Jak na řepku s pomocnou plodinou?
31. 10. 2025 Technologie pěstování Zobrazeno 1422x
Proč vlastně vysévat k řepce další plodinu. Je to jen trend anebo nová technologie, která k této intenzivní plodině patří? Pěstování řepky čelí řadě výzev - eroze, struktura půdy, průběh počasí, a hlavně vzrůstající tlak škůdců s omezeným insekticidním řešením.
Zkušenosti členů SIUZ ukazují, že spojení řepky s pomocnou plodinou přináší řadu výhod, a také se dobře doplňuje s technologií přesného setí a setí řepky do širších roztečí řádků. První informace jsme čerpali ve Francii, kde se výzkum podrobně zaměřil na vhodnou skladbu druhů pomocných plodin a jejich vliv na snížení dopadů škůdců v řepce, již víc než před 10 lety. V posledních letech získávají pomocné plodiny stále větší pozornost také českého výzkumu, sleduje se především vliv ochrany proti škůdcům a podpora přirozených nepřátel.
Výběr pomocných plodin do řepky
Základem jsou vymrzající bobovité druhy, a sice bob koňský, jetel alexandrijský, ozimá peluška a vikev bengálská, které mají v našich podmínkách v době setí řepky dynamický růst, bohatě koření, zlepšují půdní strukturu a zároveň bez nutnosti inokulace fixují vzdušný dusík. Zkušenosti jsou i s vojtěškou, která zůstává na poli i po sklizni řepky, tato technologie byla k vidění na Statku Bureš během dnů otevřených dveří demofarmy. Ve Francii se používá také čočka, hrachory a pískavice řecké seno, v našich podmínkách jsou to rostliny ale spíše doplňkové, vzhledem k pomalému růstu.
Do směsi se osvědčuje doplnit časně kvetoucí druhy, jako je pohanka. Výzkum potvrzuje, že díky produkci nektaru láká a podporuje populace užitečných vosiček a dalších predátorů škůdců řepky. Do pestřejších směsí se osvědčil len, řeřicha, mastňák, slunečnice anebo světlice. Je ale nutné dodržet optimální počet rostlin, aby se nestaly konkurencí pro řepku. Velkou konkurenci pro řepku představuje svazenka, proto by ve směsi měla být jen ve velmi omezené míře nebo raději vůbec.
Výběr pomocné plodiny závisí na technických možnost setí. Zásadní je, vytvořit dobré podmínky pro založení kvalitního porostu řepky.
Obr. 1: Pomocné plodiny v řepce jsou součástí půdoochranné technologie
Obr. 2: Vojtěška jako pomocná plodina v řepce zůstává na poli i po sklizni
Technologie setí řepky s pomocnou plodinou
Pro setí řepky s pomocnou plodinou využívají členové SIUZ různá řešení s ohledem na dostupnou techniku. Nejjednodušší je vysévat směs pomocné plodiny s řepkou. Je to asi první možnost, jak se s touto technologií seznámit. Má své výhody, kdy přímý kontakt kořenů řepky a pomocné plodiny v řádku podporuje lepší strukturu půdy a prokořenění řepky. Za sucha ale může dojít ke konkurenci a nevyrovnanému porostu řepky.
Moderní secí stroje s více zásobníky umožňují setí řepky ob řádek s pomocnou plodinou. Často se sejí dva řádky pomocné plodiny mezi dva řádky řepky, čím se dosahuje větší meziřádkové vzdálenosti u řepky. Pomocná plodina v meziřádku následně lépe chrání půdu proti erozi a zaplevelení. Zkoušely se různé secí stroje, které jsou primárně určené pro no-till technologie, jako je Sly Boos nebo Horizon, Horsch Avatar, Sky nebo Bednář Omega.
Střední zemědělská škola Čáslav, která je čestným členem SIUZ, zkoušela v loňském roce pro setí řepky s pomocnou plodinu Hektor I 3H ProSem. Cílem bylo snížení nákladů na pěstování řepky ozimé a zvýšení odolnosti vůči suchu. Radličkový kypřič byl osazený dvěma APV a secí diskovou lištou, kdy po 1. mělké podmítce disky, bylo jedním přejezdem provedeno hloubkové kypření a výsev řepky ob řádek s pomocnou plodinu. Pro srovnání byla řepka vedle vysetá klasicky po orbě nebo vícenásobné diskové podmítce. Kromě velmi dobrého vývoje porostu, a to i na souvratích u 1. varianty, bylo možné díky pomocným plodinám redukovat herbicidní a insekticidní ošetření.
Řada pěstitelů, včetně členů SIUZ, přechází u řepky k technologii setí přesným secím strojem. Výhodou je rovnoměrnost uložení osiva a lepší vzcházení řepky, větší rozestup řádků podporuje rozvětvení rostlin. S rostoucí meziřádkovou vzdáleností je půda v meziřádku delší dobu holá a náchylnější k erozi, přehřívání, ztrátě vody, a také k zaplevelení. Je zde tak velký prostor pro pomocné plodiny. U secích strojů jako je Horsch Maestro se dvěma zásobníky, se pomocná plodina zakládá současně s hlavní plodinu. V ZD Dolní Újezd tak vysévají k řepce drobnosemenný bob místo podpatového přihnojení. Bob je umístěn 5 cm vedle a pod osivo řepky. Výhodu bobu je, že má kompatibilní herbicidní ošetření účinnou látku clomazone, díky větší hloubce uložení i v kombinaci s metazachlorem. Bob má hluboký a silný kůlový kořen, pomáhá tak mladé rostlince řepky lépe prokořenit. Leguminózy také umějí svými kořenovými výměšky zpřístupnit fosfor a další živiny, fixuje vzdušný dusík, z čeho řepka profituje už brzy na podzim.
Druhou možností v případě přesného setí je, že se pomocná plodina vyseje jako 1. úzkořádkovým secím strojem a následně se vyseje řepka. Sice se zvyšují náklady na setí, ale je možné vysévat pestřejší směs pomocné plodiny, která velmi dobře potlačuje plevele a odpadá tak nutnost aplikace herbicidu proti dvouděložným plevelům. Velmi dobře se osvědčila směs jetele alexandrijského, mastňáku a pohanky, která je v porovnání s bobem cenově výhodnější.
Pomocné plodiny jsou vhodným doplňkem také pro strip-till. Jednou z technologií ověřovanou členy SIUZ bylo zpracování půdy pouze v páscích po 75 cm. Následovalo setí řepky secím strojem se dvěma zásobníky, který umožnil setí dvouřádků řepky v kypřeném pásku a 3 řádky pomocné plodiny v nezpracovaném meziřadí. Páskovou aplikací byl herbicidem ošetřený jen dvouřádek s řepkou. Význam pomocné plodiny byl v potlačení plevelů, biologickém zpracování půdy, tvorbě biomasy a zpřístupnění živin, které následně řepka využila na jaře. Díky dostatečnému prostoru bylo možné využít velmi pestrou směs, která obsahovala i oves. Časný termín setí pomocné plodiny v 1. polovině srpna s řepkou zajistil, že 100 % vymrzlo.
S novými technologiemi se zvyšuje i potenciál využití pomocných plodin. Pěstováním pomocných plodin je také možné plnit půdoochranné technologie.
Obr. 3: Pestrá desetikomponentová směs pomocné plodiny, setí 2 řádky řepky do strip-till a 3 řádky pomocné plodiny do nezpracované půdy s kontrolou
Obr. 4: Jetel alexnadrijský vyrůstá nad řepku spolu s mastňákem a pohankou, důležité je dodržet optimální hustotu pomocné plodiny
Pomocné plodiny jako nástroj biologické ochrany řepky
Pomocné plodiny nemají jen půdoochranný nebo výživový prvek. Mnohé studie dokládají, že snižují tlak škůdců řepky a výrazně tak redukují spotřebu insekticidů v podzimním období růstu plodiny. To je také hlavní důvod, proč o ně mají pěstitelé řepky zájem. Pomocné plodiny chrání řepku prostřednictvím maskování porostu, tedy až v době, kdy dosahují výšky nad porostem řepky. Je to v období výskytu dřepčíka olejkového, mšic a v některých letech i pilatky řepkové. Je proto vhodné směs bobovitých rostlin doplnit i druhy, které rychle rostou, a to i za sucha (mastňák, pohanka, světlice).
Zkušenostmi z praxe můžeme potvrdit zprávy, že pomocné plodiny s největší pravděpodobností snižují vizuální a čichovou atraktivitu monokulturního porostu řepky pro dospělce škůdců, kteří v porostech sice jsou, ale výrazně méně. Hustý přízemní porost pomocných plodin také snižuje kolísání teplot i výpar a vytváří rovněž mechanickou bariéru, což zřejmě snižuje aktivitu škůdce. Přítomnost kvetoucích druhů, které poskytují nektar, podporuje výskyt predátorů, různých parazitických vosiček a pestřenek. To je často patrné pouhým okem na parazitovaných mšicích, které tak nestihnou vytvořit kolonie.
Toto téma podrobně hodnotí Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D, entomolog společnosti Agritec Šumperk, který vysledoval zkrácení doby, po kterou jsou schopné samičky dřepčíka olejkového klást vajíčka díky pomocné plodině. U směsí s pohankou komentoval i výskyt predátorů, kteří jsou schopni parazitovat dřepčíka olejkového. Určitě bude zajímavé, tyto výzkumy dále sledovat, otevírají totiž prostor k možnosti redukce podzimních insekticidních zásahů.
Hlavní efekt v omezení výskytu škůdců je především na podzim, tedy v době, kdy pomocná plodina vytváří řepce vegetační kryt. V poslední době se ale ukazuje, že i po vymrznutí pomocné plodiny s nižší mírou insekticidních vstupů, vytváří odumřelá hmota prostor se zvýšeným výskytem přirozených nepřátel škůdců řepky. To může mít pozitivní dopad i na časné jarní generace škůdců.
Naopak v porostu řepky, kde zůstává hodně vymrzlých rostlinných zbytků pomocných plodin, je nutná zvýšená kontrola hrabošů, kteří je využívají jako úkryt před dravci.
Obr. 5: Řepka setá přesným secím strojem 45 cm s pomocnou plodinou, která po 1. mrazu koncem září již ukončila vegetaci
Obr. 6: Řepka setá přesným secím strojem 50 cm s podpatovou aplikací drobnosemenného bobu, pomocná plodina nahrazuje hnojivo
Hlavní zásady pro úspěšné založení pomocné plodiny
Zcela zásadní je dodržet termín setí do 15. srpna, v chladnějších oblastech do 10. srpna, to aby měla pomocná plodina dostatek času k růstu a zajištění požadovaného efektu. Při setí až v 2. polovině srpna sice pomocné plodiny dokáží vytvořit porost, ale výrazně se snižuje jejich konkurence vůči plevelům. V případě, že se seje v optimálním termínu, lze úplně vynechat herbicid proti dvouděložným plevelům, díky čemuž pomocná plodina není stresovaná a rychleji roste. Při tom dokáže konkurovat plevelům jako je kakost, merlík nebo rozrazil. Herbicidní ošetření má opodstatnění jen na blocích silně zaplevelených svízelí. Naproti tomu při pozdním setí je herbicid nezbytný. Zpomalí se tím ale růst pomocné plodiny a hrozí, že nedoroste fáze citlivé k vymrznutí. Při pozdnějším termínu setí tak lze ještě doporučit bob koňský nebo využít technologii páskové aplikace herbicidu, jen na řádek řepky. Tak se zajistí, že prostor kolem řepky bude bez plevele a zbytek pomocné plodiny nebude stresovaný herbicidem. Setím řepky do řádků 50 cm se, pro možnost páskové aplikace postřiku během podzimu, zabývá stále více členů SIUZ.
Obr. 9: Pomocné plodiny podporují rozvoj kořenů řepky a jemného vlášení
Obr. 10: Řepka s vymrzlou pomocnou plodinou - bob
Závěr
Pomocné plodiny v porostech řepky ozimé představují nástroj se širokým spektrem přínosů. Nejenže chrání půdu proti erozi a zvyšují vitalitu řepky od podzimu do jara, ale především otevírají nové možnosti pro integrovanou ochranu rostlin. Zavádění těchto systémů je cestou ke snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin a částečné kompenzace úbytku povolených účinných látek. Při správné volbě druhu a technologii výsevu přinášejí benefity jak agronomické, tak ekologické. Podpora přirozených predátorů, zlepšení půdních podmínek a snížení potřeby chemických zásahů jsou důležitými faktory pro dlouhodobou udržitelnost pěstování řepky v ČR.
Další články v kategorii Technologie pěstování
RSS
RSS