Chemap Agro s.r.o.

Pěstování luskovin (7) - Vikve a směsky

18. 11. 2019 Ing. Miroslav Houba, CSc.; Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 2555x

Rozsáhlý rod Vikev (Vicia) zahrnuje kolem 140 druhů. Patří k nim zemědělsky využívané (pícniny), ale převážná většina jsou jednoleté i vytrvalé druhy rostoucí na loukách, pastvinách, mezích, lesních světlinách apod. Mnoho vikví je řazeno mezi plevele.

Proseeds

V ČR se vyskytuje 26 druhů vikví. V Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize jsou hlavní druhy tři a to: vikev huňatá (Vicia villosa) s ozimými odrůdami Modra a Viola, vikev panonská (Vicia pannonica) se starou ozimou odrůdou Dětenická panonská (1941) a vikev setá jarní (Vicia sativa) s odrůdou Ebena.

Uváděné tři druhy mají několik podruhů. Např. vikev setá jarní, rozšířená v četných lokalitách světa i Evropy, má mnoho forem i krajových odrůd s různými morfologickými znaky; liší se např. tvarem listů, velikostí a barvou semen, barvou květu, ochmýřením lodyhy atd.

Hospodářský význam

Proti dřívějšímu velkému rozšíření dnes plochy významně klesly. Dle několikaleté statistiky je vykazováno ročně kolem 30 tis. ha veškerých luskovin pěstovaných na zeleno, tj. včetně směsek. Vikev množená na semeno je dle ÚKZÚZ v rozsahu asi 500 ha. Příčinou poklesu je snížení stavů živočišné výroby, resp. skotu. Přitom v zemích západní Evropy, včetně sousedních států, je oceňována schopnost dosahování vysokých výnosů zelené hmoty. Rovněž účinek přerušovače osevních sledů v podobě meziplodin i směsek s doprovodným efektem omezování potřeb hnojení i aplikací pesticidů má svůj specifický význam.

Zelená hmota je zkrmována v různých formách - jako čerstvá píce nebo častěji z balíků vzniklých při sklizni na senáž a siláž.

Pěstování vikví včetně komponentů ve směskách, má významné uplatnění v ekologickém zemědělství.

Požadavky na prostředí a pěstování

Vikve jsou obecně tolerantní k výkyvům půdního složení, stavu výživy i pěstitelských podmínek ve vazbě na klimatickou polohu i průběh počasí. Jako většina plodin nesnášejí ovšem extremní sucho, což ovlivňuje přirozenou schopnost růstu a vývoje.

Nároky na základní půdní živiny jsou běžné, relativně vyšší je potřeba draslíku u ozimých forem (kolem 60–100 kg/ha).

Příprava půdy nevyžaduje zvláštní podmínky, ale je potřeba postupovat s cílem co nejvyšší úspory vláhy. Na podzim se vysévá v průběhu září, na jaře v průběhu 1.–2. týdne jarních prací, obvykle do hloubky 3–5 cm, do řádků 12,5–30 cm podle cíle pěstování. Výsevek v čisté kultuře je cca 2 mil. klíčivých semen (MKS), ve směskách je např. 0,5 MKS vikve a 1,5 MKS pšenice.

Vikev nevyžaduje žádná mimořádná opatření a zákroky během vegetace, požadavky na ochranu rostlin prakticky nemá a vše se řídí běžnými agrotechnickými zásahy. Použití herbicidů pro čisté kultury je užitečné a postupuje se podle doporučení v manuálech časopisů nebo v příslušné literatuře.

Na zelenou hmotu je třeba pro sklizeň dodržet přiměřenou svěžest a vyrovnanou zralost včetně komponent u směsek. Při sklizni na semeno musí být nejméně 2/3 spodních lusků v plné zralosti. Další postupy byly popsány v jiných částech seriálu.

Směsky (luskovino-obilné a další)

Pro krmné účely se kromě upravených semen luštěnin používají luskoviny pěstované na zeleno. Je tomu tak buď v čisté podobě jednotlivých druhů (vikve, hrách, peluška, bob, sója a lupiny) nebo častěji v podobě směsek. Ty jsou nejčastěji složené z příslušné luskoviny a obilniny nebo trávy a jeteloviny. Kromě použití ke krmení hospodářských zvířat (skotu) jsou směsky ideálními meziplodinami se všemi přednostmi těchto technologií, a také možnou formou zeleného hnojení.

Nejčastější je užití jednoletých pícních směsek ozimých a jarních. Patří sem i výroba senáží a siláží se specifickými požadavky na postupy sklizně a další ošetření a skladování. Nejčastější složkou směsek je podíl vikví.

Příklady směsek:

Ozimé směsky

  • Ozimá pšenice + ozimá vikev
  • Jílek mnohokvětý italský + ozimá vikev
  • Landsberská směska: vikev panonská, jetel inkarnát a jílek mnohokvětý

Jarní směsky

  • Jarní vikev + jílek mnohokvětý
  • Jarní vikev + pšenice jarní (ječmen)
  • Peluška + oves setý
  • Bob obecný + jílek mnohokvětý

Hrachové siláže

  • listový hrách + pšenice (200 +70 kg/ha)
  • úponkový hrách s ječmenem (200 + 50 kg/ha)
  • samotný úponkový hrách

Siláže vyžadují důsledné dodržování pěstování a manipulací a jsou předmětem samostatných prací, článků a informací, včetně polních dnů apod.

Blíže k problematice směsek a dalších postupů je uvedeno např. v 50 stránkové tiskovině vydané pod názvem Metodika pěstování luskovino-obilních směsek v ekologickém zemědělství v r. 2013 v Agritec Plant Research. Lze ji opatřit prostřednictvím APZL nebo na webu www.agritec.cz. Mnoho informací naleznete také v tématických číslech Zpráv APZL (www. apzl.cz).

V ČR se vyskytuje 26 druhů vikví. V Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize jsou hlavní druhy tři a to: vikev huňatá (Vicia villosa) s ozimými odrůdami Modra a Viola, vikev panonská (Vicia pannonica) se starou ozimou odrůdou Dětenická panonská (1941) a vikev setá jarní (Vicia sativa) s odrůdou Ebena.

Uváděné tři druhy mají několik podruhů. Např. vikev setá jarní, rozšířená v četných lokalitách světa i Evropy, má mnoho forem i krajových odrůd s různými morfologickými znaky; liší se např. tvarem listů, velikostí a barvou semen, barvou květu, ochmýřením lodyhy atd.

Hospodářský význam

Proti dřívějšímu velkému rozšíření dnes plochy významně klesly. Dle několikaleté statistiky je vykazováno ročně kolem 30 tis. ha veškerých luskovin pěstovaných na zeleno, tj. včetně směsek. Vikev množená na semeno je dle ÚKZÚZ v rozsahu asi 500 ha. Příčinou poklesu je snížení stavů živočišné výroby, resp. skotu. Přitom v zemích západní Evropy, včetně sousedních států, je oceňována schopnost dosahování vysokých výnosů zelené hmoty. Rovněž účinek přerušovače osevních sledů v podobě meziplodin i směsek s doprovodným efektem omezování potřeb hnojení i aplikací pesticidů má svůj specifický význam.

Zelená hmota je zkrmována v různých formách - jako čerstvá píce nebo častěji z balíků vzniklých při sklizni na senáž a siláž.

Pěstování vikví včetně komponentů ve směskách, má významné uplatnění v ekologickém zemědělství.

Požadavky na prostředí a pěstování

Vikve jsou obecně tolerantní k výkyvům půdního složení, stavu výživy i pěstitelských podmínek ve vazbě na klimatickou polohu i průběh počasí. Jako většina plodin nesnášejí ovšem extremní sucho, což ovlivňuje přirozenou schopnost růstu a vývoje.

Nároky na základní půdní živiny jsou běžné, relativně vyšší je potřeba draslíku u ozimých forem (kolem 60–100 kg/ha).

Příprava půdy nevyžaduje zvláštní podmínky, ale je potřeba postupovat s cílem co nejvyšší úspory vláhy. Na podzim se vysévá v průběhu září, na jaře v průběhu 1.–2. týdne jarních prací, obvykle do hloubky 3–5 cm, do řádků 12,5–30 cm podle cíle pěstování. Výsevek v čisté kultuře je cca 2 mil. klíčivých semen (MKS), ve směskách je např. 0,5 MKS vikve a 1,5 MKS pšenice.

Vikev nevyžaduje žádná mimořádná opatření a zákroky během vegetace, požadavky na ochranu rostlin prakticky nemá a vše se řídí běžnými agrotechnickými zásahy. Použití herbicidů pro čisté kultury je užitečné a postupuje se podle doporučení v manuálech časopisů nebo v příslušné literatuře.

Na zelenou hmotu je třeba pro sklizeň dodržet přiměřenou svěžest a vyrovnanou zralost včetně komponent u směsek. Při sklizni na semeno musí být nejméně 2/3 spodních lusků v plné zralosti. Další postupy byly popsány v jiných částech seriálu.

Směsky (luskovino-obilné a další)

Pro krmné účely se kromě upravených semen luštěnin používají luskoviny pěstované na zeleno. Je tomu tak buď v čisté podobě jednotlivých druhů (vikve, hrách, peluška, bob, sója a lupiny) nebo častěji v podobě směsek. Ty jsou nejčastěji složené z příslušné luskoviny a obilniny nebo trávy a jeteloviny. Kromě použití ke krmení hospodářských zvířat (skotu) jsou směsky ideálními meziplodinami se všemi přednostmi těchto technologií, a také možnou formou zeleného hnojení.

Nejčastější je užití jednoletých pícních směsek ozimých a jarních. Patří sem i výroba senáží a siláží se specifickými požadavky na postupy sklizně a další ošetření a skladování. Nejčastější složkou směsek je podíl vikví.

Příklady směsek:

Ozimé směsky

  • Ozimá pšenice + ozimá vikev
  • Jílek mnohokvětý italský + ozimá vikev
  • Landsberská směska: vikev panonská, jetel inkarnát a jílek mnohokvětý

Jarní směsky

  • Jarní vikev + jílek mnohokvětý
  • Jarní vikev + pšenice jarní (ječmen)
  • Peluška + oves setý
  • Bob obecný + jílek mnohokvětý

Hrachové siláže

  • listový hrách + pšenice (200 +70 kg/ha)
  • úponkový hrách s ječmenem (200 + 50 kg/ha)
  • samotný úponkový hrách

Siláže vyžadují důsledné dodržování pěstování a manipulací a jsou předmětem samostatných prací, článků a informací, včetně polních dnů apod.

Blíže k problematice směsek a dalších postupů je uvedeno např. v 50 stránkové tiskovině vydané pod názvem Metodika pěstování luskovino-obilních směsek v ekologickém zemědělství v r. 2013 v Agritec Plant Research. Lze ji opatřit prostřednictvím APZL nebo na webu www.agritec.cz. Mnoho informací naleznete také v tématických číslech Zpráv APZL (www. apzl.cz).

Druhy vikví vyskytují se v ČR

Latinský název Český název
Vicia ervilia vikev čočková
Vicia articulata vikev článkovaná
Vicia tetrasperma vikev čtyřsemenná
Vicia hirsuta vikev chlupatá
Vicia pisiformis vikev hrachovitá
Vicia dumetorum vikev křovištní
Vicia sylvatica vikev lesní
Vicia cassubica vikev kašubská
Vicia cracca vikev ptačí
Vicia oreophila vikev horská
Vicia tenuifolia vikev tenkolistá
Vicia dalmatica vikev dalmatská
Vicia villosa vikev huňatá, syn. písečná
Vicia glabrescens vikev olysalá
Vicia onobrychioides vikev vičencová
Vicia sepium vikev plotní
Vicia angustifolia vikev úzkolistá
Vicia sativa vikev setá
Vicia lathyroides vikev bachorovitá
Vicia grandiflora vikev velkokvětá
Vicia bithynica vikev maloasijská
Vicia narbonensis vikev karbonská
Vicia pannonica vikev panonská
Vicia striata vikev červená
Vicia lutea vikev žlutá
Vicia melanops vikev černavá

Zdroj: Pelikán, Hýbl; Rostliny čeledi Fabaceae; Zemědělský výzkum Troubsko s.r.o., 2012

Pozn.:kurzivou u českého druhu označeny jednoleté a dvouleté; ostatní jsou vytrvalé

Dětenická panonská - nejstarší tuzemská vikev z roku 1941
Dětenická panonská - nejstarší tuzemská vikev z roku 1941

Luskovino-obilní směska (hrách s tritikale)
Luskovino-obilní směska (hrách s tritikale)

Landsberská směska - krášlí krajinu kvetoucím inkarnátem
Landsberská směska - krášlí krajinu kvetoucím inkarnátem

Související články

Vodní režim v půdě v návaznosti na agrotechniku řepky ozimé

11. 11. 2020 Ing. Ivana Šindelková; Zemědělský výzkum spol. s r. o., Troubsko, Ing. Ľubomír Mrhavý; Biopratex s. r. o., Prešov Technologie pěstování Zobrazeno 593x

Vliv agrotechnických faktorů na stav půdního humusu

14. 10. 2020 Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 985x

Úroda máku bude vyšší než loni

26. 09. 2020 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 748x

Pomocné plodiny podporují půdní mikrobiom

25. 09. 2020 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně foto: M. Podrábský Technologie pěstování Zobrazeno 1053x

Polní dny Sója 2020

23. 09. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Agromanuál, Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 964x

Další články v kategorii Technologie pěstování

Soufflet Agro - webinar
AG NOVACHEM s.r.o.
Limagrain - kukuřice- 2021
Agro Aliance
Slunečnice - Syngenta
Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail