BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Morforegulátory Moddus a Moddus Flexi u ozimé pšenice

13. 04. 2022 Ing. Josef Čapek, CSc.; SELGEN, a.s. Technologie pěstování Zobrazeno 662x

V roce 2020 jsme publikovali zkušenosti a výsledky víceletých pokusů s morforegulátorem Moddus®. Protože v pokusech s morforegulátory na našem pracovišti v Krukanicích dále pokračujeme a rozšířili jsme je o další morforegulátor Moddus® Flexi, chceme tímto příspěvkem seznámit zemědělskou veřejnost s novými výsledky.

Proseeds

V letech 2020 a 2021 se poněkud změnily klimatické podmínky. Zastavil se růst teplot, především ve vegetačním období, a došlo k nárůstu množství srážek, takže vegetace prakticky netrpěla suchem. V roce 2020 byl v některých oblastech nadbytek srážek, které negativně ovlivnily průběh vegetace a postup zemědělských prací s dopady i do konečných výnosů. V podstatně širší míře se na plochách ozimé pšenice objevilo poléhání. Po zkušenostech z minulých let, kdy nebylo z důvodu sucha v průběhu vegetace žádoucí krácení porostů pomocí morforegulátorů, ale především podpora produktivního odnožení a posílení kořenového systému, jsme volili přípravky na bázi chlormequat-chloridu (CCC) a trinexapac-ethylu. U těchto látek byl prokázán pozitivní účinek na rozvoj kořenového systému a lepší adaptabilitu rostlin pšenice na stresové podmínky během vegetace (především sucho a zvýšená intenzita slunečního záření). Aby nedocházelo k přílišnému krácení stébla, použili jsme snížené dávky morforegulátorů při jejich aplikaci během odnožování až po sloupkování.

Produktivní hustota porostu

Sucho na podzim po zásevu v letech 2019 a 2020 brzdilo počáteční růst rostlin a jejich stav na počátku zimy. Zatímco v roce 2018 měla průměrná rostlina pšenice na začátku prosince 3,52 odnože, v roce 2019 to bylo jen 2,02 odnože a v roce 2020 dokonce jen 0,84 odnože. Podobná situace byla i v prosinci minulého roku. Během zimy a jarního odnožování se sice počet odnoží zvýšil, ale určité rozdíly přetrvávaly až do počátku sloupkování. V roce 2019 byl na konci odnožování průměrný počet odnoží na rostlinu 6,53, v roce 2020 5,56 a v roce 2021 jen 5,52.

Ošetření porostu pšenice morforegulátory v průběhu odnožování nebo na počátku sloupkování se pozitivně projevilo na produktivní hustotě porostů. V tabulce 1 jsou počty klasů na jednotku plochy v letech 2019–2021. Ošetření chlormequat-chloridem v odnožování (BBCH 25) nebo trinexapac-ethylem na začátku sloupkování (BBCH 31) mělo pozitivní vliv na posílení kořenového systému a tím zvýšení počtu produktivních odnoží rostliny asi o 6–7 %. Pozdější aplikace trinexapac-ethylu na konci sloupkování (BBCH 37) už takový efekt neměla a porosty zůstaly řidší.

Tab. 1: Průměrný počet klasů na 1 m2 v porostu ozimé pšenice po ošetření morforegulátory
Krukanice, 2019 až 2021, průměr 8–9 odrůd

poř.
č.

 

varianta

dávka
l/ha

aplikace
BBCH

počet produktivních stébel (n.m-2)

2019

2020

2021

průměr

relat.

n

n

n

n

%

1

neošetřená kontrola

 

 

667

530

572

590

100

2

CCC (chlormequat-chlorid)

1,25

23–25

726

550

621

632

107

3

MODDUS

0,30

31

690

532

652

625

106

4

MODDUS FLEXI

0,30

37

 

568

614

591

100

5

CCC + MODDUS

1,25 + 0,30

25 + 31

677

550

670

632

107

6

MODDUS + MODDUS FLEXI

0,30 + 0,30

31 + 37

 

 

632

632

107

Krácení a zpevnění stébla

Jak už jsme uvedli v úvodu, použili jsme pro ošetření nižší dávky morforegulátorů, kdy cílem nebylo významnější krácení porostů, ale především podpora rozvoje kořenového systému a tím zvýšení celkové robustnosti rostliny a lepší překonání stresových podmínek vyvolaných suchem a vysokými teplotami. I při těchto snížených dávkách však docházelo k určitému krácení jednotlivých partií stébla a k jeho zpevnění. V tabulce 2 jsou uvedeny průměrné hodnoty délky některých částí stébla a v tabulce 3 je celková délka stébla včetně klasu. Nelze konstatovat, že by některý způsob ošetření jednoznačně působil na určitou část stébla. Při časnějších aplikacích bylo poněkud více kráceno 2. internodium, ale rozdíly nebyly nijak zásadní. Podobně i u podkladového internodia došlo k nepatrnému krácení v případě pozdějších nebo opakovaných aplikací morforegulátoru, ale rozdíly nebyly významné. Pokud však hodnotíme celkovou délku stébla v době sklizňové zralosti, rozdíly mezi variantami ošetření jsou významnější (tab. 3). Proporcionálně se krátila všechna internodia. Větší krácení bylo u pozdějšího ošetření a u variant, které byly ošetřeny opakovaně. Cenným poznatkem je však to, že v žádném případě nedošlo u ošetřených variant ke krácení klasu. To jsme nikdy nezaznamenali ani v předchozích letech s výjimkou ošetření přípravky na bázi etephonu, kdy ke krácení klasu docházelo.

Významnější zkrácení stébla jsme dosahovali u odrůd s delším stéblem (Liseta), kde činilo cca 10 % v průměru ošetřených variant, zatímco u krátkostébelných odrůd (Skif) to bylo jen 2–3 %. Varianty ošetřené morforegulátory měly robustnější a pevnější rostliny odolnější k poléhání. Zatímco v roce 2021 u odrůd s delším stéblem náchylnějším k poléhání (Lorien, Steffi, Megan) porosty ošetřených variant všeobecně nepoléhaly vůbec nebo jen minimálně. Kontrolní neošetřený porost byl polehnutý asi ze 30–50 %.

Tab. 2: Délka některých partií stébla ozimé pšenice po ošetření morforegulátory
Krukanice, 2019 až 2021, průměr 8–9 odrůd

poř.
č.

 

varianta

dávka
l/ha

aplikace
BBCH

počet produktivních stébel (n.m-2)

2019

2020

2021

průměr

relat.

n

n

n

n

%

1

neošetřená kontrola

 

 

667

530

572

590

100

2

CCC (chlormequat-chlorid)

1,25

23–25

726

550

621

632

107

3

MODDUS

0,30

31

690

532

652

625

106

4

MODDUS FLEXI

0,30

37

 

568

614

591

100

5

CCC + MODDUS

1,25 + 0,30

25 + 31

677

550

670

632

107

6

MODDUS + MODDUS FLEXI

0,30 + 0,30

31 + 37

 

 

632

632

107

Tab. 3: Průměrná délka stébla s klasem v porostu pšenice po ošetření morforegulátorem
Krukanice, 2019 až 2021, průměr 8–9 odrůd

poř.
č.

 

varianta

dávka
l/ha

aplikace
BBCH

celková délka stébla s klasem

2019

2020

2021

průměr

relat.

cm

cm

cm

cm

%

1

neošetřená kontrola

 

 

102,01

85,56

96,88

94,82

100

2

CCC (chlormequat-chlorid)

1,25

23–25

97,53

81,96

86,89

88,79

94

3

MODDUS

0,30

31

97,83

79,69

93,09

90,20

95

4

MODDUS FLEXI

0,30

37

 

76,77

95,66

86,22

91

5

CCC + MODDUS

1,25 + 0,30

25 + 31

88,93

74,56

89,68

84,39

90

6

MODDUS + MODDUS FLEXI

0,30 + 0,30

31 + 37

 

 

87,45

87,45

92

Struktura výnosu zrna

V tabulce 4 jsou uvedeny prvky struktury výnosu zrna v letech 2019–2021. Lze konstatovat, že rozdíly jsou mezi jednotlivými ročníky. Ty byly způsobeny především vnějšími faktory průběhu počasí a vzájemným kompenzačním působením jednotlivých prvků. Minimálně pak působením morforegulátorů. V letech, kdy byly řidší porosty, zvyšovala se celková produktivnost klasu a naopak. Cenným poznatkem však je to, že použité morforegulátory s trinexapac-ethylem neredukovaly žádný z prvků produktivnosti klasu, a to i při krácení stébla. Je to další potvrzení jejich pozitivního působení na rozvoj kořenového systému, vitalitu rostliny a její schopnost překonávat stresové podmínky během vegetace.

Tab. 4: Prvky struktury výnosu zrna v porostu pšenice po ošetření morforegulátorem
Krukanice, 2019 až 2021, průměr 8–9 odrůd

poř.
č.

 

varianta

dávka

aplikace

počet zrn v klasu

hmotnost 1 000 zrn

hmotnost zrna v klasu

l/ha

BBCH

2019

2020

2021

průměr

2019

2020

2021

průměr

2019

2020

2021

průměr

 

 

n

n

n

n

g

g

g

g

g

g

g

g

1

neošetřená kontrola

 

 

36,50

40,39

38,65

38,51

40,07

49,99

46,53

45,53

1,463

2,021

1,795

1,760

2

CCC (chlormequat-chlorid)

1,25

23–25

36,54

40,56

39,73

38,94

39,28

49,68

43,26

44,07

1,438

2,150

1,718

1,769

3

MODDUS

0,30

31

39,47

40,31

38,06

39,28

36,98

49,39

42,94

43,10

1,457

1,992

1,632

1,694

4

MODDUS  FLEXI

0,30

37

 

39,52

38,19

38,86

 

50,76

46,34

48,55

 

2,009

1,768

1,889

5

CCC + MODDUS

1,25 + 0,30

25 + 31

42,46

40,41

39,35

40,74

37,38

49,12

42,00

42,83

1,582

1,985

1,645

1,737

6

MODDUS + MODDUS FLEXI

0,30 + 0,30

31 + 37

 

 

39,55

39,55

 

 

43,83

43,83

 

 

1,733

1,733

Tab. 5: Průměrný výnos zrna ozimé pšenice po ošetření morforegulátory
Krukanice, 2019 až 2021, průměr 8–9 odrůd

poř.
č.

varianta

dávka

aplikace

výnos zrna (t.ha-1)

l/ha

BBCH

2019

2020

2021

průměr

%

1

neošetřená kontrola

 

 

9,66

10,65

10,18

10,16

100,0

2

CCC (chlormequat-chlorid)

1,25

23–25

10,31

11,05

10,51

10,62

104,5

3

MODDUS

0,30

31

9,98

10,56

10,51

10,35

101,9

4

MODDUS FLEXI

0,30

37

 

11,35

10,70

11,03

108,6

5

CCC + MODDUS

1,25 + 0,30

25 + 31

10,66

10,87

10,92

10,32

106,5

6

MODDUS + MODDUS FLEXI

0,30 + 0,30

31 + 37

 

 

10,78

10,78

106,1

Jak morforegulátory ovlivnily výnos zrna

Posílení kořenového systému a celkové robustnosti a vitality rostliny se pozitivně odrazilo ve zvýšeném výnosu zrna. Protože v žádném z pokusných ročníků se nevyskytlo významnější poléhání porostu (v roce 2021 slabě poléhaly některé dlouhostébelné odrůdy, ovšem bez zásadního dopadu na výnos zrna), byl dosažený výnosový přírůstek pouze vlivem působení morforegulátorů. Vyšší relativní výnosové přírůstky jsme zaznamenali v letech s méně příznivým průběhem počasí (2017–2019), kdy morforegulátory v průměru zvýšily výnos o 7–10 %. V letech s příznivějším průběhem počasí 2020 a 2021 činil přírůstek výnosu jen 3–5 %. Pokud by se však vyskytlo citelnější poléhání, rozdíly ve výnosu by byly určitě větší.

Prokázalo se, že jednorázové ošetření sníženou dávkou regulátoru Moddus zvyšuje výnos, ale toto zvýšení je menší než opakované ošetření, ať již v kombinaci s chlormequat-chloridem, nebo opakovanou aplikací trinexapac-ethylu (Moddus + Moddus Flexi).

Zajímavý je také výsledek jednorázového pozdního ošetření (BBCH 37) přípravkem Moddus Flexi, které v průměru posledních dvou let přineslo zvýšení výnosu o 8,6 %.

Výnos zrna byl ve všech pokusných ročnících determinován produktivní hustotou porostu (koeficient korelace mezi výnosem a počtem klasů na plochu: r = 0,71), zatímco počtem zrn v klasu a hmotností 1 000 zrn byl ovlivněn jen minimálně.

Závěr a doporučení

V systémech intenzivního pěstování pšenice hrají morforegulátory stále významnou roli. I když je dnes stále větší tlak na omezené používání agrochemikálií, pro dosažení vysokého a stabilního výnosu s požadovanou kvalitou zrna se bez některých obejdeme jenom stěží. U moderních odrůd s kratším a pevnějším stéblem sice klesá riziko silného poléhání, ale s častějším výskytem sucha a zvýšených teplot během vegetace je potřeba posilovat odolnost rostlin proti těmto abiotickým stresovým faktorům. Pozitivní účinek látek chlormequat-chlorid, trinexapax-ethyl nebo prohexadione-calcium na podporu rozvoje kořenového systému, zlepšení příjmu živin a celkové vitality rostliny je naprosto zřejmý a ve všech našich pokusech se vždy v určité míře potvrdil.

Základem vytvoření dobrého produktivního porostu pšenice s předpokladem vysokého výnosového potenciálu jsou silné, dobře odnožené rostliny s bohatým kořenovým systémem. Často se však setkáváme s tím, že porosty na začátku jarní vegetace jsou slabé, málo zapojené, s menším počtem odnoží. Příčinou bývá opožděný zásev nebo pomalé a nevyrovnané vzcházení na podzim v důsledku sucha. S takovým stavem se můžeme setkat i letos, kdy na podzim rostliny velmi pomalu rostly a jsou nyní málo odnožené se slabými kořeny. Významným způsobem jak takovým porostům pomoci, je vedle vyvážené výživy i včasná aplikace vhodného morforegulátoru, který zpomalí dlouživý růst, podpoří odnožení a vyrovnanost odnoží, posílí rozvoj kořenového systému a zlepší příjem živin. V období odnožování je to aplikace chlormequat-chloridu (CCC) v dávce 1,0–1,5 l/ha. Toto ošetření je však vhodné i na porosty dobré, dobře zapojené, a to i u odrůd s krátkým stéblem. Nevhodné je pouze pro porosty přehuštěné, s velkým počtem odnoží na rostlině.

Morforegulátory na počátku sloupkování

Hlavním termínem pro ošetření porostu pšenice morforegulátory je počátek sloupkování (BBCH 31–32). Zde se uplatní účinná látka trinexapac-ethyl v přípravcích Moddus a Moddus Flexi. Dojde k posílení kořenového systému, částečné redukci vedlejších odnoží, zkrácení jednotlivých partií stébla a zpevnění především dolních internodií.

Menší riziko poléhání

V podmínkách menšího rizika poléhání nebo u krátkostébelných odrůd postačí snížená dávka morforegulátoru, která pouze posílí rostlinu, ale nebude příliš krátit stéblo. Postačující je dávka 0,2–0,3 l/ha. Takové ošetření je také vhodné v případě suchého teplého počasí, kdy se někdy pěstitel bojí negativních dopadů morforegulátoru na porost.

Zvýšené riziko poléhání

V podmínkách zvýšeného rizika poléhání nebo u odrůd s delším stéblem je vhodné použít plnou doporučenou dávku 0,4 l/ha. Nedoporučujeme tuto dávku překračovat, protože hrozí riziko přílišného krácení porostu s negativním dopadem na výnos. Plné dávky regulátoru Moddus by také neměly být použity na semenářské porosty. V našich pokusech jsme také zkoušeli nahrazení přípravku Moddus některými generiky, ale výsledek nebyl tak dobrý jako u originálního přípravku.

Pokud nebylo provedeno základní ošetření morforegulátorem na počátku sloupkování a během další vegetace se objeví potřeba krácení porostu, je k dispozici morforegulátor Moddus Flexi, který lze aplikovat v širším časovém rozmezí v průběhu celého sloupkování (BBCH 32–39). Dávkování je stejné jako u Moddusu.

Dělené ošetření morforegulátory

Vysoce efektivním se ukazuje dělené opakované ošetření morforegulátory. Dle našich zkušeností je zvláště vhodné ošetření chlormequat-chloridem v průběhu odnožování s následným ošetřením trinexapac-ethylem během sloupkování (BBCH 31–32). V případě, že se nepodaří ošetřit v průběhu odnožování, je možné opakované ošetření trinexapac-ethylem v BBCH 31 (Moddus) a v BBCH 37–39 (Moddus Flexi). Dávkování v takovém případě snížíme u CCC na 1,0 l/ha, u Moddusu na 0,15–0,3 l/ha. Přípravky je nutné během vegetace střídat, nepoužívat opakovaně.

S ohledem na pozitivní výnosové efekty morforegulátorů se jeví jejich použití jako ekonomicky efektivní a zároveň je to dobrá pojistka pro nepříznivé počasí v průběhu sklizně.

Související články

Kestom® - biologický pomocný přípravek na podporu růstu rostlin

04. 07. 2022 RNDr. Jana Volková; Monas technologies Technologie pěstování Zobrazeno 72x

Pěstitelské technologie máku a vybrané výsledky z pokusů

09. 06. 2022 Ing. Matěj Satranský; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 243x

Navrátí regenerativní zemědělství život do půdy?

05. 06. 2022 Ing. Vít Langmaier; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 297x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail