Chemap Agro s.r.o.

Klasická výživa a moderní trendy v kukuřici

13. 07. 2020 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Jan Brinar, Bc. Jakub Schamberger; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 694x

Pěstování polních plodin procházelo během vývoje lidstva mnoha mezníky. Dalo by se říci, že jsme již prošli dlouhou cestou zkušeností a zemědělci jsou již dobře informováni o možnostech úspěšného pěstování kukuřice, této moderní obilniny.

Agromanuál - personální

Pěstitelé si vystačují mnohdy jen s klasickou technologií hnojení, tedy močovinou s amofosem pod patu s celkem slušným výnosem. Je ovšem potřebné si přiznat, že podmínky na naší planetě se mění a mění se i nařízení týkající se pěstování plodin. Navíc, každý rok je z hlediska průběhu počasí jiný a předpoklad je takový, že extrémy a výkyvy počasí budou nadále pokračovat.

Na pracovišti České zemědělské univerzity, Výzkumné stanice v Červeném Újezdě, jsme připravili souhrn výsledků s klasickými i alternativními pokusy u kukuřice seté.

Polní pokusy

Metodika pokusů vychází z přesného malopracelkového pokusu. Ten je založený ve 4 opakováních, šíře 4 řádků kukuřice a plochy 30 m2, tedy celkem 120 m2 na variantu. Jen tak je možno založit velký pokus, který dává přehled o mnoha způsobech výživy a pěstování kukuřice.

Pro objektivní hodnocení jsou přiloženy meteorologické údaje roku 2019. V minulém příspěvku jsme se obávali situace, že sucho bude nadále zvyšovat problémy pěstování plodin v roce 2019. Z grafu 1 je patrné, že tato situace se zlepšila, především díky celkem normálnímu vývoji úhrnu srážek za vegetaci. Srážky byly normální v porovnání s předchozími třiceti lety (1981–2010). Při hodnocení průběhu teplot roku 2019 byly zjištěny vyšší průměrné teploty než je normál. Celé vegetační období květen až září hodnotíme jako teplotně silně nadnormální. I z předchozích let jsou čísla podobná, či dokonce vyšší. Jen těžko můžeme tvrdit, že k žádným klimatickým změnám nedochází.

Vzhledem k vyššímu ohřívání zemského povrchu, za což jsou odpovědné mimo jiné vysoké koncentrace CO2 v atmosféře, máme před sebou velkou výzvu ve způsobech hnojení rostlin, ale i samotného pěstování. Zažité způsoby pěstování kukuřice se zmíněnou močovinou a Amofosem je nutné nahlížet jako opravdový základ. Během pokusných let jsme zkoušeli různá moderní NPK hnojiva jako základní výživu, nezapomínali jsme ani na organickou hmotu a využití podpůrných přípravků, ať se jednalo o hnojiva listová či stimulační půdní přípravky na bázi půdních bakterií vázající vzdušný dusík a dusík z méně dostupných forem v půdě.

Vzhledem k těmto skutečnostem budeme nuceni změnit pohled na design porostu. Samotné uspořádání (spon rostlin) se vyvíjí. Otevírá se prostor pro vyšší diverzitu pěstovaných plodin. Je trend nižší chemizace rostlinné výroby (např. u větších měst) v Rakousku.

Graf 1: Průběh počasí ve vegetaci roku 2019
Graf 1: Průběh počasí ve vegetaci roku 2019

Intercropping v rostlinné výrobě

Intercroping je pěstitelská metoda, při které pěstujeme více než jednu plodinu na jednom místě a ve stejný čas. Cílem je dosáhnout ještě většího výnosu, než kterého by bylo dosaženo, kdyby prostor obývala pouze jedna plodina (Miaschi 2017). Intergroping lze rozdělit na:

  • řádkový intercropping: pěstování dvou nebo více plodin současně, kde jedna nebo více plodin jsou v pravidelných řádcích;
  • mixovaný intercropping: pěstování dvou nebo více plodin současně bez uspořádání do řádků, tento systém je vhodný zejména pro pěstování trav s luskovinami pro pastviny;
  • pásový intercropping: pěstování dvou nebo více plodin současně v dostatečně širokých pásech umožňující samostatné pěstování, ale zároveň tak úzkých pásů, aby rostliny spolu ještě spolupracovaly;
  • štafetový intercropping: pěstování dvou nebo více plodin během částí životních cyklů každé z nich, následující plodina je zaseta poté, co první plodina dosáhne svého reprodukčního stadia, ale dříve než dosáhne sklizňové zralosti.

Domníváme se, že tato cesta by mohla být jednou z cest k dosažení udržitelné intenzifikace. Je nutné dopředu rozmyslet, jakou plodinu může pěstitel použít jako podsev, a také, jakým způsobem jí buď bude dedikovat, či sklízet společně na siláž. Intercropping není výhodný, pokud chceme produkci jednoho standardizovaného produktu. Spíše není považován za vhodný pro intenzivní zemědělské systémy.

Výhody intercropingu můžeme uvést v použití luskovin, které mohou využívat naplno i nízké hodnoty radiace v porostu. Další výhodou při současném pěstování luskoviny s jinou plodinou jsou bakterie rodu Rhizobium, které jsou schopné díky symbióze fixovat vzdušný dusík do přístupné formy pro rostliny, poté je zbytek dusíku zanechán v půdě. Uvádí se nižší tlak plevelů pokryvnosti podplodinových rostlin. Je ovšem potřeba upozornit na perfektní odplevelení před vysetím podplodiny, protože redukce plevelů, například s luskovinou jako podplodinou, je velmi problematická. Uvádí se také nižší ztráty dusíku při použití podplodin.

Vyšší pokryvnost porostu v počátečních fázích redukuje také výpar. Uvádí se taktéž významná redukce ztrát půdy vodní i větrnou erozí. V takovém případě máme dobré zkušenosti s podsevem žita setého v kukuřici, přičemž žito je posléze desikováno.

Obr. 1: Kukuřice vysetá společně s lupinou bílou
Obr. 1: Kukuřice vysetá společně s lupinou bílou

Obr. 2: Vlevo kukuřice spolu s lupinou bílou s negativním vlivem plevelů na kukuřici
Obr. 2: Vlevo kukuřice spolu s lupinou bílou s negativním vlivem plevelů na kukuřici

Obr. 3: Lupina bílá je perspektivní plodinou pro intercopping, je ovšem atraktivní pro zajíce (zde je prakticky jimi zničena začátkem vegetace)
Obr. 3: Lupina bílá je perspektivní plodinou pro intercopping, je ovšem atraktivní pro zajíce (zde je prakticky jimi zničena začátkem vegetace)

Pokus s podplodinami

Pokus byl založený na třech variantách: kontrolní varianta bez podplodiny, varianta 2 s podplodinou lupina bílá (obr. 1), třetí varianta s podplodinou hrách setý polní. Na všech parcelách byla použita nižší dávka dusíku, konkrétně 80 kg/ha, což na našich půdách je rozumná, úsporná dávka se slušným výnosem. Herbicidní ošetření bylo provedeno jen na kontrolní variantě (Lumax 3,25 l/ha preemergentně). Setí lupiny a hrachu bylo provedeno ihned po setí kukuřice. Plevele byly likvidovány plečkováním. Na obr. 2 je patrný výrazný rozdíl již během vegetace. Rostliny vlevo s použitím podsevu lupiny jsou na pohled nižší. Bylo to způsobeno především velkým tlakem plevelů. Sama lupina bílá je velmi zajímavá plodina, bohužel je preferována i zajíci (obr. 3). Byla zlikvidovaná ve výšce 20 cm. Hrách vyrostl.

Zajímaly nás výsledky týkající se výnosu. Bylo jasné, že zde nejde především o maximalizaci výnosů biomasy, ale o vytvoření ekosystému, který sám je schopný fixovat několik desítek kg dusíku, zanechá v půdě víc organické hmoty a nezpůsobí erozi. Výsledky sklizně jsou znázorněny v grafu 2. Kontrolní varianta zde vychází lépe (53,5 t oproti 48,2 t, resp. 43,3 t/ha), rostliny jsou vyšší, listy tlustší. Podstatně nižší výnos při použití podplodiny je dán vysokou konkurencí plevelů. Bylo provedeno plečkování - dvakrát z počátku vegetace, ale tlak plevelů byl natolik silný, že bez herbicidu nebylo možné dostat plevele pod míru škodlivosti.

Pro zajištění dobrého výnosu je potřeba především volit moderní hybrid kukuřice. Pro naše pokusy jsme vybrali v současnosti velmi používaný hybrid KWS Figaro FAO S 250/Z 250. Hybridy kukuřice stárnou velmi rychle, důvodem je nabídka stále nových a výkonnějších hybridů. Figaro je kombinovaný hybrid, který je schopen odolávat suchu, což je pro naše pokusy důležité a je schopný odolávat chladu v počátečních fázích bez fialovění listů.

Graf 2: Výsledky pokusu s podplodinami v kukuřici
Graf 2: Výsledky pokusu s podplodinami v kukuřici

Výživa kukuřice

Další část článku pojednává o výživě a listových přípravcích.

Byl založen pokus se základním hnojením Ureou Stabil v dávce 400 kg/ha (odpovídající 184 kg N/ha). Tento pokus byl navržen pro půdy méně úrodné, s nižším obsahem živin, pro maximalizaci výnosů. Na všech variantách byla aplikována Urea Stabil před setím ve stejné dávce. Dalšími variantami byly aplikace ve fázi BBCH 16–18, konkrétně listových hnojiv Forte Alfa Fenol, Campofort Special Zn, K Fenol Mix a RetafosPrim (kapalné NPK hnojivo). Přínosem maloparcelkového pokusu bylo zvýšení výnosu zelených rostlin použitím kapalných hnojiv firmy Agra. Z tabulky 1 vyplývá nejvyšší efektivita (9%) ošetření aplikace listového hnojiva RetafosPrim v dávce 10 l/ha a je na zemědělci, zda nakrmí kukuřici 184 kg/ha dusíku či méně. V praxi tato varianta může dát až o 5 t/ha vyšší výnos silážní hmoty, což je velmi pozitivní hodnota. Zinečnaté hnojivo Campofort Special Zn jsme měli v pokusech i v minulých letech s pozitivním účinkem na výnos. Ve variantě (Alfa Fenol v 6.–8. listu) s K Fenol Mix v pozdnější aplikaci - ideálně s ošetřením proti zavíječi, kdy ještě může pěstitel do porostu, byl zjištěn výnos o cca 2,1 t/ha vyšší, což odpovídalo zvýšení výnosu silážní hmoty o 3,8 %. Samotný Forte Alfa Fenol dával v rané aplikaci přibližně o 1,18 t/ha víc než kontrolní varianta.

Tab. 1: Výsledky pokusu s listovými hnojivy do kukuřice

Varianta

Obsah sušiny (%)

Průměrná
hmotnost jedné rostliny (g)

Přínos
aplikace (%)

Výnos zelené hmoty
(t/ha)

Přínos
aplikace
(t/ha)

kontrola

36,6

949

-

55,69

-

Forte Alfa Fenol (7. list)

36,2

969

2,1

56,87

1,18

Forte Alfa Fenol (7. list);
Campofort Special Zn + K Fenol Mix (pozdní aplikace)

36,5

986

3,8

57,82

2,13

RetafosPrim (7. list)

37,5

1035

9,0

60,71

5,02

Dávka: Forte Alfa Fenol = 4,0 l/ha, RetafosPrim = 5,0 l/ha; Campofort Special Zn = 10,0 l/ha; K Fenol Mix = 2,0 l/ha

Tab. 2: Pokus se stimulačními látkami v silážní a zrnové kukuřici

Silážní kukuřice

Výnos biomasy (t/ha)

Přínos aplikace (%)

Obsah sušiny (%)

Výnos suché hmoty (t/ha)

Přínos aplikace (%)

kontrola

53,5

-

29,5

15,92

0

Boris P+K (2,5 l/ha)

54,08

1,1

35,8

19,37

21,7

PhaNi Stim (2,5 l/ha)

54,23

1,4

35,1

19,11

20,0

Zrnová kukuřice

kontrola

15,22

-

69,3

10,54

 

Boris P+K (2,5 l/ha)

17,08

12,2

69,8

11,92

13,1

Tab. 3: Pokus se stimulačními látkami v silážní kukuřici

Varianta

Výnos biomasy (t/ha)

Přínos aplikace (%)

Obsah sušiny (%)

Výnos suché hmoty (t/ha)

Přínos aplikace (%)

kontrola

53,29

-

37,2

19,82

-

1. Galleko růst 0,8 l/ha + Galleko květ a plod 1,0 l/ha

55,13

3,5

38,2

21,05

6,2

1. Galleko univerzál 0,8 l/ha;
2. Galleko květ a plod 1,0 l/ha

57,69

8,3

34,9

20,1

1,4

Pozn.: 1. aplikace je ve fázi 8–10 listů; 2. aplikace ve výšce porostu 100 cm spolu s přípravkem proti zavíječi kukuřičnému

Stimulátory v kukuřici

Dalšími zkoušenými produkty v pokusech byly stimulační látky firmy Envi Produkt. Kukuřice byla hnojena základním hnojivem močovinou v dávce 80 kg N/ha, což představuje nejnižší intenzitu hnojení (s výjimkou nulové výživy) na našich pokusech. PhaNi Stim je moderní listové stimulační hnojivo, příznivě ovlivňuje příjem a metabolizaci P a N rostlinou. Boris P+K je vysoce koncentrované listové hnojivo s obsahem B, S, P, K. Ročník 2019 byl pro pokus s kukuřicí vcelku příznivý, až na studený květen, kdy byl vývoj a růst rostlin zpožděný. Podpůrné přípravky jsou svým složením navrženy pro různé, vesměs nepříznivé podmínky. Ve stresových situacích se projevil výrazněji efekt vyšší stimulace než v ročníkách se spíše průměrnými hodnotami počasí.

Z našich pokusů (tab. 2) vyplývá účinnost přípravku Boris P+K spíše pro zrnovou kukuřici, kde byl zjištěn výrazný nárůst palic a jejich hmotnosti. S výsledkem +13,1 % u sušiny zrna může být pěstitel velmi spokojený. Při aplikaci přípravků u silážní kukuřice je výkonnější přípravek PhaNi Stim, v dávce 2,5 l/ha představuje zvýšení výnosu suché hmoty o 20 %, Boris P+K dokonce v tom roce zvýšil výnos o 21,7 %. Je to dáno především pozdějším dozrávání u kontrolní varianty. Oba přípravky měly výrazný vliv na rychlejší dozrávání kukuřice.

Dále to byly pokusy prováděné s přípravky firmy Galleko. Ty byly uskutečněny se základním hnojením 120 kg N/ha a na hybridu KWS Figaro. Cílem pokusu bylo ověřit účinnost stimulačních postřikových přípravků Galleko růst, květ a plod, univerzál. V minulých letech byly tyto přípravky zkoušeny i na jiných hybridech kukuřice a vždy se jednalo o růst výnosu kukuřice na siláž, v některých ročníkách byl výsledek patrný již při vážení vzorků. V tabulce 3 jsou uvedeny výsledky výnosů kukuřice na siláž. Stabilní zvýšení výnos silážní hmoty byl zjištěn na variantě ošetřené v první fázi (10. listů) Galleko růst dohromady s Galleko květ a plod. Přínos aplikace byl významný a jednalo se konkrétně o 3,5 % silážní hmoty navíc a v suché hmotě vzhledem k rychlejšímu dozrávání při použití této kombinace došlo k nárůstu o 6,2 %. Rozdělená aplikace přípravků Galleko univerzál v první fázi a Galleko květ a plod v druhé fázi vykázala nejvyšší výnos zelené hmoty, ale vzhledem k nižšímu obsahu sušiny se toto ošetření projevilo v nárůstu suché hmoty pouze o 1,4 %.

Souhrn

Závěrem lze doporučit pěstitelům kreativitu a notnou dávku jasnovidectví. Je jisté, že nás čekají extrémní roky. Výkyvy počasí mohou být spíš v suchých obdobích a bude docházet k vyššímu výparu z půdy.

K základnímu hnojení pro zvýšení výnosu a stimulaci rostlin lze použít řadu přípravků a hnojiv.

Nezapomínat ani na alternativní způsoby - ochranu půdy, zvýšení obsahu organické hmoty a dusík zdarma použitím podplodin - tzv. intercropping, který ovšem vyžaduje vyřešení zaplevelení. Tím může být například setí do žita. Můžeme při efektivitě těchto způsobů započítat i biomasu podplodiny. Celkový pohled na kvalitu půdy a množství celkové biomasy pak může hovořit pro pěstování kukuřice s podplodinou.

Související články

Vliv agrotechnických faktorů na stav půdního humusu

14. 10. 2020 Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 441x

Úroda máku bude vyšší než loni

26. 09. 2020 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 485x

Pomocné plodiny podporují půdní mikrobiom

25. 09. 2020 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně foto: M. Podrábský Technologie pěstování Zobrazeno 795x

Polní dny Sója 2020

23. 09. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Agromanuál, Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 685x

Technologické možnosti omezování vodní eroze

21. 09. 2020 Ing. Pavel Kovaříček, CSc., Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Marcela Vlášková; Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 603x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail