Pěstování netradičních druhů jetelovin - jetel perský

28. 08. 2026 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 2213x

Rod jetel (Trifolium) je kosmopolitní rod z čeledi bobovitých, který obsahuje více než 250 druhů. Mnohé z nich se pěstují jako kulturní plodiny, které se využívají zejména na produkci píce. K méně známým druhům jetele patří také jetel perský neboli jetel zvrácený (Trifolium resupinatum L.).

Jetel perský neboli zvrácený je známý také pod názvem šabdar. Je to velmi stará kulturní plodina, která pochází z Malé Asie, odkud se rozšířila do celého Středomoří a také do teplejších oblastí střední Evropy. Dnes už jeho pěstování není tak rozšířené. Jedná se o poměrně přizpůsobivý druh, ale nejlépe se mu daří v teplejších, vlhčích oblastech, kde produkuje vysoké výnosy kvalitní píce s vysokým obsahem bílkovin (16–21 %). Může poskytovat 2–3 seče a celkový výnos suché hmoty dosahuje 12–15 t/ha. Píce obsahuje poměrně vysoké množství vody a je šťavnatější a chutnější než u jiných druhů jetelovin. Obsahuje také saponiny, fenolické kyseliny a flavonoidy, ale jejich obsah je nízký a obvykle nezpůsobují problémy, zejména pokud je píce míchána s dalšími druhy krmiv. Podobně jako jiné druhy bobovitých může při vysokém podílu v krmné dávce způsobovat nadýmání.

Pěstuje se v čistosevu nebo ve směsích s ječmenem nebo jílkem. Uvádí se, že ve směsích s trávami a obilninami dokáže zajistit až 95 % výnosu ve srovnání s travními porosty hnojenými dávkou 200 kg N/ha.

Je to atraktivní medonosná rostlina a využívá se také na zelené hnojení a jako okrasná plodina. V Afghánistánu a Pákistánu se mladé výhonky jetele využívají jako zelenina. Jetel perský vytváří dvě varianty: jetel perský pravý (var. resupinatum) a jetel perský větší (var. majus). První z nich je méně vzrůstná, ale vytváří velké množství semen a snadno se přesemeňuje, a proto je vhodná také do pastvin. Druhá varianta vytváří mohutnější rostliny a má vyšší produkci píce, ale nižší produkci semen. V ČR je registrována jedna odrůda jetele perského (zvráceného), a to odrůda Pasat (Oseva Uni, a. s.), ale ve světě se však pěstuje široké spektrum odrůd přizpůsobených různým podmínkám.

Je to jednoletá, ozimá až dvouletá bylina s chudě větveným kořenem, ale přesto v příznivých podmínkách vytváří poměrně vysoké množství hlízek. Lodyhy jsou přímé, vystoupavé až poléhavé, jednoduché nebo od báze větvené a dosahují 20–50 cm, ale mohou dorůstat až 100 cm (u var. majus). Listy jsou trojčetné, v růžici dlouze řapíkaté, na lodyze krátce řapíkaté až přisedlé. Lístky jsou obvejčitě klínovité na okraji pilovité. Začíná kvést cca po 115–165 dnech od výsevu a květenstvím je polokulovitá hlávka, která vyrůstá z úžlabí listů (obr. 1). Je hmyzosnubný a je atraktivní pro včely. Také láká další prospěšný hmyz, např. pestřenky, které se živí mšicemi. Po opylení se vytváří vejcovité nepukavé lusky. Semena jsou drobná, tmavě žlutá. Hmotnost tisíce semen se pohybuje od 1,3 do 1,8 g.

Obr. 1: Květ jetele perského

Nároky na pěstování

Na půdu je nenáročný a snáší široké rozmezí půd. Nejvíce mu vyhovují úrodné vlhké těžké půdy s mírně kyselou až neutrální půdní reakcí (pH 6–7), ale snáší pH v rozmezí od 4,8 do 8,2. Také je tolerantní k zasolení i zamokření půd. Ve srovnání s jetelem alexandrijským je odolnější suchu. Vyhovují mu roční srážky od 600 do 900 mm, ale zvládá srážky v rozmezí od 300 do 1 360 mm. Minimální roční srážky pro pěstování by měly být kolem 400–500 mm. Na nedostatek srážek je citlivý zejména v období vzcházení. Nejlépe roste při průměrných denních teplotách od 13 do 22 °C, ale toleruje teploty od 3 do 26 °C. V Himalájích se vyskytuje až do nadmořské výšky 2 750 m n. m. a je odolný proti mrazu. Snáší mrazy až do ‑12 °C, ale při nízkých teplotách neroste. Zůstává však pod sněhovou pokrývkou a rychle obrůstá při oteplení na jaře. Mladé rostliny jsou k mrazu citlivější a snášejí teploty do -1 °C.

Pro pěstování jsou vhodné nezaplevelené pozemky a pro dobré vzcházení je důležitá pečlivá příprava půdy a seťového lůžka. Doporučuje se přihnojení fosforem v dávce 20–30 kg/ha podle zásoby fosforu v půdě. Při nedostatku živin v půdě je vhodné také přihnojení draslíkem, molybdenem, mědí a sírou.

Jarní výsevy se provádějí co nejdříve po předseťové přípravě. Výsevek se doporučuje od 6 do 10 kg/ha, maximálně až 15 kg/ha v čisté kultuře. Při vyšším výsevku má jetel vyšší konkurenceschopnost, ale je vhodný jen při dostatku srážek. V suchých podmínkách je vhodné výsevek snížit. Pro dobrou produkci je vyžadováno minimálně 100 rostlin/m². Hloubka setí by měla být 1–2 cm, optimálně do 1 cm. Pokud jetel na pozemku dříve nerostl je vhodná inokulace osiva hlízkovitými bakteriemi.

Na píci se sklízí v době květu a může se sekat 2–3× do roka s intervaly mezi sečemi 6–9 týdnů. Dosahuje výnosů až 40 t čerstvé hmoty/ha. Pěstování na semeno je poměrně obtížné a z jarních výsevů dozrává jen v příznivých letech. Výnosy semen dosahují 150–300 kg/ha.

Ochrana proti škodlivým organizmům

Při ochraně proti škodlivým organizmům je vhodné využívat preventivní agrotechnická opatření (střídání plodin, kvalitní zpracování půdy, využívání kvalitního osiva atd.), ale také lze využít přípravky na ochranu rostlin.

Choroby

Jetel perský je proti chorobám poměrně odolný. Je tolerantní vůči spále jetele (Kabatiella caulivora) a odolný proti fytoftoře (Phytophthora clandestina). Může se u něho vyskytnout rez (Uromyces trifolii-repentis) nebo kořenové a krčkové choroby, které způsobuje hlízenka jetelová (Sclerotinia trifoliorum). U nás jsou do jetelů registrovány pouze fungicidy proti padlí a bílé skvrnitosti jetele (tab. 1) a jetel perský se proti chorobám obvykle neošetřuje. K prevenci chorob je vhodné používat zdravé osivo, nepěstovat jetel po jiných jetelovinách a dodržovat v osevním sledu minimální odstup alespoň 2–3 roky.

Škůdci

Ze škůdců se u jetele perského mohou vyskytovat listopasi z rodu Sitona, ke kterým je poměrně tolerantní. Poškodit ho mohou také mšice a je velmi chutný pro zvěř. K ošetření proti hmyzím škůdcům je do jetele registrována celá řada insekticidů (tab. 1).

Plevele

Podobně jako jiné druhy jetelovin je jetel perský v raných vývojových fázích velmi citlivý na konkurenci plevelů. Pro pěstování jsou vhodnější nezaplevelené pozemky a důsledné hubení plevelů je vhodné provádět už v předplodinách 1–2 roky před výsevem jetele. Důležitá je kvalitní předseťová příprava provedená krátce před setím jetele. Plevelné spektrum se liší dle termínu výsevu a lokality. V našich pokusech byly nejčastější merlíky, rdesna, ježatka a dále oves hluchý, laskavce, heřmánkovec, kokoška, rozrazily, svízel a mák. Jakmile je jetel perský dobře zakořeněný je možné použít k omezení plevelů plevelnou seč. Také se může využívat herbicidní ochrana, ale je potřeba počítat s určitým poškozením jetele, protože jetel perský je na herbicidy velmi citlivý. V současné době je do jetele perského registrováno 6 herbicidních přípravků (tab. 2). Všechny přípravky jsou určeny k postemergentní aplikaci. Agil 100 EC (propaquizafop) a Targa Super 5 EC (quizalofop-P-ethyl) slouží k ochraně proti jednoděložným plevelům. Oba přípravky mají velmi dobrou účinnost na jednoděložné plevele a fytotoxicita bývá obvykle nízká. Ostatní přípravky - Basagran (bentazone), Butoxone 400 (MPCB), Dicopur M 750 (MCPA) a Escort Nový (imazamox, pendimethalin) se využívají k ochraně proti dvouděložným plevelům. Nejlépe účinkují na vzcházející plevele v raných vývojových fázích. U jetele se může po ošetření vyskytnout fytotoxicita.

Ve Výzkumném ústavu pícninářském byly zkoušeny postemergentní aplikace herbicidů do jetele perského. Jednalo se o účinné látky určené proti dvouděložným plevelům, a to bentazone (Basagran), imazamox (Pulsar 40), kombinaci bentazone s imazamoxem (Corum) a kombinaci imazamoxu s pendimethalinem (Escort Nový). Přípravky byly testovány samostatně nebo v kombinaci se smáčedlem Dash (Corum, Pulsar 40). Zkoušené dávky jsou uvedeny v grafu 1. Byla hodnocena fytotoxicita po 3 a 6 týdnech (graf 1). Nejnižší fytotoxicitu měla kombinace bentazone s imazamoxem (Corum), kde byla průměrná fytotoxicita po 6 týdnech od ošetření 13 %. Přidání smáčedla zvyšovalo poškození rostlin na 23 % po 6 týdnech od ošetření. Přidání smáčedla zvýšilo také fytotoxicitu imazamoxu (Pulsar 40), kdy u samotného imazamoxu byla fytotoxicita po 3 týdnech od ošetření 22 % a u imazamoxu se smáčedlem (Dash) 50 %. Po dalších 3 týdnech se příznaky fytotoxicity zmírnily na 18 % (imazamox) a 25 % (imazamox se smáčedlem). Bez smáčedla byla nejvyšší fytotoxicita u kombinace imazamoxu s pendimethalinem (Escort Nový) v dávce 1,4 l/ha.

Graf 1: Vliv herbicidního ošetření na poškození rostlin jetele perského

Pozn.: V grafu je uvedena průměrná fytotoxicita (%) po 3 a 6 týdnech od ošetření

Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do jetelovin a jetele bez určení druhu ke dni 24. 1. 2026

Pozn.: * pouze do semenných porostů; **nižší dávka určena proti jednoděložným plevelům, vyšší dávka proti pýru a dalším vytrvalým trávám

Tab. 2: Účinné látky registrované k použití do jetele perského (zvráceného) ke dni 24. 4. 2026

Pozn.: *nižší dávka určena proti jednoděložným plevelům, vyšší dávka proti pýru a dalším vytrvalým trávám; **podsev obilnin; ***nejnižší dávka určena proti výdrolu obilnin, střední dávka proti jednoděložným plevelům jednoletým a nejvyšší dávka proti vytrvalým jednoděložným plevelům;

Závěr

Jedná se o starou kulturní plodinu, která se využívá jako pícnina, ale také je možné ji využít na zelené hnojení nebo jako zeleninu a okrasnou rostlinu. Je vhodná do směsí s trávami a obilninami, kde snižuje potřebu hnojení dusíkem. Pěstuje se spíše v teplejších oblastech. Není náročný na půdu a ve srovnání s jetelem alexandrijským je odolnější suchu. Je také poměrně odolný proti chorobám, ale může se u něj vyskytnout rez nebo hlízenka. Problematičtí mohou být i někteří škůdci, zejména pak mšice, proti kterým je v případě potřeby možné využít insekticidy registrované do jetelů.

V období počátečního růstu je citlivý na zaplevelení, kterému je vhodné předcházet výběrem nezapleveleného pozemku, redukcí plevelů v předplodinách a kvalitním zpracováním půdy. U dobře zakořeněného porostu je možné využít plevelnou seč. Také je možné využít herbicidní ošetření, ale jedná se o jednu z nejcitlivějších jetelovin. Jsou do něho registrovány 2 herbicidy proti jednoděložným plevelům (Agil 100 EC a Targa Super 5 EC) a 4 přípravky proti dvouděložným plevelům (Basagran, Escort Nový, Butoxone 400 a Dicopur M 750).

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.¹, Ing. Helena Hutyrová ¹, Ing. Karla Kolaříková^2
1Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko, ²Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko

foto: J. Pelikán