BASF
BASF
BASF

AGRA

Pěstování lesknice kanárské

09. 08. 2022 Ing. Hana Smejkalová, Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 4348x

Rod Phalaris obsahuje přes 20 druhů. V České republice se pěstuje pouze lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.), u které je registrována jedna odrůda - Judita (registrována v roce 2000).

Varistar

Lesknice kanárská

Lesknice kanárská, známá také jako chrastice kanárská, je jednoletá plodina z čeledi lipnicovitých. Vytváří bohatě olistěné trsy a dorůstá výšky 80–120 cm. Stébla jsou vzpřímená a na povrchu hladká. Listy o délce 5–25 cm a šířce 0,4–1,2 cm jsou mírně drsné, listové pochvy jsou hladké a lysé s bělavým kožovitým okrajem. Květenstvím je silně stažená lata. Elipčité, 2–3 mm dlouhé obilky jsou uloženy v krátce stopkatých kláscích s dvěma páry plev. Semena jsou lesklá, nažloutlá a pevně uzavřená pluchou a pluškou, hmotnost tisíce semen je 6,5 g.

Přirozeně roste v Alžírsku, Egyptě a Libyi. Produkční plochy lesknice lze nalézt např. v Maďarsku, Nizozemsku, Kanadě, Austrálii, Spojených státech, Thajsku, Mexiku, Argentině i v České republice. Celosvětová roční produkce semen je 151 000–377 000 t.

Pěstuje se za účelem produkce semen a je možné ji využít také jako nenáročnou meziplodinu na píci nebo na zelené hnojení. Semena lesknice kanárské se využívají pro výrobu krmných směsí pro exotické ptactvo a drůbež. Směs lesknice, prosa, světlice barvířské, lnu a řepky je žádaným prodejním artiklem pro chovatele a farmáře po celém světě. Největšími producenty lesknicového semínka jsou Kanada (více než 50 % světové produkce), Maďarsko a Argentina.

Z pícninářského pohledu je možné lesknici využít jako jednosečnou pícní trávu s velmi dobrou pícninářskou kvalitou. Je vhodná také do směsí s dalšími jednoletými druhy pícnin. Díky vysoké odolnosti poléhání byla využívána jako krycí plodina pro víceleté jeteloviny. Píce se využívá k přímému zkrmování v čerstvém stavu, ale také jako senáž nebo siláž.

Ve Španělsku a Mexiku se používá v tradiční medicíně k léčbě vysoké hladiny cholesterolu, ledvinových kamenů, cukrovky a vysokého tlaku. Upotřebení nalezne i v textilním a papírenském průmyslu, stejně tak je i součástí výroby briket na topení. V neposlední míře lze lesknici brát také jako okrasnou a dekorativní rostlinu. Stonky s latami sbírané těsně před přirozeným žloutnutím lze dobře sušit a využít do suchých vazeb.

Nároky na pěstování

Na pěstování je lesknice nenáročná. Stejně jako světlice barvířská, slunečnice nebo pohanka obecná patří lesknice k teplomilným plodinám a v ČR je pěstována převážně v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Umisťujeme ji na nezastíněná stanoviště, ideální jsou pro ni půdy hlinité, hlinitopísčité až hlinitojílovité. Preferuje těžší půdy, dobře zásobené vodou a se střední zásobou živin. Není vhodná do velmi chudých, lehkých písčitých půd. Na pH není náročná, snáší mírně kyselé až mírně zásadité půdy. Ve srovnání s pšenicí je tolerantnější k zasolení a lépe snáší podmáčené půdy. Koření poměrně mělce a je vhodnější do vlhčích podmínek. Vyhovují jí roční srážky v rozmezí od 430 do 860 mm.

Do osevního postupu zařazujeme lesknici nejlépe po plodinách s regeneračním účinkem na půdy (řepka, okopaniny) a schopností zmenšit tlak plevelů. Zařazení do osevního postupu po plodinách zhoršujících je také možné a je běžně využíváno.

Zakládání porostů

Semenné porosty zakládáme brzy na jaře, ideálně do první poloviny dubna. Má podobné nároky jako jarní pšenice. Na počátku růstu jí vyhovuje střídání vyšších teplot během dne a chladnějších teplot v noci, je poměrně tolerantní k nízkým teplotám a mladé rostliny snáší teploty pod bodem mrazu až do -5 °C.

Optimální teplota půdy pro setí je 8 °C. Brzký termín výsevu je důležité volit i z hlediska dobré využitelnosti zimní vláhy rostlinami a maximalizace výnosu semen. K udržení vláhy v půdě přispěje i podzimní srovnání brázdy po orbě. Zarovnání brázdy na půdách zamokřených naopak neprovádíme, nedocházelo by k dostatečnému vysychání ornice. Na píci ji vyséváme obvykle jako meziplodinu co nejdříve po sklizni předplodiny.

Výsevek je 25–35 kg/ha. Při zhoršeném stavu půdy, předpokládaném vysokém tlaku plevelů nebo při pozdním termínu setí semenných porostů (po první polovině dubna) je vhodné zvýšit výsevek až na 45 kg/ha. Vzdálenost řádků je obvykle 12,5 cm, při pěstování na semeno je možné vysévat do širších řádků (25 cm).

Hloubka setí je 1–2 cm při optimálních vláhových podmínkách. Za sucha je vhodnější volit vyšší hloubku setí. Doba vzcházení je od 7 do 14 dnů.

Hnojení

Hnojení lesknice závisí na zásobě živin v půdě. Na půdách s vysokým podílem organické hmoty nad 10 % není hnojení dusíkem potřeba. Naopak vysoké dávky dusíku mohou u lesknice způsobit nechtěné polehnutí porostu a za suchých podmínek negativně působit na vývoj semen. Nejnáročnějším obdobím pro příjem dusíku je fáze odnožování.

Potřeba dusíku se pohybuje od 70 do 120 kg/ha. Při pěstování na semeno je doporučováno hnojení dusíkem v dávce 80 až 100 kg/ha dle zásoby živin v půdě. Je vhodné tuto dávku rozdělit na dvě aplikace. Již k předplodině nebo před setím se aplikuje 70–80 % dávky N, druhou dávku aplikujeme ve fázi dvou listů až do počátku odnožování.

Potřeba přihnojení fosforem závisí na zásobě v půdě a pohybuje se od 20 do 45 kg P2O5/ha při nízké až velmi nízké zásobě fosforu v půdě. Na dobře zásobených půdách není hnojení fosforem potřeba.

Sklizeň

Vegetační doba se pohybuje od 80 do 120 dní. Na píci sklízíme po 45–55 dnech od vzejití. Na píci se sklízí pouze z jedné seče. Lesknice špatně obrůstá a výnosy z druhé seče jsou malé. Semena obvykle dozrávají po 105 až 110 dnech.

Výnosy semen z 1 ha se v podmínkách České republiky pohybují od 1 do 1,5 t/ha. Využívá se přímá sklizeň. Díky odolnosti semen k mechanickému poškození lze sklízet porost kombajny. Rostliny lesknice během dozrávání přirozeně zasychají, a proto obvykle není potřeba porost před sklizní desikovat.

Optimální termín sklizně je při voskovité až plné zralosti semen. Semena z lat nevypadávají a při dostatečné sklizňové zralosti jdou jednoduše vymlátit. Naopak při předčasné sklizni porostu s ještě zelenými stébly může docházet ke ztrátám na výnosu vlivem zhoršené schopnosti semen vypadávat z lat. Usychání stonků je intenzivnější u porostu, který ještě stojí.

Problematická může být sklizeň zaplevelených porostů, kdy plevele zvyšují vlhkost sklizené hmoty. V takovémto případě je možné využít dělenou sklizeň, ale u dvoufázové sklizně bývá dozrávání stonků po nařádkování pomalejší a vymlacování semen obtížnější. Při vyšší vlhkosti je potřeba osivo dosušit, aby nedocházelo ke znehodnocování osiva během skladování. Optimální vlhkost semen pro skladování je 13 %.

Možnosti chemického ošetření semenných porostů

Ochrana proti škůdcům

Porost lesknice může být napaden několika hmyzími škůdci. V našich podmínkách naštěstí nebývá napadení intenzivní a hmyz nezpůsobí významné ztráty na výnosech. Nejvýznamnějšími škůdci jsou mšice (kyjatka osenní, mšice střemchovákyjatka travní), kohoutek modrýkohoutek černý.

Kohoutci způsobují na listech žír, čímž snižují asimilační listovou plochu. Při intenzivním napadení tak dochází ke schnutí listů a v krajních případech k odumření rostlin. Zvýšené napadení můžeme zaznamenat po suchém a teplém jaru.

Posátí rostlin mšicemi se projevuje zkroucením listů. Mšice jsou také významným přenašečem virových chorob, např. žluté zakrslosti ječmene.

K ošetření produkčních ploch lesknice jsou u nás povoleny dva insekticidní přípravky: Decis Forte a Mospilan Mizu 120 Sl. Decis i Mospilan jsou určeny k ošetření lesknice proti kohoutku černému, kohoutku modrému, kyjatce osenní, kyjatce travní i mšici střemchové. Decis Forte s účinnou látkou deltamethrin lze aplikovat na porost lesknice v dávce 62,5 ml/ha při množství vody 200 l/ha. Přípravek Mospilan Mizu 120 Sl s účinnou látkou acetamiprid pak v dávce 0,35 l/ha při dávce vody 200 až 400 l/ha.

Ochrana proti plevelům

Mnohem významnější ekonomické ztráty způsobují v produkčních plochách lesknice plevele. Lesknice má poměrně pomalý počáteční vývoj, a to snižuje její konkurenceschopnost. Kritické bývá zaplevelení rdesny nebo svízelem, které může vést k polehnutí porostu, snížení výnosu. Plevele také zvyšují vlhkost osiva a znesnadňují sklizeň. Znečištění osiva semeny plevelů snižuje kvalitu osiva a zvyšuje náklady na následné přečišťování.

Než sáhneme k chemickému ošetření porostu, je vhodné dodržet základní agrotechnická opatření podporující dobrý stav porostu lesknice a potlačující vývoj plevelů. Včasný výsev a použití čistého osiva podpoří počáteční vývoj rostlin využitím dostatku zimní vláhy. Pozdější výsevy za účelem potlačení raných jarních plevelů vedou naopak k pomalejšímu vývinu rostlin a mohou způsobit pozdní zralost a s ní spojené problémy při sklizni. Pozemky se snažíme volit nezaplevelené, především je potřeba věnovat pozornost trávovitým plevelům.

V případě silného zaplevelení produkční plochy dvouděložnými plevely lze použít herbicidní přípravek Mustang. Jedná se o kombinaci dvou účinných látek: florasulam a 2,4-D. Do lesknice je registrován v dávce 0,5 l/ha při dávce vody 150–300 l/ha. Přípravek je možné aplikovat v růstové fázi lesknice od druhého listu po objevení druhého kolénka (BBCH 12–32). Optimálního účinku je dosaženo, pokud plevele budou v růstové fázi od 2 pravých listů po počátek postranního růstu (BBCH 12–20). Úspěšně lze takto hubit heřmánkovité plevele (např. heřmánkovec přímořský, heřmánek pravý, rmeny, heřmánek terčovitý), brukvovité plevele (kokošku pastuší tobolku, penízek rolní, hořčici rolní, ředkev ohnici, výdrol ozimé řepky), svízel přítulu, ptačinec žabinec, výdrol slunečnice roční, mák vlčí, laskavce, pcháč oset, chrpu modrák, pohanku svlačcovitou, rdesno blešník, úhorník mnohodílný, merlíky nebo ostrožku polní. Proti rozrazilům a zemědýmu lékařskému bude ošetření neefektivní. Taktéž nehubí trávovité plevele.

K ošetření lesknice proti jednoděložným trávovitým plevelům není v současnosti registrován žádný herbicidní přípravek. Řada herbicidů určená k likvidaci jednoděložných plevelů způsobuje v porostech lesknice vážné poškození nebo odumření rostlin. Příznakem použití nevhodného přípravku je zakrslost rostlin, žloutnutí až bělení listů vedoucí k nekrózám nebo oslabení stonků rostlin.

Herbicidní pokusy s přípravky na ochranu proti jednoděložným plevelům

Za účelem sledování fytotoxicity vybraných zkoušených přípravků proti jednoděložným plevelům v lesknici byly v Zemědělském výzkumu, spol. s r. o. založeny nádobové pokusy. Bylo vybráno 5 přípravků určených k ošetření proti jednoděložným plevelům, každý přípravek byl aplikován ve 3 dávkách - poloviční (0,5 N), běžně využívané k hubení plevelů (1 N) a dvojité (2 N) ve třech opakováních. Růstová fáze lesknice při aplikaci měla od 2 do 4 listů (BBCH 12–14). Seznam použitých přípravků a aplikační dávky jsou uvedeny v tabulce 1.

Fytotoxicita (poškození rostlin) byla hodnocena ve třech termínech: 1 týden po aplikaci (A1), 2 týdny po aplikaci (A2) a 3 týdny po aplikaci (A3). Poškození rostlin bylo hodnoceno vizuálně v % v porovnání s neošetřenou kontrolou. Přípravky byly zařazeny do 4 kategorií podle konečného hodnocení v termínu A3 podle poškození rostlin (do 20 % poškození = dobrá selektivita, 21–30 % = uspokojivá selektivita, 31–45 % = zvýšená fytotoxicita a nad 45 % = silná fytotoxicita).

Tab. 1: Seznam použitých herbicidních přípravků v pokusu

Přípravek

Účinná látka

Dávkování přípravků

0,5 N
- poloviční

1 N
- běžné

2 N
- dvojnásobné

Agil 100 EC

propaquizafop

0,5 l/ha

1,0 l/ha

2,0 l/ha

Axial Plus

pinoxaden

0,3 l/ha

0,6 l/ha

1,2 l/ha

Puma Extra

fenoxaprop

0,5 l/ha

1,0 l/ha

2,0 l/ha

Stratos Ultra

cycloxydim

1,0 l/ha

2,0 l/ha

4,0 l/ha

Titus 25

rimsulfuron

15 g/ha

30 g/ha

60 g/ha

Fytotoxicita zkoušených přípravků

Přípravek Agil 100 EC s účinnou látkou propaquizafop měl k lesknici v konečném termínu hodnocení ve všech zkoušených koncentracích silnou fytotoxicitu. Rostliny i při nejnižší koncentraci pozvolna pozastavily růst a došlo k rozvinutí nekróz po celé listové ploše. Výsledná fytotoxicita se pohybovala od 83,3 do 100 %.

Přípravek Axial Plus (pinoxaden) registrovaný pro použití v pšenici taktéž způsobil na lesknici vážná poškození - pozvolné vybělování listů a pozastavení růstu, následné odumření celých rostlin. Fytotoxicita byla u všech zkoušených koncentrací v kategorii silná fytotoxicita.

Puma Extra s účinnou látkou fenoxaprop měla k lesknici relativně dobrou selektivitu. Nejvýraznější bylo poškození během prvního termínu hodnocení, kdy byly na listech pozorovatelné vybělené pásy. Poškození v prvním termínu u všech koncentrací nepřesáhlo 12,5 %. Následně došlo k mizení příznaků fytotoxicity až na poškození z 2,5 % u dvojité koncentrace.

U přípravku Stratos Ultra (cycloxydim) byl nástup vysoké fytotoxicity velmi rychlý. Již v prvním termínu hodnocení byla zjištěna silná fytotoxicita. Poškození rostlin dosahovalo 71,6–86 % v prvním termínu hodnocení a v dalších dvou termínech dosáhlo 100 % a rostliny odumřely.

Poslední zkoušený přípravek byl Titus 25 s účinnou látkou rimsulfuron, který u lesknice způsobil zastavení růstu. U vyšších koncentrací se objevily lehké chlorózy do 15 % povrchu listů. Celkové poškození bylo nad hranicí 45 % (silná fytotoxicita).

Závěr

Pěstování lesknice v teplejších oblastech České republiky se z hlediska odbytu osiva či využití jako meziplodiny jeví jako perspektivní. Při dobře zvoleném pozemku bez výrazného zaplevelení trávovitými plevely je možná efektivní regulace zaplevelení kombinací agrotechnických opatření a chemické ochrany s využitím přípravku Mustang.

Chemická regulace jednoděložných plevelů zatím není možná, ačkoliv probíhá testování nových přípravků pro použití v lesknici. Z našich zkoušených přípravků se jako jediný jeví perspektivní přípravek Puma Extra. I zde ale musíme počítat s mírným poškozením porostu chlorózami. Ostatní zkoušené přípravky nejsou pro použití v lesknici perspektivní.

Graf 1: Fytotoxicita herbicidů k lesknici v různých termínech hodnocení po jejich aplikaci
Graf 1: Fytotoxicita herbicidů k lesknici v různých termínech hodnocení po jejich aplikaci

Dozrávající lesknice kanárská
Dozrávající lesknice kanárská

Lesknice kanárská
Lesknice kanárská

Lesknice ošetřená přípravkem Agil 100 EC (vlevo)
Lesknice ošetřená přípravkem Agil 100 EC (vlevo)

Lesknice ošetřená přípravkem Puma Extra (vlevo)
Lesknice ošetřená přípravkem Puma Extra (vlevo)

Lesknice ošetřená přípravkem Stratos Ultra
Lesknice ošetřená přípravkem Stratos Ultra

Použití lesknice do suchých vazeb
Použití lesknice do suchých vazeb

Semena lesknice odrůdy Judita
Semena lesknice odrůdy Judita

Výsledek byl získán za podpory MZe ČR, institucionální podpora MZE-RO1718.

Související články

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 632x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 427x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 648x

Pěstování minoritních olejnin: Pupalka dvouletá

26. 01. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 603x

Agrolesnictví v dějinách - máme na co navázat

09. 01. 2024 Mgr. Péter Szabó, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR, Brno; Masarykova univerzita, Brno Technologie pěstování Zobrazeno 549x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail