Chemap Agro s.r.o.

Kde najít prognózy vývoje sucha, výnosů a možných dopadů klimatické změny pro území ČR

26. 07. 2019 Ing. Eva Pohanková, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 320x

Únor bílý, pole sílí. Únorová voda, pro pole škoda. Staré české pranostiky, které říkají, že pokud jsou v únoru zasněžená pole, lze očekávat dobrou úrodu a pokud v únoru prší, voda z polí bez většího užitku odteče. Z jiných vyplývá, že i v minulosti nebyl vždy v únoru sníh.

Agronutrition

Během několika posledních zim jsme ale mohli v nižších polohách tento stav pozorovat mnohem častěji než dříve. Míst, kde napadne malá či vůbec žádná sněhová pokrývka, přibývá. Zimní teploty se často pohybují nad bodem mrazu. Déšť pak převládá nad sněhem. Rozdíly mezi ročními obdobími jsou méně výrazné a zima končí dříve. Ta často přechází do léta a léto přímo do zimy. Vegetační sezona se prodlužuje. Mění se intenzita a rozložení srážek. Častěji se vyskytují klimatické extrémy, jako např. extrémní zimy, vlny veder, teplotní výkyvy, silné větry, pozdní jarní mrazy, záplavy či období sucha. Všechny tyto aspekty jsou mnohdy nepředvídatelné a komplikují zemědělcům práci. Mají jednoho společného jmenovatele, a tím je probíhající klimatická změna, kterou antropogenní činnost během posledních čtyř dekád urychlila tak, že se na její dopady příroda už nestíhá sama adaptovat.

Problematikou adaptování se na změnu klimatu se zabývá multioborový projekt SustES, jehož řešitelé, odborníci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) ve spolupráci s dalšími institucemi, si kladou za cíl vytvořit pro ČR variantní strategie adaptací na změnu klimatu s využitím poznatků z ekologie, klimatologie, agronomie, ekonomie a zemědělské praxe. Předmětem je vývoj a testování adaptačních opatření a hledání způsobů zajištění potravinové bezpečnosti v nepříznivých klimatických podmínkách. Projekt SustES však není jediným projektem této vědecké skupiny, která se problematikou dopadů změny klimatu nejen na zemědělství v ČR zabývá již řadu let. K dalším projektům patří informační webové stránky, které sledují aktuální výskyt sucha a agrometeorologických podmínek, předpovídají výhled na následující dny a měsíce či trendy do konce 21. století. Jedná se o www.intersucho.cz, www.vynosy-plodin.cz a www.klimatickazmena.cz.

www.intersucho.cz

Stánky www.intersucho.cz denně navštíví kolem 2 200 uživatelů. Mohou zde nalézt řadu mapových podkladů monitorujících intenzitu, průběh a dopady sucha na krajinu a hospodaření v ní. Web přináší informace nejen o aktuální situaci, ale i o tom, co v nejbližších dnech čekat (předpověď vývoje sucha na 1, 2, …, 10 dní až 24 týdnů). Sucho je monitorováno pomocí několika nezávislých přístupů tak, aby bylo možné se na průběh i dopady podívat z různých úhlů pohledů. Vychází z pozemních měření, družicových, pedologických a meteorologických dat a z expertních hlášení, do kterých je zapojeno 750 respondentů ze 73 okresů, přičemž pravidelně aktivní v týdenním kroku je asi polovina z nich. Aktuální meteorologická data poskytuje Český hydrometeorologický ústav. Na www.intersucho.cz se zohledňuje a vyhodnocuje stav vegetace v daném čase na základě satelitních snímků z družice TERRA. Hlavní výstupy jsou pro území České republiky a Slovenska v prostorovém rozlišení 500 m aktualizovány každé pondělí, nicméně předpovědi jsou připravovány a aktualizovány denně a v případě potřeby může systém přejít na denní krok.

www.vynosy-plodin.cz

Portál www.vynosy-plodin.cz nabízí včasný odhad výnosů klíčových plodin před hlavní sklizní pro jednotlivé kraje (ječmen jarní, pšenice ozimá, řepka ozimá, kukuřice na siláž, kukuřice na zrno, cukrová řepa, oves a žito ozimé) a okresy ČR (ječmen jarní, pšenice ozimá a řepka ozimá) (obr. 1). Předpovědi vycházejí z výnosové databáze z posledních 17 let a z prediktoru kondice vegetace získané z družicových snímků. Odhad aktuální situace, tedy toho, jaká se očekává úroda, by měl pomoci při agrotechnických a dalších rozhodovacích procesech, a tím zvýšit ekonomickou i ekologickou efektivitu zemědělské produkce.

Obr. 1: Odhad výnosů pšenice ozimé pro kraje (mapa nahoře) a pro okresy (mapa dole) k 20. 7. 2018
Obr. 1: Odhad výnosů pšenice ozimé pro kraje (mapa nahoře) a pro okresy (mapa dole) k 20. 7. 2018

www.klimatickazmena.cz

Web klimatickazmena.cz poskytuje podrobné informace o klimatické změně, srovnání současné situace v ČR s předchozími desetiletími i s predikcí průběhu 21. století podle různých modelů a scénářů. Dostupné jsou informace o modelech a scénářích, informace o adaptacích, jejichž cílem je zvýšit odolnost krajiny a hlavně stovky map s vyobrazením vývoje řady charakteristik (např. očekávaných průměrným a maximálních teplot vzduchu, úhrnů srážek či změn vodní bilance v krajině) (obr. 2).

Obr. 2: Mapy zobrazují průměrné hodnoty vodní bilance za rok v období 1981–2010, odhady pro období 2021–2040, 2041–2060 a 2081–2100 na základě 5 globálních klimatických modelů (BNU, CNRM, HadGEM, IPSL a MRI), které reprezentují celou šíři klimatického spektra a 2 emisní scénáře (RPC 4.5 - přechodný scénář budoucího vývoje, kdy emise nebudou striktně omezeny, ale zároveň bude regulován jejich růst a RPC 8.5 - scénář s velmi vysokými emisemi oxidu uhličitého v budoucích letech, které nebudou nijak omezeny)
Obr. 2: Mapy zobrazují průměrné hodnoty vodní bilance za rok v období 1981–2010, odhady pro období 2021–2040, 2041–2060 a 2081–2100 na základě 5 globálních klimatických modelů (BNU, CNRM, HadGEM, IPSL a MRI), které reprezentují celou šíři klimatického spektra a 2 emisní scénáře (RPC 4.5 - přechodný scénář budoucího vývoje, kdy emise nebudou striktně omezeny, ale zároveň bude regulován jejich růst a RPC 8.5 - scénář s velmi vysokými emisemi oxidu uhličitého v budoucích letech, které nebudou nijak omezeny)

Situace v posledních letech

Teplota roste intenzivněji. Posledních 5 let bylo od 19. století rekordně nejteplejších. Ve srovnání s teplotním normálem 7,5 °C (období 1961–1990), byla průměrná teplota v letech 2014 a 2015 o 1,9 °C vyšší a v letech 2016 a 2017 o 1,2 °C vyšší. V roce 2018 byla průměrná teplota 9,6 °C, což je v porovnání s koncem 20. století dokonce o 2,1 °C více. Míst, která jsou v naší zemi každoročně zasažena suchem, stále přibývá. Právě sucho, jako jeden z agrometeorologických extrémů, je pro zemědělství v ČR největší současnou hrozbou. V roce 2014 jsme zaznamenali zimní a jarní sucho, v roce 2015 zimní a letní sucho, v roce 2016 významné podzimní sucho ve středních a východních Čechách, v roce 2017 jarní sucho a v roce 2018 jarní a letní sucho (obr. 3).

Obr. 3: Mapy zobrazující vývoj a intenzitu sucha na počátku jara 2019 (první sloupec 10. 3.–14. 4. 2019 ) a v roce 2018 (11. 3.–11. 11. 2018) pro půdní profil 0,0–1,0 m; intenzita sucha v půdním profilu pro daný týden byla stanovena na základě odchylky půdní vlhkosti od průměru 1961–2010
Obr. 3: Mapy zobrazující vývoj a intenzitu sucha na počátku jara 2019 (první sloupec 10. 3.–14. 4. 2019 ) a v roce 2018 (11. 3.–11. 11. 2018) pro půdní profil 0,0–1,0 m; intenzita sucha v půdním profilu pro daný týden byla stanovena na základě odchylky půdní vlhkosti od průměru 1961–2010

Závěr - stav aktuálního ročníku a dlouhodobý výhled

Z trendu klimatické změny nevybočuje ani zima a jaro 2019, kdy důsledkem je skutečnost, že velká část území ČR k 21. 4. 2019 nemá dostatečnou zásobu vody v půdě a vodní deficit se začíná projevovat na stavu především jařin (obr. 4). I když zima byla na srážky spíše nadprůměrná, nedošlo kvůli výrazně vyšším teplotám (obr. 6) zvláště v nižších polohách pod 400 m n m. k tvorbě a akumulaci vody ve sněhové pokrývce a voda rychle odtekla, případně naplnila vodní nádrže. To je z pohledu vodohospodářského velké pozitivum zimy 2018/19, ale zemědělce zajímá voda v půdě a méně v přehradách. Jaro 2019 je současně poznamenáno poměrně vyšším výskytem tlakových výší, které kromě absence srážek přináší do střední Evropy suché severovýchodní a východní proudění. I to napomáhá vysychání zvláště povrchové vrstvy půdy (obr. 4 a 5). Doprovodným jevem je častý výskyt silných větrných erozí.

Příliš optimistické nejsou ani dlouhodobé výhledy klimatických modelů, které předpovídají, že teplota na území ČR dále poroste a bude zhoršovat dopady epizod sucha, které se budou pravděpodobně vyskytovat častěji a s vyšší intenzitou. Nejen krátkodobá, ale i koncepční a strategická adaptační opatření na všech úrovních od prvovýrobců až po poskytovatele dotací se musí stát součástí plánů udržitelného hospodaření v naší krajině.

Kromě tří uvedených portálů pracují autoři článku na jejich využití pro přípravu dopadů stavu a krátkodobé předpovědi počasí na zemědělskou produkci, které budou spuštěny na webových stránkách www.agrorisk.cz jako systém včasného varování před vybranými biotickými a abiotickými stresy.

Obr. 4: Mapa intenzity sucha ze dne 21. 4. 2019 jako odchylka aktuálního stavu od průměru 1961–2010; velká mapa je zemědělské sucho pro půdní profil 0,0–1,0 m; malá mapa nahoře 0,0–0,40 m; malá mapa dole pro 0,40–1,0 m
Obr. 4: Mapa intenzity sucha ze dne 21. 4. 2019 jako odchylka aktuálního stavu od průměru 1961–2010; velká mapa je zemědělské sucho pro půdní profil 0,0–1,0 m; malá mapa nahoře 0,0–0,40 m; malá mapa dole pro 0,40–1,0 m

Obr. 5: Mapy zobrazují dlouhodobou prognózu stavu sucha - mapa nahoře vlevo zobrazuje prognózu na 12 týdnů, mapa nahoře vpravo prognózu na 16 týdnů, mapa dole vlevo prognózu na 20 týdnů a mapa dole vpravo prognózu na 24 týdnů
Obr. 5: Mapy zobrazují dlouhodobou prognózu stavu sucha - mapa nahoře vlevo zobrazuje prognózu na 12 týdnů, mapa nahoře vpravo prognózu na 16 týdnů, mapa dole vlevo prognózu na 20 týdnů a mapa dole vpravo prognózu na 24 týdnů

Obr. 6: Grafy zobrazující úhrny srážek (zelené sloupce), teploty vzduchu a jejich odchylky (kladné červeně; záporné modře) od průměru  pro Doksany (graf nahoře vlevo) a Kroměříž (graf dole vlevo) od 1. 10. 2018 do 22. 4. 2019. Grafy vpravo zobrazují úhrny srážek pro roky 2000, 2003, 2007, 2012 a 2019 v porovnání s normálem 1961–2000 pro Doksany (graf nahoře) a Kroměříž (graf dole)
Obr. 6: Grafy zobrazující úhrny srážek (zelené sloupce), teploty vzduchu a jejich odchylky (kladné červeně; záporné modře) od průměru  pro Doksany (graf nahoře vlevo) a Kroměříž (graf dole vlevo) od 1. 10. 2018 do 22. 4. 2019. Grafy vpravo zobrazují úhrny srážek pro roky 2000, 2003, 2007, 2012 a 2019 v porovnání s normálem 1961–2000 pro Doksany (graf nahoře) a Kroměříž (graf dole)

Příspěvek byl připraven s podporou projektu NAZV č. QK1910338 s názvem "Agrometeorologický systém včasné výstrahy biotických a abiotických rizik".

Ing. Eva Pohanková, Ph.D.1,2, Doc. Ing. Petr Hlavinka, Ph.D.1,2, Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.1,2, Ing. Daniela Semerádová, Ph.D.1,2, Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.1,3, Mgr. Petr Štěpánek, Ph.D.1,3, Dr. Ing. Martin Možný1,3, Mgr. Monika Bláhová1,2, Mgr. Lucie Kudláčková1,2, Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.1,2

1Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
2
Mendelova univerzita v Brně
3Český hydrometeorologický ústav

Zdroje:
www.intersucho.cz
www.vynosy-plodin.cz
www.klimatickazmena.cz
www.portal.chmi.cz

Související články

Výhľady a rizikové aspekty v systéme pestovania slnečnice ročnej

08. 08. 2019 Doc. Ing. Ivan Černý, PhD., Ing. Dávid Ernst, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Technologie pěstování Zobrazeno 153x

Pěstování luskovin (4) - Čočka a cizrna

20. 07. 2019 Ing. Miroslav Houba, CSc.; Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 294x

Jak zakládat a jak nezakládat travní porosty

19. 07. 2019 Ing. Zuzana Hrevušová, Ph.D., Doc. Ing. Josef Hakl, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 360x

Službu My Data Plant používají velké i malé podniky. Jak jsou spokojené?

16. 07. 2019 Tomáš Driml; Kleffmann Group, s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 290x

Pěstování kukuřice s podplodinami a její stimulace v suchých ročníkách

08. 07. 2019 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 356x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail