Pěstování smíšených kultur pšenice s leguminózou v podmínkách ekologického zemědělství

17. 11. 2025 Prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 746x

Využívání smíšených kultur je doloženo již z dávné minulosti. V současné době jsou považovány za určitý návrat k přirozeným systémům. Vzájemné vztahy mezi plodinami ve směsi přinášejí propojení celé kultury, a také různorodější reakce na změny prostředí, díky kterým lze lépe vybalancovat nepříznivé podmínky. Vzhledem k větší druhové rozmanitosti se tak smíšené kultury zpravidla dokáží lépe přizpůsobovat změnám podmínek prostředí.

Smíšené kultury obilnin s leguminózami patří k nejrozšířenějším a nejužívanějším. Příkladem může být smíšená kultura, kdy obilnina, např. pšenice, je brána jako plodina hlavní a leguminóza jako plodina pomocná, podpůrná, přičemž její funkce je chápána jako pomoc hlavní plodině k dosažení pěstebních a ekologických cílů. Díky schopnosti poutat vzdušný dusík obohacuje leguminóza celý systém dusíkem, který je využitelný i pro obilninu. Navíc, vyšší biologická rozmanitost smíšené kultury může vést k redukci výskytu chorob a škůdců, zvýšení půdní biodiverzity i schopnosti potlačovat plevele. Směsné pěstování tak celkově umožňuje optimální využití půdy a zdrojů a může vést ke zvýšení výnosu a obsahu bílkovin v zrnu obilniny.

Pěstování smíšených kultur však s sebou může nést i určitá negativa. Jedná se především o provázanost výkonu směsi s konkrétními agroekologickými podmínkami, složitost vztahů mezi jednotlivými komponenty směsi, které jsou zatím málo prozkoumané i obtížně stanovitelný ekologický přínos. To může vést k tomu, že ne vždy se podaří dosáhnout pozitivních výsledků.

Přesný polní pokus

V tříletých přesných polních pokusech, vedených v letech 2019/20–2021/22 v ekologickém systému pěstování na Výzkumné stanici ČZU v Praze-Uhříněvsi a na pokusných pozemcích ve Zvíkově u Lišova, využívaných FZT JU České Budějovice, jsme hodnotili vliv směsného pěstování pšenice seté ozimé s vybranými druhy leguminóz na hlavní produkční a jakostní ukazatele pšenice. Výsev pšenice ozimé a ozimých i jarních leguminóz byl proveden souběžně, na počátku října. V pokusech byla použita odrůda pšenice ozimé Butterfly, výsevek 4 MKS/ha, bob obecný Merkur, výsevek 0,3 MKS/ha, jarní hrách Avatar a ozimý hrách Balltrap, výsevek obou odrůd 0,5 MKS/ha a jetel nachový Kardinál, výsevek 3 MKS/ha. Součástí pokusu byla i kontrola - čistosev pšenice bez leguminózy.

Pokus zahrnoval varianty založené výsevem směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických úzkých řádků 125 mm (obr. 1) i varianty založené střídavým výsevem pšenice a leguminózy ob řádek (obr. 2). U pšenice bylo provedeno hodnocení vybraných produkčních a jakostních ukazatelů. Zde uvádíme výnos, obsah NL v sušině zrna a hodnoty Zelenyho testu.

Hlavní poznatky

Výsledky hodnocení výnosu a vybraných jakostních ukazatelů pšenice ve sklizňovém roce 2021, kdy na obou pokusných lokalitách Praha-Uhříněves a Zvíkov u Lišova byl zaznamenán nejvýraznější efekt směsného pěstování s leguminózou a ve sklizňovém roce 2022, kdy byl efekt smíšené kultury oproti kontrole bez leguminózy naopak nejslabší, ukazují tabulka 1.

Tab. 1: Výnos a jakostní ukazatele odrůdy Butterfly

Obr. 1: Výsev směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických obilních řádků

Obr. 2: Střídavý výsev pšenice a leguminózy ob řádek

Výnosy pšenice

Na pokusné lokalitě Praha-Uhříněves se roce 2021 efekt směsného pěstování s leguminózou projevil při založení porostu směsí osiva nejvíce u variant s hrachem jarním i ozimým, kde pšenice dosáhla shodně výnosu 6,83 t/ha (117 % kontroly bez leguminózy, u které byl zaznamenán výnos 5,81 t/ha). Pozitivní dopad směsného pěstování pšenice s leguminózou však byl zaznamenán i u variant s bobem a inkarnátem (cca 115 % kontroly). V případě založení porostu výsevem pšenice a leguminózy střídavě ob řádek byl dopad směsného pěstování na výnos pšenice celkově nižší (103–117 % kontroly).

Ve sklizňovém roce 2022 byl dopad směsného pěstování na výnos pšenice oproti roku 2021 slabší. Při založení porostu směsí osiva pšenice a leguminózy dosáhla pšenice nejvyššího výnosu 7,12 t/ha u varianty s hrachem ozimým (107 % kontroly bez leguminózy, kde výnos pšenice činil 6,66 t/ha). Při založení porostu střídavým výsevem pšenice a leguminózy ob řádek se pozitivní efekt smíšené kultury neprojevil, a u variant s hrachem jarním, bobem a inkarnátem dokonce došlo k poklesu výnosu pšenice na 87–95 % kontroly bez leguminózy.

Na pokusné lokalitě Zvíkov u Lišova při založení porostu výsevem směsi osiva dosáhla v roce 2021 pšenice nejvyššího výnosu 4,07 t/ha u varianty s hrachem jarním (110 % kontroly, kde výnos pšenice dosáhl 3,70 t/ha). Pozitivní, avšak nepříliš výrazný efekt směsného pěstování se projevil i u variant s hrachem ozimým a bobem. Při výsevu pšenice a leguminóz ob řádek se dopad směsného pěstování na výnos pšenice téměř neprojevil, nebo jen minimálně.

V roce 2022 byly sice výnosy pšenice celkově vyšší, ale dopad směsného pěstování na výnos pšenice byl nevýrazný. Výnosy pšenice se při výsevu směsi pohybovaly na úrovni cca 101–103 % kontroly a v případě varianty s hrachem ozimým dokonce došlo k poklesu výnosu pšenice na 93 % kontroly. Při založení porostu výsevem ob řádek se výnosy pšenice u všech variant s leguminózami pohybovaly pouze na úrovni 90–96 % kontroly.

Kvalita pšenice

Z výsledků jakostního hodnocení pšenice, dosažených na lokalitě Praha-Uhříněves v roce 2021, je patrný pozitivní vliv směsného pěstování s leguminózami jak na obsah N-látek v sušině zrna pšenice, tak i na hodnoty Zelenyho testu. U variant s hrachem ozimým i jarním v případě založení porostu výsevem ob řádek dosáhl obsah N-látek 11,88 a 11,98 % a pšenice by tak splnila min. požadavek na obsah N-látek pro pšenici potravinářskou - pekárenskou (11,5 %). U kontroly činil obsah N-látek pouze 10,92 %. V roce 2022 byl efekt směsného pěstování na obsah N-látek v sušině zrna pšenice slabší, a v případě výsevu ob řádek dosáhla pšenice z variant s oběma hrachy i bobem dokonce mírně nižšího obsahu N-látek ve srovnání s kontrolou. V případě Zelenyho testu překonaly v obou letech minimální hodnotu pro pšenici potravinářskou - pekárenskou (30 ml) všechny varianty, včetně kontroly.

Pozitivně, a poměrně výrazně se projevil dopad směsného pěstování pšenice s leguminózou v roce 2021 i na lokalitě Zvíkov u Lišova, a to u obou způsobů založení porostu. Obsah N-látek se pohyboval na úrovni mezi 11,35–11,70 % a překonal tak kontrolu (10,60 %). V roce 2022 se naproti tomu dopad směsného pěstování na obsah N-látek neprojevil; varianty s leguminózami dosáhly obsahu N-látek na úrovni 9,29–9,85 % a s výjimkou varianty s hrachem ozimým nedosáhly obsahu N-látek kontroly (9,72 %). V případě Zelenyho testu překonaly 30 ml v obou letech všechny varianty, přičemž v roce 2021 byl u variant s leguminózami jejich nárůst oproti kontrole velmi výrazný.

Praktické dopady

• Pozitivní vliv směsného pěstování s leguminózami na výnosy i kvalitu pšenice byl v našich pokusech v ekologickém systému zřejmý.
• Zaznamenán byl poměrně výrazný vliv ročníku na výnos pšenice a sledované jakostní ukazatele. Z toho vyplynul i rozdílný efekt směsného pěstování pšenice s leguminózou na výnosy a kvalitu pšenice v jednotlivých letech.
• Zaznamenán byl také významný vliv pokusné lokality na výnos a sledované jakostní ukazatele pšenice.
• Z hodnocených druhů leguminóz na obou pokusných lokalitách dosahovala zpravidla pšenice nejlepších výsledků u variant s hrachem, případně i bobem. Jetel nachový se osvědčil méně, pšenice ho měla tendenci potlačovat.
• Mírně vyšších výnosů zpravidla dosahovala pšenice u variant s porostem založeným výsevem směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických obilních řádků 125 mm. Vliv způsobu založení porostu na kvalitu pšenice byl nejednoznačný.

Prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc., Ing. Petr Dvořák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze
Doc. Ing. Petr Konvalina, Ph.D.; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích