BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Pěstování sóji s v širších řádcích s využitím pomocných plodin

19. 06. 2024 Ing. Pavel Procházka, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 346x

S rozšiřováním ploch sóji a zároveň neustále narůstajícím tlakem na snižování vstupů (zejména přípravků na ochranu rostlin) se zachováním vysoké a efektivní produkce, je nutné také ověřit její pěstování v širších řádcích. Tím vzniká prostor pro mechanickou kultivaci během vegetace. Dále je u sóji třeba hledat možnosti ochrany proti erozi (např. kapkové erozi - obr. 1 a 2), kterou je silně ohrožena. Dalším aspektem je možnost úspory osiva při zachování produkčního potenciálu porostů, což vede k otázce zakládat porosty sóji pomocí přesného setí a zároveň sníženého výsevku, tedy 650 tis. semen/ha, za předpokladu práce s vitálním osivem.

Albíit

K založení porostů sóji došlo v roce 2023 ve spolupráci ČZU v Praze a Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin na lokalitách Mankovice (okr. Nový Jičín), Fryšták (okr. Zlín) a Lošany (okr. Kolín). Cílem pokusu bylo ověření možnosti pěstovat sóju při širší rozteči řádků (37,5 cm, respektive 45 cm) s využitím pomocných plodin (obilniny) při zachováním produkčních parametrů. Dále měl pokus zjistit biometrické prvky a vývoj takto pěstované sóji. Vybrané odrůdy AdelfiaES Compositor vyseté na pokusných variantách byly porovnávány s jejich standardním výsevem na tzv. úzkém řádku, který je v ČR nejběžnější. Před sklizní docházelo k hodnocení základních biometrických prvků, jakými jsou délka rostlin, výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, počet větví, počet lusků na větvích, celkový počet lusků na rostlině a počet plodných pater na rostlině. Při sklizni se zjišťoval výnos semen, hmotnost tisíce semen, obsah oleje a hrubého proteinu.

Cílem variant s pomocnou plodinou je rychlé vytvoření vegetačního pokryvu v jarním období. Sója je relativně pozdě setá plodina a půda bez pokryvu může být díky tomu velmi dlouho zranitelná z hlediska eroze. Obecně se udává, že by se výsevky obilnin měly pohybovat v rozmezí 30 kg/ha (žito), 40–45 kg/ha (pšenice a ječmen) a 50 kg/ha (oves). V případě použití certifikovaného osiva postačí výše zmíněné výsevky v závislosti na plodině. Při setí merkantilu (pro snížení nákladů na osivo) je třeba výsevek navýšit pro jistotu dostatečného vegetačního pokryvu pomocné plodiny. V pokusech bylo na jednotlivých lokalitách v období zakládání jarních obilnin vyseto 70 kg/ha přesívkové pšenice (Mankovice), ječmene jarního (Lošany) a ječmene ozimého (Fryšták).

Dalším důležitým hlediskem je následná likvidace pomocné plodiny. Nejlevnější způsob umrtvení je pomocí totálního herbicidu těsně před setím sóji (obr. 3). Další možností může být použití graminicidu až po založení porostu sóji. Zde se však vystavujeme nebezpečí, že pomocná plodina příliš rychle přejde do prodlužovacího růstu a na vzcházející sóju bude působit retardačně nedostatek vody v půdě a konkurence o světlo (obr. 4). Graf 1 znázorňuje výsledky sklizně z porostů, kde byla pomocná plodina regulována včas a z porostů, kde byla ponechána až do prodlužovacího růstu.

Graf 1: Výnos semen sóji z porostů s různými typy umrtvení krycí plodiny (průměr 2 odrůd a 2 lokalit, 2023)
Graf 1: Výnos semen sóji z porostů s různými typy umrtvení krycí plodiny (průměr 2 odrůd a 2 lokalit, 2023)

Obr. 1: Porost sóji postižený erozí po srážce s intenzitou 35 mm za 30 min
Obr. 1: Porost sóji postižený erozí po srážce s intenzitou 35 mm za 30 min

Obr. 2: Projev kapkové eroze na mladém porostu sóji
Obr. 2: Projev kapkové eroze na mladém porostu sóji

Obr. 3: Včas regulovaný porost pomocné plodiny (totální herbicid těsně před setím sóji)
Obr. 3: Včas regulovaný porost pomocné plodiny (totální herbicid těsně před setím sóji)

Obr. 4: Pozdě regulovaný porost pomocné plodiny (graminicid apliková ve fázi 2. trojlístku sóji)
Obr. 4: Pozdě regulovaný porost pomocné plodiny (graminicid apliková ve fázi 2. trojlístku sóji)

Výsledky pokusného sledování

Po úplném vzejití sóji byl na jednotlivých variantách hodnocen počet rostlin a hmotnost sušiny nadzemní hmoty a kořenů. Z měření počtu vzešlých rostlin je patrné, že nejvyšší hodnoty dosahovaly varianty seté v úzkých řádcích. Varianty s přesným setím v širokých řádcích, respektive s pomocnou plodinou, nevykazovali významné rozdíly v počtu rostlin (graf 2). Nejnižší počet rostlin byl u všech variant na lokalitě Lošany, což bylo dáno náletem holubů v době vzcházení.

Z výsledků měření sušiny nadzemní hmoty a kořenů je zjevné, že u všech variant o množství sušiny do značné míry rozhodl počet rostlin na jednotku plochy. Z grafů 3 a 4 vyplývá, že největší množství bylo v době odběru na variantách klasického setí do úzkých řádků bez pomocné plodiny. Na variantě přesného setí do širokých řádků s pomocnou plodinou bylo v době odběru zjištěno nejmenší množství sušiny kořenů i nadzemní části rostlin. Toto měření však příliš nevypovídá o produkčních schopnostech porostu, ale o dynamice počátečních fází růstu sóji.

Hodnocení biometrických prvků ukazuje, že počet rostlin na jednotku plochy je mírně vyšší u řádků se širokou roztečí (graf 5), a to včetně varianty s pomocnou plodinou (při stejném výsevku na všech variantách). Vliv na délku rostlin měla spíše odrůda než rozteč řádků. Výjimkou byl pouze porost sóji s pomocnou plodinou, která byla umrtvena až v průběhu vegetace sóji. U tohoto porostu se projevila konkurence sóji a pomocné plodiny, což vedlo ke zkrácení internodií, avšak nevedlo to k výraznému snížení počtu plodných pater, ani nasazení lusků na rostlině. U této varianty byla průměrná délka rostlin přibližně o 10 cm menší než u varianty bez pomocné plodiny (graf 6). Je vhodné dále poznamenat, že ani u jedné varianty nebylo zaznamenáno poléhání rostlin.

Parametr výšky apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy rozhoduje zejména o sklizňových ztrátách vlivem výšky strniště a možnostech adaptéru sklízecí mlátičky. Z výsledků měření vyplývá, že při rozteči řádků 45 cm měly rostliny mírně vyše nasazeny spodní lusky oproti úzkým řádků a využití pomocné plodiny tuto výšku ještě více podpořilo (graf 7).

Nejvyššího výnosu (graf 8) dosáhla varianta setá v úzkých řádcích. Porovnáme-li mezi sebou varianty přesného setí s pomocnou plodinou a bez ní, je zřejmé, že mezi nimi není prakticky žádný rozdíl. Rozdíl průměrného výnosu těchto variant je dán zejména faktem, že na lokalitě Mankovice, byla pomocná plodina ponechána příliš dlouho a došlo k relativně velkému stresu pro rostliny sóji (konkurence o vodu a světlo), což v konečném důsledku vedlo k značné výnosové depresi.

Po sklizni byl proveden rozbor semen a stanovena hmotnost tisíce semen a obsah oleje, hrubého proteinu a vlákniny. Z výsledků (grafu 9) je patrné, že nejvyšší hmotnost tisíce semen dosáhla varianta s pomocnou plodinou a to téměř o 15 g více než varianta bez pomocné plodiny.

Graf 2: Průměrný počet rostlin na jednotlivých lokalitách po vzejití porostu (2023)
Graf 2: Průměrný počet rostlin na jednotlivých lokalitách po vzejití porostu (2023)

Graf 3: Průměrná hmotnost sušiny nadzemní hmoty u jednotlivých variant v BBCH 14–16 (2023)
Graf 3: Průměrná hmotnost sušiny nadzemní hmoty u jednotlivých variant v BBCH 14–16 (2023)

Graf 4: Průměrná hmotnost sušiny kořenů u jednotlivých variant v BBCH 14–16 (2023)
Graf 4: Průměrná hmotnost sušiny kořenů u jednotlivých variant v BBCH 14–16 (2023)

Graf 5: Průměrný počet rostlin před sklizní u jednotlivých variant (2023)
Graf 5: Průměrný počet rostlin před sklizní u jednotlivých variant (2023)

Graf 6: Průměrná výška rostlin před sklizní u jednotlivých variant (2023)
Graf 6: Průměrná výška rostlin před sklizní u jednotlivých variant (2023)

Graf 7: Průměrná výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy před sklizní u jednotlivých variant (2023)
Graf 7: Průměrná výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy před sklizní u jednotlivých variant (2023)

Graf 8: Průměrný výnos semen u jednotlivých technologií (2023)
Graf 8: Průměrný výnos semen u jednotlivých technologií (2023)

Graf 9: Průměrná hmotnost tisíce semen u jednotlivých variant pokusu (2023)
Graf 9: Průměrná hmotnost tisíce semen u jednotlivých variant pokusu (2023)

Z rozborů semen NIR spektrofotometrem (tab. 1) vyplývá, že v letošním roce neměla technologie založení porostu ani pomocná plodina vliv na kvalitativní parametry semen. Při rozborech bylo pouze zjištěno, že na kvalitativní parametry měla vliv lokalita, což je ovšem u sóji běžné.

Tab. 1: Kvalitativní parametry semen u jednotlivých variant (průměr lokalit, 2023)

Varianta

Kvalitativní parametry (%)

hrubý protein

olejnatost

vláknina

ES Compositor Š

34,4

19,3

4,8

Adelfia Š

34,4

19,1

4,9

ES Compositor ŠPP

34,5

19,3

4,8

Adelfia ŠPP

35,0

18,7

4,8

ES Compositor Ú

34,5

19,1

4,8

Adelfia Ú

34,4

18,8

4,9

Zhodnocení pokusu

Závěrem připomínáme, že výše popsané výsledky pokusu je třeba chápat, jako jednoleté. Zejména v parametrech sklizně (výnos, kvalita semen) jsou viditelné rozdíly spíše mezi lokalitami než mezi variantami. Výjimkou byla jen varianta s pomocnou plodinou na lokalitě Mankovice, kde došlo k velmi pozdnímu umrtvení porostu pomocné plodiny.

Cílem pokusu bylo ověřit možnosti pěstování sóji technologií přesného setí na široké řádky (37,5–45 cm) a s využitím pomocných plodin v kontextu skutečnosti, že sója patří mezi erozně problematické plodiny. Využití technologie širokých řádků dále umožňuje mechanickou kultivaci meziřádků, což dává prostor úspoře přípravků na ochranu rostlin, ale také možnost odplevelení meziřádku v době, kdy již není možné sóju ošetřit postemergentně. Tento jev byl pozorován zejména v letošním roce, kdy pozdně jarní plevele vzcházely v době počátku květu sóji a nebylo je již možné chemicky likvidovat. Porosty sóji založené na vyšší meziřádkovou vzdálenost bylo ovšem v tuto dobu ještě bez poškození možno plečkovat a eliminovat vzešlé plevele alespoň v meziřádku.

Využití pomocných plodin (vegetační pokryv v počátečních fázích růstu, kdy je sója erozně nejzranitelnější) umožní sóju pěstovat i na pozemcích, na kterých by to při standardních technologiích nebylo možné.

Použité zkratky variant pokusů

Š - široké řádky přesné setí

ŠPP - široké řádky přesné setí s pomocnou plodinou

Ú - standardní výsev na úzké řádky

Ing. Pavel Procházka, Ph.D. 1,2, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. 1,2, Ing. Mojmír Mička3, Bc. Milan Štefek1,2
1Česká zemědělská univerzita v Praze; 2Centrum precizního zemědělství při ČZU v Praze; 3Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin

Obr. 1: Porost sóji postižený erozí po srážce s intenzitou 35 mm za 30 min

Související články

Velká konference o regenerativním zemědělství

15. 07. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 360x

Úskalí práce se zonalitou půdního bloku (1)

05. 07. 2024 Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 512x

Čím zlepšit konkurenční schopnost jarního ječmene?

28. 06. 2024 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Technologie pěstování Zobrazeno 565x

Neprodukční plochy v kolejových stopách

21. 06. 2024 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 423x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail