Limagrain
Limagrain
Limagrain

AGRA

Pěstování pšenice seté ve směsné kultuře s leguminózou

31. 10. 2022 Prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc., Ing. Petr Dvořák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 339x

Využívání směsných kultur je doloženo již z dávné minulosti. V posledních letech je vzhledem k tlaku na udržitelnost produkce systémům založeným na souběžném pěstování dvou i více plodin na jednom pozemku věnována zvýšená pozornost. Tyto systémy umožňují zvýšení druhové pestrosti pěstovaných plodin a ve srovnání s monokulturou mohou přispět k lepšímu využití půdy, snížení spotřeby průmyslových hnojiv a pesticidů i efektivnějšímu využívání podmínek prostředí.

Renofarmy

Směsné kultury obilnin s leguminózami

Směsné kultury obilnin s leguminózami patří k nejrozšířenějším a nejužívanějším. Příkladem může být směsná kultura, kdy obilnina, např. pšenice, je brána jako plodina hlavní a leguminóza jako plodina pomocná, podpůrná. Díky schopnosti poutat vzdušný dusík obohacuje leguminóza celý systém N, který je využitelný i pro obilninu. Navíc, u vhodně založené směsné kultury dochází k redukci zaplevelení a snížení výskytu chorob a škůdců. Směsné pěstování tak celkově umožňuje optimální využití půdy a zdrojů a může vést ke zvýšení výnosu a obsahu bílkovin v zrnu obilniny.

Smíšené kultury obilnin s leguminózami však zdaleka nejsou prozkoumané v takové míře jako systémy monokulturního pěstování. Je tedy třeba vzít v úvahu, že při ne optimální volbě a poměru jednotlivých komponent směsi či při nevyhovujícím způsobu založení smíšené kultury může docházet i k negativnímu vzájemnému ovlivňování těchto komponent, což se může projevit i snížením výnosu hlavní plodiny.

Přesný polní pokus

V přesném polním maloparcelkovém pokusu, který byl veden v letech 2019/20 a 2020/21 v ekologickém i konvenčním systému pěstování na výzkumné stanici ČZU v Praze-Uhříněvsi, jsme hodnotili vliv směsného pěstování pšenice seté ozimé s vybranými druhy leguminóz na hlavní produkční a jakostní ukazatele pšenice.

Na ekologicky certifikované pokusné ploše nebyla použita žádná hnojiva ani pesticidy, na konvenční pokusné ploše byla použita dávka 80 kg N/ha, rozdělená do dvou dílčích dávek a fungicidní ošetření.

Výsev pšenice ozimé a ozimých i jarních leguminóz byl proveden souběžně, na počátku října. V pokusu byla použita odrůda pšenice ozimé Butterfly, výsevek 148 kg/ha (400 obilek/m2), bob obecný Merkur, výsevek 200 kg/ha (30 semen/m2), jarní hrách Avatar 125 kg/ha a ozimý hrách Balltrap 105 kg/ha (u obou odrůd 50 semen/m2) a jetel nachový Kardinál 14 kg/ha (300 semen/m2). Součástí pokusu byla i kontrola - pšenice bez leguminózy.

Pokus zahrnoval jak varianty založené výsevem směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických úzkých řádků 125 mm, tak i varianty založené střídavým výsevem pšenice a leguminózy ob řádek.

Na ekologické pokusné ploše bylo během vegetace provedeno vláčení plecími branami, na konvenční pokusné ploše bylo provedeno herbicidní ukončení vegetace leguminóz na počátku sloupkování pšenice (oproti předpokladu jarní leguminózy díky mírným zimám nevymrzly).

Hodnocené produkční a kvalitativní ukazatele pšenice

Před sklizní byl u jednotlivých variant stanoven počet klasů na 1 m2, po sklizni byl stanoven výnos, HTS a vybrané jakostní parametry zrna pšenice - obsah N-látek v sušině zrna a Zelenyho test.

Výsledky

Hodnocení vybraných produkčních a jakostních ukazatelů pšenice uvádí tabulka 1. Z výsledků je patrný rozdílný vliv směsného pěstování s leguminózami, ale i ekologického a konvenčního systému na výnos pšenice a strukturu výnosových prvků v obou hodnocených letech; výrazný byl i vliv ročníku.

Z pohledu výnosů pšenice byly zaznamenány určité rozdíly mezi oběma způsoby založení porostu, kdy vyšší výnosy byly zjištěny v případě výsevu směsi osiva pšenice s leguminózami. Tento výsledek se může zdát překvapivý, neboť na základě dosavadních informací se výsev obilniny a leguminózy ob řádek jeví jako perspektivnější (cílené rozmístění pomocné plodiny, omezení případné nežádoucí konkurence mezi hlavní a pomocnou plodinou, možnost regulace hloubky výsevu podle požadavků jednotlivých komponent směsi). Je však třeba vzít v úvahu i to, že při výsevu pšenice ob řádek lze očekávat nižší počet klasů na 1 m2 kvůli vyšší mezirostlinné a mezistébelné konkurenci pšenice a kvůli tomu odumírání vyššího počtu slabších rostlin a odnoží v průběhu vegetace. Tento efekt se znatelně projevil v roce 2020; v roce 2021, pravděpodobně i díky dostatku srážek během jarní vegetace (s výjimkou dubna) a nižším teplotám nebyl tak výrazný. Případný nižší výnos pšenice při pěstování v širších řádcích lze však vyvážit úsporou osiva a optimalizací zastoupení jednotlivých komponent směsi.

Vliv směsného pěstování s leguminózou na výnosy pšenice byl v ekologickém systému zřejmý. V roce 2021 se rozdíly mezi nejméně výnosnou variantou, kterou byla kontrola bez leguminózy a variantami nejvýnosnějšími, kterými byly zpravidla varianty s hrachem ozimým či jarním, pohybovaly nejčastěji okolo 0,6–0,8 t/ha, v některých případech dosáhly cca 1,0 t/ha (v předchozím roce 2020 to bylo zpravidla jen cca 0,2–0,4 t/ha). Vlastní vliv leguminóz na výnos pšenice se v případě výsevu směsi nejvíce projevil v roce 2021 u variant s hrachem jarním a ozimým, které dosáhly shodně výnosu 6,83 t/ha, tj. 117,6 % kontrolní varianty bez leguminózy (5,81 t/ha). Při výsevu ob řádek dosáhla nejvyššího výnosu 6,81 t/ha varianta s ozimým hrachem; bylo to 117,4 % kontroly bez leguminózy, která dosáhla výnosu 5,80 t/ha.

konvenčním systému byl naproti tomu vliv směsného pěstování s leguminózou na výnosy výrazně slabší a v roce 2021 v některých případech dosáhly varianty s leguminózami dokonce nižších výnosů oproti kontrole bez leguminóz (v roce 2020 se rozdíly ve výnosu pšenice mezi nejvýnosnějšími variantami s hrachem a bobem a nejméně výnosnou kontrolou pohybovaly mezi cca 0,2–0,4 t/ha).

Jak již bylo uvedeno, byly zaznamenány meziročníkové rozdíly ve výnosech pšenice, ale i ve struktuře výnosových prvků. Rok 2021 byl charakteristický nízkým počtem klasů na 1 m2, ale vysokou HTS v ekologickém systému, zatímco v konvenčním systému dosáhly hodnocené varianty velmi vysokého počtu klasů na 1 m2 - zejména při výsevu směsi pšenice a leguminóz do klasických úzkých řádků, ale HTS byla velmi nízká. V roce 2020 byly hodnoty výnosových prvků vyrovnanější.

Z výsledků jakostního hodnocení je zřejmé, že jak v ekologickém, tak i konvenčním systému byl nejnižší obsah N-látek v sušině zrna v naprosté většině případů zaznamenán u kontrolních variant bez leguminózy, nejvyšší pak u variant s hrachem či bobem. Varianty pšenice s leguminózami současně dosáhly vyšších hodnot Zelenyho testu ve srovnání s kontrolou. Vzhledem k tomu, že odrůda Butterfly, použitá v pokusu, náleží do jakostní skupiny E (elitní), u všech variant v ekologickém i konvenčním systému pěstování bez problémů splňovala minimální požadavek na hodnotu Zelenyho testu pšenice potravinářské - pekárenské (30 ml). Minimální požadavek na obsah N-látek v sušině zrna pšenice potravinářské - pekárenské (11,5 %) by v obou letech v konvenčním systému pěstování splňovaly všechny varianty, v ekologickém systému tohoto limitu dosáhly pouze varianty s hrachem jarním a ozimým (rok 2021, výsev ob řádek) a varianta s bobem (rok 2020, výsev směsi).

Tab. 1: Hodnocené produkční a kvalitativní parametry ozimé pšenice z ekologického a konvenčního způsobu pěstování
Tab. 1: Hodnocené produkční a kvalitativní parametry ozimé pšenice z ekologického a konvenčního způsobu pěstování

Závěr

Je třeba vzít v úvahu, že se jednalo o dvouleté výsledky z jedné pokusné lokality a pokus byl navíc realizován ve velmi dobrých agroekologických podmínkách, kde pšenice ozimá v konvenčním systému zpravidla dosahuje vysokých výnosů i při běžném pěstování v monokultuře; efekt směsného pěstování s leguminózami tak byl spíše nevýrazný a nejednoznačný.

V ekologickém systému se pozitivní efekt směsného pěstování pšenice s leguminózou projevil ve vztahu k výnosu pšenice podstatně výrazněji. Lze se domnívat, že v horších agroekologických podmínkách, při dlouhodobějším využívání směsné kultury a také právě v ekologickém zemědělství by mohl být přínos tohoto systému celkově významnější.

Střídavý výsev pšenice a leguminózy ob řádek
Střídavý výsev pšenice a leguminózy ob řádek

Výsev směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických úzkých řádků
Výsev směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických úzkých řádků

Porost pšenice a leguminózy ze střídavého výsevu
Porost pšenice a leguminózy ze střídavého výsevu

Porost pšenice a leguminózy z výsevu směsi semen
Porost pšenice a leguminózy z výsevu směsi semen

Podpořeno projektem NAZV MZe ČR QK1910046.

Související články

Zpracování půdy k řepce a hnojení dusíkem

11. 11. 2022 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 637x

Sója letos překvapila

17. 09. 2022 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 529x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail