BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Pěstování svazenky vratičolisté

12. 06. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Mgr. Helena Hutyrová, Ing. Karla Kolaříková Technologie pěstování Zobrazeno 540x

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth.) je nejpěstovanějším kulturním druhem z čeledi stružkovcovitých (Hydrophyllaceae). Je to jednoletá bylina, která dobře prokořeňuje půdu.

Proseeds

Popis a využití

Kůlový kořen svazenky je bohatě větvený převážně v horní vrstvě půdy a prorůstá do hloubky 30–80 cm. Lodyha je vzpřímená, v dolní části lysá, v horní žláznatě chlupatá a podle podmínek se větví v horní části nebo ve spodní části, kdy vytváří rozložité trsy. Dorůstá výšky okolo 80 cm, ale za příznivých podmínek dosahuje více než 1 m a pak u ní dochází k poléhání. Listy měří 2–20 cm a jsou střídavé, nepravidelně peřenosečné, řapíkaté až poloobjímavé a po obou stranách štětinkovitě chlupaté.

Svazenka vratičolistá začíná kvést 6–9 týdnů po výsevu a kvete 5–8 týdnů dle termínu výsevu, odrůdy a průběhu počasí. Nejdříve se objevuje vrcholové květenství, později nakvétají boční větve. Květenství je složeno ze svinutých dvouvijanů, které se při nakvétání odvíjejí a narovnávají. Květy jsou krátce stopkaté s pětidílným zelenočerveným kalichem a zvonkovitou korunou fialové, modrofialové až světle modré barvy. Fialové jsou také tyčinky a pyl.

Po opylení se tvoří vejcovité jednosemenné na vrcholu chlupaté tobolky. Semena u jarních výsevů dozrávají cca po 90 dnech od výsevu a jsou tmavohnědá až černohnědá, dolíčkovitě nebo zvrásněle síťovaná s hmotností tisíce semen (HTS) 1,6–3,2 g.

Využívá se jako meziplodina a medonosná rostlina. Produkuje kvalitní nektar a pyl, a přitahuje nejen včely a čmeláky, ale také další prospěšný hmyz včetně predátorů a parazitoidů.

Je to velmi dobrý přerušovač osevních sledů, protože jedinými blízce příbuznými plodinami jsou další druhy svazenky. Rychle zapojuje porost, omezuje růst plevelů a jako meziplodina se pěstuje v čistosevu nebo ve směsích s dalšími plodinami. Využívá se na zelené hnojení, i jako pícnina. Píce je kvalitní, ale bohaté ochlupení snižuje její chutnost, a navíc při zavadání hořkne. Je možné ji silážovat a po zavadnutí (1–2 dny) je vhodná i k výrobě senáže.

Je to ideální meziplodina na zelené hnojení, která má optimální poměr C:N a rychle se rozkládá a uvolňuje živiny pro následnou plodinu. Využívá se i do mezipásů v sadech a vinicích a v protierozních systémech. V současné době je u nás registrováno 8 odrůd svazenky vratičolisté.

Nároky na pěstování

Je to nenáročná plodina, která s výjimkou vzcházení dobře odolává suchu. Stačí jí roční srážky 200–500 mm. Vhodné jsou lehčí, dobře provzdušněné půdy s dobrou zásobou živin. Optimální pH je 6,5–8,5. Nemá ráda utužené, zamokřené nebo kyselé půdy. U nás obvykle nepřezimuje, ale mladé rostliny svazenky (před zahájením prodlužovacího růstu) snášejí mrazy v průměru do -8 °C a v jižních státech, jako je Řecko nebo Turecko se pěstuje také jako ozim.

Na méně úrodných půdách se u semenných porostů doporučuje hnojení před setím v dávce 30–60 kg N/ha, případně dohnojení 15–35 kg P/ha a 50–65 kg K/ha.

Výsevek je při výsevu do úzkých řádků 15–18 kg/ha. Hloubka setí 1–2 cm. Začíná vzcházet už při teplotě 3 °C a semenné porosty se doporučuje vysévat co nejdříve na jaře, jakmile pomine riziko mrazů. Jako meziplodina se vysévá od července do září.

U semenných porostů se pro dobré opylení doporučuje přísun cca 2,5 včelstva/ha.

Obr. 1: Reakce na chlad do -8 °C - mladá rostlina před zahájením prodlužovacího růstu
Obr. 1: Reakce na chlad do -8 °C - mladá rostlina před zahájením prodlužovacího růstu

Obr. 2: Reakce na chlad do -8 °C - starší rostliny ve fázi prodlužovacího růstu až na počátku butonizace
Obr. 2: Reakce na chlad do -8 °C - starší rostliny ve fázi prodlužovacího růstu až na počátku butonizace

Sklizeň

Na píci se sklízí v období butonizace, nejpozději před květem. Později dochází k zasychání a tvrdnutí rostlin.

Na zelené hnojení je vhodné, aby svazenka dosáhla fáze tvorby poupat až počátku kvetení, kdy je nejcitlivější na chlad a snižuje se riziko přezimování (obr. 1, 2). Také z hlediska produkce biomasy je vhodné porost ponechat do konce října až začátku listopadu, kdy za příznivých teplot ještě dochází k nárůstu biomasy. Svazenka vysetá v srpnu v této době netvoří semena, a proto nehrozí zaplevelení pozemku výdrolem semen. Za sucha může svazenka snižovat vlhkost půdy a její vegetace musí být ukončena tak, aby se pro následnou plodinu mohla obnovit.

Na semeno se sklízí z jarních výsevů obvykle koncem července až začátkem srpna. Během dozrávání dochází u svazenky vratičolisté k ukončování vegetace a za příznivých podmínek nebývá u nezaplevelených porostů desikace potřeba. K desikaci svazenky vratičolisté je registrován přípravek Kabuki obsahující pyraflufen-ethyl (tab. 1). Pro zvýšení účinnosti je vhodné přípravek kombinovat se smáčedlem a s hnojivem DAM. Dělená sklizeň je vzhledem k intenzivnímu výdrolu semen u svazenky vratičolisté značně riziková a dochází při ní ke ztrátám na výnosu, které mohou dosáhnout 50–85 % oproti přímé sklizni.

Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do svazenky ke dni 30. 1. 2024

Obchodní název přípravku

Název účinné látky

Doporučená dávka v l/ha

Ukončení používání

Účel použití

Galera

clopyralid, picloram

0,35 l/ha

150–300 l vody/ha

31. 12. 2026

plevele dvouděložné jednoleté, plevele dvouděložné vytrvalé - pcháče, mléče, výdrol slunečnice, hrachu, ostropestřce

Agil 100 EC, RexStar, Garland Forte, Zetrola

propaquizafop

1,2–1,5 l/ha

100–400 l vody/ha

30. 11. 2024

pýr plazivý

0,5–0,8 l/ha

100–400 l vody/ha

30. 11. 2024

plevele lipnicovité jednoleté

Kabuki

pyraflufen-ethyl

0,8 l/ha

200–400 l vody/ha

30. 6. 2026

desikant, předsklizňové ošetření porostu

Škodliví činitelé a možnosti ošetření porostů

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Svazenka vratičolistá netrpí chorobami ani škůdci, ale na zamokřených, utužených půdách může docházet k padání klíčních rostlin a je proto lepší se takovým pozemkům vyhnout.

Neumožňuje rozmnožování háďátka řepného (Heterodera schachtii) a výzkumy dokonce naznačují, že může jeho výskyt snižovat, ale mohou se u ní vyskytnout jiné druhy háďátek, jako je háďátko cibulové (Ditylenchus dipsaci) nebo háďátko Meloidogyne fallax. Choroby a škůdci obvykle nezpůsobují velké škody a chemicky se proti nim neošetřuje.

Ochrana proti plevelům

Plevele jsou problémem zejména u semenných porostů, kde komplikují sklizeň a snižují kvalitu osiva. Pro pěstování semenných porostů nejsou vhodné silně zaplevelené pozemky s masivním výskytem heřmánkovcepcháče. Důležitý je u semenných porostů včasný výsev, kdy svazenka lépe využije půdní vláhu a snižuje se riziko výskytu plevelů. Svazenky z časnějších výsevů lépe zapojují porost a bývají vyšší než při pozdnějších výsevech (graf 1, 2). Termín výsevu ovlivňuje i výskyt a druhové složení plevelů, kdy se při pozdějších výsevech přidávají laskavce, rdesno blešník a další pozdně jarní plevele, které se v časnějších výsevech neprosadí. Podle počasí je ideální časný výsev nejpozději do poloviny až do konce dubna. Velmi rizikové jsou květnové výsevy, kde bývá vysoký výskyt plevelů (graf 2, 3). Velký význam má také kvalitní předseťová příprava půdy a příprava seťového lůžka, kdy před vysetím dochází k likvidaci vzcházejících plevelů.

Při dobré agrotechnice není chemické ošetření potřeba, ale při výskytu jednoděložných plevelů je možné využít širokou škálu přípravků s účinnou látkou propaquizafop. Proti dvouděložným plevelům je registrován přípravek Galera s účinnými látkami clopyralid a picloram (tab. 1).

Graf 1: Vliv termínu setí na výšku rostlin svazenky vratičolisté (průměr za 3 roky, n = 90)
Graf 1: Vliv termínu setí na výšku rostlin svazenky vratičolisté (průměr za 3 roky, n = 90)

Graf 2: Vliv termínu setí na pokryvnost listovou svazenky vratičolisté (průměr za 3 roky, n = 9)
Graf 2: Vliv termínu setí na pokryvnost listovou svazenky vratičolisté (průměr za 3 roky, n = 9)

Graf 3: Vliv termínu setí na počet rostlin svazenky vratičolisté (průměr za 3 roky, n = 18)
 Graf 3: Vliv termínu setí na počet rostlin svazenky vratičolisté (průměr za 3 roky, n = 18)

Herbicidní pokusy s přípravky na ochranu rostlin

V nádobových pokusech byly do svazenky vratičolisté zkoušeny další účinné látky. Preemergentně byly zkoušeny účinné látky: clomazone (Command), pendimethalin (Stomp Aqua) a aclonifen (Bandur) a postemergentně byly zkoušeny účinné látky: mesotrione (Callisto 480 SC) a quizalofop-P-ethyl (Targa Super 5 EC). Preemergentní aplikace proběhla po zasetí a byly u ní zkoušeny dvě dávky přípravku. Postemergentně byly přípravky aplikovány ve fázi 4 pravých listů (BBCH 14) a byly zkoušeny 3 dávky. Zkoušené varianty i zjištěná fytotoxicita jsou znázorněny v grafech 4 a 5.

Hlavními příznaky fytotoxicity byly chlorózy, nekrózy a omezení růstu. U všech preemergentních aplikací byla zjištěna zvýšená až silná fytotoxicita, která dosahovala až 85 % (graf 4). U postemergetních aplikací byla u účinné látky quizalofop-P-ethyl (Targa Super 5 EC) zjištěna dobrá selektivita ve všech zkoušených dávkách a u účinné látky mesotrione (Callisto 480) byla zjištěna zvýšená až silná fytotoxicita dosahující až 58 % (graf 5).

Graf 4: Fytotoxicita preemergentních aplikací vůči svazence vratičolisté
Graf 4: Fytotoxicita preemergentních aplikací vůči svazence vratičolisté

Graf 5: Fytotoxicita postemergentních aplikacích vůči svazence vratičolisté
 Graf 5: Fytotoxicita postemergentních aplikacích vůči svazence vratičolisté

Závěr

Svazenka vratičolistá je nenáročná na pěstování. Snáší sucho, ale není vhodná do kyselých zamokřených půd. Jako meziplodina se vysévá v létě nebo časně na podzim a na semeno se vysévá na jaře. Vhodnější jsou časnější výsevy, kde je nižší riziko zaplevelení porostu.

Je to odolná plodina, která obvykle netrpí chorobami ani škůdci a nejvýznamnějšími škodlivými činiteli jsou u ní plevele. V ochraně proti plevelům je důležitá agrotechnika, zejména výběr pozemku, termín výsevu a kvalita předseťové přípravy. Proti plevelům je do ní registrováno poměrně velké množství přípravků, ale většina z nich má stejnou účinnou látku (propaquizafop) a je určena proti jednoděložným plevelům. Jeden přípravek (Galera) je registrován proti dvouděložným plevelům a také je do ní registrován jeden desikant (Kabuki).

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1724.

Související články

Velká konference o regenerativním zemědělství

15. 07. 2024 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 62x

Úskalí práce se zonalitou půdního bloku (1)

05. 07. 2024 Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 429x

Čím zlepšit konkurenční schopnost jarního ječmene?

28. 06. 2024 Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž Technologie pěstování Zobrazeno 507x

Neprodukční plochy v kolejových stopách

21. 06. 2024 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 369x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail