekádě března v počátku obnovení vegetačního růstu, zvýšení teplot způsobilo rychlé ozelenění pozemků s řepkami. Poškození po zimě bylo minimální, výskyt hrabošů polních nevýznamný–minimální. Nálet obou sledovaných druhů stonkových krytonosců proběhl v roce 2025 v jedné výrazné vlně právě v tomto období. Záchyty brouků do monitorovacích misek se pohybovaly řádově v desítkách–stovkách jedinců, a to v teplých a nížinných oblastech sledovaného území. Doporučená insekticidní ochrana byla prováděna s odstupem, okolo 20. března. Problémy však působily velmi nízké teploty, kdy minima klesala pod -10 °C. Celé jarní období bylo provázeno podprůměrnými teplotami, i měsíc květen patřil k velmi studeným a rovněž také k suchým měsícům.

Podobně v předstihu pokračoval i následný vývoj porostů, řepky kvetly již počátkem května. Vyšší srážky v tu dobu zvyšovaly riziko vývoje infekce hlízenkou obecnou (Sclerotinia sclerotiorum). Provedení fungicidního ošetření proti ní bylo vhodně kombinováno s ochranou proti krytonoscům šešulovým. Nižší srážkové úhrny v 2. polovině června, které ovlivnily třeba i sílu epidemie klasových fuzarií, zbrzdily i v případě řepek extrémní rozvoj houbových chorob. Konečný výskyt hlízenky obecné byl průměrný a její vliv na výnos nižší.

Průběh sezony 2025 z hlediska chorob obilnin a vývoje rezistence k fungicidům

Sezona 2025 potvrdila pokračující tlak významných houbových patogenů obilnin a zároveň ukázala na další změny v jejich citlivosti k fungicidům používaným v běžné zemědělské praxi. Monitoring byl realizován ve dvou navazujících etapách. Nejprve byly v porostech pšenice a ječmene cíleně odebírány rostliny s typickými příznaky chorob, zejména v podobě poškozených stébel a listových skvrnitostí. Následně byly z těchto vzorků izolovány kmeny původců chorob, které byly podrobeny testům citlivosti na vybrané účinné látky formou laboratorních biotestů s odstupňovanými dávkami a následným stanovením hodnot EC₅₀.

Do sledování byly zařazeny čtyři klíčové patogeny obilnin: původci stéblolamu Oculimacula spp., původce sněžné plísňovitosti Microdochium nivale (obr. 3), původce septoriové skvrnitosti pšenice Zymoseptoria tritici a původce tmavohnědé skvrnitosti ječmene Ramularia collo-cygni (obr. 4). Tyto druhy patří mezi nejvýznamnější původce výnosových ztrát u ozimé pšenice a ječmene, a proto je sledování vývoje jejich rezistence zásadní pro udržení účinnosti ochrany rostlin.

V průběhu roku 2025 bylo získáno celkem 218 izolátů, pocházejících z porostů pšenice a ječmene. Testována byla citlivost k 5 účinným látkám reprezentujícím hlavní fungicidní skupiny: triazolům (prothioconazol, mefentrifluconazol), strobilurinům (azoxystrobin), SDHI (fluxapyroxad) a novější látce fenpicoxamid. Prothioconazol a fluxapyroxad byly ověřovány u všech testovaných druhů, ostatní látky podle jejich relevance v ochraně obilnin.

Výsledky testů potvrdily na řadě míst pokračující trend snižování citlivosti. Nejvýrazněji se rezistence projevila u Ramularia collo-cygni. U tohoto patogenu byl zaznamenán téměř úplný pokles citlivosti k oběma testovaným triazolům, přičemž sníženou citlivost k prothioconazolu vykázalo 100 % izolátů a k mefentrifluconazolu 96,8 % izolátů. Podobně vysoký podíl (99,0 %) byl zjištěn také u fluxapyroxadu. Ve všech těchto případech jde o zhoršení oproti sezoně 2024. U fenpicoxamidu byl zaznamenán nízký podíl izolátů se sníženou citlivostí na úrovni 4,2 %.

Patogen Zymoseptoria tritici zůstal i v letošním roce vysoce citlivý k fenpicoxamidu, přičemž všechny testované izoláty vykázaly vysokou citlivost. Podíl izolátů se sníženou citlivostí vůči fluxapyroxadu se meziročně prakticky nezměnil (29,0 % v roce 2025 oproti 26,2 % v roce 2024). Naopak poklesl podíl izolátů se sníženou citlivostí k triazolům: u prothioconazolu došlo k poklesu na 18,4 % a u mefentrifluconazolu na 15,8 % (z 21,4 %). Nepříznivý vývoj byl zaznamenán u azoxystrobinu, u něhož podíl rezistentních izolátů vzrostl na 94,7 % oproti 74 % v roce 2024.

Snížená účinnost azoxystrobinu se projevila také u Microdochium nivale, u něhož 76,4 % izolátů vykázalo znaky snížené citlivosti. Citlivost k prothioconazolu i fenpicoxamidu zůstala na obdobné úrovni jako v roce 2024 (11,1 %, a 20,8 %), zatímco podíl izolátů se sníženou citlivostí k fluxapyroxadu se významně zvýšil z 22,5 % na 45,8 %. Podobný vývoj byl pozorován i u Oculimacula spp., kde podíl izolátů se sníženou citlivostí k fluxapyroxadu vzrostl z 5,9 % v roce 2024 na 23,1 % v roce 2025. Vzhledem k nízkému počtu izolátů však nelze jednoznačně potvrdit trend, může se jednat pouze o meziroční variabilitu. Úroveň citlivosti k prothioconazolu u tohoto patogenu zůstala prakticky nezměněna (7,7 % izolátů se sníženou citlivostí).

Sledování rezistence houbových patogenů obilnin je zároveň důležitou součástí Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů, konkrétně aktivity Monitoring rezistence houbových patogenů obilnin k fungicidům na území ČR v roce 2025, v němž představuje jeden z klíčových nástrojů pro optimalizaci využívání přípravků na ochranu rostlin v podmínkách udržitelného hospodaření. Dlouhodobý monitoring vytváří srovnatelnou časovou řadu dat o výskytu a dynamice rezistence u ekonomicky významných patogenů, díky čemuž umožňuje včas identifikovat rizika spojená s poklesem účinnosti fungicidních látek. Tyto informace jsou důležité jak pro racionální rozhodování při používání fungicidů, tak pro řízení antirezistentních strategií v rámci integrované ochrany rostlin. Výsledky získané v rámci monitoringu přispívají také k posílení potravinové bezpečnosti, efektivní ochrana rostlin je základním předpokladem stabilní produkce obilnin.

Obr. 3: A) Poškození bází rostlin původci krčkové a kořenové hniloby obilnin, B a C) báze symptomatických rostlin na miskách s živným médiem pro získávání houbových kultur, D) získaná kultura druhu Microdochium nivale na Petriho misce

Obr. 4: A) Typické příznaky napadení listů pšenice patogenem Zymoseptoria tritici, B) kultury Z. tritici na miskách s fungicidní látkou, C) list ječmene se skvrnami způsobenými houbou Ramularia collo-cygni, D) kultura R. collo-cygni na Petriho misce s živným médiem

Závěr

Právě ukončený rok 2025 byl z pohledu výsledků pěstování polních plodin rokem úspěšným. V řadě oblastí byly dosahovány mimořádně vysoké výnosy doprovázené i dobrou kvalitou produkce. Je paradoxní, že nízké výkupní ceny působí významné kolísání hospodaření v podnicích, hlavně však rozčarování všech, kterým na zemědělství záleží. Přejeme všem dobrou mysl a vytrvalost, práce s půdou a rostlinami je našim společným dědictvím a posláním, které nám předkové předali k uchování v podobě, jakou by měly poznat i nastupující generace.

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Mgr. Dominik Bleša, Mgr. Pavel Matušinský, Ph.D.
Agrotest fyto, s.r.o., Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.