Inovace pro pěstování máku

17. 03. 2026 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 845x

Mák je naší tradiční plodinou, a proto se mu věnuje i jedna pracovní skupina SIUZ, která ověřuje možné inovace jeho pěstování. Kromě toho je spolek součástí operační skupiny Zavádění robotických platforem a smart technologií ve speciální produkci rostlinné výroby EIP, kde je máku věnována značná pozornost. Článek je souhrnem aktivit, kterým se v roce 2025 pracovní skupina věnovala.

Mák a eroze

Ačkoliv mák není zařazen mezi plodiny s nízkou ochrannou funkcí, jsou jeho pěstitelé obezřetní a pokud se vysévá na svažitých pozemcích, hledají vhodná opatření, jak bezpečně porosty zakládat a zabránit případné erozi. Rok 2025 přinesl novou možnost prémiové ekoplatby pro pásové střídání plodin, a právě zde jsme narazili na problém. Mák není možné v pásech kombinovat s plodinami s nízkou ochrannou funkcí a dostat se tak na jejich úroveň. Znamená to, že pokud bychom chtěli zakládat pásy, kde se střídá kukuřice a mák, nesplníme podmínky prémiové ekoplatby.

Protože pro mák dosud nejsou stanovena žádná půdoochranná opatření, požádali jsme odborníky z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) o spolupráci při ověřování protierozní účinnosti technologie pěstování máku s pomocnou plodinu jarní ječmen nebo oves, kterou s úspěchem podniky sdružené v SIUZ na svých polích již několik let využívají. Pro vyhodnocení protierozního účinku má VÚMOP k dispozici mobilní simulátor deště, proto jsme mohli opakovaně v průběhu vegetace máku simuloval srážky.

Mobilní simulátor deště VÚMOP umožňuje vyhodnotit odolnost plodin a použité agrotechniky přímo v provozních podmínkách. Protože je ho možné umístit téměř libovolně do standardně připravené a založené plochy bez předchozí speciální přípravy, je možné vybrat vhodné stanoviště a zajistit tak reprezentativní podmínky.

Mobilní zadešťovací zařízení VÚMOP při testování protierozní účinnosti pomocné plodiny v máku (HD Určice)

Experimentální plochy byly vybrány takovým způsobem, aby co nejvíce odpovídaly parametrům, při kterých byla ověřována univerzální rovnice dlouhodobé ztráty půdy USLE (Wischmeier a Smith 1958). Jedná se zejména o sklonitost experimentálních ploch, ta by měla být ideálně 9 %. Vzhledem k redukci zadešťované plochy oproti původní metodice (Wischmeier a Smith, 1978) na 1×1 m je důležité zajistit reprezentativní půdní podmínky a homogenní porost. Dále je třeba provést více měření pro jednotlivé růstové fáze a to minimálně 3 simulace v přirozeném stavu vlhkosti a 3 simulace pro nasycenou půdu.

Technologie setí máku s pomocnou plodinou

Jak již bylo zmíněno, pro mák je velmi vhodnou pomocnou plodinou jarní obilnina, tedy ječmen nebo oves. Vysévají se ve stejném termínu, a pokud to secí stroj umožní jen jedním přejezdem ze dvou zásobníků osiva. Nebo se nejdříve zaseje 30–40 kg obilí, lze využít vlastní merkantil, a následně na to mák. Ječmen i oves mají vyšší dynamiku růstu a vzchází podstatně dříve než mák. Půda má tak mnohem rychleji zelený kryt, který zpomaluje odtok vody, svazčité kořeny navíc podporují její zasakování do půdy. Podsev obilniny nechrání pouze půdu proti erozi, ale vytváří i ochranu pro vzcházející rostlinky máku před větrem. A v případě, že se po zasetí vytvoří škraloup, obilnina je schopna půdu rozpraskat a tím pomoci vzcházení i slabým rostlinkám máku.

Porost pomocné plodiny je nutné ukončit na začátku odnožování aplikací graminicidu. Ten je běžnou součástí technologie pěstování máku, nejedná se tedy o vícenáklad ani další zátěž pro životní prostředí. Pozvolný efekt účinku graminicidu navíc zajistí, že jsou zbytky obilniny patrné v meziřádku máku až do úplného zapojení porostu.

Pro zadešťovací zkoušku poskytlo své porosty máku Hospodářské družstvo Určice na Prostějovsku a Agrodružstvo Morkovice na Kroměřížsku. Mák byl založen s pomocnou plodinou ječmen jarní a vybrané plochy měly sklonitost nad 9 %.

Porost jarního máku s pomocnou plodinou jarní ječmen - ochrana půdy na svazích (HD Určice)

Mák zasetý bez pomocné plodiny - po srážkách se vytvořil na povrchu půdy škraloup bránící vzcházení máku a došlo k přesevu (HD Určice)

Jarní mák vzchází s pomocnou plodinou jarní ječmen - ochrana proti erozi, tvorbě škraloupu a poškození větrem (HD Určice)

Mák jarní s pomocnou plodinou jarní ječmen po aplikaci graminicidu (HD Určice)

Výsledky protierozní funkce pomocné plodiny

Výsledky ukázaly, že již 45. den po zasetí vykazoval porost máku s pomocnou plodinou o 40 % nižší ztrátu půdy, než porost založený konvenčně (orba, příprava, setí). Tento rozdíl se udržel až do začátku června, pak se začal zmenšovat a před sklizní byl již jen 13 %. V porovnání s úhorem byla ztráta půdy 50. den po založení pouze 36 % a 90. den 19 %.

Mák a meziplodiny

Mák nejlépe prospívá ve strukturní, dobře provzdušněné půdě s dobrou zásobou vápníku. Proto se zkouší různé meziplodiny i technologie, a způsoby práce s nimi, aby se podpořila struktura půdy, lepší hospodaření s vodou a živinami. Zkušenosti s pěstováním meziplodin před jarním mákem má ZD Dolní Újezd, kde meziplodiny před jařinami zakrývají významnou plochu. V roce 2023 byla vyseta svazenka, která svými kořeny podporuje drobtovitou strukturu. Před zimou kvetla, což znamená, že došla do fáze, kdy je citlivá k vymrznutí. Následně bylo provedeno kypření a rostlinné zbytky se tak zamíchaly do půdy.

Při hodnocení jarního vzcházení máku bylo patrné, že tento postup nebyl ideální, půda byla v tuto dobu slitá a objevovalo se zaplevelení rostlinami svazenky. Agronom Josef Čejka konstatoval, že pokud by nedošlo k zapravení meziplodiny před zimou, byla by půda v mnohem lepším stavu. V následujícím roce proto byla zvolena směs svazenky a ovsa hřebílkatého, který vytváří krásnou drobtovitou strukturu a je u něj jistota vymrznutí i pokrytí půdy, které chrání její strukturu a brání zaplevelení. Meziplodina byla na jaře roku 2025 ukončená mrazem a následně proběhlo až jarní mělké zpracování radličkami před setím máku. Byly zde optimální podmínky, půda měla vyhovující strukturu, do které se mák vysel secím strojem Horsch Pronto.

Setí jarního máku do vymrzlé meziplodiny po mělké přípravě půdy radličkou (ZD Dolní Újezd)

Meziplodina z výdrolu pelušky obohacená peluškou při ukončení řezacími vály (Hanácká zemědělské a.s. Dolany)

Ozimý mák a přímé setí do meziplodiny

Vzhledem k nejistým vláhovým podmínkám a průběhu počasí na jaře se rozšiřuje pěstování ozimých odrůd máku. Hanácká zemědělská a.s. hospodaří v Dolanech nedaleko Olomouce a poslední roky praxe ukazují, že zvolená úprava pěstebních technologií i snaha o zvýšení odolnosti proti stresu nedokáží vždy plně kompenzovat rozmary počasí, což se při současných cenách komodit negativně odráží na hospodářském výsledku. V letošním roce proto vyčlenili část ploch, kde chtějí začít hospodařit regenerativně. Není to krok úplně do neznáma, pestré meziplodiny, široký osevní postup a omezené zpracování půdy se zde již stabilně uplatňují. Teď se jedná o důmyslný systém, do kterého se kromě rostlinné výroby zapojí postupně i výroba živočišná.

Ředitel společnosti Ondřej Solar se intenzivně věnuje získávání dostupných informací ze zahraničí a snaží se navázat na již získané zkušenosti regenerativních zemědělců z ČR tak, aby zbytečně neopakoval chyby. Koncem léta 2025 založil provozní plochu ozimého máku s použitím různých no-till secích strojů přímo do mechanicky ukončené meziplodiny řezacími vály. Tou byl výdrol jarní pelušky obohacený pohankou vysetou 24. 7. V době válení peluška i pohanka kvetly, pohanka ale zatím netvořila semena, která by byla potenciálním rizikem zaplevelení. V máku je sice pohanka herbicidně řešitelná, pokud jde ale o sekundární zaplevelení v době, kdy mák už dozrává, může značně komplikovat sklizeň i kvalitu.

Peluška je rozhodně vhodnou meziplodinou pro mák, protože obohacuje půdu o dusík a bakteriální aktivita podporuje dostupnost důležitého fosforu a dalších živin. Zdálo by se, že je tedy zbytečné pohanku k výdrolu pelušky přidávat, to ale pravda není. Pokud by rostl výdrol pelušky samostatně, neměl by potřebu fixovat tolik dusíku a nechávat růst kořeny do větší hloubky. Pohanka ho motivuje a vytváří určitou konkurenci, díky které má následná plodina lepší podmínky k růstu. Pohanka byla vybrána proto, že za krátkou dobu dokáže vytvořit hodně hmoty a nemá problém vzcházet i v sušších podmínkách. Zásadní je ale termín ukončení před tvorbou semen.

Přestože setí ozimého máku do meziplodiny probíhalo do poměrně vlhké půdy, mák ve všech variantách vzešel. Je ale patrné, že některé secí stroje jsou pro výsev tohoto drobného osiva méně vhodné. Pokud mák zdárně přežije zimu, budeme následně hodnotit nejen počet rostlin a vývoj kořenového systému, ale také výskyt problematických plevelů, jako je např. vlčí mák.

Přímé setí ozimého máku po řezacím válem ukončené meziplodiny - peluška a pohanka (Hanácké zemědělské a.s. Dolany)

Vývoj porostu ozimého máku, přímo vysetého do meziplodiny (Hanácké zemědělské a.s. Dolany)

Mák, robotizace v zemědělství

Významným pěstitelem a dodavatelem osiva máku je Labris s.r.o., proto se zde snaží stále vylepšovat technologie pěstování, aby nabídli zákazníkům co nejkvalitnější zboží. Ing. Jiří Čtvrtečka je členem SIUZ, vedoucím pracovní skupiny mák a řešitelem operační skupiny EIP projektu Zavádění robotických platforem a smart technologií ve speciální produkci rostlinné výroby, kde spolupracuje s Jindřichem Šmögerem, Českou zemědělskou univerzitou, Doc. Ing. Milanem Kroulíkem, Ph.D. a Spolkem pro inovace a udržitelné zemědělství. Cílem je nahradit část náročné lidské práce autonomními systémy, což by vedlo k zajištění kvality produkce a vyšší ochraně životního prostředí.

Na jedné straně ubývá povolených přípravků k eliminaci plevelů, na straně druhé roste jejich rezistence k dosud povoleným herbicidům. Jedním z cílů projektu je využití robotické plečky pro rozeznávání a cílenou eliminaci plevelů v máku. Obdobným způsobem se očekává, že by moderní technologie zvládly rozpoznat napadené rostliny máku plísní makovou a včas je odstranit z porostu tak, aby nedocházelo k šíření choroby. Dalším cílem je vývoj adaptéru neseného robotickou platformou, určeného pro cílenou sklizeň celých makovic. Ty by byly sklizeny bez porušení a šetrně ukládány do odvozové techniky pro následné třídění a šetrný výmlat. Tím se eliminuje výskyt plevelných semen v osivu máku a současně se vyřadí makovice s projevy napadení houbovými patogeny. Finální osivo tak bude zdravé a kvalitní.

Různé postupy zakládání porostu máku, včetně přímého výsevu do nezpracované půdy zkoušel Ing. Jiří Čtvrtečka. Jde hlavně o vytvoření optimálních podmínek pro rozvoj silného kůlového kořene a co nejšetrnější využití jarní vláhy. Nyní vidí cestu v pěstování máku v hrůbcích s meziřádkovou kultivací. S touto technologií se seznámil v Německu a hned na jaře ji vyzkoušel. Pro technickou proveditelnost byly hrůbky na podzim připraveny na meziřádkovou vzdálenost 50 cm. Na jaře se rychleji prohřívají a půda na povrchu prosychá, což máku vyhovuje. Na druhou stranu ale dokáže zachytávat více vody, ke které mají kořeny možnost snadno prorůst. Následné plečkování lze provádět naslepo, bez nutnosti kamerové navigace. Díky vyvýšeným řádkům zasetého máku na vrcholu hrůbku nehrozí jejich zasypání. Plečkování se dá provádět opakovaně až do zapojení porostu máku, je to funkční řešení, jak potlačit plevele, především vlčí mák.

Mák a ozelenění kolejových řádků

Ozelenění kolejových řádků znamená, že se v pásech pohybu postřikovače nevyseje kulturní plodina, ale úhorová směs, kterou lze evidovat jako neprodukční plochu. A to i v super prémiové variantě. Proč se to dělá? V kolejových řádcích dochází vlivem přejezdu k poškození hlavní plodiny a snížení výnosu. Pokud ale tento pás nahradí ekologicky stabilizační prvek - ozeleněný kolejový řádek, podporujeme výskyt užitečných organizmů, které zajištují ekosystémové služby nejen v krajině, ale i v samotné plodině. Kvetoucí druhy lákají např. pestřenky, které následně kladou vajíčka v porostu kulturní plodiny a jejich dravé larvy účinně likvidují kolonie mšic na rostlinách. Ozeleněné kolejové řádky mají i vyšší únosnost pro postřikovač v případě deštivého počasí. Tyto pásy podporují rovněž rozvoj půdního života a jsou zdrojem potravy i úkrytu pro různé ptáky a lesní zvěř. Mák využívá také kompenzační schopnosti a řádky přiléhající ke kolejovému řádku jsou silnější. Ozeleněné kolejové řádky zaujaly i entomologa Doc. RNDr. Pavla Sasku, Ph.D. z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, díky kterému se SIUZ podílí na řešení výzkumného projektu SQ01020315 s názvem Ozelenění kolejových řádků polních plodin jako prostředek pro podporu biodiverzity a ekosystémových služeb v zemědělské krajině. Spolek tak získává cenné informace pro praxi.

Změny podmínek vyvolané změnou klimatu i společenskou a politickou poptávkou vedou zemědělce k hledání nových pěstebních technologií. Rychlý rozvoj těch moderních posouvá zemědělství kupředu, jejich změna je ale spojená s nutnou investicí do techniky. Proto je důležité sdílet zkušenosti a mít možnost získávat informace dříve, než si pořídíte stroj, který nebude do daných podmínek vhodný. Členové SIUZ jsou průkopníky precizního zemědělství, kteří jsou ochotni své zkušenosti a výsledky sdílet s ostatními. V průběhu roku se tak můžete těšit na workshopy a videa z porostů, která najdete na webových stránkách a Facebooku SIUZ.