Porovnání strip-till a klasické technologie pěstování kukuřice

11. 05. 2018 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Jakub Schamberger; Zemědělské obchodní družstvo Mrákov Technologie pěstování Zobrazeno 7150x

Kukuřici řadíme mezi rizikové plodiny, které nemůžeme pěstovat klasickou technologií na půdách silně erozně ohrožených (SEO). Vodní erozi pozorujeme především u plodin pěstovaných v širokých řádcích před zapojením porostu. Během erozního procesu dochází k odnosu ornice. Na mírně erozně ohrožených půdách (MEO), je nutné použít nějakou z půdoochranných technologií.

Problematika eroze je zakotvena i v legislativě, konkrétně ve Standardech EU DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav). Eroze je popisována konkrétně v části DZES 5. Od letošního roku se zvyšuje erozní ohroženost z 12,5 % na 25 %. Problém vodní eroze nabývá na aktuálnosti a mnoho zemědělců bude muset půdoochranné technologie využít. V našem příspěvku budeme demonstrovat strip tillage.

Technologie strip tillage

Technologie strip tillage zpracovává půdu v pásech, přičemž nesmí být zpracováno více než 25 % plochy pozemku a šíře zpracovaných pásů nesmí přesáhnout 25 cm. Tato technologie má význam v tom, že kombinuje technologii bez zpracování půdy s technologií plného zpracování půdy. V porovnání s klasickou technologií zpracování půdy šetří pracovní čas, spotřebu pohonných hmot, chrání půdu a je šetrný k životnímu prostředí.

Technologie strip tillage má nezanedbatelné přínosy pro půdu. Hlavním přínosem je zvýšení obsahu organické hmoty v půdě a snížení eroze. Pokud je v půdě dostatek organické hmoty, zvyšuje se půdní úrodnost, vododržnost a zásobenost půdy živinami. Při použití technologie strip tillage se udrží v půdě více uhlíku oproti technologii s orbou nebo kypřičem. Další výhodou je odbourání obsevů. Pokud použijeme půdoochrannou technologii, tak není nutné obsévat. Tyto obsevy nabourávaly osevní postupy a snižovaly plochy pěstované kukuřice. Dále přítomnost rostlinných zbytků snižuje ztráty vody evaporací. Snížení této ztráty může být rozhodující, pokud v letním období dojde k delšímu období sucha.

Porost kukuřice po zpracování půdy technologií strip tillage, 26. 6. 2017

Porost kukuřice po celoplošném zpracování půdy, 26. 6. 2017

Pokusy

Na provozní ploše Zemědělského obchodního družstva Mrákov byl založen pokus porovnávající výnos kukuřice na siláž a na zrno. Pokus byl založen na pozemku „Dálnice“ v katastrálním území Domažlice. Nadmořská výška 455 m. n. m. BPEJ pozemku 5.29.11, patří do mírně teplého, mírně vlhkého klimatického regionu. Průměrná roční teplota zde bývá 7–8 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 550–650 mm. Vyskytující se půdní typ je kambizem modální eubazická. Skeletovitost je buď slabá, nebo žádná. Sklonitost pozemku je malá 4,74°. Tento pozemek spadá do půdy mírně erozně ohrožené, proto zde muselo být využito půdoochranné technologie pěstování.

Podle agrochemického zkoušení zemědělských půd z roku 2016 je zde takový obsah živin:

Ca 1615 mg/kg - vyhovující obsah, potřeba vápnění je zde malá;

Mg 232 mg/kg - dobrý obsah;

P 32 mg/kg - nízký obsah, potřeba výrazného dosycení;

K 172 mg/kg - dobrý obsah.

Pokus byl založen ve dvou variantách.

Varianta A: Celoplošné zpracování půdy - Zpracování půdy do hloubky 0,2 m diskovým podmítačem a následné zasetí kukuřice přesným secím strojem Amazone EDX 6000. Výsevek byl nastaven na 95 000 semen/ha. Rostliny byly sety do sponu 0,375 m. Tento spon byl zvolen z toho důvodu, že pozemek patří mezi mírně erozně ohrožené a tento spon lze zařadit mezi půdoochranné technologie.

Varianta B: Technologie Strip tillage - Pásové zpracování půdy do hloubky 0,15 m a následné zasetí kukuřice sečkou Vederstadt do sponu 0,75m. Výsevek zde byl nastaven také na 95 000 semen/ha.

Obě varianty byly po celou dobu pokusu ošetřovány a hnojeny stejně. Během vegetace se provádělo jedenkrát měsíčně měření výšky rostlin a sledovaly se rozdíly ve vývoji rostlin.

Předplodinou zde byla brukev řepka olejka, proto se dne 31. 3. 2017 aplikoval na celý pozemek přípravek Clinic v dávce 1,0 l/ha z důvodu likvidace výdrolu a plevelů. Setí jsme provedli přesnými secími stroji ve dnech 12. až 14. 5. 2017. Během setí se přihnojovalo pod patu hnojivem Amofos v dávce 100 kg/ha. Byl zde zvolen hybrid Walteriniou, FAO 280. Dále během vegetace se hnojilo 15. 5. 2017 hnojivem DAM 390 v dávce 200 l/ha. Dne 30. 5. 2017 byl porost ošetřen herbicidem Successor 1,9 l/ha + Callisto 1,35 l/ha. Sklizeň proběhla dne 17. 9. 2017. Poté byly porovnány výnosy biomasy a zrna.

Výsledky

V grafu 1 můžeme vidět výšku rostlin. Rostliny pěstované technologií strip tillage jsou v každém datu v průměru o 12 cm nižší. Výška rostlin je spojená i s výnosem biomasy, který je patrný z grafu 2. Výnos biomasy kukuřice pěstovaný technologií strip tillage je o 8,6 t zelené hmoty na hektar nižší oproti variantě s celoplošným zpracováním půdy. Tento rozdíl ve výnosu mohl být způsoben tím, že se rostliny pěstované technologií strip tillage dostaly do stresové situace a začaly dříve tvořit generativní orgány a rychleji dozrávaly. Dřívější dozrávání rostlin pěstovaných technologí strip tillage bylo vidět i při sklizni biomasy, kdy sklizňová sušina technologie s celoplošným zpracováním půdy byla 31,8 % a technologie strip tillage byla 35,7 %.

Dále jsme v pokusu sledovali podíl hmotnosti palic na celkové hmotnosti rostliny (graf 3). Na rostlinách pěstovaných technologií strip tillage byl podíl palic o 9,1 % vyšší oproti technologii s celoplošným zpracování půdy. Z toho lze usoudit, že výnos je sice nižší, ale kvalita výsledného krmiva bude vyšší.

Posledním sledovaným parametrem byl výnos zrna. V grafu 4 vidíme, že větší výnos zrna vykazovaly rostliny pěstované technologií strip tillage, tj. 90,9 g zrna/rostlina oproti rostlinám pěstovaných technologii s celoplošným zpracováním půdy, které vykazovaly výnos pouze 71,6 g zrna/rostlina.

Po přepočtu na hektarový výnos dojdeme k výsledku: technologie strip tillage - 8,64 t zrna/ha a technologie s celoplošným zpracováním půdy - 6,8 t zrna/ha. Těchto hodnot by bylo dosaženo za předpokladu 100% vzcházivosti semen, to ale v polním pokusu nikdy nedocílíme. Výnosový potenciál kukuřice může být až 10 t/ha. Zrno bylo sklizeno při průměrné vlhkosti 15,5 %. Objemová hmotnost, kterou můžeme brát jako ukazatel kvality, byla u technologie strip tillage 70,1 kg/hl a u technologie s celoplošným zpracováním půdy 66,9 kg/hl. Tento ukazatel jednoznačně říká, že zrno vypěstované technologií strip tillage je kvalitnější než zrno vypěstované technologií s celoplošným zpracováním půdy. Rozdíl v kvalitě a v množství zrna byl způsoben sponem rostlin. Pokud pěstujeme kukuřici v užších řádcích, tak se do porostu dostává méně světla a rostlina je nucena růst více do výšky. Tím pádem nám vytvoří více biomasy na úkor palic a zrna.

Graf 1: Vliv technologie zpracování půdy na výšku rostlin k určitému datu

Graf 2: Vliv technologie zpracování půdy na výnos biomasy

Graf 3: Vliv technologie zpracování půdy na hmotnost rostliny, hmotnost palice na rostlině a % podíl hmotnosti palic na rostlině

Graf 4: Vliv technologie zpracování půdy na hmotnost zrna na rostlinu

Závěr

Z provedeného pokusu konstatujeme, že technologie strip tillage má nižší výnos biomasy, ale vyšší výnos zrna oproti technologii s klasickým zpracováním půdy. V technologii strip tillage je určitě budoucnost pěstování kukuřice. I přesto, že v jednoletém pokusu poskytla nižší výnos biomasy neznamená, že to nastane pokaždé. Jednoleté pokusy jsou velmi ovlivněny vlivem ročníku a především stanovištěm se specifickými podmínkami, jak klimatickými, tak půdními. Dále nesmíme opomenout přínosy technologie strip tillage pro půdu. Hlavním přínosem je omezení vodní eroze a uchování a zvyšování organické hmoty v půdě. Tyto dvě věci jsou velmi důležitou částí pro další léta pěstování a snížení degradačních procesů v půdě.