Kvalitní a cílená ochrana rostlin se systémem Lacos PWM

01. 10. 2026 Ing. Šimon Šplíchal; NEOAGRO, AGRI-PRECISION s.r.o. Precizní zemědělství Zobrazeno 1623x

Moderní zemědělství čelí neustálému tlaku na zvyšování efektivity aplikačních prací, snižování spotřeby pesticidů a maximální šetrnost vůči životnímu prostředí. Na nové i starší aplikační technice se proto stále častěji objevuje pokročilý dávkovací systém Lacos PWM. Ten umožňuje provádět vysoce kvalitní a přesnou aplikaci i komplexní postupy precizního zemědělství, jako je sekční kontrola po jednotlivých tryskách, kompenzace dávkování v zatáčkách, variabilní dávkování nebo ohnisková aplikace.

Princip pulzně šířkové modulace a stabilita tlaku

Běžné regulační systémy postřikovačů upravují aplikační dávku změnou tlaku v ramenech. Při změnách pracovní rychlosti se však tlak úměrně mění, což zásadním způsobem ovlivňuje kapkové spektrum, a tím i celkovou kvalitu aplikace. Při výjezdu ze souvrati, kdy souprava zrychluje, tlak postupně narůstá z nízkých hodnot na optimální. Zpočátku je tak kapkové spektrum příliš hrubé. Při překročení ideální rychlosti naopak tlak vzrůstá na vyšší hodnoty a kapkové spektrum se stává příliš jemným. Výsledkem tak je horší pokrytí a úlet. Tlak je u běžného systému regulován solenoidovým regulačním ventilem, který při prudších změnách rychlosti nedokáže dostatečně měnit průtok, takže aplikovaná dávka je pak odlišná od cílové a postřik je tak nerovnoměrný.

Oproti tomu pulzně šířková modulace (PWM) reguluje dávku změnou průtoku přímo na trysce. Před každou tryskou je umístěn elektromagnetický ventil, který se otevírá a zavírá s frekvencí 20 Hz, přičemž dle potřeby plynule mění délku každého otevření. Tím se pro každou trysku upravuje průtok zcela samostatně. Pracovní tlak řídí pneumatický regulační ventil, který bez prodlení reaguje na změny průtoku, čímž udržuje tlak stálý i při prudkých změnách rychlosti. Stabilní tlak a optimální průtok zaručují stálé kapkové spektrum a maximální rovnoměrnost postřiku. PWM systém zároveň umožňuje, aby se pracovní rychlost pohybovala ve výrazně větším rozmezí než u běžných systémů, a to s použitím jednoho typu trysky, například od 5–15 km/h.

Precizní aplikace v náročných podmínkách a sekční kontrola

Během jízdy podél členitých hranic pozemků nebo při objíždění překážek (např. sloupů) se trysky na vnějším okraji ramen pohybují výrazně rychleji než na vnitřním. U běžných strojů zde dochází k vyšší aplikované dávce na vnitřní straně ramen a nižší na vnější, protože průtok tryskami je po celé šířce ramen konstantní. Systém Lacos PWM dokáže průtok pro každou trysku individuálně snížit nebo zvýšit přesně podle její rychlosti vůči porostu. Aplikovaná dávka zůstává uniformní v celém záběru ramen. Nehrozí tak poškození plodin fytotoxicitou ani vznik rezistentních plevelů v důsledku aplikování nízkých dávek.

Díky osazení PWM ventilů na každém držáku trysky funguje vypínání sekcí po jednotlivých tryskách. Při klínování nebo šikmém vjezdu do souvrati se trysky automaticky vypínají jedna po druhé přesně na hranici ošetřované plochy, což výrazně eliminuje nežádoucí překryvy a šetří aplikační jíchu.

Ohnisková aplikace a moderní způsoby sběru dat

Ohnisková (bodová) aplikace herbicidů se stává klíčovým tématem moderní agronomie. Pro její efektivní uplatnění je zapotřebí technika, která zvládne bleskové a komplexní spínání husté sítě sekcí. Regulační systém musí reagovat okamžitě, aby byla dodržena cílová dávka i správné kapkové spektrum. Lacos PWM tyto náročné požadavky plně splňuje. Rychlá reakce ventilů a konstantní tlak zaručují, že i při ohniskové aplikaci je dosaženo ideálního pokrytí listové plochy.

Systém je kompatibilní s oběma hlavními způsoby detekce plevelů. Detekce během aplikace „On-the-go“ kamerovými systémy je méně náročná na přípravu, ale neumožňuje zásahy do detekce a předem není jasná spotřeba přípravku. Kamerové systémy namontované přímo na soupravě skenují během jízdy. Řídící jednotka data zároveň vyhodnocuje a vysílá signály jednotlivým sekcím pro aplikaci nad konkrétním ohniskem plevele.

Mapování pomocí dronů je náročnější na přípravu, umožňuje ovšem ovlivnit detekci a připravit odpovídající množství přípravku. Pozemek je nejprve naskenován dronem s multispektrální nebo RGB kamerou. Nasnímané snímky se softwarově zpracují do aplikační mapy, která se následně nahraje do terminálu postřikovače. Ten podle ní ovládá spínání sekcí nad definovanými zónami.

Z provozní praxe vyplývá, že cílená ohnisková aplikace přináší výrazné úspory herbicidů 60–90 %, což představuje zásadní snížení přímých provozních nákladů i nižší chemickou zátěž pro půdu a plodiny.