Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Nektarodárné biopásy

14. 06. 2018 Ing. Anna Šrámková; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 1406x

Nektarodárné biopásy jsou tzv. agroenvironmentálně-klimatickým opatřením, které mohou čeští zemědělci využívat od roku 2015 s dotací 15 091 Kč na hektar porostu podle kurzu v tomto roce. Nektarodárné biopásy jsou příležitostí, jak zhodnotit části pozemků, kde se nevyplácí investovat do intenzivní produkce. Mají potenciál tyto plochy zúrodnit díky hluboko kořenícím druhům a současně potravně podpořit včely a širší spektrum hmyzu, což je jejich primárním cílem. V tomto ohledu jsou ale pouze doplňkem neobdělávané, plané vegetace, která je zdrojem života pro své okolí.

Agronutrition

Chuť tyto porosty zakládat u zemědělců roste, v roce 2015 je pěstovalo 13 podniků celkem na 52 ha, v loňském roce jejich výměra činila 452 ha, rozložená na 70 podniků.

Pěstitelská doporučení

Z hlediska agronoma mohou být tyto víceleté porosty řešením pro nerentabilní plochy (dobře patrné z výnosových map), jakými jsou utužené souvratě, plochy dočasně zamokřené a další. Směska, která sestává z 60 % z jetelovin (komonice, jetele luční, plazivý, zvrhlý) a z 25 % je tvořena druhy kvetoucími v roce založení, jako je svazenka, pohanka a hořčice, je z hlediska nároků na stanoviště poměrně pružná. Daří se jí jak na sušších výhřevnějších pozemcích, tak na těžších, vlhčích půdách, jak se nám podařilo v Čechách ověřit celkem na 8 různých lokalitách z hlediska půdních a klimatických podmínek.

Byť jsou pro biopásy logicky vybírány plochy málo úrodné, není vhodné pěstovat je na dlouhodobě zaplevelených pozemcích. Regulace zaplevelení se omezuje na jednu letní seč, která je z hlediska legislativy možná od 1. července do 15. září.

Porosty se zakládají na jaře na důkladně odplevelený pozemek, setí doporučujeme co nejdříve z jara kvůli využití jarní vláhy (po pominutí rizika vymrznutí), například současně s jarním ječmenem nebo kukuřicí. Od června do července jsou biopásy v plném květu. V tomto období se v nich v roce založení také vyskytuje největší množství užitečného hmyzu, jako jsou opylovači a přirození nepřátelé škůdců. Pro tyto druhy, závislé na květech, je magnetem především svazenka, méně hořčice. Souběžně s nimi kvete také pohanka, ale v této kombinaci je pro opylovače poměrně nezajímavá.

Po vrcholu kvetení, nejčastěji okolo poloviny července (založíme-li biopásy v dubnu), je vhodné biopásy posekat, chceme-li zajistit následující:

1) účinně regulovat možné zaplevelení (seč je nutná před dozráním semen plevelů);

2) kvalitní zdroj podzimní snůšky včelstvům, důležitý pro zdravotní stav včel v průběhu zimy, i nástup aktivity na jaře.

Po seči v polovině července biopásy znovu kvetou od září až do zimy díky jetelům (lučnímu, plazivému, zvrhlému).

Druhá možnost seče v roce založení je ke konci léta. Můžeme si ji dovolit v případě, že porost je poměrně čistý, bezplevelný. Po této pozdní seči ale již porost do podzimu pravděpodobně včelám výrazně neprospěje (bude záležet na teplotním průběhu podzimu). Nicméně biopásy při srážkově příznivém létě poslouží širšímu spektru volně žijícího hmyzu, neboť řidčeji kvetou do srpna. Zde je třeba podotknout, že okolo poloviny léta hmyzu ubývá, hroutí se kolonie čmeláků, končí letová perioda většiny volně žijících tzv. samotářských včel. Pro biodiverzitu hmyzu má tedy význam kvetení biopásů hlavně na jaře a v létě, od září jsou přínosné převážně jen pro včelu medonosnou.

Ve druhém a třetím roce vegetace biopásu dilema ohledně termínu seče odpadá. Vzhledem k tomu, že v těchto letech v nich převažují jeteloviny (kromě jetelů také komonice a vičenec), které seč potřebují k regeneraci, zcela jednoznačně doporučujeme biopásy posekat po odkvětu jetelovin během července, aby stejně jako v přechozím roce posloužily včelám v podzimním období.

Je zcela na zemědělci, zda se rozhodne biopás obnovit po dvou nebo třech letech. Opětovné založení je možné buď na stejném nebo jiném místě, ovšem pouze v rámci půdních bloků, které byly uvedeny v žádosti o zařazení do titulu. Dotační titul zavazuje k jejich pěstování po dobu pěti let.

Čmelák zemní na vičenci ve druhém roce vegetace nektarodárného biopásu
Čmelák zemní na vičenci ve druhém roce vegetace nektarodárného biopásu

Komonice přispívá svým podzimním kvetením ke zdárnému přezimování včelstev
Komonice přispívá svým podzimním kvetením ke zdárnému přezimování včelstev

Nektarodárné biopásy je vhodné zakládat společně s jarními plodinami, například s kukuřicí
Nektarodárné biopásy je vhodné zakládat společně s jarními plodinami, například s kukuřicí

Biopásy přinášejí živočichům největší užitek dělíme-li jimi polní celky a napojujeme-li je na stabilní krajinotvorné prvky, jako jsou remízky, polní cesty a další; např. ZD Krásná Hora nad Vltavou
Biopásy přinášejí živočichům největší užitek dělíme-li jimi polní celky a napojujeme-li je na stabilní krajinotvorné prvky, jako jsou remízky, polní cesty a další; např. ZD Krásná Hora nad Vltavou

Biopásy a přínos pro biodiverzitu

Abychom zjistili, zda jsou biopásy dobrým nástrojem podpory biodiverzity opylovačů v naší zemědělské krajině, porovnávali jsme výskyt hmyzu v nich s výskytem ve dvou typech běžných biotopů naší kulturní krajiny, navzájem kontrastních v životních podmínkách, které opylovačům poskytují. Byla jimi bohatě kvetoucí planá vegetace a bezplevelné pšeničné pole, které se na každé ze 7 studovaných lokalit od biopásu vyskytovalo ve vzdálenosti několika set metrů. Pro hmyz si tudíž mezi sebou potravně nekonkurovaly a ráz okolní krajiny, který výskyt hmyzu ovlivňuje, byl podobný.

Směs, která byla pro tento dotační titul navržena, se osvědčila pro většinu druhů opylovačů žijících v okolí založených biopásů. Na základě odchytu hmyzu do žlutých vodních misek byly biopásy přitažlivé pro 80 % druhů žahadlových blanokřídlých, čili včel, čmeláků, tzv. samotářských včel a dalších příbuzných druhů a 90 % pestřenek (opylující dvoukřídlý hmyz, v zemědělské krajině významně zastoupený druhy, jejichž larvy jsou mšicožravé) na sledovaných lokalitách.

Z celkem 170 druhů žahadlových blanokřídlých, které jsme v porostech studovaných biotopů zaznamenali, se jich vyskytovalo nejvíce v plané vegetaci, a to 125 druhů. 97 druhů jsme zachytili v biopásech a 45 druhů v pšenici. Biopásy tedy podporují poměrně široké spektrum hmyzu, ale botanickou pestrost plané vegetace a její význam pro rozmnožování hmyzu či jeho hnízdění (v případě žahadlových) nemohou nahradit. Nesekaná planá vegetace je také oproti biopásům, či jiným úhorovým opatřením, potravně stabilní. Kvetení jednoho druhu navazuje na druhý od jara do podzimu, zatímco biopásy mají v kvetení nutný několikatýdenní výpadek po seči, kterému můžeme zamezit pouze dělenou sečí (biopás podélně rozdělíme na poloviny, které posečeme zhruba s měsíčním odstupem). Jak jsme zjistili na skupině žahadlových, biopás oproti plané vegetaci také nevyhovuje potravním specialistům, kteří jsou vázáni na určité druhy rostlin, vyskytující se ve volné přírodě. Tyto nejzranitelnější druhy žahadlových se v okolní krajině vyskytovaly významně více než v biopásech.

Hlavní podmínky dotačního titulu

  • celková doba trvání závazku: 5 let;
  • minimální plocha biopásů na podniku: 2 ha;
  • maximální plocha jednoho biopásu na dílu půdního bloku: 20 %;
  • šířka biopásu: 6–24 m;
  • každoročně seč s odvozem pokosené biomasy: 1. 7.–15. 9.;
  • certifikované osivo:
    - jednoleté „plodiny“: 5–7 kg/ha, min. 2 druhy - svazenka vratičolistá (max. 1 kg/ha), pohanka obecná, hořčice bílá (max. 1,5 kg/ha), slunečnice roční;
    - víceleté „byliny“: 2,5– 5 kg/ha, min. 1 druh - kmín kořenný, mrkev krmná, sléz lesní, divizna velkokvětá;
    - jeteloviny: min. 15 kg/ha, min. 4 druhy - jetel luční, vojtěška setá, úročník bolhoj, vičenec ligrus, vikev setá, čičorka pestrá, komonice bílá.

Souhrn

Nektarodárné biopásy jsou pro opylovače dobrým potravním zpestřením. Zdrojem života však zůstává planá vegetace.

Výzkum byl realizován ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, Katedrou pícninářství a trávníkářství České zemědělské univerzity a Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i. Poděkování patří také mnoha spolupracujícím podnikům.

Dokumentární film: Zdravější krajina

V loňském roce vznikl za přispění autorky článku dokumentární film „Zdravější krajina“ ukazující biopásy a další agroenvironmentálně-klimatická opatření v ČR v praxi na zemědělských podnicích. Jsou v něm k vidění příklady zdařilé spolupráce zemědělců, myslivců, včelařů, biologů, vědců a dalších, která vede k oživení naší krajiny. Dokument je mimořádný i po vizuální stránce.

Ke zhlédnutí je nyní na internetovém kanále Youtube.
V letošním roce se objeví také na České televizi.

Související články

Pěstování a využití čiroku v Severní Americe

09. 11. 2018 RNDr. Klára Kosová, Ph.D., Ing. Jiří Hermuth; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 433x

Nové možnosti optimalizace počtu odnoží a výnosu u pšenice ozimé

19. 10. 2018 Ing. Radoslav Koprna, Ph.D.; Univerzita Palackého v Olomouci Ing. Jiří Petrásek, Ing. Jan Šamalík; Chemap Agro s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 580x

Nové poznatky, které jsou odrazem změny klimatu - vliv sucha na rostlinnou produkci

18. 10. 2018 Doc. Dr. Mgr. Vera Potopová; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 511x

Další články v kategorii Technologie pěstování

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Slunečnice - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
5%
16%
5%
44%
detail