Chemap Agro s.r.o.

Letošní nadějné řepky potřebují péči a intenzitu

25. 04. 2020 Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc. Technologie pěstování Zobrazeno 649x

Podzim 2019 byl z pohledu vzcházení porostů řepky ideální. Po zasetí se většinou dostavily srážky a porosty rychle a jednotně vzcházely. Z pohledu škůdců se jednalo o průměrný podzim.

Proseeds

Časný podzim 2019

Podzim 2019 byl z pohledu vzcházení porostů řepky ideální. Po zasetí se většinou dostavily srážky a porosty rychle a jednotně vzcházely. Z pohledu škůdců se jednalo o průměrný podzim. Kromě pravidelných výskytů dřepčíků, květilky a krytonosce zelného, škodily v některých regionech také pilatky, osenice, zápředníček a mšice. Škody byly menší než v jiných letech, především z důvodu rychlého růstu řepky, která škůdcům většinou urostla. Aplikace jednoho insekticidu zpravidla vše vyřešila. Jiným problémem jsou hraboši, kteří v některých regionech stále devastují porosty nejen řepky.

Teplé počasí pokračovalo i v dalších měsících a rostliny měly ideální podmínky pro růst. Řepky jsme museli včas regulovat a někdy i opakovaně. Bujné porosty odčerpaly živiny a to se projevilo i v nízkých hodnotách Nmin (N-anorg) a následně barevnými změnami na starších listech. V obsahu Nmin nebylo rozdílů mezi variantami před setím hnojenými a nehnojenými (tab. 1). Kromě již zmíněné regulace, bylo potřeba pohnojit řepku na podzim i dusíkem. Podzimní hnojení dusíkem, nejlépe v amidické (močovina, Ureastabil apod.) či amonné formě, zvyšuje výnos o 0,2 t/ha (mrazivé zimy) až o 0,7 t/ha (teplé zimy).

Tab. 1: Hodnoty N-anorg (mg/kg), podzimní odběry 24. 10. 2019

Hnojení před setím

N-NH4 (mg/kg)

N-NO3 (mg/kg)

N-anorg (mg/kg)

nehnojeno

1,5

4,0

5,5

Amofos

1,4

4,0

5,5

NPS 49

1,5

2,8

4,3

Zima 2019/20

Stav porostů před zimou byl napříč celou republikou nadprůměrný. Porosty měly optimální hustotu, byly velmi dobře zapojené s tendencí k přerůstání. Na naší Výzkumné stanici (Červený Újezd na okrese Praha-západ, tab. 2) měly řepky v průměru 6,8 listů s délkou přes 30 cm, kořenový krček dosáhl šířky 9,8 mm a kořeny délky 23,2 cm. Nadprůměrná byla i hmotnost čerstvé biomasy listů (21,1 t/ha) i kořenů (4,3 t/ha). Z dostupných literárních pramenů je jako ideální stav řepek před zimou považován porost s: listovou růžicí 8–10 listů dlouhých do 25 cm, kořenovým krčkem 8–10 mm, kořenem dlouhým 25 cm, hmotností nadzemní a kořenové biomasy 14–18 t/ha resp. 1,0–1,2 t/ha.

Teplý ráz počasí pokračoval i během zimního období s mírným ochlazením mezi vánočními svátky. V únoru padaly rekordy (1. únor až +17,5 °C, 16. únor až +18,2 °C). Kořeny rostly během celé zimy a listy neomrzly (stav k 18. 2. 2020). V průběhu zimy nespadlo mnoho srážek, ani na horách mnoho nenasněžilo. Více srážek přinesl orkán Sabine až 9. a 10. února 2020.

Tab. 2: Stav porostů řepky na Výzkumné stanici FAPPZ ČZU Červený Újezd (Praha-západ)
- podzim 2002 až 2019

Podzim

Sušina kořenů

Sušina listů

Délka kořenů

Podíl kořenů na celkové biomase

Výnos semen

(t/ha)

průměr 2002-2019

100 %

(10,6 g/10 r.)

100 %

(39,5 g/10 r.)

100 %

(17,4 cm)

100 %

(19,8 %)

4,36

2016

124 %

103 %

123 %

124 %

5,06

2017

228 %

244 %

139 %

100 %

5,27

2018

20 %

27 %

93 %

83 %

2,99

2019

195 %

175 %

133 %

117 %

??

Pozn.: Termíny odběrů před očekávaným nástupem zimy (cca polovina listopadu).

Obr. 1: Vlevo řepka na podzim nehnojená dusíkem, vpravo pohnojena 40 kg N/ha v hnojivu Ureastabil
Obr. 1: Vlevo řepka na podzim nehnojená dusíkem, vpravo pohnojena 40 kg N/ha v hnojivu Ureastabil

První vstup do porostů - hnojení dusíkem

Bujné a přerostlé řepky z podzimu odčerpaly mnoho živin, především dusíku. Pokud jsme na podzim pohnojili 40–50 kg N/ha, máme lepší výchozí pozici. Neznamená to však, že bychom měli o to „ošidit“ jarní dávku. Silné a výnosově nadějné porosty vyžadují více pozornosti jak z pohledu hnojení, tak ochrany. Při prvním otevřením jara bychom měli zjistit, jaké jsou hodnoty Nmin. Je to pro nás vstupní informace pro následné dávky dusíku. Pro odběry vzorků vybereme pozemky, které se liší půdně, klimaticky, hustotou a růstovým stavem rostlin řepky. Pokud zjištěnou hodnotu Nmin (0–30 cm) vynásobíme koeficientem 4,5, pak zjistíme obsah dusíku v kg/ha. Na základě tohoto obsahu upravíme celkovou jarní dávku dusíku. Pokud však hodnoty Nmin jsou pod 10 mg/kg (tj. pod 45 kg N/ha), považujeme tento obsah za nízký a celkovou dávku nesnižujeme.

Jarní odběry, dle očekávání, zpravidla ukázaly velmi nízké až nízké hodnoty Nmin (5–10 mg/kg). Nízké Nmin byly i na variantách, které byly na podzim hnojené dusíkem, přičemž nezáleželo na použitém hnojivu (tab. 3). Tento dusík se však neztratil, rostliny ho metabolizovaly do zásobních látek a udržely více zelených listů než nehnojené varianty (obr. 1).

Celkovou dávku dusíku cílíme na 190–220 kg N/ha s výnosovým předpokladem 4–4,5 t/ha. To platí pro silné a nadějné řepky s 30–40 rostlinami/m2. U hustších řepek nad 60 rostlin/m2 nemá význam dávku navyšovat nad 150 kg N/ha. Slabé a mezerovité porosty hnojíme v úsporném režimu do 150 kg N/ha.

Výběr dusíkatých hnojiv je závislý na otevření jara. Zpravidla se rozhodujeme mezi hnojivy ledek, DASA a močovina. Nelze jednoznačně konstatovat, jaké hnojivo je nejlepší. Každý rok jsou výsledky trochu jiné. Mnohem více než o druhu použitého hnojiva, však rozhoduje termín aplikace. Musíme respektovat platnou legislativu. S první dávkou dusíku bychom neměli otálet. Zpoždění první dávky dusíku o 10–14 dní, může způsobit snížení výnosu o 7 %, v některých letech až o 15 %.

V letošním roce se jaro otevřelo velmi brzo, a proto bychom měli volit jako první močovinu či DASU. Limitují nás však technické možnosti vjezdu na pole. Půda není ani po ránu zamrzlá a hrozí riziko vytvoření hlubokých kolejí. Pouze pokud bychom včas nestihli pohnojit (do poloviny března), pak požijeme ledky (LAV či LAD). Vhodný by byl i ledek vápenatý (LV), ale je dražší. U hnojiva LV máme nejlepší výnosovou odezvu, pokud ho aplikujeme v termínu produkční nebo ještě lépe kvalitativní dávky, kdy vystačíme s 200 kg LV na ha, což je i cenově přijatelné.

Při velmi časném otevření jara (polovina února až začátek března), tedy letos, bychom první regenerační dávku měli rozdělit na dvě dílčí 1a a 1b z důvodu omezení rizika. První dávkou (1a) by řepka měla dostat 40–60 kg N/ha. Vybíráme hnojiva s amonnou a amidickou formou (DASA, močovina, Sulfammo, Sulfan aj.) nebo stabilizované formy (Ensin, Alzon) a za sucha (Ureastabil aj.). Hnojivo DASA výborně vychází při časné aplikaci a následně pomalém otevírání jara. Podle některých odborníků však DASA aplikovaná na mokrou a studenou půdu, takto časně na jaře, způsobuje degradaci povrchové vrstvy. Velmi dobře nám vychází hnojivo Sulfan (24 % N a 6 % síry), pokud ho aplikujeme dvakrát po sobě a hnojení zakončíme ledkem.

Síra nám již dlouhodobě na polích chybí a je potřeba se více zaměřovat na dusíkatá hnojiva s obsahem síry. Sírou bychom na jaře měli hnojit asi 30–40 kg/ha. Problémy s jejím příjmem jsou především na lehčích půdách a ve vyšších polohách. Sírany se snadno vyplavují podobně jako nitráty. Hnojiv máme na výběr dostatek (DASA, Ensin, Sulfammo, Sulfan, apod.). Místo DAMu lze použít SAM (AmiSAN). Před setím se zapravením je možné aplikovat elementární síru Wigor S. Síru lze aplikovat i na list (Folit Síra, Thiotrac aj.), kdy však již viditelné příznaky na rostlinách neodstraníme. Deficit síry se u řepky vyznačuje mozaikami na listech a vybělenými květy. Základem je znalost pozemků, rozbory půd a rostlin a hnojení sírou v rámci první nebo druhé jarní dávky dusíku. Pokud je deštivý podzim vyplatí se již koncem října aplikovat Ensin, Sulfammo či jiná hnojiva s obsahem síry.

Pokud je řepka zapojená a silná, riziko vyplavení dusíku je minimální. Pouze na velmi lehkých půdách a svažitých pozemcích by mohlo při větších srážkách dojít ke ztrátám dusíku. Podle vývoje počasí s odstupem asi 14 dnů od 1a dávky aplikujeme dávku 1b. Někdy ale tento odstup bývá i delší (jaro 2018), když se zima vrátí a dlouho přetrvává studené předjaří. Pro 1b použijeme nejčastěji ledky (LAV, LAD), kdy už nehrozí riziko nabuzení rostlin nitráty a následného zmrznutí. Dávka by měla být okolo 60 kg N/ha. Pokud se však jaro otevře pozdě (druhá polovina března), dávky 1a a 1b spojíme a volíme vždy ledky.

Zajímavé výsledky máme i s hnojivem Alzon neo-N (tab. 4), které obsahuje v jedné granuli jak inhibitor nitrifikace, tak ureázy. Oproti kontrole (2017/18 LAD-Ensin, 2018/19 LAD-DASA-LAD) jednorázová aplikace hnojiva Alzon neo-N zvýšila výnos o 5 %. Vzhledem k plánované legislativě ohledně použití močoviny, která se bude muset okamžitě zapravit, anebo být stabilizovaná, jsou tyto výsledky velmi optimistické. Výhodou je i úspora času a přejezdů. Řepku hnojíme dusíkem na jaře jen jednou v termínu regenerační dávky. Nejlépe z variant vychází aplikace Lovogranu B (síran amonný s 0,2 % bóru) na podzim a pak na jaře 400 kg N/ha v hnojivu Alzon neo-N (112 %).

Zkoušeli jsme i nové hnojivo N-Sprint v termínu 1a regenerace (tab. 5), které oproti kontrole s LAV zvýšilo výnos o 8 %. N-Sprint obsahuje 24 % dusíku, z toho polovinu v amonné a polovinu v amidické formě. Je tedy vhodným hnojivem pro první dávku při časném otevření jara. Velmi dobře vychází i aplikace hnojiva Sulfammo 23 v regeneraci. Kromě 23 % dusíku, toto hnojivo obsahuje i 31 % SO3 a 3 % MgO.

Po plném obnovení zeleně aplikujeme produkční dávku nejčastěji v množství 50–60 kg N/ha. Pokud přetrvávají mrazy, je lépe použít opět ledek. Jinak jsou vhodná tekutá hnojiva DAM 390 či lépe SAM (AmiSAN). Hnojiva SAM a AmiSAN mají výhodu v dodání síry (5 %). Obsah dusíku je u nich nižší (zpravidla 19 %). Cena za 1 kg dusíku je stejná jako u DAMu a síra je benefit. Výhodou SAMu je také obsah pouze amonné a amidické složky. Hnojivo SAM tedy pálí méně než DAM. Pokud je dlouhotrvající sucho, je vhodné tato tekutá hnojiva stabilizovat (např. StabilureN, N-Lock a další). Velmi dobré výsledky máme s kombinací DAM + StabilureN.

Dusíkaté hnojení završíme kvalitativní dávkou 30–40 kg N/ha v době butonizace. Této dávce se většinou, z pohledu výnosu, klade malý význam. Poslední naše pokusy však ukazují, že ji rozhodně nelze podceňovat. A to nejen dávku dusíku v době butonizace, ale i dávku dusíku v době kvetení. Řepka v tomto období mimořádně roste a odběr živin je velký. Pro kvalitativní dávku jsou nejvhodnější ledky. Nám velmi dobře vychází ledek vápenatý (LV). Navýšení výnosu se pohybovalo až o 6 % oproti LAD. Je to nejrychleji působící dusíkaté hnojivo na trhu. LV volíme v případě, kdy potřebujeme rostlině rychle dodat dusík. Pro hnojení na začátku nebo v plném květu lze použít roztok močoviny (10 kg močoviny do 200 l postřikové jíchy) nebo roztok ledku vápenatého - Lovo CaN (7 % N), někdy ještě obohacený o močovinu - Lovo CaN T (13 % N). Kromě dusíku je důležitý i vápník (13 % CaO). Vápník ovlivňuje aktivitu enzymů, zpevňuje buněčnou stěnu, stabilizuje pletiva a má detoxikační účinek. Tato hnojiva každoročně zvyšují výnos o 1–6 %.

Kromě dusíku a prvních insekticidů bychom neměli na jaře opomenout ani stimulaci porostů. Na stimulátory řepka velmi dobře reaguje. Řadu let máme ověřený Atonik, který podporuje oslabené porosty a prokazatelně zvyšuje výnos. Zkoušeli jsme i další přípravky na bázi aminokyselin, humátů, řas apod. Velmi dobře vychází české TS přípravky (TS Eva pro regeneraci a TS Květa pro butonizaci). Těchto přípravků je celá řada a určitě stojí za to si je sami odzkoušet.

Tab. 3: Hodnoty N-anorg (mg/kg), jarní odběry 13. 2. 2020

Podzimní hnojení 40 kg N/ha dne 25. 10. 2019

N-NH4 (mg/kg)

N-NO3 (mg/kg)

N-anorg (mg/kg)

nehnojeno

1,9

3,8

5,6

Močovina

1,6

2,3

3,9

DAM 390

2,0

1,8

3,8

LAV

2,0

1,9

3,9

Ureastabil

1,6

1,8

3,4

NPK 10-10-10

1,8

1,8

3,5

SAM

1,4

1,6

3,0

Yara Vera Ureas

1,6

1,6

3,3

Dusíkaté vápno

1,8

1,6

3,4

Alzon neo-N

1,5

1,5

3,0

Tab. 4: Výnosy řepky ozimé podle druhu dusíkatých hnojiv a termínu aplikace (průměry 2017/18 a 2018/19)

Varianta

Podzim

(konec října)

Regenerace

Produkce I.

Produkce II.

Výnos semen

t/ha

%

1

(kontrola)


2017/18 LAD

(200 kg/ha)

2017/18 Ensin (450 kg/ha)


4,06

100

2018/19 LAD

(200 kg/ha)

2018/19 DASA (300 kg/ha)

2018/19 LAD (200 kg/ha)



 


Alzon neo-N



4,28

105

2


(400 kg/ha)





Lovogran B

Alzon neo-N



4,54

112

3

(200 kg/ha)

(400 kg/ha)





 


LAD

Lovogran IN


4,08

101

4


(200 kg/ha)

(600 kg/ha)




Pozn.: Výzkumná stanice Červený Újezd (Praha-západ) - varianty současně hnojeny listovými hnojivy: na podzim Borosan Forte, na jaře Borosan Humine, Lovohumine NP+Zn a Lovohumine K

Tab. 5: Výnosy řepky ozimé podle druhu dusíkatých hnojiv a termínu aplikace (průměry 2017/18 a 2018/19)

Varianta

Před setím

Podzim

(45 kg N/ha)

Regenerace

Produkční

(70 kg N/ha)

Výnos semen

1a (50 kg N/ha)

1b (50 kg N/ha)

t/ha

%

1

(kontrola)

Amofos (80 kg/ha)

močovina

LAV

LAV

DAM 390

4,33

100

2

Amofos (80 kg/ha)

močovina

Sulfammo 23

LAV

DAM 390

4,54

105

3

Amofos (80 kg/ha)

močovina

N - Sprint

LAV

DAM 390

4,68

108

Pozn.: Výzkumná stanice Červený Újezd (Praha-západ)

Obr. 2: Stav letošních řepek je velmi nadějný, a proto se vyplatí do porostů investovat
Obr. 2: Stav letošních řepek je velmi nadějný, a proto se vyplatí do porostů investovat

Závěr

Stav letošních porostů řepky je velmi nadějný (obr. 2). Rostliny vegetovaly a sílily během celé zimy. Ceny komodity jsou zatím optimistické. Určitě se vyplatí do porostů investovat.

Nešetřit dusíkem, který po zimě v půdě není, nepodcenit ochranu proti škůdcům. Máme před sebou poslední sezonu, kdy můžeme použít ještě neonikotinoid - thiacloprid a organofosfát - chlorpyrifos.

Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.; Agrada, s. r. o.

foto: D. Bečka

Související články

Nové poznatky o možnostech pěstování luskovino-obilních směsek v ekologickém zemědělství

27. 05. 2020 Ing. Igor Huňady, Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D.; AGRITEC Plant Research s. r.o., Šumperk Technologie pěstování Zobrazeno 44x

Čmeláci a další hmyzí opylovatelé ve službách zemědělství

11. 05. 2020 Ing. Kateřina Smékalová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Technologie pěstování Zobrazeno 430x

FRUCHTLAND - ÚRODNÁ ZEMĚ - koncept integrace agrikultury

15. 02. 2020 Prof. Ing. Fritz J. Häni, DrSc., Peter Fischer Technologie pěstování Zobrazeno 657x

Využití pomocných plodin v ozimé řepce

05. 02. 2020 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 1202x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail