Moderní technologie pro řepku a zkušenosti praxe členů SIUZ

08. 05. 2026 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 1013x

Ověřování nových postupů a sdílení zkušeností členů Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství v pracovní skupině řepka ozimá, přináší řadu nápadů pro uplatnění moderní zemědělské techniky. Cílem je přizpůsobit se rostoucím cenám vstupů i legislativním požadavkům a restrikcím, to vše pro udržení rentability pěstování řepky. Zároveň je nutné dělat vše s ohledem na životní prostředí a podporu biodiverzity. Některé nové postupy se již podařilo implementovat do legislativy. Pro rozšíření povědomí o těchto postupech a zvládnutí jejich zavedení do praxe, nabízí SIUZ certifikované poradenství Advigreen.

Zásadními tématy poradenství jsou založení kvalitního porostu a vhodný způsob zpracování půdy, efektivní využití hnojiv a jejich cílená aplikace, snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin při vypořádání se se stále rostoucím tlakem škůdců a jejich rezistencí k povoleným insekticidům.

Přesné setí řepky

O výhodě zakládání řepky přesným secím strojem se již přesvědčila řada pěstitelů. Umožňuje pravidelně rozmístit v řádku přesný počet jedinců, semena jsou uložena rovnoměrně do stejné hloubky a díky obnovení půdní kapilarity také optimálně tzv. na vláhu. Ing. Josef Čejka, agronom ZD Dolní Újezd vysvětluje, že přesné setí provádí na farmě 12ti řádkovým secím strojem Horsch Maestro. Díky systému AutoForce s automatickou regulací přítlaku botek je zajištěna optimální hloubka setí bez přílišného nebo nedostatečného utužení půdy, porosty řepky tak vzcházejí vyrovnaně, a to i za sucha. Při setí řepky do širších řádků se projevuje okrajový efekt v rámci celého porostu. Důležité je správně redukovat výsevek s ohledem na rostoucí meziřádkovou vzdálenost tak, aby si rostliny v řádku nekonkurovaly. Rozteč řádků se liší podle zvoleného secího stroje a také v návaznosti na zvolenou technologii, jak bude uvedeno dále.

Obr. 1: Ozimá řepka založená technologií strip-till do strniště obilniny s pomocnou plodinou hrách

Obr. 2: Řepka založená do dvojřádku a vymrzající pomocná plodina v  meziřádku, herbicid se aplikuje pouze do osetého pásku s řepkou

Strip-till, pásové zpracování půdy pro řepku

Důvodem pro použití této technologie je nejen legislativa a možnost setí na MEO a SEO širokořádkově, ale také rychlost, s níž lze založit 450 ha řepek, vysvětluje Ing. Ladislav Chmelík, který má s touto technologií dobré zkušenosti. A to jak doma na farmě, tak i v ZD Všestary, kde působí jako agronom. Strip-till nahradil podrývání i orbu. Předností je na jedné straně úspora času a nafty, na straně druhé pak hospodaření s vláhou, lepší zasakování srážek a vytvoření strukturního a provzdušněného profilu v těžkých půdách. Díky tomu vytvoří řepka následně silný a hluboký kořenový systém. Ing. Chmelík využívá stroj Kverneland Kultistrip 6000F pro řepku do hloubky 25 cm při rozteči řádků 45 cm. Páskování se provádí přímo do strniště, ale tam kde se aplikuje hnůj, je nutné nejdříve provést podmítku k jeho zapravení.

Setí řepky probíhá společně s pomocnou plodinou, která má pro řepku následně řadu benefitů. Stejnou technologii využívá i Jindřich Šmöger v Bučině u Vysoké Mýta. Hospodaří na těžkých půdách, kde platí: čím větší mokro, tím se strip-tillem opatrněji. Musí se počkat na optimální podmínky. Za sucha, aby se nevytahaly hroudy, provede nejprve mělkou podmítku a následně strip-till s uložením hnojiva do hloubky. V případě hrudovité přípravy lze za optimálních vláhových podmínek porost před setím uválet cambridge válci.

Úskalím strip-tillu v řepce může být sláma, která se „hrne“. Na to je nutné myslet již při sklizni obilniny a slámu kvalitně drtit, rovnoměrně rozptýlit, případně se kombajny pohybovat šikmo na budoucí řádky řepky. V této technologii je nezbytné se důsledně zaměřit na kontrolu hrabošů a slimáků.

Pomocné plodiny

Setí řepky společně s vymrzající pomocnou plodinou lze označit za intenzifikační prvek moderních technologií. Výhodou je, že pomocná plodina natolik konkuruje plevelům, že jí lze nahradit herbicidem proti dvouděložným, podporuje vzcházení a rozvoj kořenů řepky, leguminózy fixují vzdušný dusík a nabízejí ho řepce, stimulují rozvoj půdní mykorhizy a zpřístupnění živin z půdy pro řepku. V optimálním výsevku a složení navíc zlepšují podzimní vývoj řepky, profit v dostupnosti živin pro plodinu je patrný až do jejího kvetení. Významným přínosem pomocných plodin je maskovací efekt, díky čemu je řepka méně atraktivní pro škůdce, jako je dřepčík olejkový nebo pilatka. Časně kvetoucí druhy, např. pohanka, pak lákají do porostu užitečný hmyz, který následně redukuje výskyt mšic. Předností je tedy možnost snížení spotřeby insekticidů na podzim a možnost zvládnout herbicidní ochranu řepky i v PHO. Bonusem je dodání organické hmoty, kterou lze započítat do bilance pro ekoplatbu. Pomocné plodiny v legislativně plní i ochrannou funkci proti erozi.

Pro zakládání pomocné plodiny se využívají různé postupy. Při setí přesným secím strojem vybaveným dvěma zásobníky lze pomocnou plodinu vysévat místo podpatového hnojení. Tuto technologii používá i ZD Dolní Újezd, kde využívají drobnosemenný bob, který je uložen 5 cm od řepky a 6 cm hluboko, řepka se zakládá s počtem 35 jedinců/m², bobu podle HTZ 60–100 kg/ha. Podobně Ing. Ladislav Chmelík používá hrách, možná je i kombinace ozimé pelušky s bobem. V případě potřeby jsou tyto luskoviny, vyseté dostatečně hluboko, kompatibilní s herbicidním ošetřením účinnou látkou clomazone a metazachlor.

Pomocná plodina se často vysévá i ob řádek s řepkou, například pan Rostislav Mátl v DVP Agro k tomuto účelu používá secí stroj Sly Boss. V tomto případě vysévá pestřejší směs drobných leguminóz, jako je jetel alexandrijský, pískavice spolu s pohankou, případně mastňákem. Výhodou je, že secí stroj má 3 zásobníky na osivo, což umožňuje doplnit i 3. komponent s větším osivem, jako je bob nebo peluška a uložit je hlouběji. Podobnou technologii využíval i Ondřej Doležal v PROFARM Blatnice, v loňském roce testoval no-till secí stroj SKY Easy Drill se 3 zásobníky. Při této technologii se herbicidně potlačuje pouze výdrol obilnin a trávy graminicidem. Pokud se pomocná plodina vyseje včas, tedy v první polovině srpna a dojde k jejímu plošnému zapojení, není nutné porost ošetřovat proti dvouděložnými plevelům.

Pan Jindřich Šmöger na Statku Bureš a další podniky SIUZ měli velmi dobrou zkušenost se zakládáním řepky do širokých řádků po předchozím pásovém zpracování půdy strip-till na 75 cm. Setí řepky s pomocnou plodinou probíhalo v jednom přejezdu, kdy 2 botky ve zpracovaném pásu sely řepku a do nezpracovaného pásu půdy se vysévaly 3 řádky pestré směsi pomocné plodiny. Herbicid se aplikoval pouze na řádky s řepkou, kdy na rámu plečky byly trysky a z čelního zásobníku na traktoru se řepka ošetřila pouze páskově. Tento postup se už ale posunul dále, nyní vysévají řepku na rozteč řádků 50 cm, tomu předchází plošný výsev pestré pomocné plodiny, herbicid a další ošetření v řepce probíhají během podzimu pouze páskově.

Obr. 3: Vývoj kořenů rostlin řepky v technologii strip-till

Obr. 4: Páskový postřik v řepce ozimé s roztečí řádků 50 cm

Pásový postřik

Řepka je plodina, která vyžaduje vícenásobné ošetření postřikem během vegetace. Ať už se jedná o přípravky na ochranu rostlin nebo o listovou výživu, lze pásovým postřikem směřovaným pouze na osetý řádek uspořit nemalé finanční náklady a zároveň redukovat vstup látek do životního prostředí. Proto se řada členů SIUZ rozhodla přejít u řepky, ale také u cukrovky, slunečnice nebo sóji, na meziřádkovou vzdálenost 50 cm. Technologie je založena na přesném navazování jednotlivých záběrů secího stroje při vhodném násobku počtu řádků s ohledem na záběr postřikovače, samozřejmostí je, že řádky musí být zaseté rovně, RTK je zde nezbytností. V ZD Dolní Újezd s ohledem na 36 m záběr postřikovače pořídili 12 řádkový secí stroj Horsch Maestro. Pro dosažení rovných řádků a přesného navázaní jednotlivých záběrů sečky vybavili přijímačem navigace nejen traktor, ale také secí stroj. Pasivní systém navádění hlídá pohyb secího stroje a udržuje ho stále ve stopách traktoru. Díky RTK se následně rameno postřikovače, a především jednotlivé trysky, pohybují přesně nad řádkem řepky. Porost je také možné bezpečněji plečkovat.

Pro pásový postřik je nutné používat trysky s úzkým úhlem výstřiku, které produkují směrovaný postřik do cílené oblasti (např. RowFan). To znamená, že stejné množství účinné látky dopadá v rámci celého ošetřovaného pásu. Šířka ošetřeného pásu se mění v závislosti na výšce ramen, což lze jednoduše spočítat podle Pythagorovy věty, pokud víme, že úhel trysky je 40°. Čím jsou trysky níže, tím je pás širší, proto je možné natočením trysky ještě zúžit ošetřovanou plochu, vysvětlil Ing. Josef Čejka. Pásově se ošetřují vnitřní části bloku, členité souvratě se pak ošetřují plošně, přesto tak lze dosáhnout značnou úsporu nákladů. Veškerá podzimní a časně jarní ošetření porostu prováděné postřikem, lze řešit pásově.

Co se týče herbicidů, snížení hektarové dávky účinné látky má pozitivní vliv nejen na ekonomiku, ale i půdu a vodní zdroje. U insekticidů, kde je již jasně prokázaná rezistence dřepčíků vůči pyretroidům, je při dodržení hektarové dávky účinné látky dosaženo vyššího účinku při cílené pásové aplikaci. Lze ušetřit i na listových hnojivech, které je možné efektivněji zacílit přímo na mladé rostliny a nestříkat zbytečně na holou půdu.

Plečkování řepky ozimé

Pro meziřádkovou kultivaci se v ZD Dolní Újezd rozhodli využít plečku Horsch Transformer 12 VF se záběrem 12 m, tedy na 24 řádků. Plečka je vybavená sekční kontrolou a 3D kamerou na každé straně. Díky tomu je přesně detekovaný řádek rostlin a při práci v klínu nedojde k podříznutí řádků, než se chytí kamera na druhé straně. Traktor je vybavený satelitním navigačním systémem AutoTrac, data pro navádění plečky jsou poskytována systémem AutoPath od John Deere.

Vše začíná již při setí, kdy jsou pomocí GPS do paměti stroje uloženy zaseté řádky. Autopilot následně jede podle řádků sečky a plečka se navádí sama. Obsluha dohlíží jen na práci za sebou, a pokud je větší množství rostlinných zbytků či některý řádek začíná hrnout, může snadno zasáhnout a jednotlivé vozíky nadzvednout. Při optimálních půdních podmínkách a při nižším výskytu plevelů se denní výkon pohybuje kolem 60 ha. Pracovní rychlost samozřejmě závisí i na stavu a vývoji řepky, u malých rostlin je nutné jezdit pomaleji. Aby nedošlo k přihrnutí řádků od postranních radliček, je vhodné ubrat i na hloubce kypření.

Kromě omezení plevelů rozruší plečkování také případnou krustu po silnějších srážkách. Se vzduchem, který se do půdy dostane, dochází k podpoře mineralizace, prohřátí půdy a tím i k lepší dostupnost živin pro rostliny. Řepka mnohem rychleji zatáhne řádky, čímž se omezí i růst dalších plevelů. Ve spolupráci s Agroeko Žamberk byly odebrány rostliny řepky i s kořeny z variant 14 dní po plečkování a neplečkované kontroly. Obsah dusíku v plečkovaných rostlinách byl na 118 % optima, u neplečkovaných jen 79 %.

Obr. 5: Plečkování ozimé řepky s roztečí řádků 50 cm na jaře, herbicidní aplikace na podzim jen v pásu osetém řepkou, meziřádek bez ošetření

Obr. 6: Záznam postřiku podle předpisové mapy s automatickým vypínáním postřiku v ozeleněném kolejovém řádku

Plošně diferencované ošetření porostu

Cílené a variabilní aplikace se týkají v řepce hnojiv i přípravků na ochranu rostlin. Nejdůležitější je příprava a zpracování předpisových map. Své zkušenosti na toto téma prezentovali členové SIUZ během Dne Zemědělce v Unčovicích, pro využití a zpracování družicových snímku někteří využívají služeb Prefarm nebo ADW. Ing. Hynek Valík z Agroprogres Kateřinky na Opavsku prezentoval různá software řešení, která sám využíval, zmínil například Xarvio, které ale již v ČR neposkytuje své služby z důvodu malého rozšíření a uplatnění. V okolních zemích je ale stále k dispozici. Aktuálně podobně jako Ing. Josef Čejka využívá systém Cropwise. Výhodou použití satelitu Planet oproti Sentinel, je mimo lepší rozlišení i vyšší četnost snímků, protože létá každý den a je tak k dispozici více materiálu. Za oblačnosti je ale snímek nepoužitelný. Vyhodnocují se různé vegetační indexy a vykreslují zóny silnější a slabší, toho lze v počátcích vegetace řepky využít k aplikaci regulátorů růstu, které se aplikují pouze na dobře vyvinuté části porostu, tak aby se zatím slabší rostliny nestresovaly. U insekticidů je opačná strategie, ošetřují se slabší a později vzešlé části pozemku, kde u odrostlých rostlin již dřepčíci nepředstavují takové riziko.

Oba zmíněné podniky používají ke snímkování porostů také dron, konkrétně DJI Mavic 3M. Díky software PIX4D fields lze během krátké doby zpracovat získaná data z dronu a vytvořit aplikační mapu. Lze tak vytvořit předpisovou mapu například pro spotovou aplikaci pro vytrvalé plevele, nebo vyhodnotit poškození porostu hraboši pro následné plánovaní jeho správného vedení. Testovali se také aplikační drony pro dosevy na holé plochy, aby se potlačilo zaplevelení, tyto zkoušky ale vyžadují další ověřování a hledání optimálních řešení.

Ozelenění kolejových řádků

Osetím pásů kolejových stop postřikovače vhodnou směsí lze velmi dobře a funkčně plnit legislativní podmínky pro neprodukční plochy. Kvetoucí pásy jsou rovnoměrně rozptýlené v krajině a díky tomu mají ještě vyšší enviromentální přínos než plošné úhorové plochy, především tedy v produkčních zemědělských oblastech. Množství vyčleněné neprodukční plochy z půdního bloku závisí na pracovním záběru postřikovače, při šířce pásu 3 m, se pohybujeme na úrovni 7–10 % neprodukce. Nové DZES 5 počítají s ochranným pásem typu kolejový řádků jako s půdoochrannou technologií. ZD Dolní Újezd používá jednoletou variantu pásů, které jsou založeny při výsevu řepky. Vytvoření předpisové mapy je náročnější, za tímto účelem poskytuje SIUZ poradenství. Nastaví se zakázané zóny a moderní stroje, jako je rozmetadlo, postřikovač, ale také plečka, nechají tyto pásy bez zásahu.

V případě řepky jsou ozeleněné kolejové řádky přínosem hned z několika důvodů: je to již zmíněná možnost plnění podmínky neprodukce v intenzivních oblastech a tím rozdělení bloků do malých dílů v šíři záběru postřikovače, řepka profituje z biologicky pestrého pásu, což se projevuje navýšeným výnosem z okrajového efektu, nedochází ke zmlazování porostu v kolejích a pozitivní dopad je rovněž možné vidět u vnímavého oka veřejnosti. Společně s pomocnými plodinami se jedná o budování lepšího image pěstování řepky.

Závěr

Toto je jen stručný výčet postupů, které se testují v provozních podmínkách. Samozřejmě probíhá i sdílení zkušeností na úrovni pracovní skupiny řepka ozimá členů SIUZ. Jedná se o skupinu 30 zemědělských podniků, kde jsou zastoupeni všechny formy od malých, středních až po velké zemědělské podniky. Jejich cílem je adaptovat pěstební technologie na změnu klimatu a neustále se měnící legislativní podmínky tak, aby bylo možné dále provozovat produkční zemědělství a v budoucnu ekonomicky přežít.

Obr. 7: Nákres bodové aplikace postřiovačem Kverneland s pulsním systémem trysek a kamerami DAT Ecopatch, oranžové zóny značí místa bez aplikace

Obr. 8: Monitoring poškození řepky hrabošem s využitím snímku satelitu Pleiades s vysokým rozlišením 50×50 cm

foto: 1 a 3 - L. Chmelík, 2 - J. Šmöger, 4–6 - J. Čejka, 7 - M . Vopařil, 8 - P. Širůček