Pěstování netradičních druhů jetelovin: Jetel šípovitý

30. 09. 2026 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 1973x

Do rodu jetel (Trifolium) patří mimo jiné také jednoleté a ozimé druhy, které se využívají jako pícniny. K méně známým druhům patří jetel šípovitý neboli jetel měchýřkatý (Trifolium vesiculosum Savi).

Jetel šípovitý je známý také pod názvem jetel měchýřkatý a pochází z oblasti Balkánského poloostrova, Krymu a Kavkazu. Přirozeně se vyskytuje v jižní a jihovýchodní Evropě, a také v Malé Asii. Nejsevernější přírodní lokality jsou v Maďarsku, ale byl rozšířen i do západní Evropy, Severní Ameriky a Austrálie.

Jako zemědělská plodina se pěstuje samostatně nebo ve směsi s jednoletým jílkem nebo s meziplodinami. Má širokou škálu využití. Využívá se jako pícnina na seno, senáž i na čerstvou píci a ve směsi s trávami je vhodný i pro výrobu siláže. Je možné ho využít také pro přísev do pastvin. Produkuje kvalitní píci, u které obsah stravitelné sušiny dosahuje 80–85 % a obsah bílkovin je 16–20 %. Jetel šípovitý pomalu stárne a ve srovnání s jetelem nachovým má ve všech fázích vývoje lepší stravitelnost. Při pěstování ve směsi s jetelem nachovým zlepšuje celkovou kvalitu píce. Kvůli vyššímu obsahu taninů je u píce z jetele šípovitého nižší riziko nadýmání než u jiných druhů jetelů. Píce není moc chutná pro koně, ale dobře ji přijímá skot a další přežvýkavci, a také se využívá jako krmivo pro zvěř.

Jetel šípovitý se využívá také jako komponent do směsí meziplodin, kdy zlepšuje strukturu půdy a poutá vzdušný dusík. Je vhodný zejména do osevních postupů s řepkou a obilninami, kde funguje jako přerušovač osevních sledů. Dokáže z půdy vytáhnout některé těžké kovy, a proto může sloužit k fytoremediaci. V ČR je registrována jedna odrůda jetele šípovitého, a to odrůda Vasil (Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., CZ; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., CZ).

Je to jednoletá, případně ozimá jetelovina, která v mírnější zimě přezimuje. Má dlouhý hluboce kořenící kůlový kořen, díky kterému dobře využívá půdní vlhkost. Lodyhy jsou lysé, vzpřímené až poléhavé, poměrně málo větvené. Dorůstá výšky 50–80 cm, ale za velmi dobrých podmínek může výška rostlin dosahovat i více než 1 m. Listy jsou trojčetné s kopinatými, eliptickými až obvejčitými lístky, které jsou na okraji zubaté a často mají bílou šípovitou kresbu. Kvete od května do srpna. Květenstvím jsou hlávky, které jsou na začátku kvetení kulovité, ale dále se prodlužují do válcovitého tvaru (obr. 1) a dorůstají délky až 6 cm. Květy jsou bílé až růžovobílé. Během dozrávání odspodu postupně hnědnou. Plody jsou vícesemenné a obsahují 2–3 červenohnědá, oválná semena s hmotností tisíce semen (HTS) okolo 1,37 g.

Obr. 1: Květ jetele šípovitého

Nároky na pěstování

Pro pěstování jetele šípovitého by stanoviště mělo být dobře odvodněné, ale jinak mu vyhovuje široké rozmezí půd od středně úrodných po vysoce úrodné. Nesnáší těžké zamokřené půdy a pro jeho pěstování nejsou vhodné ani velmi lehké silně vysychavé s nízkou zásobou živin. Snáší mírně kyselé až mírně zásadité pH v rozmezí od 5 do 7,5. Je tolerantní k zasolení a jeho výskyt na slaných půdách je poměrně častý zejména na lokalitách v Maďarsku, kde je součástí slaných stepí.

Je poměrně suchovzdorný a je vhodný do oblastí s minimálními srážkami nad 350 mm. Maximální výnosy dává v oblastech se srážkami okolo 750 mm, ale hodně záleží na jejich rozložení. Velký význam má dostatek vody v období počátečního růstu, ale nesmí docházet k přemokření nebo zaplavení půdy. Také je citlivý na zastínění. Nejlépe je adaptován na teploty v rozmezí od 5 do 30 °C, ale při mírné zimě může i v našich podmínkách přezimovat.

Pro pěstování jsou vhodné nezaplevelené pozemky a pro dobré vzcházení je důležitá pečlivá příprava půdy a seťového lůžka. Velmi dobře reaguje na přihnojení fosforem a draslíkem, a proto se podle obsahu živin v půdě doporučuje přihnojení PK 20–20 v dávce okolo 250 kg/ha. Minimální zásoba živin v půdě pro založení porostu by měla být 20–30 mg P/kg půdy a 140 mg K/kg půdy. Nevyžaduje hnojení dusíkem, ale při pěstování ve směsích s trávami je vhodné také přihnojení v dávce 20–60 kg/ha. U semenných porostů je vhodné přihnojení bórem.

Nejčastěji se vysévá časně na jaře. Doporučený výsevek je 12–15 kg/ha v čisté kultuře. Ve směsích se výsevek snižuje na 5 až 10 kg/ha. Pro přísev do pastvin se doporučuje výsevek okolo 5 kg/ha. Jetel šípovitý mívá vysoký podíl tvrdých semen (přes 70 %), a proto se před výsevem doporučuje skarifikace. Hloubka setí by měla být 1–2 cm a šířka řádků 12,5 cm. Válení umožní lepší kontakt semen s půdou a zlepší klíčení a vzcházení. Pokud jetel na pozemku dříve nerostl, je vhodná inokulace osiva.

Na píci se sklízí na začátku kvetení a obvykle poskytuje 2 seče. Výnosy z 1. seče bývají o něco vyšší a při optimální produkci dosahuje výnosů 5–10 t suché hmoty/ha za rok. S pastvou je možné začít, když je porost vysoký 12–15 cm, a výška porostu by měla být udržována okolo 8–10 cm. Pro dobré obrůstání by neměla výška spásaného porostu klesnout pod 7 cm. Na semeno se ponechává z 1. seče a výnos se obvykle pohybuje mezi 200–400 kg/ha, ale může dosáhnout až 1 t.

Ochrana proti škodlivým organizmům

Proti škodlivým organizmům se využívají především preventivní agrotechnická opatření jako je vhodný výběr pozemku, střídání plodin, kvalitní zpracování půdy, využívání kvalitního osiva atd. Také lze využít přípravky na ochranu rostlin registrované do jetele.

Choroby

Jetel šípovitý je poměrně citlivý ke krčkovým a kořenovým chorobám způsobeným hlízenkou jetelovou (Sclerotinia trifoliorum). Také se u něho mohou vyskytovat další choroby jako je rez (Uromyces trifolii-repentis), fytoftora (Phytophthora ssp.), padlí (Erysiphe polygoni), padání klíčních rostlin a kořenové hniloby (Pythium ssp., Fusarium ssp.) nebo antraknóza jetele (Colletotrichum trifolii). U nás jsou do jetelů registrovány pouze fungicidy proti padlí a bílé skvrnitosti jetele (tab. 1), ale k prevenci výskytu chorob je vhodné pěstovat jetel šípovitý na dobře odvodněných půdách, používat zdravé osivo, nepěstovat jetel po jiných jetelovinách a dodržovat v osevním sledu minimální odstup alespoň 2–3 roky.

Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do jetelovin a jetele bez určení druhu ke dni 24. 1. 2026

Pozn.: *pouze do semenných porostů, **nižší dávka určena proti jednoděložným plevelům, vyšší dávka proti pýru a dalším vytrvalým trávám, *** netradiční jetele (rod Trifolium)

Škůdci

Škody může způsobovat klikoroh vojtěškový (Hypera postica), zejména pak na mladých porostech. Problematickými škůdci mohou být také mšice. K ošetření proti hmyzím škůdcům je do jetele registrována celá řada insekticidů (tab. 1).

Plevele

Podobně jako jiné druhy jetelů je počáteční růst jetele šípovitého poměrně pomalý a zpočátku je proto citlivý na zaplevelení. Pro pěstování jsou nejlepší nezaplevelené pozemky a hubení problematických plevelů je vhodné provádět už v předplodinách minimálně 1–2 roky před výsevem jetele. Důležitá je kvalitní předseťová příprava. Problematickými plevely může být zejména heřmánkovec, a dále merlíky, rdesna, kokoška apod. Je možné použít plevelnou seč. Přímo do jetele šípovitého nejsou v současné době registrovány žádné přípravky, ale lze využít 2 herbicidní přípravky, které jsou registrovány do rodu jetel bez udání druhu (tab. 1). Oba přípravky jsou určeny k postemergentní aplikaci. Agil 100 EC (propaquizafop) slouží k ochraně proti jednoděložným plevelům a u jiných druhů jetelů byla zaznamenána jen nízká fytotoxicita. Dicopur M 750 (MCPA) je registrován pro použití do netradičních druhů z rodu Trifolium (jetel) a je určen k ochraně proti dvouděložným plevelům.

Ve Výzkumném ústavu pícninářském byly v nádobových pokusech zkoušeny postemergentní aplikace herbicidů do jetele šípovitého. U účinné látky MCPA (přípravek Agritox 50 SL v dávce 1,0 l/ha) byla zjištěna fytotoxicita do 22 % poškození rostlin. Byly zkoušeny také další účinné látky určené proti dvouděložným plevelům, a to bentazon (Basagran v dávce 2 a 4 l/ha), kombinace bentazonu s imazamoxem (Corum v dávce 1,5 l/ha) a pyridate (přípravek Onyx v dávkách 0,75; 1,5 a 3,0 l/ha). Byla hodnocena fytotoxicita po 7, 14, 21 a 28 dnech a výsledky jsou uvedeny v grafu 1. Nejnižší fytotoxicitu měla kombinace bentazonu s imazamoxem (Corum), kde byla průměrná fytotoxicita po 28 dnech od ošetření 7 %. Poměrně nízká byla fytotoxicita také u účinné látky bentazon (Basagran), kde byla průměrná fytotoxicita při dávce přípravku 2,0 l/ha do 12 % poškození pletiv a při dvojnásobné dávce (4,0 l/ha) se zvýšila na 18 %. U pyridate (Onyx) byla průměrná fytotoxicita od 18 do 25 % v závislosti na dávce přípravku (graf 1).

Graf 1: Vliv herbicidního ošetření na poškození rostlin jetele šípovitého

Závěrem

Jetel šípovitý se využívá na píci, ale také je možné ho využít na zelené hnojení nebo jako přísev do pastvin. Využívá se také ve směsi s jílkem jednoletým nebo s meziplodinami. Na půdu není náročný, ale nesnáší zamokřené půdy. Je suchovzdorný, ale nejvyšší výnosy poskytuje v oblastech se srážkami okolo 750 mm.

Je náchylný ke kořenovým hnilobám a dalším chorobám, které souvisí se zamokřením půdy. Problematičtí mohou být i někteří škůdci. Proti mšicím a proti nosatčíkům je v případě potřeby možné využít insekticidy registrované do jetelů. Počáteční vývoj je u něho poměrně pomalý, a proto citlivý na zaplevelení, kterému je vhodné předcházet výběrem nezapleveleného pozemku, redukcí plevelů v předplodinách a kvalitním zpracováním půdy. Také je možné využít plevelnou seč. Pro herbicidní ošetření je možné využít herbicidy registrované obecně do jetele, tj. řadu herbicidů s účinnou látkou propaquizafop proti jednoděložným plevelům. Dicopur M 750 s účinnou látkou MCPA, který je registrovaný do netradičních druhů z rodu Trifolium, je určen proti dvouděložným plevelům. V nádobových pokusech byly zkoušeny také další účinné látky (bentazon, bentazon s imazamoxem, pyridate) a výsledky naznačují, že citlivost jetele šípovitého k těmto herbicidům je dost podobná citlivosti jetele lučního.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.¹, Ing. Helena Hutyrová ¹, Ing. Karla Kolaříková^2
1Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko, ²Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Troubsko

foto: 1 - H. Hutyrová