Jak se bránit proti erozi?

02. 06. 2025 Ing. Barbora Badalíková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 509x

Eroze, zejména vodní, se v našich podmínkách stává v komplexu ochrany životního prostředí jedním z nejvážnějších problémů. A to díky tomu, že jsou způsobovány miliardové škody nejen zaplavováním intravilánů, ale i škody smyvem jemných humusových částic, které jsou nositeli půdní úrodnosti. Dalšími faktory mimo poškozování půdního profilu a pěstovaných kultur jsou i zvýšení vláhového deficitu, vysychavost, snížení hladiny spodních vod nebo znečišťování vodních toků pesticidy a hnojivy se zanášením půdními částicemi. Z ekonomického hlediska vyčíslené škody způsobené vodní erozí mají neblahý dopad na celkovou organizaci rostlinné výroby a vývoj krajiny. Hektarové výnosy na slabě erodovaných půdách se snižují o 15–20 %, na středně erodovaných o 40–50 % a na silně erodovaných půdách až o 75 % (Pasák, Janeček, Šabata; 1983).

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Podstatný vliv na půdní erozi má její obhospodařování. Při porovnání bezorebného zpracování půdy s konvenčním se mění půdní struktura, která ovlivňuje schopnost půdy absorbovat a přemísťovat vodu. Vlivem způsobu hospodaření na povrchový odtok a ztrátu půdy se zabývalo mnoho autorů, kteří zjistili, že nejmenší odtok byl zaznamenán u bezorebné varianty s ponechanými posklizňovými zbytky na povrchu půdy a s prokypřením svrchní vrstvy.

Na mnoha místech ČR se pěstují nevhodné plodiny na svažitých pozemcích. Při tomto procesu se ztrácí nejúrodnější část ornice, s čímž souvisí zhoršování fyzikálních vlastností půdy, spojené se snižující se produkční schopností.

Množství smyvu půdy, jak uvádí Badalíková a Bartlová (2012), závisí nejen na ochraně povrchu půdy a na způsobu jejího zpracování, ale celkově na jejich fyzikálních, chemických a biologických vlastnostech. Pěstování plodin a zpracování půdy ovlivňuje fyzikální vlastnosti půdy, a tím vytváří vhodné prostředí pro pohyb vzduchu a vody (Leij a kol., 2002). Změna půdní struktury po zpracování půdy přináší změnu vodivosti a propustnosti pro vodu, teplo a vzduch. Tím se mění vodostálost půdních agregátů, která ovlivňuje erodovatelnost svrchní ornice (Novotná, Badalíková, 2016). Dalším problémem je i intenzivní hospodaření na půdě, kdy dochází k aberaci půdy. Je to odklon od původních půdních vlastností.

Obr. 1: Žito trsnaté - zapojení porostu na podzim

Obr. 2: Záchyt smyvu půdy v porostu kukuřice v červnu

Praktická sledování

V rámci projektů Výzkumného ústavu v Troubsku byla řešena vodní eroze půdy v různých oblastech. Byly sledovány různé agrotechnické zásahy při pěstování erozně náchylných plodin na svažitém terénu a zpracování půdy s využitím meziplodin.

V bramborářské výrobní oblasti byla sledována vhodnost pěstování netradičních meziplodin na svahu z hlediska nárůstu nadzemní hmoty a schopnost co nejvyššího pokryvu povrchu půdy organickými zbytky meziplodin. Svažitost sledované lokality byla 7–8°, expozice svahu severovýchodní. Meziplodiny byly zasety po sklizni hlavní plodiny do konce srpna nebo začátku září.

Pro sledování vhodnosti pěstování netradičních meziplodin na svahu byly vybrány tyto varianty:

1. žito trsnaté (nevymrzající),
2. lesknice kanárská (vymrzající),
3. světlice barvířská (vymrzající),
4. sléz krmný (vymrzající).

Sledování a hodnocení probíhalo 3 roky. Byl hodnocen růst meziplodin vždy na podzim po vzejití a zapojení porostu a na jaře, kdy byl hodnocen pokryv povrchu půdy organickými zbytky vymrzlých i nevymrzlých meziplodin bodovým a procentickým hodnocením.

Z výsledků bylo zjištěno, že nejvyšší pokryvnost povrchu půdy měla během 3 let meziplodina žito trsnaté a nejnižší světlice barvířská (graf 1). U meziplodiny světlice, jako jediné, byl zaznamenán erozní smyv půdy během 3 let, a sice 0,49 t/ha. U ostatních meziplodin nebyl smyv půdy zjištěn. Světlice měla celkově nižší nárůst nadzemní hmoty v důsledku špatného vzcházení vzhledem k nižším srážkám.

Další možností, jak se bránit smyvu půdy na svažitém pozemku, je správně zvolená půdoochraná agrotechnika, tedy vhodné zpracování půdy s využitím meziplodin. Pokus byl založen v řepařské výrobní oblasti a probíhal 4 roky. Svažitost sledovaného terénu byla 5–7°, expozice svahu jihozápadní.

Testované meziplodiny pro omezení erozního smyvu při zakládání kukuřice na svahu:

1. podmítka, předseťová příprava, setí nevymrzající meziplodiny žito trsnaté, na jaře desikace, předseťová příprava a setí kukuřice,
2. podmítka, předseťová příprava, setí nevymrzající meziplodiny žito trsnaté, na jaře desikace a přímé setí kukuřice do zaschlého mulče,
3. podmítka po sklizené předplodině, předseťová příprava, setí vymrzající meziplodiny sléz krmný a na jaře přímé setí kukuřice do vymrzlé předplodiny,
4. (kontrola) - tradiční zpracování půdy, podmítka, střední orba nebo kypření, bez setí meziplodiny, na jaře předseťová příprava a setí kukuřice.

V grafu 2 je zobrazen pokryv půdy u různých variant zpracování půdy a využití meziplodin. Z grafu je patrné, že nejvyšší pokryvnost povrchu půdy byla zjištěn u varianty 1 a 2 s využitím nevymrzající meziplodiny žito trsnaté. Nejnižší pokryvnost byla zjištěna samozřejmě u varianty kontrolní, tj. při tradičním zpracování půdy a bez meziplodiny. Co se týče smyvu půdy, ta byla zaznamenána v průběhu 4 let pouze u varianty 3, a to 0,14 t/ha, a u varianty 4, kontrolní bez meziplodiny, celkem 16,2 t/ha.

Z výsledků je patrné, že jak příprava půdy, tak využití meziplodiny je důležité pro zabránění nebo zmírnění smyvu půdy na svažitém pozemku.

Shrneme-li hodnocení meziplodin, můžeme konstatovat, že meziplodiny hrají významnou úlohu v protierozní ochraně. Meziplodiny plní také funkci ochrany povrchu půdy před vodní erozí svou rozvinutou listovou plochou. Bylo zjištěno, že díky zařazování meziplodin se snížila nejen eroze půdy, ale došlo také ke zvýšení obsahu živin v půdě zejména N, P a K. Kořeny meziplodin přispívají ke zlepšování fyzikálního stavu půdy jako je půdní struktura, lepší provzdušněnost půdy a nižší utužení půdy.

V současné době se využívají pro ochranu půdy směsky meziplodin splňující dotační titul Greening 61/2016 Sb. Volba směsek závisí na půdní charakteristice, klimatických podmínkách a pěstovaných následných plodinám v dané oblasti. Nejčastěji používané směsi jsou hořčice a svazenka, pohanka a svazenka, hořčice a jetel nachový aj.

V dalším poloprovozním pokusu byly sledovány varianty se zapravením různých dávek kompostu do půdy a poté setí meziplodiny. Sledování probíhalo 4 roky.

Varianty sledování různých dávek zapraveného kompostu:

1. kontrola (bez kompostu), koncem srpna setí meziplodiny (svazenka) a na jaře přímé setí kukuřice,
2. 20 t/ha kompostu (zapravení do 0,15 m), koncem srpna setí meziplodiny (svazenka) a na jaře přímé setí kukuřice,
3. 40 t/ha kompostu (zapravení do 0,15 m), koncem srpna setí meziplodiny (svazenka) a na jaře přímé setí kukuřice.

V grafu 3 jsou vyhodnoceny průměry pokryvnosti půdy a smyv půdy za sledované roky u variant s různými dávkami kompostu. Nejnižší pokryvnost byla zaznamenána v průměru 4 let u varianty 1 (kontrolní) - bez kompostu a nejvyšší u varianty 3 - se zapraveným kompostem 40 t/ha a meziplodinou. Nejvyšší smyv půdy (1,36 t/ha) byl zaznamenán u varianty 1, tedy kontrolní bez aplikace kompostu. U varianty 2 s nižší aplikovanou dávkou kompostu byl zachycen smyv půdy 0,49 t/ha a u varianty 3 s dávkou kompostu 40 t/ha nebyl zjištěn smyv žádný. I když u některých zmíněných variant byl zaznamenán smyv půdy, nebyl překročen přípustný limit ztráty půdy, který je stanoven u středně hlubokých i hlubokých půd na 4 t/rok, což tato lokalita splňovala.

Graf 1: Pokryvnost povrchu půdy meziplodinami (3letý průměr)

Graf 2: Pokryvnost půdy rostlinnými zbytky v závislosti na způsobu zpracování půdy a typu meziplodiny (4letý průměr)

Graf 3: Vliv pokryvnosti rostlinnými zbytky na smyv půdy v závislosti na různých dávkách kompostu (4letý průměr)

Závěr

Protierozní ochrana půdy musí být brána jako soubor opatření k zeslabování nebo zamezení účinku eroze na půdu, půdní vláhu, povrchovou vodu a pěstované plodiny. Protierozní ochrana slouží především v zemědělství a současně chrání vodní zdroje, intravilány, důležité komunikace a další stavby, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, chráněné přírodní útvary atd.

Agrotechnická protierozní opatření mohou rozhodující měrou omezit vodní erozi za použití minimálních nákladů. Je proto nutné, aby v ohroženém svažitém území byla používána speciální svahová mechanizace, aby byla dodržována půdoochranná technologie pěstování plodin, aby nezůstával holý povrch půdy v žádném období, a aby byl osevní postup, pokud možno, přizpůsoben daným podmínkám jak z hlediska půdního, tak z hlediska klimatického.

Nesmíme zapomínat na kvalitní zpracováním půdy, které souvisí s protierozní ochranou a pravidelným dodáváním organické hmoty do půdy. Na tom pak závisí, jaké bude utužení - zhutnění půdy, které ovlivňuje celý komplex půdních fyzikálních vlastností jako je pórovitost, vzdušná a vodní kapacita, tepelná vodivost aj. Současně se mění obsah, dostupnost a pohyb půdní vody, a s tím i dostupnost živin, což je významné z hlediska vývoje rostlin a kořenového systému. To vše souvisí s protierozní ochranou.

Všeobecně platí doporučení, že při sklonech terénu více než 12 % již samotná agrotechnická protierozní opatření nepůsobí a musí se přejít k technickým opatřením.

Výsledky tohoto příspěvku jsou součástí řešení projektu MZe NAZV č. QJ1210263 a institucionální podpory Ministerstva zemědělství ČR v rámci Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko.