BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Možnosti řešení eroze v souvislosti se změnami legislativy i klimatu

05. 11. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s. r. o. Technologie pěstování Zobrazeno 4988x

Prevence erozních škod na pozemcích je trvale diskutovaným tématem jak v rovině praktické, tak v otázce nastavení příslušné legislativy. Aktuálně do způsobu řešení eroze promlouvají nejen podmínky DZES (dobrého zemědělského a environmentálního stavu), ale i připravovaný prováděcí předpis zákona o ochraně zemědělského a půdního fondu známý jako protierozní vyhláška. Správné nastavení koexistence legislativních norem v gesci různých ministerstev má potenciál ovlivnit konečný výsledek v rovině ochrany půdy, ekonomiky plodin i v plnění další legislativy.

Proseeds

Do dané problematiky v jednom časovém horizontu začínají vstupovat i podmínky nové společné zemědělské politiky (SZP), kdy nejsilnějšími faktory v této rovině mají být striktní požadavky na osevní postupy v podobě zákazu pěstování plodiny po plodině (GAEC 8), trvalý pokryv půdy, podmínky pěstování meziplodin atd. Mimo pravidla SZP je pak dále požadavek zákazu totálních herbicidů s účinnou látkou glyfosát.

Nemalou měrou pak do účinnosti opatření a ekonomiky hospodaření vstupují i klimatické podmínky podle oblastí a ročníku, a to především v aridních oblastech a pak ještě se silným vlivem podmínek nitrátové směrnice.

Současný stav řešení a rizika

V praxi se běžně využívají opatření v podobě využití protierozních technologií pro danou plodinu v kombinaci s organizací plodin v rámci DPB (například rozdělení DPB, až po pásové střídání plodin).

Setí do ochranných plodin

Efektivní způsob řešení eroze rozpracovaný a využívaný v řadě modifikací podle oblastí. Důležitá je pozice plodiny s nízkou ochrannou funkcí (kukuřice) v osevním postupu tak, aby pro vývoj meziplodiny byl dostatečný časový prostor. V nižších (teplejších) oblastech kukuřičného a řepařského výrobního typu a okrajové části vrchovin je spektrum využitelných komponent do skladby ochranného porostu meziplodiny širší vzhledem k delšímu vegetačnímu oknu pro nárůst biomasy. Problematickým bodem v suché oblasti je vláhová jistota v době setí a růstu meziplodiny a zejména vliv na vodní bilanci bezprostředně následující plodiny, která má být chráněna proti erozi.

Druhy ve směsi by měly zajistit jak vytvoření dostatečného povrchového pokryvu půdy, tak prokořenění profilu půdy, perzistenci pokryvu na půdě atd. Každý druh má specifická pozitiva i negativa. Svazenka roste zpočátku velmi pomalu oproti pohance i jinak méně vhodné hořčici. Ředkev hluboko prokořeňuje půdu, ale může při vyšším zastoupení a delším setrvání na pozemku významně prosušovat profil do hloubky a přispívat, přes nesporné přínosy proti zhutnění půdy, též k prohlubování aktuální negativní vodní bilance v suchém víceletém období (viz roky 2014, 2015, 2017, 2018).

Problematickým bodem je i tlak výdrolu zpravidla obilních předplodin, rezidua specifických herbicidů, a především stav (zdraví) půdního profilu.

Vliv zdraví profilu půdy na výnos v technologii ochranných plodin

Provozně nejčastějším důvodem omezení účinnosti a výkyvů výnosů je stav profilu půdy. Profil půdy s nízkým podílem gravitačních pórů snižuje jak vsakování vody co do rychlosti a celkového objemu vody absorbovaného profilem, ale i další parametry půdy důležité pro růst kořenů a využití živin. Významným vlivem je setrvání důležitých parametrů profilu v čase (v průběhu vegetace). Klíčovým je stav půdních agregátů a zachování pórovitosti půdy v celém profilu půdy po celou vegetaci (obr. 1).

Pokryv ochranné plodiny na povrchu půdy nemá pouze primární funkci v tlumení energie dešťových kapek a zpomalování odtoku, ale je podstatnou podmínkou zachování prostupu vody do profilu, protože je permanentně zpracováván půdním edafonem a podílí se tak nepřímo na tvorbě vícegeneračního infiltračního systému (obr. 2). Tento fakt zásadně zlepšuje schopnost půdy dlouhodobě vsakovat vodu proti technologiím ponechávající povrch půdy bez organické hmoty s intenzivně zpracovaným povrchem.

V intenzivně kultivovaném profilu půdy (orba, kompaktor, intenzivní kypření atd.) první suma srážek povrch půdy zpravidla rozplavuje a omezuje se infiltrace vody do půdy v dalším období. Tento fakt je též jedním z důvodů výnosových propadů na pozemcích se zaoranou meziplodinou následovaný aridním ročníkem, kdy je omezen vsak vody do půdy a již tak omezené množství vody skutečně transportované do profilu je navíc přednostně využito k rozkladu zapravené organické hmoty.

Z praktických zkušeností plyne, že cílem v technologii ochranných plodin by měl být půdní profil s rovnoměrným prokořeněním meziplodinou, bez zhutnělých horizontů, bez výrazných prostor (kaveren) bez kontinuity pevných složek půdy po zpracování půdy, a co je důležité, i bez výrazných přechodů půdně-fyzikálních vlastností, které jsou v praxi jednou z příčin problematické tvorby kořenů s následnými sekundárními efekty (viz dále reziduální N atd.).

Na poměrně vysokém % půd v ČR vyžaduje správné založení meziplodiny přiměřenou fyzikální intervenci v podobě hlubšího kypření, lépšího podrývání před setím či při setí meziplodiny nebo dodatečně strip-till, případně účinnější technologii podrývání v linii řádku kukuřice v již vzrostlé meziplodině na podzim (zvláště na těžké půdě, obr. 3 a 4).

Obr. 1: Gravitační pórovitost
Obr. 1: Gravitační pórovitost

Obr. 2: Sekundární pórovitost - činnost edafonu
Obr. 2: Sekundární pórovitost - činnost edafonu

Obr. 3: Podrývání v linii řádků (podzim 2019)
Obr. 3: Podrývání v linii řádků (podzim 2019)

 Obr. 4: Kukuřice setá v linii podrytých řádků (srpen 2020)
Obr. 4: Kukuřice setá v linii podrytých řádků (srpen 2020)

Využití dusíku v klimaticky různých ročnících

V technologii ochranných plodin je důležité zajištění dostupnosti aplikovaných živin. Je to řešeno více způsoby: k meziplodině, přes lokální aplikace při strip-till technologii do různých hloubek, plošně, a poměrně nově při podrývání v linii setí s některými významnými výhodami (viz dále).

Z pohledu výživy kukuřice je dominantním problémem dostatek N v době výrazné potřeby v průběhu vegetace v zóně kořenů v přiměřeném poměru i s ostatními živinami. Problémem lokální aplikace může být v aridním ročníku nízká distribuce aplikovaných živin mimo aplikační zónu vedoucí k redukci kořenů i k možnému poškozování klíčních rostlin při aplikačních chybách (obr. 5), kdy lokální koncentrace může v přepočtu dosahovat násobně vyšších hodnot proti stejné dávce hnojiva aplikované plošně (naměřeny byly hodnoty 500, 1 000 i více kg N/ha v lokální zóně při plošné dávce 200 kg N/ha). Při všech způsobech aplikace N do depa je nutné pracovat s předpokladem vysokého relativního navyšování koncentrace hnojiva a dávky adekvátně přizpůsobit.

Ve výrazně aridních ročnících (např. 2015, 2017, 2018) se na těžších a středních půdách výrazně pozitivně projevila aplikace N k ochranné plodině již na podzim ve formě organických hnojiv s rychle uvolnitelným N s inhibitory nitrifikace tak, jak je umožněna dikcí legislativy. Tato aplikace zajistila dostupnost N v zóně kořenů v rozhodující části vegetace a přispěla k výrazně menším sumám reziduálního (nevyužitého N) v následujícím období. Nejmarkantnější byla tato situace v sezoně 2015/16, kdy reziduální N po kukuřicích hnojených „klasicky“ močovinou před setím (v orebné technologii) dosahoval téměř 70 % aplikované dávky před setím (80–140 kg N/ha v září 2015 v hloubce 0–15 cm, 80–100 kg N/ha v hloubce 30–60 cm v únoru–březnu 2016), zatímco v technologii s aplikací části N v podzimním období (k meziplodině i klasicky) dosahoval pouze hodnot 40–60 kg N/ha (0–60 cm).

Obr. 5: Úplný výpadek rostlin slunečnice po aplikační chybě při hnojení dusíkem pod řádek (koncentrace přepočteného N byla 1200 kg/ha)
Obr. 5: Úplný výpadek rostlin slunečnice po aplikační chybě při hnojení dusíkem pod řádek (koncentrace přepočteného N byla 1 200 kg/ha)

Problémy s aplikací organických hnojiv

Využití N z digestátu či kejdy naráží mnohdy na technologické, klimatické (rok 2020) i legislativní limity, a to právě na erozně ohrožených plochách. Aplikace ve spojení s technologií strip-till je za určitých podmínek doprovázena problémem s dodržením podílu nezpracované půdy v rámci současného DZES 5. Poměr nezpracované půdy často nedosahuje požadované 60% hranice. Dalším úskalím je kombinovatelnost s aktuálním nastavením greeningu a požadavku na dobu bezzásahového trvání meziplodiny na pozemku v rámci karenční doby. Podniky bez adekvátního podílu dusík vázajících plodin tak mohou být ve složitější situaci při plnění podílu EFA ploch (dle aktuálního stavu nastavení podmínek).

Legislativní požadavky tak zvyšují tlak na smysluplné využití produkovaných hnojiv (částečně i hnoje) a kapacity aplikační techniky.

Zpětným vyhodnocením podmínek aplikace lze uplatnit některé postupy pro lepší využití statkových hnojiv s rychle uvolnitelným N (kejdy a digestátu): zvýšení počtu aplikačních míst v osevním sledu; čím jsou aridnější podmínky, tím vyšší je efektivita podzimních aplikací k jarním i ozimým plodinám včetně řepky; zásadní je efekt aplikace kejdy, digestátu na slámu v pozdějších termínech (září, říjen); doporučit lze časné jarní aplikace kejdy digestátu na těžších půdách se zapravením do porostů ozimů (obilniny) a aplikace kejdy, digestátu k řepce při setí a přitom snížit výsevek.

Vliv eroze na ztráty N

Vodní (částečně i větrná) eroze je významným faktorem ztrát, posunů N v rámci profilu a plošných posunů N v rámci DPB a dále mimo DPB. Kromě zásadního vlivu půdního druhu, půdního typu, hloubky půdního profilu, obsahu organické hmoty, formy N atd. hraje výraznou úlohu účinnost protierozních opatření a způsobů hnojení ve vazbě s ročníkem.

V modelovém roce 2013 s výraznými srážkami v průběhu května se na řadě lokalit výrazně odlišily různé způsoby hnojení. Nejvyšší plošné ztráty N následovaly po aplikaci dusíkatých hnojiv po předseťové aplikaci do mělké vrchní vrstvy půdy následně postižené plošnou, rýhovou erozí. Přes obtížnou detekovatelnost v provozních podmínkách lze konstatovat, že části DPB výrazně zasažené erozním smyvem dosahovaly 20–40 % ztrát N, což potvrzovaly i výpadky výnosů na inkriminovaných místech. Dusík po aplikaci kejdy a digestátu z podzimu 2012 byl postižen ztrátou významně méně, včetně N aplikovaného v předstihu před setím kukuřice v počátku března.

Depozice transportovaného N velmi variabilně závisí na konkrétních podmínkách, od zvýšení koncentrace v nižších částech DPB po transport mimo DPB. Transportu N mimo DPB může při správném nastavení významně bránit i metoda pásového střídání plodin, nejlépe ve variantě se setím kukuřice do ochranné plodiny a zatravňováním drah soustředěného odtoku. Metoda pásového střídání plodin může v budoucnu rovněž významně přispět k možnosti pěstovat kukuřici na SEO plochách, a tím přispět k naplnění požadavků na pravidelnost osevních postupů a omezit tlak na tvorbu monokultur jak kukuřice, tak ostatních plodin, včetně omezení rizika transportu přípravků na ochranu rostlin erozí mimo DPB (obr. 6). Podmínkou je správné nastavení limitních hodnot technologie šířky a orientace pásů, způsob posouzení velikosti plochy povodí erozně ohrožené plodiny, poměru plodin a logiky střídání plodin na pásech.

Inhibitory nitrifikace mají jednoznačný až zásadní přínos při aplikacích v podzimním období za podmínky jejich důsledné aplikace podle návodu. Jiná situace je při použití v jarním období a suchém průběhu ročníku. Aplikace kejdy a digestátu s inhibitorem nitrifikace před setím kukuřice v suchém ročníku může vést ke snížení využití N a posílení sumy reziduálního N po sklizni kukuřice. Důvodem je delší setrvávání dusíku v amonné formě a jeho vazba na sorpční komplex v suchých podmínkách v povrchové vrstvě půdy, kde je mimo dosah kořenové soustavy. V roce 2015 tak bylo na pozemcích s aplikací kejdy či digestátu před setím kukuřice po sklizni detekováno až 150 kg N/ha v závislosti na dávce, poměru minerálního a organického N. I tento fakt hovoří pro preferenci použití kejdy a digestátu v podzimním období s inhibitory nitrifikace v oblastech s vyšší pravděpodobností suchých podmínek.

Orientace směru pásové přípravy je důležitým faktorem ovlivňující jak finální účinnost celé technologie, tak potenciálně ztráty živin. V případě orientace setí po spádnici může za určitých okolností docházet jak k poměrně zásadnímu vymývání půdy ve zpracovaných pásech (obr. 7), tak i aplikovaných živin v závislosti na hloubce. Do určité míry se může týkat (významně méně) i přímého setí. Často uplatňovaným pravidlem je proto setí souvraťových spádnic přímo do meziplodiny, jejich zatravňování nebo například pokrytím obilninou pro GPS.

Obr. 6: Pásové střídání plodin - silně erozně ohrožený pozemek
Obr. 6: Pásové střídání plodin - silně erozně ohrožený pozemek

Obr. 7: Ztráty půdy (40 t/ha) při setí technologií strip-till po spádnici
Obr. 7: Ztráty půdy (40 t/ha) při setí technologií strip-till po spádnici

Reziduální N v technologii ochranných plodin

Významným zjištěním z provozních ploch je poměrně častý efekt nevyužitého N v nezpracovaných pásech půdy v technologii strip-till. Pravděpodobně souvisí se zmiňovanými výraznými přechody fyzikálních vlastností půdy v půdním profilu, které mohou bránit kompletnímu prokořenění profilu a využití N. Problematicky se tento fenomén projevil v jinak tradičním sledu kukuřice - sladovnický ječmen (ozimý i jarní), kdy i při odpočtu reziduálního N dále navyšoval problematické obsahy dusíkatých látek v zrnu v rove 2020 a způsoboval poléhání porostů vzhledem k pozdnímu příjmu N porosty ječmene.

Jako prevence vzniku selektivního prokořeňování profilu se uplatňuje hlubší kultivace půdy s preferencí vertikálního zpracování půdy bez výraznější rotace půdních vrstev v historii pozemku nebo přímo při zakládání meziplodin a boj proti zhutňování. Výrazně pozitivní vliv má i metoda podrývání v linii řádků lépe pracující zejména v případě těžkých půd zpracovávaných na podzim.

Zlepšujícím parametrem využití živin v profilu porosty kukuřice byla pozice řepky seté v technologii podrývání v blízké historii předplodin pro kukuřici, nejvíce pak jako přímá předplodina pro kukuřici. Potvrzuje se tak fakt příznivého vlivu řepky na půdní strukturu v osevním postupu s pozitivními dopady pro další plodiny.

Podzimní aplikace minerálního N

V pokusech na pozemcích s vhodnými půdními vlastnostmi se ukazuje efektivita aplikací části N ve formě stabilizovaného minerálního N (inhibitor nitrifikace) v podzimním období. Průkazný efekt následoval v ročnících s problematickými podmínkami pro distribuci dusíku v jarním až časně letním období (roky 2015, 2017, 2018), ale i v ročnících, kdy byly předseťové povrchové aplikace N postiženy výrazným erozním smyvem (roky 2013, 2020). Toto podporuje i zkušenost řady agronomů s využitím reziduálního N, který dokážou využít především hlubokokořenící plodiny jako řepka, kukuřice, slunečnice.

Další objasnění příčin vzniku reziduálního N (využitelného plodinou) by mělo přispět k případným dalším změnám nitrátové směrnice pro lepší využití N v definovaných půdních a klimatických podmínkách. A to i v kontextu odlišného využití N v protierozních technologiích. Jak se ukazuje, striktní jarní hnojení může v určitých podmínkách přispívat k vytváření ztrát N vlivem eroze, ale i k tvorbě nevyužitého N s rizikem jeho ztrát v dalším období a zaslouží si širší, dlouhodobější ověřování.

Nevhodnou je tato úvaha logicky pro promyvné profily definované především III. pásmem zranitelných oblastí dusičnany dle nitrátové směrnice.

Tab.: Reziduální dusík a ztráta dusíku erozí v závislosti na ročníku a způsobu hnojení

Rok

Měsíc

X.

III.

IV.

V.

IX.

hnojení

ztráta erozí

reziduální dusík

2015

kejda 80 kg N/ha + inhibitor nitrifikace

močovina 80 kg N/ha

-

-

40–60 kg N/ha

2015

-

-

močovina 160 kg N/ha

-

80–140 kg N/ha

2015

-

kejda  100 kg N/ha

+ inhibitor nitrifikace

močovina 100 kg N/ha

-

100–140 kg N/ha

2013

-

-

močovina 160 kg N/ha

20–60 kg N/ha

-

2013

kejda 80 kg N/ha k meziplodině

DAM 100 kg N/ha

+ inhibitor ureázy + glyfosát

-

0–20 kg N/ha

-

Termín likvidace (umrtvení) ochranné plodiny

Téměř filosofickou otázkou je pak perspektiva používání glyfosátu v protierozních technologiích. Z pohledu perspektivy protierozních technologií se jedná o významný faktor s potenciálem ovlivnit do základu jak ekonomiku výroby rostlinných komodit, tak zprostředkovaně i ekonomiku živočišné produkce, zejména mléka.

Paradoxem požadavku na zákaz glyfosátu je opačný než zamýšlený efekt, ve smyslu nahrazení glyfosátu přípravky jinými, s problematičtější ekotoxikologií. Náhrada glyfosátu selektivními herbicidy je limitována absencí jejich registrace jinak než pro použití v plodině. Setí kukuřice do živé meziplodiny je zatíženo velkým výnosovým kolísáním jak v technologii strip-till, tak při přímém setí. Zkoušené technologie s podplodinami přes slibné první výsledky vyžadují ještě další ověření.

Silným faktorem v aridní periodě je termín likvidace meziplodiny a její finální vliv na vodní bilanci následně setého porostu kukuřice v průběhu vegetace. Opožděné likvidace nevymrzlých meziplodin (výdrolových obilnin, řepky aj.) v kombinaci s deficitem vláhy v květnu až červnu znamenaly v letech 2015, 2017, 2018 často poklesy výnosů o 30–50 %, při dobře zvládnuté technologii. Zkušenosti s řešením výdrolu obilnin i dalších rostlin v jinak vymrzající ochranné plodině po problematickém vzcházení selektivními herbicidy jsou spojeny s kolísáním výnosu. Obdobně je tomu při setí kukuřice do strniště sklizeného senážního žita. Pro bezproblémové zamezení obrůstání strniště žita je nutné aplikovat ihned po sklizni na strniště glyfosát a ihned provést setí kukuřice. Tento sled je v efektivitě výrazně omezen na humidnější oblasti a podmínky (obr. 8–11).

Obr. 8: Setí kukuřice do strniště žita, aplikován selektivní CPOST herbicid
Obr. 8: Setí kukuřice do strniště žita, aplikován selektivní CPOST herbicid

Obr. 9: Setí kukuřice do strniště žita, aplikován glyfosát před setím
Obr. 9: Setí kukuřice do strniště žita, aplikován glyfosát před setím

Obr. 10: Kukuřice při problematické technologii aplikace organické hmoty
Obr. 10: Kukuřice při problematické technologii aplikace organické hmoty

Obr. 11: Stabilizace údolnic - vysetá vojtěška
Obr. 11: Stabilizace údolnic - vysetá vojtěška

Řešení eroze v kukuřičné oblasti

Problematickým bodem nové společné zemědělské politiky je z hlediska protierozní ochrany i GAEC 8 s požadavkem zákazu pěstování plodiny po plodině s potenciálem komplikovat ekonomiku pěstování rozhodujících plodin v kukuřičné výrobní oblasti i plnění protierozních požadavků. Osvědčené postupy pěstování kukuřice jsou tak ohroženy výměnou za problematičtější řešení eroze, méně výkonný osevní postup náchylnější k negativním projevům výkyvů klimatu v aridních periodách.

Výhody postupu s opakovaným pěstováním kukuřice na zrno (obr. 12–14):

  • spolehlivé řešení větrné i vodní eroze,
  • pozitivní přínos organické hmoty do půdy,
  • vegetační pokryv půdy v nejteplejší části vegetace,
  • tvorba organické hmoty tržní plodinou ve výhodnějším biologickém cyklu z hlediska spotřeby vody na jednotku sušiny organické hmoty bez negativního vlivu na vodní bilanci,
  • trvalý pokryv půdy směřující k ochlazení krajiny,
  • vyšší pravděpodobnost vyrovnání vodní bilance v meziporostním období s pokryvem půdy.

Obr. 12: Kukuřice v systému vertikálního zpracování půdy (druhá kukuřice v osevním sledu)
Obr. 12: Kukuřice v systému vertikálního zpracování půdy (druhá kukuřice v osevním sledu)

Obr. 13: Kukuřice přímo setá do ochranné plodiny; žito + aplikace glyfosátu
Obr. 13: Kukuřice přímo setá do ochranné plodiny; žito + aplikace glyfosátu

 Obr. 14: Kukuřice přímo setá do ochranné plodiny - svazenka, pohanka, slunečnice, řeřicha
Obr. 14: Kukuřice přímo setá do ochranné plodiny - svazenka, pohanka, slunečnice, řeřicha

Řepka

Přívalové i vytrvalé srážky v průběhu srpna 2020 i dalších let dobře ilustrují v posledních letech protierozní účinnost jednotlivých technologií setí řepky.

Monitoring eroze dokladuje dominantní problémy v orebných technologiích založení řepky, kde se uplatňují stejné příčiny vzniku erozních projevů jako u kukuřice - rozrušení půdních agregátů na povrchu půdy, jejich rozplavení při prvních srážkách, ztráta schopnosti půdy vsakovat vodu. Velký retenční objem vytvořený orbou je pak nedostupný, srážky odtékají a pozemek je extrémně erodován i kvůli absenci pokryvu půdy, včetně odnosu aplikovaných přípravků na ochranu rostlin.

Technologie založení řepky spojená se současným (nejlépe) nebo předchozím podrýváním zaručuje lepší charakteristiky povrchu půdy v čase, zejména vzhledem ke schopnosti vsakovat vodu a odvádět ji ke kořenům. Pokryv na povrchu půdy pak dále omezuje povrchový odtok a podobně jako u setí kukuřice do zbytků rostlin se stará o udržení stabilních fyzikálních vlastností povrchu půdy. Nejsvrchnější vrstva půdy po relativně dlouhou dobu (do dosažení pokryvu půdy plodinou) vykazuje objemovou hmotnost kolem 1–1,3 g/cm3, což znamená minimálně 50% podíl půdních pórů s vysokým podílem pórů gravitačního charakteru schopných odvádět vodu vertikálně dolů. Současně je eliminováno přemokření a zahnívání rostlin řepky a ztráta funkčnosti kořenů při trvajícím nadlimitním srážkovém úhrnu kdykoliv během vegetace (roky 2019, 2020). Technologie podrývání stabilizuje výnosovou jistotu v suchých i deštivých periodách (obr. 15, 16, 17).

Obr. 15: Řepka setá přímo podrývacím strojem (rozteč řádků 52 cm)
Obr. 15: Řepka setá přímo podrývacím strojem (rozteč řádků 52 cm)

Obr. 16: Řepka setá přímo podrývacím strojem - silně erozně ohrožená plocha (2020)
Obr. 16: Řepka setá přímo podrývacím strojem - silně erozně ohrožená plocha (2020)

 Obr. 17: Řepka pěstovaná v orebné technologii - erozně neohrožený pozemek
Obr. 17: Řepka pěstovaná v orebné technologii - erozně neohrožený pozemek

Protierozní vyhláška

Připravovaná protierozní vyhláška jako prováděcí předpis zákona o ochraně zemědělského půdního fondu si klade za cíl řešit situaci na DPB s opakovanou erozí prostřednictvím návrhu vhodnějšího způsobu hospodaření, vyjmutím z gesce DZES 5 a jeho nahrazení aplikací protierozní kalkulačky pod gescí obce s rozšířenou působností, ve smyslu závazných osevních postupů, technologií a případného dělení pozemků.

Přes nesporné kvality systémového přístupu na úrovni DPB (případně erozně uzavřeného celku), je třeba dále ujasnit parametry některých protierozních technologií a jejich reálnou účinnost.

Z monitoringu eroze vyplývají problémy s účinností protierozní technologie - při aplikaci organické hmoty dochází k vysokým počtům erozí, navíc v konkrétních případech dále směřující k přehodnocování zařazení předmětných DPB podle aktuální dikce legislativy do vyššího stupně erozní ohroženosti, což bude komplikovat disponibilitu pozemků pro pěstování plodin s nízkou ochrannou funkcí a dále se projeví v tlaku na vyšší podíl monokultur všech plodin.

Dalším bodem k ujasnění je tedy vliv na strukturu plodin a vynucené změny osevních postupů, zvláště pak v kontextu přicházejících požadavků nové SZP v kontextu celého zemědělského subjektu. V neposlední řadě pak přístup k institutu vyšší moci nedodržení postupů vzhledem k přírodním podmínkám.

Závěr

Správné nastavení komplexu legislativy je nelehkým úkolem Ministerstva zemědělství jak z pohledu naplnění požadavku na snižování eroze, tak zachování ekonomiky zemědělských subjektů.

Respektování biologických zákonitostí a proměnlivých klimatických podmínek by mělo vyústit v dostatečnou flexibilitu opatření, v úpravy příslušných norem a účinnou obhajobu specifických podmínek v rámci ČR vůči příliš obecným požadavkům Evropské komise.

Striktní plnění některých navrhovaných pravidel může mít prokazatelně opačný efekt, nebo se projevit negativně v jiné oblasti.

Související články

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 633x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 427x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 648x

Pěstování minoritních olejnin: Pupalka dvouletá

26. 01. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 604x

Agrolesnictví v dějinách - máme na co navázat

09. 01. 2024 Mgr. Péter Szabó, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR, Brno; Masarykova univerzita, Brno Technologie pěstování Zobrazeno 549x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail