Ozimá pšenice v letech s deficitem srážek

09. 10. 2019 Ing. Marie Váňová, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 5303x

Obilniny jsou původem stepní trávy, u nichž se postupným šlechtěním podařilo zvyšovat výnosy a kvalitu. Vzhledem k jejich prapůvodu by se mohlo zdát, že mají vyšší míru tolerance k suššímu průběhu počasí. Avšak současné požadavky na vysoký výnos nejsou v souladu s velkou nerovnoměrností srážek v daném vegetačním období, kdy každá růstová fáze si nárokuje určité penzum vláhy. Účinnost srážek je limitována i teplotou, která ovlivňuje rychlost výparu, a také technologií zpracování půdy a předplodinou. V letech, kdy srážky jsou nízké a nerovnoměrné, jsou zvýrazněny vlivy mnoha těchto faktorů, které pak mají nebývale velký vliv na konečný výnos.

Role srážek a teploty

Oteplování, při dostatku srážek v několika minulých letech, velmi pomohlo adaptaci západoevropských odrůd ozimé pšenice v našich podmínkách. Podzimní a zimní období let 2014–2016 vykazovalo charakter přímořského počasí s dlouhým podzimem a mírnou a krátkou zimou, časným nástupem jara a vcelku i příznivým následným průběhem vegetace. V těchto letech byly výnosy ozimé pšenice překvapivě vysoké a měly tendenci nárůstu i při některých chybách v technologii pěstování.

Například i pozdě seté ozimé pšenice vytvořily během těchto podmínek porosty s dobrým výnosem, a také v oblastech jako je např. Vysočina teplé počasí stimulovalo pěstování výnosných odrůd ozimé pšenice, přestože některé z nich měly nižší zimovzdornost. Teplota a srážky jsou klíčovými faktory regulujícími vývoj a růst a zemědělství je na nich silně závislé. Po letech, kdy příznivé počasí tlumilo mnoho nedostatků, je nutné přijmout skutečnost, že klimatická změna postupuje rychleji, než se předpokládalo, a následky na zemědělskou produkci mohou být značné, i když velikost ztrát se lokálně může lišit. Je proto žádoucí připomínat řadu základních agrotechnických opatření, která nemohou být nahrazena zvýšenou intenzifikací, i když je s ní neustále nutné počítat a přizpůsobovat ji měnícím se podmínkám daného roku.

Obr. 1: Rozdíl v mohutnosti nadzemní části rostlin a kořenů u porostů lišících se dobou setí - vlevo včasný termín, vpravo pozdní termín

Role agrotechnického termínu setí

U ozimé pšenice, přestože má dlouhou dobu růstu a vývoje, je velmi důležité neignorovat doporučený a dlouhodobě vyzkoušený agrotechnický termín výsevu.

Pozdě seté pšenice mohou v některých letech dát dobrý výnos, ale vyžadují vyšší výsevek a dobré mořidlo. Dále je nutné pamatovat, že pozdě seté pšenice se ve sklizni opožďují o týden až 10 dní a že je více postihuje suchý průběh vegetace. V našich pokusech (v průběhu 10 let) výnos klesl z 10 na 7,5 t/ha. Velmi dobře se u pozdě setých pšenic uplatňují regulátory růstu ovlivňující strukturu porostů a rychle působící N hnojiva (ledek vápenatý 15%) na začátku vegetace. Většinou stačí jen dvě aplikace fungicidů.

Už v roce 2017, ale především v roce 2018 se ukázalo, jak velký význam má včasné setí. Porosty seté na začátku agrotechnické lhůty mají velkou výhodu. V čem? Především v tom, že vytvoří už na podzim silné odnože a hlubší kořenový systém a vytvoří i větší množství biomasy. A právě takové byly porosty na podzim pro sklizňové roky 2016 a 2017, kdy jsme měli vysoké výnosy. Podzimní odnože jsou z výnosového hlediska velmi důležité. Jsou silné, lépe odolávají suchu a podmiňují silnější kořenový systém.

Avšak v loňském sklizňovém roce (2018) bylo porostů ve fázi semenáčků na počátku zimy 54 %, 36 % bylo ve fázi odnožování a jen 10 % mělo jednu odnož (Tvarůžek, monitoring 2018). V letošním sklizňovém roce (2019) je opět velký rozdíl mezi porosty setými 2. 10. a 31. 10. Porosty seté 2. 10. měly v průměru 3 odnože ke dni 8. 3., porosty seté 31. 10. měly jen hlavní stéblo, i když na podzim vzešly rychle, neboť v této oblasti (Kroměřížsko) bylo dost srážek (obr. 1).

Pozdě setá pšenice začala odnožovat až na jaře. Ke dni 4. 4. měla 3 odnože. Byly slabé, napadené padlím, obtížně zvládaly následující jarní sucho (tab. 1).

Tab. 1: Vliv doby setí na počet odnoží u vybraných odrůd ozimé pšenice - hodnocení hustoty porostu dne 8. 3. 2019

Proč sejeme pozdě?

Protože je špatné počasí, protože sejeme po pozdě sklizených předplodinách - kukuřice, slunečnice, a také proto, že se spoléháme na dlouhý podzim a mírnou zimu.

Ale jsou i námitky proti ranému setí, jako je větší výskyt virových chorob a nebo, že jsou porosty už na podzim přerostlé a mohou mít více chorob, z nichž některé jsou počátkem epidemie braničnatky nebo rzí - především rzi plevové. S tím je nutné počítat a porosty pravidelně monitorovat.

Virové a houbové choroby na podzim

Ochrana proti virovým chorobám je popsána v mnoha publikacích (Metodika pro praxi 2017 - Chrpová a kol.) a je v oblastech s častým výskytem zvládána dobře. Problémem může být ve výše položených oblastech (např. Nové Město), kde se virové choroby objevily až v letech s výraznými teplotními změnami, které vyhovují hmyzu, který je přenašečem choroby.

Ochrana proti virovým chorobám u porostů setých v prvé polovině agrotechnické lhůty, v oblastech s častým výskytem, je velmi důležitá. Časné setí, v době vyšší letové aktivity přenašečů viróz, může zvýšit výskyt virových chorob, především v letech s teplým a dlouhým podzimem, ale především tam, kde je dostatek zdrojů infekce a kde jsou i její přenašeči. Největší pozornost je třeba věnovat výskytu mšic a křísů na polích v blízkosti lesa a u trvalých travních porostů, u polí se sklizenou i nesklizenou kukuřicí, u řepky kde je velké množství výdrolu, a u zaplevelené neobdělávané půdy. Aplikace insekticidů v období 2–3 listů je v takových případech jediným možným způsobem jak zabránit větším škodám na prorostu ozimé pšenice.

Houbové choroby, které se někdy vyskytnou na listech ozimé pšenice na podzim, nejsou v tomto období tak škodlivé, aby překonaly výhody, které přináší to, že porosty mají možnost vytvořit dostatečné množství silných odnoží a dobrý kořenový systém.

Mezi odrůdami jsou v růstu a vývoji během podzimu značné rozdíly. Ty, které rostou intenzivně, je možné regulovat v růstu a vývoji během podzimu růstovými regulátory. Toto opatření velmi dobře vyrovnává jednotlivé odnože a přispívá i k dobrému přezimování.

Sucho - choroby - výnos

Velkou výzvou pro všechny je sucho. V posledních dvou letech bylo sucho pro některé oblasti opravdu silné a poškozena byla celá řada zemědělských plodin, ozimou pšenici nevyjímaje. I když celorepublikový pokles výnosu ozimé pšenice nebyl tak velký, v postižených oblastech byly rozdíly ve výnosu velmi značné. Jako příklad jsou následně uvedeny výnosy v lokalitě Ivanovice na Hané. Nejvýnosnější byl rok 2016 (9,25 t/ha), ale potom rok 2017 (5,12 t/ha) a 2018 (4,81 t/ha).

Dále je nutné vnímat správně i řadu odchylek v zaběhnutých agrotechnických opatřeních, tak aby jak výživa (Růžek: Zemědělec č. 18/2019), tak aplikace přípravků na ochranu rostlin akceptovala měnící se podmínky, především nedostatek srážek a vyšší denní a noční teploty.

V roce 2018 jsme sledovali vliv výskytu chorob a jejich vliv na výnos a některé kvalitativní parametry. Loňský rok nás poučil, že i v suchém průběhu počasí dochází k rozvoji širokého spektra chorob. V tabulce 2 je hodnocen zdravotní stav pěstovaných odrůd.

Z uvedených hodnot je patrný silný výskyt padlí travního už v raných fázích růstu a pokračování jeho šíření i v dalším období. Ve variantě, kde byla provedena ochrana, jsme aplikovali fungicid proti padlí už 19. 4. 2018. To proto, že byly padlím napadeny především slabé odnože. Ty v důsledku pokračující epidemie velmi porost oslabily a mnoho slabých odnoží následně v suchém počasí odumřelo a porost byl nevyrovnaný a prořídl. Naproti tomu varianty časně ošetřené proti padlí překonávaly sucho mnohem lépe a výrazně se podílely na stabilizaci hustoty porostu. I v letošním roce (2019) je výskyt padlí na některých odrůdách silný a ošetření v raných fázích může porostům v suchých letech prospět, neboť šíření choroby podporuje suché větrné počasí.

Přestože byl rok 2018 označován jako suchý, bylo nutné sledovat i další choroby, jako byly rzi a různé listové skvrnitosti.

V našich pokusech bylo ve variantách s fungicidní ochranou proti uvedeným chorobám dosaženo u všech odrůd značného výnosového přírůstku (tab. 3). V extenzivní variantě byl průměrný výnos všech odrůd 7,48 t/ha, v intenzivní variantě byl průměrný výnos všech odrůd 8,63 t/ha. Všechny odrůdy reagovaly na intenzivnější technologii pěstování (aplikaci fungicidů, mikroprvků, půdních mikrobiálních přípravků a růstových stimulátorů) velmi příznivě. Výnos zrna byl vyšší v průměru všech odrůd o 1,15 t/ha. Zrno ze sklizně 2018 mělo vlivem sucha v období nalévání zrna menší HTZ (42,3–44,5 g). Obě skupiny odrůd měly vyšší HTZ v intenzivní technologii pěstování. Vyšší byla také OH (kromě barevné pšenice V2-11-17) i HTZ.

Ale i v letech s určitým vláhovým deficitem bylo v našich pokusech překvapující to, že ve variantách s vyšší dávkou dusíku a dvěma aplikacemi fungicidů byl vliv na konečný výnos zrna vysoký. Především odrůdy náročné na výživu s vysokým výnosovým potenciálem reagovaly velkým výnosovým přírůstkem. Jako příklad lze uvést výsledky po předplodině kukuřici seté 8. 11. 2017 s výsevkem 5 mil. klíčivých zrn u odrůdy Tobak (tab. 4). V pokuse byly tři varianty hnojení (H1 120 kg N, H2 160 kg N a H3 200 kg N/ha) a proti chorobám byly všechny varianty ošetřeny 2× fungicidy. První ošetření bylo proti listovým chorobám, druhé ošetření bylo proti listovým a klasovým chorobám. V tab. 4 je uveden výnos zrna a jistě je překvapující to, že reakce na danou technologii pěstování byla z hlediska výnosu velmi dobrá.

Hodnocení vlivu srážek je velmi obtížné, neboť ozimá pšenice má značné kompenzační schopnosti a vláhový deficit se projevuje v průběhu dlouhého vegetačního období různě a následně může být vyrovnáván nebo naopak sucho ovlivní negativně jiný z důležitých výnosových prvků. Dopady nedostatku srážek jsou velmi závislé na jejich rozložení během vegetace a podle toho lze usuzovat i o velikosti následných škod.

Jako příklad lze uvést rozložení srážek ve vegetačním období 2017/18, jak je uvedeno v tabulkách 5a, 5b, 5c v Kroměříži. Přestože za celé vegetační období bylo ve srovnání s normálem srážek relativně dostatek (93,3 % viz tab. 5b), tak v měsících duben až červen bylo srážek jen 56,29 % oproti normálu, a to významně ovlivnilo produkci zrna z klasu a vedlo k poklesu výnosu.

Tab. 2: Výskyt listových chorob ozimé pšenice na neošetřených parcelách v roce 2018 dle stupnice 1–9 (9 = zdravý porost)

Tab. 3: Rozdíl mezi intenzivní a extenzivní technologií pěstování ozimé pšenice na výnos a kvalitativní vlastnosti zrna

Tab. 4: Vliv výživy a ochrany proti chorobám na výnos ozimé pšenice po předplodině kukuřici v roce 2018

Tab. 5a: Srážky v Kroměříži pro vegetační rok 2017/18

Tab. 5b: Srážky pro ozimy v Kroměříži ve vegetačním roce 2017/18

Tab. 5c: Srážky v měsících duben až červen 2018

Sucho - předplodiny - výnosy

Výnosy ozimé pšenice v praxi i v pokusech byly v letech 2017 a 2018 poznamenány silným vlivem počasí, které bylo lokálně velmi odlišné.

Účinek sucha se lišil: podle lokality, kvality půdy, a také podle kvality předplodin. Jako příklad lze uvést výsledky pokusů z lokality Ivanovice nad Hané z let 2016, 2017 a 2018. Pokus měl dvanáct variant a byl po třech předplodinách ve třech letech. V průměru všech variant byl nejnižší výnos v roce 2018 (tab. 6). Největší výnosová deprese byla po vojtěšce ve všech letech, pak následovala kukuřice na siláž a po hrachu, kde byly výnosy vyšší (tab. 7).

V tab. 8 jsou uvedeny naměřené hodnoty týkající se teploty a srážek v jednotlivých sledovaných letech. Z nich je patrný pokles sumy srážek i zvýšená suma naměřených teplot v daném období.

Velký vliv na výnos měla i předplodina, která ovlivňovala především vláhový režim pro následující ozimou pšenici (graf 1). V porovnání s rokem 2016 byl výnos v roce 2018 velmi vyrovnaně (v rámci všech předplodin) snížen na 51,11 až 52,92 %. Naproti tomu v roce 2017 silně poklesl výnos po vojtěšce (na 34,46 %) a nejméně po hrachu (na 69,02 %).

Vojtěška je dlouhodobě považována za zúrodňující prvek osevního sledu, ale zároveň je v suchých letech (především na podzim a v suchém jaru) pro následnou ozimou pšenici rizikem, neboť čerpá vláhu z velké hloubky a prosušuje značnou část půdního horizontu.

Kombinace poklesu srážek, narůstající teploty a vlivu předplodiny je velmi komplikovaný z důvodu různých nároků předplodiny na rozklad organické hmoty, kterou zanechává v půdě, a také, jak je sama schopna vláhu z půdy odčerpat (během vegetace) a následně vláhu spotřebovat na rozklad zbytků organické hmoty, kterou v půdě zanechává.

Z agrotechnických variant měla v průměru významně nižší výnos hluboká orba 22 cm než ostatní režimy (graf 2).

Tab. 6: Vliv ročníku na výnos zrna pšenice ozimé - Ivanovice nad Hané

Tab. 7: Vliv předplodiny na výnos zrna pšenice ozimé - Ivanovice nad Hané

Tab. 8: Srážky a teploty v letech 2016, 2017 a 2018 na lokalitě Ivanovice na Hané

Závěr

Sucho je pro zemědělce velkou výzvou, neboť nás v mnohém velmi překvapilo a zatím především oni pocítili jeho tíhu nejvíce.

Z celospolečenského hlediska jsme vyzýváni ke spoluzodpovědnosti za jeho dopad na krajinu, na druhé straně je prosperující zemědělská výroba žádoucí a ekonomická udržitelnost nutností. V krajině hospodaří nejen zemědělci, ale i lesníci, rybníkáři a územní plánovači. Ti všichni se podílí na množství a kvalitě vody i místním klimatu.

Velkým problémem je i kůrovcem poškozené lesní hospodářství, neboť se tak rozšířilo přehřívané území o část vykácených lesů.

Máme málo zkušenosti s tolerancí odrůd k suchu a je málo pravděpodobné, že bude využito nových technik šlechtění pro tento účel, neboť je (zatím) Evropský soudní dvůr považuje za nepřijatelné. Podle německých studií z roku 2014 umožní upravené rostliny omezení použití pesticidů až o 37 %. Dále umožní lépe odolat klimatickým změnám, kterým bude zemědělství čelit.

Orientace na zlepšení kvality půdy, struktury krajiny a udržitelného hospodaření na půdě je výzvou pro součinnost vědeckých pracovišť s využitím stávajících poznatků a nutností zpracovat výhledy pro budoucí období. Dále motivovat zemědělce na jejich realizaci, neboť oni de facto ovládají krajinu. A také využít zájmu veřejnosti a politické reprezentace, která má v rukou motivační nástroje pro realizaci všeho, co může být navrženo, pro zlepšení současné situace.

Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž
Ing. Pavel Hledík; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha 6-Ruzyně, stanice Ivanovice na Hané