Precizní zemědělství v praxi - moderní pěstování brambor na Statku Rantířov

31. 08. 2026 Ing. Martina Poláková, Mgr. Jan Göth Precizní zemědělství Zobrazeno 2150x

Statek Rantířov představuje inspirativní příklad propojení moderní rostlinné a živočišné výroby. Vedle precizního hospodaření na orné půdě patří farma také mezi významné chovatele skotu plemene Aberdeen Angus v České republice.

Majitel farmy pan Vladimír Matěj Šašek působí jako předseda Asociace chovatelů Aberdeen Angus a člen Rady plemenné knihy, což potvrzuje odborné postavení farmy v oblasti chovu masného skotu. Dlouhodobě se zaměřuje na ověřování precizních technologií v reálných podmínkách a je též členem SIUZ. Ve spolupráci s brněnskou firmou World from Space realizují na statku unikátní pokusy variabilního sázení brambor, kde vyhodnocují výnosový a ekonomický vliv různých roztečí hlíz v řádku. Nejen tyto výsledky budou prezentovány 24. června v rámci workshopu na statku v Rantířově.

Statek Rantířov

Farma hospodaří v typických podmínkách bramborářské oblasti Vysočiny a dokazuje, že precizní zemědělství nemusí být doménou pouze velkých podniků. Naopak právě propojení moderních technologií, práce s daty a praktických zkušeností může přinést ekonomický i environmentální efekt také menším a středním pěstitelům. Precizní technologie tvoří důležitou součást celého systému hospodaření v rostlinné i živočišné výrobě farmy.

Významnou roli zde hraje spolupráce s již zmíněnou společností World from Space, kterou zastupuje Jan Göth. Firma na základě potřeb farmy zpracovává satelitní data i data z výnosoměrů k tvorbě předpisových map pro variabilní setí pšenice ozimé, sladovnického ječmene a variabilní sázení brambor, a následně vyhodnocuje výsledky včetně ekonomického přínosu jednotlivých variant.

Obr. 1: Pěstování brambor s pomocnou plodinou jako funkční půdoochranná technologie (farma Chmelná)

Variabilní sázení brambor

Provozní testování variabilního sázení brambor, kterému se pan Šašek společně s panem Göthem věnují, lze označit za unikátní nejen v ČR. Cílem pokusů je stanovení optimální rozteče hlíz brambor v řádku pro různé odrůdy v závislosti na podmínkách stanoviště (dostupnost vláhy, půda, expozice aj.). Pokus na farmě běží již 3. rok. Jako střední hodnota byla zvolena rozteč 30 cm a odchylka 3 cm na každou stranu, tedy 27–33 cm.

Využití družicových dat a optimalizace aplikací v zónách

Součástí pokusů je také intenzivní využívání družicových dat Sentinel-2 a Planet. Během vegetace se sleduje listová pokryvnost a vitalita porostu prostřednictvím vegetačních indexů, které výrazně korelují s konečným výnosem.

Družicová data slouží pro monitorování porostu během sezony, ale také k identifikaci produkčních zón na pozemku, které dlouhodobě vykazují rozdílné výnosy. Správné rozčlenění pozemku na zóny a následná úprava managementu dle očekávaného výnosu a limitujících faktorů v jednotlivých zónách umožňují optimalizaci pěstebních postupů. Volba optimální strategie pro variabilní aplikace v zónách je hlavní podstatou pokusů v Rantířově.

Schéma 1: Předpisová mapa pro variabilní sázení brambor; hodnocen je vliv rozteče hlíz v řádku na výnos a ekonomiku u 4 různých odrůd (zpracování J. Göth)

Schéma 2: Předpisová mapa pro variabilní setí pšenice; v každé zóně je pro vyhodnocení zvolené optimalizace výsevku zařazena i kontrolní varianta (zpracování J. Göth)

Sázení s řemínkovým sazečem značky Grimme

Statek Rantířov disponuje moderním řemínkovým sazečem brambor zn. Grimme. Ten je vybaven ultrazvukovým systémem, který rozpoznává velikost hlíz a umožňuje jejich velmi přesné ukládání do řádku. Obsluha má zároveň přímou kontrolu nad prací stroje na monitoru v kabině traktoru, kde vidí záznam kamer a pohyb hlíz po páse. Další palubní počítač má nahranou variabilní mapu a sazeč tak automaticky mění rozteč hlíz během jízdy. Pan Šašek ale upozorňuje i na limity techniky, kdy k ustálení požadované hodnoty rozteče nedochází okamžitě při nájezdu do jiné zóny. Při vyhodnocení se s tímto faktem počítá a data z těchto zón jsou nutná vyfiltrovat. Pro přesnější hodnocení jsou pokusy navrženy tak, že varianta se stejnou roztečí zůstává na celý průjezd záhonu, kdy sazeč sází 4 řádky brambor. Protože pokusy dělají na výměře 36 ha, a záběr sazeče je jen 1,8 m, získávají velké množství dat i na relativně malé ploše. Díky tomu je možné udělat velmi kvalitní statistické vyhodnocení.

Obr. 2: Monitoring sázení brambor pomocí řemínkového sazeče Grimme probíhá v kabině traktoru

Výsledky variabilního sázení brambor jsou přesvědčivé

Od loňského roku mají na statku k dispozici sklízeč brambor s výnosoměrem. Pan Šašek s úsměvem dodává, že sklizeň a vyhodnocení pokusů jsou díky tomu vzrušující. Dřív se k výsledkům museli „prokopat“ ručně, tomu věnovali čas formou teambuildingu zaměstnanci World from Space. Jako velmi zajímavé zjištění dodává pan Šašek fakt, jak výnos hlíz korespondoval s výsledky NDVI ze satelitu a mohutností natě, hodnocené několik týdnů před vlastní sklizní.

V roce 2025 už byla sklizeň plně automatická se záznamem výnosové mapy. Hodnotily se 2 odrůdy, Lady Claire a Dali. Rozdíl pouhých 6 cm v rozteči hlíz znamenal až 10 t/ha ve výnosu a až desetitisícové rozdíly z pohledu ekonomiky po započtení rozdílných tržeb a nákladů na sadbu.

Odrůda Lady Claire (polopozdní, konzumní, varný typ C) dosáhla ve střední variantě rozteče 30 cm výnosu 55,94 t/ha. Při zúžení rozteče na 27 cm se výnos zvýšil na 58,39 t/ha, což oproti střední variantě představovalo zlepšení ekonomického výsledku o 9 539 Kč/ha. Naopak rozšíření rozteče na 33 cm se ukázalo jako ztrátové. Výnos poklesl na 48,03 t/ha a ekonomický výsledek byl oproti střední variantě nižší o 37 301 Kč/ha.

Druhá sledovaná odrůda Dali (raná, konzumní, varný typ BA) reagovala na změnu rozteče odlišně. Střední varianta s roztečí 30 cm dosáhla výnosu 58,14 t/ha. Při zúžení rozteče na 27 cm došlo k poklesu výnosu na 55,93 t/ha, což znamenalo zhoršení ekonomického výsledku o 13 254 Kč/ha. Naopak při rozšíření rozteče na 33 cm se výnos mírně zvýšil na 58,70 t/ha a díky úspoře nákladů na sadbu tato varianta z ekonomického hlediska překonala střední variantu o 4 641 Kč/ha.

Pokusy ukazují, že jednotná rozteč hlíz pro všechny odrůdy nemusí být vhodná. Správná střední hodnota rozteče by měla být stanovena podle konkrétní odrůdy, ročníku a podmínek na pozemku. V roce 2026 zkouší na statku 4 odrůdy a pokus opakují ve stejném schématu tak, aby se porovnaly meziročníkové rozdíly.

Obr. 3: Sazeč brambor Grimme s ultrazvukovým systémem, který na základě velikosti hlíz umožňuje jejich přesné ukládání do řádku (Statek Rantířov)

Půdoochranné technologie a souvraťový management

Precizní technologie umožňují lepší strategii i v ochraně půdy proti erozi. U brambor je to důležité téma, nejen na svažitých pozemcích, ale také u delších záhonů s mírným sklonem, kde se srážková voda naakumuluje, nabírá na síle a může působit problémy. Současným řešením eroze je aplikace velkého množství hnoje díky vlastní živočišné výrobě, případně podrývání u obilnin. Organická hmota v půdě podporuje strukturu a retenční kapacitu půdy. Farma má nově vybudovanou kompostárnu, což umožňuje získat větší množství kvalitní organické hmoty.

Pan Šašek by rád vyzkoušel osetí meziřadí brambor např. ozimou obilninou, která nevymetá a zabránila by odtoku vody v kolejích po traktoru. Vzhledem k použitému systému pěstování brambor, kde není uplatňována další mechanická kultivace během vegetace, by mohl výsev probíhat současně s výsadbou brambor. To ale zatím naráží na možnosti používané techniky, řeší se, kam na sazeč brambor zavěsit přísevní zařízení. Tato technologie vytváří ochranu nejen vůči erozi vodní, ale i větrné, směsná kultura na poli podporuje biodiverzitu a efektivnější využití slunečního záření. Tímto tématem se zabývá Ing. Jiří Holešovský z ČZU, který vystoupí na červnovém workshopu v Rantířově se svými zkušenostmi a radami.

Další technologií, kterou by pan Šašek rád vyzkoušel, je důlkování, kdy se žlábky dělají za koly traktoru, kde mají větší účinnost než v případě důlků na hrůbku. Společnost Grimme má řešení, zatím ale ne pro typ sazeče, který se v Rantířově používá.

Na delších svazích zakládají na statku oseté pásy pro přerušení odtoku vody, zároveň směsí osévají místa s prudkým sklonem nebo ve stínu, kde nemá smysl brambory sázet. Právě zde se uplatňuje precizní technologie a plná automatika na naorávači. Než se pustí do vlastního naorávání, je vygenerována mapa se zákresy zón bez zpracování půdy a tato digitální příprava se přenese do navigace traktoru. Stroj pracuje dle předpisové mapy s autonomním řízením, vynechává a nezpracovává tak vyznačené zóny, kam se následně doseje ozeleňující směs.

Management souvratí

Díky využití precizních technologií jsou v Rantířově zvyklí sázet brambory i na souvratě. Jak říká pan Šašek, na členitějším pozemku dělají při 20 ha souvratě třeba i další 2 ha plochy. Na souvratích sází rané škrobáky, na které je dobrý odbyt, většinou se u nich dosahuje i velmi kvalitních výnosů. V srpnu se tyto brambory sklidí, čímž se zpřístupní plocha pro budoucí sklizeň konzumu nebo sadby. Efekt je i finanční, protože když už je na poli veškerá technika, zasázet současně souvratě, znamená ekonomicky v podstatě jen náklady na sadbu a nic víc.

Zásadní roli hraje v tomto případě precizní zemědělství a souvraťový management. Přípravu linií pro jednotlivé stroje a navádění na souvratích si zpracovává sám pan Šašek. Naorávač nemá žádný znamenák, předepsané linie mu tak umožňují jet přesně a připravovat hrůbky pro následné sázení v optimální geometrii.

Variabilní setí obilnin

Kromě brambor se spolupráce pana Šaška s panem Göthem zaměřuje také na hodnocení variabilního setí ozimé pšenice a jarního sladovnického ječmene. Ověřuje se strategie nastavení základního výsevku a navýšení výsevku v horších zónách a snížení výsevku na lepších částech pozemku. Sesbíraná data z předchozích let pomáhají zpřesňovat tvorbu předpisových map. Zóny jsou přizpůsobeny záběru secí techniky a vždy jsou zakládané i kontrolní varianty se střední hodnotou.

Výsledky a zkušenosti i z jiných lokalit variabilního setí a hnojení obilnin budou součástí prezentace J. Götha na workshopu v Rantířově.

Precizní technologie i v živočišné výrobě

Velkým tématem připravovaného workshopu bude také využití dat a precizní zemědělství v živočišné výrobě. Pan Šašek se podělí o své bohaté zkušenosti a inovace, které na statku využívají. Akce bude probíhat v moderní stáji, kde už v červnu ustájená zvířata nebudou, ale bude možné si prohlédnout technologii, která monitoruje výkrm mladého skotu. Každé zvíře má chytrý obojek a systém ho monitoruje při příjmu potravy a průběžně váží. U každého kusu systém zaznamenává konverzi krmiva, což je klíčový faktor pro zvyšování kvality a ziskovosti chovu, snižování nákladů a omezování dopadů na životní prostředí. Efektivní konverze znamená, že zvíře dokáže přeměnit krmivo na produkt, v tomto případě maso, s menšími ztrátami. V plemenném chovu je to o to důležitější. Používání býků s vysokou plemennou hodnotou pro konverzi krmiva má význam i z hlediska dlouhodobého snižování produkce metanu v živočišné výrobě.

Otázka závěrem - proč vyrazit 24. června na workshop?

Červnový workshop nabídne pohled na farmu, která precizní zemědělství využívá jako komplexní systém práce s daty jak pro polní práce, tak v živočišné výrobě. Precizní zemědělství zde není pouze otázkou použitých technologií a strojů, ale především dlouhodobého sběru a vyhodnocení dat. Každý pokus je navržen tak, aby bylo možné objektivně posoudit ekonomický efekt jednotlivých zásahů. Program bude rozdělený na přednáškovou část, po které bude probíhat diskuze přímo na poli u různých technologií.

Workshop bude příležitostí ukázat, že precizní zemědělství nemusí znamenat pouze vysoké investice. Jedná se především o chytré využití dat, techniky a agronomických zkušeností. Statek Rantířov tak představuje inspirativní příklad toho, jak lze moderní technologie využívat prakticky i ekonomicky, a zároveň s respektem k půdě, krajině i dlouhodobé udržitelnosti zemědělského hospodaření.

Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s
Mgr. Jan Göth; World from Space, Brno

foto: 1 - J. Holešovský, 2, 3 - M. Poláková