Jak obstály obilniny v roce 2024 s velmi turbulentním počasím?

23. 04. 2025 Ing. Marie Váňová, CSc.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Technologie pěstování Zobrazeno 399x

V zemědělství přináší téměř každý rok nějaké neočekávané problémy, protože pracujeme v otevřeném ekosystému s plodinami, které mají své specifické požadavky pro úspěšný růst a vývoj. Ale zemědělci jsou zvyklí, že se každý rok něco nepovede. V roce 2023 jsme naříkali nad jarním ječmenem, u něhož významně poklesla plocha jeho pěstování, výnos byl nízký, stejně jako kvalita. Podíl zrna na sítu nad 2,5 mm byl jen 64,4 %. Pozitivní byl fakt, že o kvalitní partie byl zájem a cena byla dobrá, což se o loňské produkci říci nedá. V roce 2024 byla situace odlišná v tom, že plodin, které nesplnily naše očekávání bylo víc. Především ozimá pšenice, ozimý ječmen, řepka, ovoce atd.

Počasí a sklizeň v roce 2024

Odhad sklizně jarního ječmene a ozimé pšenice ke dni 30. 9. 2024 uvádí tabulka 1. Je v ní také uveden rozdíl od celorepublikového průměru. Tato čísla mají velmi dobrou vypovídající hodnotu z následujících důvodů: přestože je uváděn značný vliv počasí a jeho lokální odlišnosti, je zajímavé, že rozdíly v průměrech výnosu u obou plodin mezi jednotlivými kraji jsou malé. U jarního ječmene se pohybují v rozmezí 0,01–0,27 t/ha a u ozimé pšenice v rozmezí 0,1–0,30 t/ha.

Zdá se, že to může svědčit o významu dobrých technologií pěstování uplatňovaných v zemědělských podnicích. I když lokální vlivy mohou být značné, tak průměr dat dané oblasti, kde je množina hodnot výnosu na jedné straně nízká (jako důsledek nepříznivých okolností), tak naopak tam, kde nepříznivé okolnosti nenastaly, může vysoký výnos či excelentní kvalita konečný průměr hodně ovlivnit.

Průměr za kraj je hodnota skládající se z údajů z míst s vysokým výnosem a s výnosem sníženým v důsledku nepříznivých okolností. To naznačuje, že v roce 2024 bylo sice poškozených míst hodně, ale že naopak tam, kde nedošlo k lokálním ztrátám, byl výnos velmi dobrý. Proto je potřeba ocenit i to že v těžkých a nepříznivých časech se úsilí o provedení kvalitní technologie pěstování vyplatí. Je nutné snažit se o neustálé zlepšování, v souladu s porozuměním příčiny, jako důsledku měnících se podmínek.

Každý rok může přinést problémy, a proto se snažíme vždy zkoumat, proč se to stalo a jak tomu předejít. Největší pozornost je věnována ozimé pšenici, jako plodině s největší plochou pěstování s nosnými ekonomickými dopady na rentabilitu rostlinné výroby. Vysoké výnosy s dobrou kvalitou ozimé pšenice se nám zdají být samozřejmostí a mnohdy si nepřipouštíme, že roční či lokální výkyvy počasí mohou být značné a je obtížné je ovlivnit.

Ozimá pšenice má dlouhou vegetační dobu. V průměru posledních 10 let 295 dní (tab. 2). Na jejím růstu a vývoji se podílí významnou měrou i období od zasetí do jara. Velmi záleží na termínu setí a následně na srážkách a teplotě v měsících prosinec, leden a únor.

Koncem roku 2023 byly rozdíly v porostech ozimé pšenice dány nejvíce termínem setí, a tak byly někde přerostlé, ale i nevyrovnané (obr. 1, 2), v důsledku sucha při podzimním setí. V prosinci napadl sníh a rostliny začínaly zimní období v relativně dobrém stavu.

Počasí, které následovalo, bylo značně variabilní a zima byly atypická. Leden a únor byly téměř beze sněhu, ale s bohatými srážkami. V lednu přišla vlna mrazů, které poškodily nadzemní části méně odolných rostlin a bylo to první poškození, které oslabilo rostliny, což se následně projevilo na nižší odolnosti proti jiným nepříznivým okolnostem. Únor byl velmi teplý a srážky byly většinou dešťové. Na mnoha místech byly porosty zaplavené vodou. Lednové mrazy a přemokřené půdy v únoru byly v mnoha případech příčinou poškození rostlin v oblasti odnožovacího uzlu a jemné kořenové soustavy, čímž byla velmi oslabena jejich regenerační schopnost. Více poškozený byl ozimý ječmen, jarní ječmen a jarní pšenice seté na podzim, pšenice špalda i některé tvrdé pšenice dle lokality.

Velmi brzy začalo jaro a velmi brzy začaly i polní práce, především přihnojování ozimů. V našich podmínkách (Kroměříž) byla první aplikace LAV už 28. 2., druhá 21. 3. SAM a 12. 4. močovina. Březnové srážky byly ale lokálně velmi nevyrovnané, sucho se projevovalo ve větší míře v celé české části republiky a v dubnu sucho pokračovalo i v dalších lokalitách, jak je dokladováno z údajů ČHMÚ (mapa 1).

Vzhledem k velmi nevyrovnaným srážkám byla v mnoha oblastech nízká účinnost dusíkatých hnojiv, neboť v suchém počasí zůstalo hnojivo na povrchu půdy. Na Moravě byla situace příznivější (tab. 3) a dostatek srážek naopak porostům velmi prospěl. Dalším překvapením loňské vegetace byl zimní mráz uprostřed jara (mapa 2).

Nízké teploty zasáhly nejen severní část našeho území, ale v určitém stupni i délce trvání celou republiku. V tab. 4 jsou uvedeny teploty v Kroměříži v měsících leden–květen, které ukazují, jak velký byl rozdíl mezi průměrnou denní teplotou, minimální teplotou ve výšce 2 m a přízemní teplotou. V tabulce 4 je také uveden počet dnů pod bodem mrazu. V uvedené situaci byly ohroženy nejen kvetoucí ovocné stromy, ale i obilniny. Především ty porosty, kde byly rostliny v pokročilé růstové a vývojové fázi.

Tab. 1: Odhad sklizně jarního ječmene a ozimé pšenice k 30. 9. 2024 (SZIF)

Tab. 2: Průměrná délka vegetace od zasetí do sklizně

Tab. 3: Srážky a teploty v roce 2024 v Kroměříži a porovnání s normálem

Tab. 4: Naměřené teploty v Kroměříži v období leden–červen 2024

Obr. 1: Rostlina ozimé pšenice z časného termínu setí

Obr. 2: Rostliny ozimé pšenice z pozdních termínů setí

Vlivy na vývoj ozimých obilnin

Stupeň poškození ozimé pšenice záleží na termínu setí, způsobu hnojení a samozřejmě na odrůdě a lokalitě pěstování. Ve fázi odnožování mohou nízké teploty poškodit slabé odnože, oslabit kořenový systém a spálit špičky listů. Vliv na výnos není většinou významný. Ve sloupkování už i mnohem menší pokles teplot může poškodit vegetační vrchol, způsobit sterilitu kvítků, zkroucení klasu a dopad na výnos může být větší. Nebezpečné jsou nízké teploty (kolem mrazu) v období metání a kvetení se značným vlivem na výnos.

Riziko vegetačních mrazů souvisí s termínem setí a hnojením. Časně seté ozimé pšenice dávají vyšší výnos v 7 z 10 let. Tyto porosty potřebují zařadit do technologie pěstování termín T0: ochrana proti plevelům + chorobám + růstový regulátor. Počáteční dávky N by měly být nízké s pomalu působícími formami dusíku a v následující vegetaci neopomenout kvalitativní hnojení. Pokud bychom u časně setých odrostlých porostů na počátku růstové fáze sloupkování podpořili růst rychle působícími nitrátovými hnojivy, může klesat tolerance rostlin k mrazu. Naopak podzimní aplikace regulátorů růstu, u časně setých porostů, které se rychle vyvíjí a hrozí přerůstání a tím i ztráta mrazuvzdornosti, zvyšují jistotu odolnosti proti nízkým teplotám v zimě i časném jaru. Zvýší se tak počet kořenů a zlepší se odolnost proti nepříznivým podmínkám. Dojde ke zpomalení růstu, vyrovnání vývoje odnoží, k rovnoměrnému příjmu živin a vody a zvýší se obsah chlorofylu. Kvalitní kořenový systém zvyšuje odolnost proti abiotickým negativním vlivům (sucho, extrémní teploty). Kořeny tak mohou být antistresovým faktorem. Významnou roli hraje i půdní mykorhiza, která ovlivňuje funkci kořenů (např. i příjem živin, odolnost k suchu).

Naproti tomu pozdě seté pšenice vyžadují vyšší výsevek a dobré mořidlo. Ošetření osiva růstovými stimulátory za účelem stimulace tvorby a růstu kořenů je velmi přínosné. Pozdě seté pšenice se ve sklizni opožďují o 1 týden–10 dní. Více je postihuje suchý průběh vegetace. Výnos v pokusech klesl z 10 na 7,5 t/ha. Výrazně se uplatňují regulátory růstu ovlivňující strukturu porostů a rychle působící N hnojiva (LAV 15%) na začátku vegetace. Většinou stačí jen 2 aplikace fungicidů.

Jaké byly osevní postupy dle monitoringu, který provádí náš ústav dle stavu k 31. 3. 2024? 79 % porostů byla ve fázi BBCH 21–29 (1. odnož viditelná–9 a více odnoží) 21 % porostů byla ve fázi BBCH 30–31 (počátek sloupkování–fáze 1. kolénka). To znamená, že vysoké procento porostů už ke konci března bylo ve fázi, kdy mohly být nízkými teplotami poškozeny. Kondice porostu byla ze 77 % dobrá ,16 % výborná,1 % špatná. Hustota porostu pak ze 14 % hustých, 84 % středních, 2 % mezerovitých. To znamená, že 14 % porostů vyžadovalo zvýšenou péči ohledně aplikace morforegulátorů na ochranu proti poléhání.

Výskyt houbových chorob

Napadení  braničnatkou pšeničnou bylo u 30 % ploch většinou na starších listech (obr. 3), což byl v tomto jarním období dominantní problém. Na listech byly vytvořeny pyknidy (obr. 4) a v nich pyknospory. Ty se vzhledem k jejich tvaru a velikosti šíří jen na daném honu. Pro infekci jsou nutné dešťové kapky a teploty nad 8 °C. Aby se přerušil infekční proces je nutné zastavit první infekce.

Ošetření T0 (BBCH 25–30) je v době, kdy výskyt choroby je na spodních listech. Fungicidy mají zabránit tomu, aby se choroba šířila na další listy a aby se snížil infekční tlak. Je třeba zvolit vhodný fungicid a také je vhodné v této době používat smáčedlo a dávku vody kolem 200 l/ha. To proto, aby došlo k dobrému pokrytí a byla zároveň použita vyšší koncentrace účinných látek. Kdy to přichází v úvahu: v létech s velkým infekčním tlakem, u velmi náchylných odrůd, u časně setých porostů a mírné zimě nebo po předplodině obilnině s minimalizační technologií. Spolehlivě lze potlačit braničnatku dvojím ošetřením.

Ošetření proti listovým chorobám především proti braničnatkce pšeničné bylo nutné na napadených porostech provést brzy, aby byl potlačen silný infekční tlak, hned na počátku vzniku epidemie. Jak se ale ukázalo, včasné varování při výskytu v raných fázích růstu nebylo plně respektováno a rozvinutou epidemii bylo obtížné úspěšně potlačit. Dále je nutné při takto vysokém infekčním tlaku pro aplikaci vybírat účinné látky v použitých fungicidech. Matušinský a kol. 2024 uvádí sníženou citlivost azoxystrobinu a prothioconazolu, a proto je vhodné použití přípravků s několika účinnými látkami a začít s ochranou brzy.

Význam poškození listového aparátu listovými chorobami, popálením listů, poškození mrazem je velký. Pokud jednotlivé listy odumírají v důsledku nejrůznějších příčin, dochází ke zmenšení zelené plochy listů, a tak mnoho sluneční energie, kterou by měly listy zachytit a využít, přichází nazmar. Tím je redukováno množství vytvořených asimilátů a velmi zkrácena je i doba tvorby výnosu. Rostliny přijímají všechny živiny, a zvláště N, pokud jsou zdravé a mají dobře vyvinutý kořenový systém.

Výskyt chorob pat stébel podporuje časné setí, setí do podmítky, bezorebné setí, husté a bujné porosty, hlubší výsev, vysoký podíl obilnin v osevním sledu, větší zaplevelení, těžké půdy, zelené hnojení, teplá zima, vlhké a chladné jaro. Aplikace fungicidů je vhodná při 1.–2. kolénku. Je vhodné přípravky střídat. Velmi cenná je informace o zdravotním stavu a hustotě porostu na začátku sloupkování.

Obr. 3: Braničnatka pšeničná na starších listech

Obr. 4: Pyknidy braničnatky pšeničné na napadených listech

Virové choroby obilnin

Virové zakrslosti byly a jsou obávanými chorobami obilnin, jejichž výskyt v jednotlivých letech kolísá. V loňském roce byla řada pěstitelů obilnin překvapena vyšším výskytem zakrslých rostlin především v porostech ozimého ječmene, ale i ozimé pšenice. V některých případech, hlavně ozimý ječmen, vykazoval vysoký stupeň napadení. V minulosti byly virové zakrslosti rozšířeny převážně v teplejších a sušších oblastech středních, severních a východních Čech, jižní Moravy a na Hané. V současné době byly zaznamenány výskyty i v nadmořské výšce nad 450 m n. m. Infekce viry působící zakrslost obilnin je uskutečňována výhradně hmyzími vektory.

Původcem virové zakrslosti obilnin jsou četné viry, především BYDV (virus žluté zakrslosti ječmene, Barley yellow dwarf virus), kde hlavními přenašeči jsou mšice (je známo až 20 druhů mšic), a WDV (virová zakrslost pšenice, Wheat dwarf virus), kde virus je přenosný nymfami a imagy křísa polního. Pro něj jsou příznivé teplé sluneční dny, kdy je možné je pozorovat v porostech obilnin, jak létají a skáčou.

Aktuálnost virových chorob (obr. 5) v loňském roce byla dána několika souběžnými příznivými podmínkami pro silnější výskyt virových chorob. Biologii přenašečů viróz příznivě ovlivňuje teplý a dlouhý podzim, mírná zima a časné a teplé jaro, což byla situace loňské vegetační sezony. Celkové oteplování, které stále pokračuje, je tak jednou z hlavních příznivých okolností, kterých si musíme všímat při prevenci ochranných opatření, neboť se zvyšuje počet generací hmyzích vektorů. Souvislost mezi globálním oteplováním a virovými chorobami obilnin je velmi silná, ale není jediná. Vysoká škodlivost souvisí i s dalšími abiotickými stresy, kterými mohou být holomrazy, dočasné podmáčení porostů nebo následné sucho během jarní vegetace.

Oslabené a infikované rostliny následně vykazují daleko vyšší stupeň poškození, které je obtížné následně v rámci technologie pěstování eliminovat. Příznivé podmínky pro vznik silnějších infekcí vznikají i tam, kde je vhodný prostor pro silnější zdroj infekce. Tím může být blízkost kukuřice nebo honu se silným výdrolem obilnin, ale i řepky či jiných hostitelských plodin na zelených polích.

Důležitým ekonomickým aspektem je monitoring výskytu těchto chorob. Výsledky jsou velmi cenným upozorněním na oblasti, kdy je potřeba pravidelných opatření, především preventivního charakteru. Je to důležité především proto, že do budoucna nevíme, zda aplikace insekticidů bude reálnou součástí technologie pěstování, a tak nás environmentální požadavky mohou silně limitovat v jejich použití. Je proto na místě vnímat i celou řadu dílčích opatření preventivního charakteru, neboť škodlivost virových infekcí lze snížit vyváženou výživou a aplikací růstových stimulátorů při menším rozsahu výskytu viróz. V rizikových oblastech je nutné vnímat i to, že časné a velmi časné výsevy obilnin jsou ohroženy mnohem více než ty, které byly sety později.

Vyhodnocení rozsahu škodlivosti je nutným předpokladem následného postupu při řešení zásahů u napadených porostů. Není nutné vždy porosty likvidovat, ale je nutné včas posoudit možnosti pro jejich záchranu. U ozimého ječmene, který je velmi citlivý, mohou být ztráty 30–80 % a mnohdy je nutné porosty likvidovat. U ozimé pšenice mohou být ztráty v průměru kolem 20–30 %. U obou plodin dále záleží na tom, jak moc byly v daném roce poškozeny mrazem, suchem nebo jinými vlivy, které nakonec zvýrazní přítomnost a účinnost viru. Finanční ztráta je úměrná stupni poškození, ale při likvidaci porostu je třeba brát v úvahu, jak velké budou náklady na zaorání ozimu a založení nového jarního porostu.

Obr. 5: Virové choroby na ozimém ječmeni jsou patrné už na podzim

Škůdci v obilninách

Aplikace insekticidů proti vektorům viróz je možná jak během podzimního, tak i jarního období. Ale je nutné sledovat porosty a hodnotit výskyt mšic a křísů už od 3. listu. Kritérium je 4–6 mšic/rostlinu. Doporučujeme sledovat porosty a hodnotit výskyt mšic a křísů na polích v blízkosti kukuřice, řepky, trvalých travních porostů, u zaplevelené neobdělávané půdy a v blízkosti lesa.

V minulosti se velmi osvědčilo moření insekticidními mořidly, což v současné době není možné, a tak je nutné myslet na všechny druhy prevence, a v postižených oblastech ve správnou dobu provést i ošetření povolenými insekticidy. Jejich účinnost lze vylepšit použitím olejových adjutantů, které pomáhají likvidovat i rezistentní populace mšic.

V minulých letech (až do roku 2017) jsme se virovým chorobám hodně věnovali, sledovali jsme nejen výskyty, ale i možnosti ochrany proti silnému napadení jak z hlediska prevence, tak přímé ochrany. Je škoda, že výzkum tohoto problému je v současné době omezený, i když by si tato problematika zasloužila širší nepřetržitou pozornost, která by sledovala výskyty viróz a poskytovala aktuální data především pro specifickou situaci související s omezenými způsoby zpracování půdy, úhorovým hospodářstvím, meziplodinami či změnami v celkovém systému hospodaření. To proto, že virus napadá nejen obilniny, ale i mnoho druhů z čeledi lipnicovitých.

Regulace růstu a hnojení

Prudké deště se silnými větry způsobily poléhání, které bylo mnohem častější na Moravě než v Čechách. Např. v červnu spadlo v Kroměříži 176 mm, ve Velké Bystřici 348,1 mm a Havlíčkově Brodě jen 26,3 mm. Porosty polehly relativně později, a proto škody nebyly až tak veliké. Ale jak kde.

Ochrana proti poléhání aplikací morforegulátorů je dobře propracovaná a známá, ale není jednoduchá, neboť může být za určitých okolností neefektivní, případně může vést i ke snížení výnosu. Proto je nutné mít k dispozici nejen rozhodovací a diagnostické nástroje pro odhad rizika poléhání (řešení pro nízké riziko poléhání až po riziko vysoké), a také pro správný výběr termínu aplikace a přípravků, které chceme použít. U silně polehlých porostů se zvyšuje riziko sklizňových ztrát a hrozí snížení kvality zrna. Preventivně je nutné nepřehušťovat porosty, ať už výsevkem či aplikací dusíkatých hnojiv nebo opomenutím ochrany proti chorobám pat stébel.

Dále je nutné správně načasovat kvalitativní hnojení, neboť musí být provedeno ve správný čas. Pšenice musí mít dostatek času na zabudování dusíkaté výživy, i když bylo zjištěno, že veškerý dodaný dusík rostlina nepřijme pro zlepšení kvality. Za nejúčinnější je považována aplikace ve druhé polovině sloupkování na F-1 list.

Závěr

Budoucí technologie pěstování musí mnohem důrazněji počítat s vlivem silných výkyvů počasí, nejen v globálním pojetí, ale i v lokální dimenzi. Lokální katastrofy jsou mnohdy silnější a méně předvídatelné, ale co se týče zemědělských plodin, je nutné sledovat především výnosovou stabilitu, která v časové řadě ukazuje na slabá místa. Těch je pak nutné se vyvarovat i za cenu určité (dočasné) nevýhodnosti.

Příspěvek byl vypracován za institucionální podpory MZE - RO 1118.

Použitá literatura je k nahlédnutí u autorky článku.