Hospodaření na půdě v době klimatických změn

18. 01. 2025 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 417x

Každý pěstitelský rok přináší nové výzvy a specifika, a to nejen vlivem klimatických změn, ale i sociálně-ekonomických proměn. Právě proto je nezbytné pravidelně hodnotit efektivitu a udržitelnost agrotechnických postupů, jak tradičních, tak inovativních, a to z hlediska jejich dopadu na kvalitu a množství produkce, stav půdy a životní prostředí, ale zároveň posoudit jejich ekonomickou výhodnost. Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) v Praze-Ruzyni uspořádal workshop zaměřený na praktické poznatky a výsledky svých experimentů, které přinášejí cenné informace pro zemědělskou veřejnost.

Úvodního slova se v aule VÚRV ujal ředitel RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D., který upozornil na významné organizační změny, jež instituci čekají od 1. 1. 2025. Tímto datem dojde ke spojení VÚRV s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Výzkumným ústavem potravinářství do jednotného Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu. Tato změna má za cíl posílit spolupráci a efektivněji reagovat na aktuální potřeby zemědělského sektoru.

Dopady zpracování půdy na ztráty vody, uhlíku a živin

Velmi diskutovaným tématem byl vliv jednotlivých způsobů zpracování půdy na její teplotu, vlhkost a ztráty uhlíku a živin. Výsledky měření, které představil Ing. Pavel Růžek, CSc., ukazují, že teplota na povrchu zorané půdy vystoupala v průběhu srpna 2024 až na 50 °C, zatímco půda pokrytá mulčem měla teplotu o 10 °C nižší. Tento rozdíl se odráží i v míře výparu, který je při orbě za teplých dnů výrazně vyšší. Vysoká teplota půdy má rovněž negativní vliv na biologickou aktivitu, což může eliminovat vliv podpůrných bakterií, které potřebují stabilní podmínky. Jako ochrana před vysokými teplotami může sloužit mulčování pomocí zbytků předplodin, což zároveň pomáhá udržet vlhkost.

Příklad vlivu mulče byl demonstrován na obrázcích pole po sklizni řepky, kde byla na části uplatněna orba a na části byl ponechán mulč. Na zoraných plochách ke klíčení výdrolu řepky prakticky nedošlo, zatímco na plochách s mulčem byla klíčivost výrazně vyšší.

Na přímou souvislost mezi rostoucí teplotou, hloubkou zpracování půdy a sezonními výkyvy v emisích CO₂ upozornila Ing. Mulbachová. Za nejkritičtější období označila dobu po sklizni a letní zpracování půdy, přičemž nejvyšší ztráty uhlíku způsobuje orba a hluboké kypření. Vzhledem k rostoucím teplotám, teplejším podzimům a zimám bez sněhové pokrývky zdůraznila, že je třeba do půdy vracet více organické hmoty. Tyto podmínky budou klást vyšší nároky na způsoby zpracování půdy, které by měly pomoci zmírňovat ztráty organické hmoty a udržovat stabilní výnosy plodin.

Výhody a nevýhody setí do nezpracované půdy

O problematice setí do nezpracované půdy hovořil Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., podle kterého má tato technologie nesporné výhody, jako je úspora vody a vysoká efektivita práce, ale zároveň přináší nižší výnosy, což představuje ekonomické ztráty. Zdůraznil, že v zemích, kde se tyto technologie uplatňují zásadně, mají často odlišné půdní a ekologické podmínky a mohou využívat GMO plodiny, které snižují potřebu pesticidní ochrany. Technologie setí do nezpracované půdy jsou často závislé na používání glyfosátu a dalších herbicidů.

Dalšími hlavními riziky jsou degradace rostlinných zbytků a s ním spojená fytosanitární hlediska, kolísavé, nestabilní počasí, eliminace přípravků na ochranu rostlin, a z ekonomického hlediska zejména vysoké nájmy (cca 5–7 tis Kč/ha), vyšší náklady na pěstování meziplodin, které nahrazují zpracování půdy atd. Problematické je rovněž začlenění některých plodin, například brambor nebo luskovin, do osevních postupů při tomto způsobu zpracování půdy. Setí ozimých obilnin komplikuje požadavek na rychlou sklizeň předplodiny a následnou regulaci výdrolu. Většinou také není dostatečný čas na aplikaci herbicidů před setím čímž se objevuje nutnost následné regulace plevelů po zasetí.

U časných jarních plodin je výzvou také chladná a vlhká půda na jaře, která může způsobit špatné uzavření výsevních rýh. Naproti tomu pozdě seté jarní plodiny, jako kukuřice, mají v tomto systému setí dobré výsledky. Agronom má široké možnosti regulace plevelů s dostatečný prostorem pro totální herbicidy, širší možnost zonálního hnojení (dokáže uspořit až 30 % hnojiv), využití předplodin a setí do meziplodin.

Meziplodiny

O možnostech využití méně známých meziplodin hovořil Ing. Martin Káš, Ph.D. z VÚRV. Zajímavou variantou byl vymrzající mastňák habešský, který v jeho pokusech vykázal schopnost potlačit výdrol pšenice, což z něj činí výhodnou meziplodinu. Další možností byl brutnák lékařský, který během léta kvete přibližně 2 měsíce a přitahuje opylující hmyz, což ho činí žádaným i pro včelaře. V neposlední řadě to byla dobře známá pohanka, kterou však lze v případě dostatku času a výsevu do 20. července stihnout sklidit jako druhou plodinu.

Další zajímavou alternativu meziplodin představila Ing. Petra Hlásná Čepková, Ph.D. z VÚRV, která se zaměřila na čirok, jehož pěstování přináší několik specifických výhod. Ten lze využívat také na zrno a píci. Jeho kořenový systém může dosahovat až do hloubky 4 m, což přispívá ke zlepšení struktury půdy a zadržování vody. Významným přínosem čiroku je navíc obsah přírodního repelentu hurinu, který účinně odpuzuje hraboše, což z něj činí ekologicky šetrnou alternativu chemických prostředků na ochranu rostlin.

Čirok je také mimořádně odolný vůči vysokým teplotám. Zatímco například pylové zrno výše uvedené pohanky začíná ztrácet svou fertilitu již při teplotách kolem 30 °C, čirok takovým podmínkám snadno odolává. Díky tomu je vhodnou plodinou do oblastí s teplotními výkyvy a extrémními letními teplotami, což z něj dělá hodnotnou meziplodinu v době klimatických změn.

Vliv setí do nezpracované půdy představil Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.