Jaký typ máku zvolit - ozimý nebo jarní?

08. 09. 2025 Mgr. Viktor Vrbovský; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., OSEVA PRO s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 289x

V souvislosti s letošním průběhem jarního počasí se možná řada pěstitelů začala nebo začne intenzivně touto otázkou zabývat. Obě formy máku mají svá pozitiva i úskalí. V tomto příspěvku se snažíme přinést aktuální informace k této problematice, porovnat dlouhodobé trendy na základě maloparcelních pokusů ÚKZÚZ a přinést čerstvé informace, týkající se odrůdové problematiky a šlechtění máku ve Výzkumném ústavu olejnin Opava.

Mák a počasí

Klíčovým faktorem úspěšné produkce máku je dostatek vláhy během jeho vzcházení a vegetace. Letošní rok rozhodně ve svém úvodu ideální nebyl. Na většině míst ČR byly termíny setí jarního máku a následující období, tedy březen, duben a květen, poznamenány výrazným suchem. Sucho bylo důsledkem slabé sněhové pokrývky v zimě i celkového nedostatku srážek od začátku roku. Situace kulminovala v 1. dekádě května, kdy podle projektu Intersucho byla čtvrtina území republiky zasažena extrémním suchem, tedy jeho nejvyšším stupněm. Třetina území pak trpěla 2. a 3. nejvyšším stupněm. Taková situace není úplně ojedinělá, podobný výskyt sucha panoval v Česku například v roce 2018. Na stavech porostů jarních máků se letošní sucho pochopitelně negativně projevilo, neboť přišlo v citlivé fázi vzcházení. Z terénu přicházely informace hovořící o nutnosti přesetí či zaorávek s následným přesetím kukuřicí u cca 20–25 % ploch jarního máku v oblastech jižních a západních Čech, na Vysočině to bylo o něco méně a Morava na tom byla relativně nejlépe, nicméně porosty byly o poznání horší než vloni. Naštěstí následné srážky půdní sucho potlačily a porosty se vzpamatovaly, a i přes často nižší počet rostlin na jednotku plochy začínají vypadat nadějně.

U loňského zásevu ozimého máku byla situace odlišná. Bohaté, oblastně extrémní srážky, které způsobily na mnoha místech katastrofální povodně, komplikovaly podzimní zásevy a častokrát způsobily jejich zpoždění. U máku, kdy se doporučuje zásev během 1. poloviny září, byla velká část porostů založena až po 20. září, někdy až začátkem října. Relativně mírná zima však většinou nezpůsobila i později setým porostům výrazné problémy a aktuální stav vypadá poměrně dobře. Jarní sucho pak nenapáchalo u ozimého máku téměř žádnou škodu, protože v tomto období již měl ozimý mák dostatečně vyvinutý kořenový systém, který si „sáhnul“ pro vodu do hlubších vrstev půdy (obr. 2).

Běžné dlouhodobé rozložení srážek během roku se dá posoudit dle víceletého srážkového normálu, který je průměrem srážkových úhrnů z let 1991–2020 (graf 1). Povšimneme-li si klíčových měsíců, rozhodujících o dobrém vzejití máku, což je u jarního březen a duben a ozimého září a říjen, mluví dlouhodobý normál mírně ve prospěch máku ozimého, kdy činí úhrn srážek v září 60 mm a říjnu 49 mm oproti březnovým 46 a dubnovými 39 mm. Jedná se samozřejmě o dlouhodobá data zprůměrovaná z celého území ČR a zde slouží jen jako ilustrace dlouhodobého průběhu. Jednotlivé ročníky i lokality se pochopitelně liší a při volbě typu máku. Je vždy potřeba zohlednit i vlastní zkušenosti s danou lokalitou a trendem průběhu počasí v posledních letech. Tak jak průběh letošního počasí hraje do karet spíše ozimému máku, byla situace vloni opačná, a porosty jarního máku vypadaly zpravidla o něco lépe než porosty ozimého.

Graf 1: Dlouhodobý srážkový normál 1991–2020 (zdroj dat ČHMÚ)

Obr. 1: Stav pokusného porostu ozimého a jarního máku (Opava, 16. 5. 2025)

Obr. 2: Dobře přezimovaná rostlina máku s dobře vyvinutou kořenovou soustavou v porovnání s rostlinami jarního máku (30. 4. 2024)

Výnosový trend

Už z principu mají ozimé formy plodin nakročeno k vyšší produkci než jejich jarní obdoby. Vegetační doba ozimů je delší, a tak mají víc času na tvorbu mohutnějších vegetativních orgánů a vlastní fotosyntetickou asimilaci, nezbytnou podmínku vývoje dostatečného množství semen. Na druhou stranu musí ozimé formy prodělávat zatěžkávací zkoušku v podobě zimního období. Není překvapující, že například u řepky nebo pšenice dosahují ozimé typy v průměru asi o třetinu vyšších výnosů než typy jarní. U ozimého a jarního máku to zatím tak úplně neplatí a rozdíly nejsou tak jednoznačné. V tabulce 1 jsou porovnány výnosy ozimého a jarního máku na jednotlivých lokalitách odrůdových pokusů ÚKZÚZ.

Aby nedošlo ke zkreslení, jsou prezentovány jen ty lokality, kde byly v daném roce založeny pokusy s jarním i ozimým mákem současně, a jsou použity pouze modrosemenné odrůdy. Je uveden a porovnán výnosový průměr jarních a ozimých forem a na dalším řádku výnos a název odrůdy, která dosáhla v daném roce a lokalitě nejvyššího výnosu. Trend ukazuje, že i u máku je výnosový potenciál u ozimé formy vyšší (asi o čtvrtinu), nicméně záleží také ve velké míře na lokalitě a ročníku, která z forem bude úspěšnější. Je pravdou, že šlechtění a agrotechnický výzkum ozimého máku byly dříve oproti jarnímu poněkud upozaděny a zřejmě ještě nebylo ani zdaleka dosaženo genetického potenciálu máku jako ozimé plodiny. I přes zjevnou řadu výhod bránila většímu rozšíření ozimé formy především nedostatečná zimovzdornost starších odrůd. Aktuálně jsou k dispozici odrůdy českého, rakouského, maďarského nebo slovenského šlechtění, které již vykazují zlepšenou zimovzdornost.

Tab. 1: Výnos máku na jednotlivých lokalitách odrůdových pokusů ÚKZÚZ (2023–24)

Šlechtění máku ve Výzkumném ústavu olejnin Opava

Výzkum a šlechtění máku má ve Výzkumném ústavu olejnin Opava (VÚO) dlouholetou tradici. Ústav spadá pod organizaci OSEVA PRO s.r.o. se sídlem v Praze, respektive pod dceřinou organizaci OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., která se zaměřuje na výzkum v oblasti genetiky, šlechtění, agrotechniky, ochrany a kvality u mnoha druhů našich olejných plodin.

Za dobu více než 20 let byla v Opavě vyšlechtěna řada odrůd máku, z nichž se mnohé úspěšně uplatnily na tuzemských polích. Aktuální portfolio zahrnuje odrůdy všech současných užitkových směrů a typů, od klasických jarních modrosemenných, přes materiály s bílou a okrovou barvou semen, až po odrůdy ozimé.

Potenciál ozimých máků jsme si ve VÚO plně uvědomovali a intenzivně pracovali na zlepšení hospodářských vlastností a hlavně zimovzdornosti. Kromě ní klademe ve šlechtění důraz na odolnost chorobám (plíseň máku, helmintosporióza) a významné agrobiologické a kvalitativní vlastnosti (odolnost polehání, ranost, výskyt hleďáků, barva semen a jejich barevná vyrovnanost, nízký obsah alkaloidů). Co se týče šlechtění na zimovzdornost, laboratorní mrazové testy se ukázaly jako příliš nákladné a zároveň nepříliš spolehlivé, proto jsme plně přešli na testování v přírodních podmínkách. Testované genotypy úmyslně vystavujeme extrémnějším vlivům prostřednictvím pokusných lokalit s vyšší nadmořskou výškou nebo pozdních výsevů. Ukázkou tvrdého šlechtitelského síta bylo předjaří roku 2018, kdy při minimální sněhové pokrývce klesaly přízemní teploty na pokusné lokalitě pod -19 °C (graf 2). Vymrzlo, nebo bylo poškozeno, 77 % všech šlechtitelských materiálů, jen 23 % přežilo v relativně dobrém stavu. Takto vyselektované genotypy se staly cenným zdrojem šlechtitelského procesu a v důsledku vedly v roce 2023 k registraci prvních v ČR vyšlechtěných odrůd ozimého máku, kterými jsou Olaf a Sven, jejichž certifikované osivo bude k dispozici pro letošní zásev.

Šlechtění jak ozimých, tak jarních máků ve VÚO nadále intenzivně probíhá a co se týče ozimých kandidátů na registraci, je aktuálně naším nejnadějnějším materiálem odrůda OP-PO-08 s navrženým názvem Husky, jejíž výkonnost se v registračních zkouškách ÚKZÚZ jeví jako velmi dobrá (tab. 2). Uvedené odrůdy mají významný bonus - byly vyšlechtěny a testovány v ČR, v klimatických a biologických podmínkách, jaké zde vládnou v posledních letech a jsou proto na tyto podmínky cíleně adaptované.

Tab. 2: Výnos ozimého máku (registrační pokusy ÚKZÚZ)

Pozn.: *srovnávací odrůdy

Graf 2: Minimální denní teploty vzduchu únor–březen (Opava-Otice, 2013–20, zdroj dat ČHMÚ)

Závěr

Potenciál ozimého máku zatím nebyl plně využit, proto se na jeho šlechtění a výzkumu intenzivně pracuje. Kromě vývoje nových odrůd se ve VÚO věnujeme optimalizaci jeho agrotechniky a každým rokem zakládáme řadu pokusů na téma výživy, stimulace, ochrany a jiných agrotechnických zásahů a postupů. Oproti jarnímu máku s již dobře propracovanou metodikou pěstování má ozimý mák svá specifika a pro jeho širší uplatnění v praxi je třeba tuto metodiku zavézt a upřesňovat i pro něj. A jaké navrhnout doporučení na závěr? Ozimé a jarní typy máku mají své výhody i rizika, a záleží na sezoně a lokalitě, který z nich bude výnosově úspěšnější. Není proto asi na škodu, a v praxi už se takové postupy osvědčují, rozdělit plánované plochy pro zásev máku na cca 2 poloviny. Jednu zasít na podzim ozimou odrůdou a 2. jarní. Pěstitel tak může porovnat chování obou typů máku ve své oblasti a na tomto základě se pak přiklonit k tomu pro jeho podmínky vhodnějšímu.

foto: 1 - E. Plachká, 2 - V. Vrbovský