BASF
BASF
BASF

AGRA

Striptill jako součást precizního zemědělství

01. 10. 2020 Ing. Josef Šebela; Jedovnice Precizní zemědělství Zobrazeno 4638x

Precizní zemědělství je pojem, pod nímž si může farmář-zemědělec představit cokoliv. Pro někoho to budou výnosové mapy nebo přesné hnojení, či dokonalý postřikovač, ale pro jiného to může být například monitorování polí drony, navádění strojů pomocí GPS, a tak podobně. V podstatě by mělo jít farmářům o to, aby využívali co nejvíce moderní techniku a technologie pěstování plodin ve svůj prospěch s cílem úspory nákladů a zlepšení rentability hospodaření při zachování všech environmentálních podmínek.

Agrinova

K čemu je striptill

Jak se přizpůsobit preciznímu zemědělství, kterému se stejně nevyhne, bude pouze na rozhodnutí každého farmáře a jeho finančních možnostech. Součástí precizního zemědělství je striptill technologie, což je zpracování půdy v různě širokých pásech (ne plošné) s následným nebo současným přesným setím plodin do těchto pásů. Tuto technologii lze snadno začlenit do osevního sledu a využít ve všech výrobních oblastech, ale také v rozdílných půdních podmínkách u mnoha druhů plodin. Striptill technologie již není spojená jen s úspěšným pěstováním plodin v aridních oblastech nebo v suchých podmínkách, pro které byla vyvinuta, ale přináší bendit v ochraně půdního fondu před vodní a větrnou erozí, umožňuje přesné hnojení v nižších dávkách s úsporou hnojiv v místech, kde rostou kořeny plodin a omezení přejezdů po poli díky spojení několika pracovních operací, a tím i snížené utužování půdy.

Pro suché oblasti jsou doporučované a vhodné tyto technologie: striptill (zpracované pásy) - notill (nezpracovaná půda) - krycí plodiny (pěstování ochranné plodiny). Výhodou striptill technologie je to, že pracuje také s organickou hmotou rostlinného nebo živočišného původu a je proto vhodná jak pro sušší oblasti, tak i pro zatím vláhově jisté oblasti ve vyšších nadmořských výškách. Jde jen o to nebát se využít tuto bezorebnou technologii a věřit že začlenění striptillu vám ulehčí organizaci práce a přinese v konečném účtování i nemalý finanční přínos.

Jak začít se striptillem

Měnící se klimatické podmínky stejně donutí všechny farmáře, kteří chtějí přežít, přemýšlet o tom, jaké plodiny pěstovat a jak je správně střídat, jaké vybrat odrůdy, které budou vhodné pro konkrétní podmínky, jak naplnit legislativu s ohledem na limity hnojení a použití vhodných účinných látek na likvidaci plevelů, chorob a škůdců. Je toho hodně, co musí farmář - zemědělec zvažovat a umět následně řešit, a tak jednou z nabízených cest je i striptill technologie, u které podmínkou úspěšnosti je rozhodnutí - které plodiny budu touto technologií pěstovat a kolik, a kdy budu striptillem připravovat hektarů. Od tohoto se odrazte a využijte svůj dostatečně výkonný tažný prostředek, bez nutnosti kupovat nový pro volbu optimálního počtu řádků striptillu.

Pro upřesnění je dobré vědět, že na jeden řádek striptillu budete potřebovat (s rezervou) výkon tažného prostředku 35 koní, abyste byli schopni podrývat do průměrné hloubky 20 cm, při zachování ideální pracovní rychlosti 12 km/hodinu. Z počátku nebude záležet na tom, jestli budete připravovat pásy dostatečně hluboko, ale hlavně přesně s využitím navádění GPS a RTK signálu tak, aby následné setí přesným secím strojem bylo doprostřed připraveného pásu.

U striptillu jednoduše využijete také řízenou výživu s ukládáním nejen dusíku, ale zejména fosforu a draslíku do profilu půdy přímo ke kořenům, takže nedochází k jejich vyplavování, ale rychlému zabudování do sorpčního komplexu půdy a následnému využití rostlinami. Jestli budete zakládat pásy na podzim nebo na jaře, rozhodne vaše struktura pěstovaných plodin, zapravení digestátu nebo kejdy, ale také půdní a klimatické podmínky. Zejména se vyhněte zakládání pásů v mokru nebo na nerovném povrchu s vyježděnými kolejemi. Například pro řepku budete pásy zakládat na podzim před setím, ale u kukuřice je možné pásy založit na podzim i na jaře, a to může být odlišné i v rámci jednoho katastrálního území.

Volba rozteče řádků a šířky pásů je na striptill stroji nastavitelná a můžete mít rozteč řádků od 45 až do 90 cm a pásy široké 15 až 25 cm. Obecně zase platí, že u menší rozteče řádků (45 cm) budete dělat pásy užší pro zachování prostoru na odhrnutou organickou hmotu a u širších roztečí řádků, například 75 cm pro kukuřici můžete udělat pás široký 25 cm a zůstane zachován dostatečný meziřádkový prostor. I když jsem napsal, že zpočátku není důležitá hloubka podrytí, jako optimální se doporučuje podrývání v závislosti na půdních podmínkách a výkonu tažného prostředku v rozsahu od 18 do 25 cm s ohledem na možnost uložení hnojiva v profilu půdy pod zónu kořenů, což je nejčastěji 3 až 5 cm nad hloubkou podrytí.

Pamatujte také na načasování a uložení jednotlivých druhů hnojiv a se striptillem do profilu ukládejte fosfor a zejména draslík, jako součást základního hnojení pod jednotlivé plodiny. Výhodou je, že můžete celkové dávky NPK prvků snížit až o 30 %, aniž by došlo ke snížení výnosu plodiny. Základní hnojení je nejlepší variabilní, tedy nezávislé na hloubce podrytí, při kterém pracujete nejen s hloubkou uložení, ale i s dávkou. Jinak ovšem musíte pracovat s dusíkem, který použijte v malé dávce jako základní a ve větších dávkách před setím přesným secím strojem do hloubky 2 až 5 cm, ve formě močoviny (nejlépe stabilizované) v 30 až 40 % z celkové plánované sumy dusíku. A opět můžete normované množství dusíku bez obav snížit až o 30 %.

Pamatujte na to, že základními podmínkami úspěšnosti striptill technologie zůstanou - založení pásů podle půdních map (správná orientace řádků podle tvaru pozemku a typy půd) v optimálních půdních podmínkách (sledujte předpovědi počasí) a přesné setí doprostřed pásů. Teprve až zvládnete tyto základní podmínky, tak se můžete pustit do zakládání krycích plodin v meziřádcích, kde podmínkou úspěšnosti je zvládnutá herbicidní ochrana.

Striptill technologie má řadu výhod a jednou z nich je vyšší výnos pěstovaných plodin v průměru o 3 % oproti orebné i bezorebné technologii. Další výhodou je, že brání erozi (vodní i větrné) a zadržuje tak vodu v povrchové vrstvě ornice, což je oblast seťového lůžka. Tím že spojuje více pracovních operací, můžete za stejnou dobu udělat rychlejší přípravu (úspora času) ve vhodných podmínkách s úsporou nákladů na pohonné hmoty, hnojiva a mzdu.

Indikátory zdravé půdy

I když to není na první pohled vidět, půda je živé prostředí, které ovlivňuje vzcházející a rostoucí rostliny, a proto jako k živému prostředí, bychom se k němu měli i chovat. Půda není neměnná nebo sterilní, ale mění se podle toho, jak je využívána, to znamená jakým způsobem je obdělávána, jak je živena nebo jaký druh rostliny ji využívá. Výkonnost půdy může být zvyšována nebo snižována, což je bohužel současný trend daný jednostranným způsobem hospodaření, ale snižování výkonnosti klesá také při jejím neobdělávání. Snížení výkonnosti je doprovázené tím, že ztrácí živiny ze sorpčního komplexu, mění se k horšímu její struktura a neudrží vodu. Je také všeobecně známé, že výkonnost půdy také klesá, nejsou-li do půdy zapravovány organické zbytky. A zde má velký význam striptill technologie, která dokáže hospodařit jak s vodou, tak i s organickými zbytky.

Indikátorem zdravé půdy je její biologická aktivita, která je nejdůležitější funkcí půdy a pouze biologicky aktivní půdy jsou schopné poskytovat zdravé prostředí pro růst kořenů rostlin. Biologická aktivita půdy je závislá na typu půdy (jiná bude například na černozemích a jiná na podzolech), na množství a druhu v ní žijících makro a mikro organizmů, na houbách, červech, broucích nebo pavoucích, kteří jsou predátory požírající škodlivé larvy v půdě a ozdravují ji. Důležitým a velmi pozitivním faktorem biologické aktivity půdy je množství žížal, které v půdě žije, protože zpracovávají organické zbytky a svými exkrementy organickou hmotu v půdě zvyšují. Dříve bychom se tomuto jen zasmáli, protože žížaly byly pod každým kamenem nebo stačilo zarýt hlouběji rýčem, ale položte si otázku - kolik jich dnes na poli najdete? Odpověď je bohužel prostá - žádné nebo jen minimální množství a zde má opět velký význam striptill technologie, protože dokáže během několika let díky zvýšenému množství zpracovávané organické hmoty navýšit i počet žížal v půdě, a tím i zlepšit její biologickou aktivitu.

Dalším indikátorem zdravé půdy je její struktura v kombinaci s pokryvností, tedy zakrytí povrchu půdy jako ochranou před přívalovým deštěm a erozí. Pouze strukturní půdy mají odpovídající objemovou hmotnost a pórovitost. Striptill technologie v podrytých pásech vytvoří vzduchové komůrky umožňující rychlé vsakování a zadržení značného množství vody, která je následně k dispozici kořenům rostoucí plodiny. Pamatujte si, že co roste nad povrchem, roste i pod povrchem půdy a pouze zdravé a mohutné kořeny jsou zárukou plnohodnotného růstu plodiny. Kořeny kulturních rostlin půdu provzdušňují podle druhu plodiny do různé hloubky (plodiny mělce kořenící - obilniny, luskoviny nebo hluboko kořenící - řepka, kukuřice) a současně půdu obohacují o organickou hmotu ze svých odumřelých kořenů, takže udržují strukturu půdy i ve vlhkých podmínkách.

Také zakrytá půda ať už posklizňovými zbytky předplodiny v mezi-pásech striptillu nebo meziplodinou, či lépe řečeno krycí plodinou zasetou plošně, se nepřehřívá, má snížený odpar vody z půdy (odebrané množství vody krycí plodinou je významně menší, než ztráta vody způsobená odparem z nekrytého povrchu půdy) a udrží přes zimní období teplejší půdu. Ve striptill technologii lze využít jak posklizňových zbytků předplodiny (bez vícenákladů na osivo), tak i krycích plodin (s nákladem na osivo a setí), které však musí být dostatečně husté, tedy s odpovídajícím počtem rostlin na metr čtvereční, ale nesmí být přehoustlé. Proto se doporučuje snížit výsevek krycí plodiny o jednu třetinu oproti normovanému výsevku zvoleného druhu krycí plodiny. Krycí plodiny lze volit jako vymrzající nebo nevymrzající, ale ty je nutné, jakmile začnou být narostlé, zapravit do půdy (důležitá je kvalita zapravení) nebo umrtvit chemicky. Ukazatelem správné biologické aktivity půdy je i dobře rostoucí krycí plodina nebo po několika měsících zpracované a ztrácející se posklizňové zbytky předplodiny z mezi-pásů.

Kořeny, póry a barva půdy

Práce s půdou je nekončící proces probíhající celá staletí a měnící se podle znalostí a zkušeností získaných od předchozích generací. Jen citlivý vztah k přírodě a správné hospodaření na půdě zajistí stabilitu půdních agregátů, které podporují drobtovitou strukturu půdy, která potom umožňuje zdravý růst kořenů, rozvoj organizmů v půdě a správný poměr vzduchu a vody v půdě. Zdravou půdu si můžete představit jako nadýchaný sýr ementál s dírami, kde žijí vedle sebe rozličné organizmy, ale také houby, které chrání různé enzymy nebo polysacharidy podporující soudržnost půdních agregátů.

Proto je nutné abyste přizpůsobili systém pěstování plodin s ohledem na množství vody, které máte během vegetace k dispozici tak, aby voda zasakovala a neodtékala a udržela se mezi agregáty, což umí a je jednou z předností striptill technologie. Sami dobře víte, že pro pěstované plodiny je někdy až likvidační vytvoření půdního škraloupu na povrchu půdy. Půdní škraloup zabraňuje vsakování vody a následně ztvrdne, není v něm vzduch, kořeny špatně rostou a rostliny živoří. Půdní škraloup se vytváří zejména na nestrukturních půdách nebo v podzimních měsících po déle trvajících deštích, kdy dokáže během několika týdnů naprosto znehodnotit stabilitu půdních agregátů a náprava je téměř nemožná. Zaměřte se na kvalitu vašich půd a změňte technologii zpracování půd využitím striptill technologie tak, aby alespoň 80 % vašich půd bylo schopné infiltrovat vodu a pouze zbytek půd byl náchylný na tvorbu půdního škraloupu. Striptill, krycí plodiny a meziplodiny vám v tomto pomohou a zabrání tvorbě škraloupu, protože budou bránit odparu vody, kterou budou zadržovat.

Položte si otázku, zda-li jsou kořeny pěstovaných plodin na vašich půdách schopné prorůstat dolů jednotlivými vrstvami ornice? Na ni si jednoduše odpovíte pomocí rýče, zarytím a zjištěním, jak hluboko jsou kořeny prorostlé. Vyryjte rostlinu, jemně s ní zatřepte a zbavte půdy a uvidíte, jaké máte kořeny. Kořeny rostoucí kolmo dolů jsou v pořádku, ale horizontální kořeny svědčí o utužení půdy. Cílem striptill technologie kromě hospodaření s vodou je i zajistit růst kořenů do hloubky, tedy mezi jednotlivé vrstvy půdy (obdělávané i neobdělávané), což umožní podrytí do správné hloubky a uložení hnojiva v profilu půdy, čímž donutíte růst kořeny dolů přes vzájemně propojené vrstvy půdy, které na sebe navazují a kde již nehrozí jejich přeschnutí, protože zde mohou čerpat vodu a živiny ze sorpčního komplexu.

Kořeny budou proto mnohem mohutnější a po jejich odumření zůstanou otvory, které společně s otvory po žížalách (ne po hraboších) jsou důležité pro vsakování vody, udržuje se v nich vzduch, a tím i následný další růst kořenů. Pórovitost půdy, tedy biopóry společně s užitečnými bakteriemi a houbami, které se vyskytují v okolí kořenů, jsou solí pro růst kořenů a pro aktivní život v půdě a jsou současně indikátorem správné biologické aktivity půdy. Proto by měly být póry ve všech vrstvách půdy a nesmí být utužované zbytečnými přejezdy těžké techniky, a zde je další výhoda striptillu, který zpracuje pouze úzký pás půdy a nezpůsobuje utužení.

Barva půdy může být a je rozdílná podle jednotlivých regionů, ale také podle různých typů a druhů půd. Barva půdy je však ukazatelem množství organických látek v půdě, kdy tmavší půdy mají více organických látek. Nesmíme zapomínat na to, že půda byla vytvářena dlouhá tisíciletí a její kvalita je ovlivněna typem podloží, topografickým umístěním, teplotou, klimatem a časem, jak dlouho se tvořila, což jsou faktory, s kterými nemůžeme pracovat, ale biologická aktivita půdy je jediný faktor s kterým můžeme pracovat a ovlivňovat jej, kde jednou z cest je i zavedení striptill technologie.

Podporujte lepší biologický habitus půdy

Je již vědecky a prakticky prokázané, že striptill a notill technologie podporují mikrobiální procesy v půdě. Je známo, že mikroby nemají rády světlo a nesmí být proto přeneseny nevhodným převrstvením půdy (striptill nepřevrstvuje, ale pouze nadzvedává půdu v pásu, notill nezpracovává půdu vůbec) do jiných vrstev, protože pro ně nejvhodnějším prostředím jsou spodní vrstvy půdy, kde podporují symbiotické procesy a udržuje se tím správný poměr mezi mikroby a jinými organizmy, a tak si ani neuvědomujeme, že při orbě dochází bohužel k narušení tohoto poměru a jeho náprava je dlouhodobější. Co zlepšuje biologickou aktivitu půdy, jsou hlavně organické zbytky živočišného původu. Zapravení kompostu a hnoje do půdy podporuje organické látky, které pokud jsou zpracovány žížalami, mají až 7× vyšší mikrobiální aktivitu, což už je jistě nezanedbatelné. Také digestát, či kejda zapravené do půdy při tvorbě pásů striptillem nebo pouze plošně aplikované na povrch půdy a zadiskované pomáhají rozkladu posklizňových zbytků a přidaný dusík změní poměr C:N a zvýší tak potravu pro mikroorganizmy.

Aplikací živin do půdy podporujeme a rozšiřujeme život v půdě a podněcujeme humátové látky (humáty krmí mikroby, které uvolní živiny z půdy a rozloží organické zbytky), které mají schopnost rozbíjet jílovité částice a uvolňovat příjem dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku z půdy k rostlině. Něco ale děláme špatně, protože výnosy plodin i při zvýšeném hnojení dusíkem nerostou. Je to tím, že minerální dusík zabíjí mikroorganizmy až z 80 % (ale například glyfosát jen z 25 %), a to je pro půdu špatné, protože obnova mikroorganizmů je pomalý proces, zejména nemají-li dostatečné množství organických částic (humátů). Dusík jak známo podporuje růst nadzemních částí rostlin, ale kořeny v růstu zaostávají a nestačí nadzemní části živit, což v konečném důsledku znamená stagnaci růstu a není očekávaný nárůst výnosu, protože rostlině chybí fosfor a draslo, a k tomu i mikroprvky jako je bór, mangan, měď nebo zinek.

Chcete-li dosáhnout zdravého a vyrovnaného růstu pěstované plodiny, tak musíte dodat fosfor a draslo až ke kořenům, tedy do profilu půdy, aby byly pro kořeny snadno dostupné, a to spolehlivě řeší striptill technologie.

Mikroprvky potom můžete rostlinám dodávat přes listy společně s fungicidní nebo insekticidní ochranou nebo v kombinaci s roztokem močoviny.

Důležité bude nezvyšovat zbytečně dávky dusíku, ale spíše zajistit vyrovnanou výživu po celou dobu růstu plodiny a vyvarovat se jednorázovým aplikacím. U foliární výživy dodržujte správnou dobu aplikace, která je nejlepší v ranních hodinách (od 8 do 10 hodin) ve správné koncentraci foliární dávky na hektar (neaplikujte vodu, ale živiny), protože rostliny jsou schopné během několika minut absorbovat většinu živin. Důležitá bude také při foliární aplikaci okolní teplota, která je optimální v rozmezí 10 až 15 °C, protože při vyšších teplotách dochází ke ztrátám odparem.

Řízená dusíkatá výživa

Součástí precizního zemědělství je i dělené hnojení dusíkem. Dusíkem hnojte nejlépe podle rozborů, které vám ukážou, co se v půdě děje a jaké množství dusíku je aktuálně potřeba. Proto rozbory provádějte několikrát během vegetace a nic nepaušalizujte a rozbor po sklizni plodiny bude dobrým ukazatelem, jak hnojit následnou plodinu. Dusíkem hnojte zónově do jednotlivých vrstev půdy, například do 5–10–15 cm. Při plošném hnojení dusíkem hnojte diferencovaně podle satelitních snímků nebo s využitím dronů, kdy různá intenzita zabarvení listové plochy rostliny napoví o potřebné dávce dusíku.

Precizní zemědělství, jehož součástí je striptill technologie, nabízí využití satelitních dat a posklizňových údajů v porovnání k typu a rozboru půdy. Tyto údaje je možné využít pro stanovení optimálního počtu rostlin setých na hektar a rozteče řádků jednotlivých plodin. U klasické striptill technologie a pěstování plodin, jako je řepka, slunečnice, cukrovka, kukuřice, sója nebo bob v pásech, hnojte fosforem a draslem vždy do profilu ke kořenům, a to nejlépe na podzim. Při hnojení minerálními hnojivy můžete ke kořenům společně s P a K v jedné pracovní operaci přidat i mikroprvky, takže ušetříte jarní foliární aplikaci.

Organická hnojivy můžete aplikovat při přípravě pásů do profilu půdy nebo plošně se zadiskováním, před přípravou pásů. Posklizňové zbytky po předplodině zůstanou na povrchu a podle jejich množství (výnosu předplodiny) upravíte rozteč řádků a šířku připravovaného pásu. Posklizňových zbytků musí být tolik, aby bránily erozi a při postupném rozkladu sloužily jako výživa následné plodiny.

Budete-li pásy připravovat na jaře tak použijte minerální hnojivo NPK s obsahem dusíku podle požadavku pěstované plodiny. Uložení dusíku do půdy je důležité zejména v suché oblasti, aby byl v místech s přirozenou vlhkostí a byl kořenům dostupný. Zvolte správnou dobu při zakládání jarních pásů v předstihu před setím a hlavně při správné vlhkosti půdy, která nesmí být ani přemokřená (tvořily by se hrudy), ani přeschlá, aby se dusík mohl zabudovat do sorpčního komplexu.

Již víte, že důležitá je také hloubka uložení hnojiva v půdě, tak aby nedocházelo ke škodlivé koncentraci hnojiva u kořenů v jednom místě. Tomu odpovídají pásy široké do 25 cm a hnojivo uložené v hloubce 15 až 20 cm, což donutí kořeny růst za hnojivem dolů a nebudou v povrchové vrstvě půdy, kde trpí suchem a teplem, čili přehřátím. Hnojivo dávkujte opatrně, protože velká dávka a koncentrace hnojiva v jednom místě spíše kořeny poškodí, a proto celkovou dávku hnojiva můžete snížit až o 30 %. Mluvíme-li o řízené výživě dusíkem u plodin pěstovaných v pásech, tak optimální rozdělení dusíku je 30 až 40 % do profilu pod kořeny společně s fosforem a draslem a zbytek dusíku při setí pod patu a přes list (roztok močoviny) nebo plošně v rané růstové fázi plodiny. Zejména u výživy dusíkem platí staré přísloví, že méně znamená více, protože snížení celkové dávky dusíku nesníží výnos, ale dávky dusíku budou stoprocentně využity kořeny. Z tohoto důvodu celkovou vypočtenou (plánovanou) dávku dusíku snižte o 30 % a rozdělte na 3 dávky, čímž nedojde k poškození kořenů ani rostlin. V neposlední řadě se zamyslete nad tím, zda-li je dusík nejdůležitějším prvkem ve výživě plodin. Ano je důležitý, ale pouze ve vyváženém poměru a v kombinaci s ostatními prvky, včetně mikroelementů.

Striptillové krycí plodiny na chudých půdách

Krycí plodiny pomáhají udržet půdu v dobrém stavu a jsou proto vhodné pro pěstování na chudých půdách, takže při jejich využití můžete postupně dosáhnout zvýšení výnosů o 10 až 15 % bez nutných investic do hnojení. Musíte však počítat s náklady na osivo a setí vybrané krycí plodiny, a samozřejmě i s odčerpáním určitého množství živin a vody z půdy. Ale konečný efekt při pěstování krycí plodiny je plusový a její význam je v tom, že zabraňuje přehřívání povrchu půdu, a tím i odparu vodu, že půda si udržuje drobtovitou strukturu a nedochází ke tvorbě škraloupu a že posklizňové zbytky a kořeny krycí plodiny vrátí do půdy více živin a vody než odčerpají.

V suchých oblastech, kde hrozí přesušení povrchu půdy v místech kořenů pěstované plodiny, jsou půdy náchylné na tvorbu půdního škraloupu a vznikají půdní trhliny, které již nelze opravit a nepomáhají ani ve vsakování vody z případných srážek. Vznik trhlin je znakem degradace půdy a varovným signálem. Proto nalezení cesty, jak udržet půdu chladnou, bez odpařování vody, je kritickým bodem pro úspěšné pěstování plodin v těchto suchých podmínkách nebo na chudých půdách.

Řešení je ve využití striptill technologie a pěstování krycích plodin mezi pásy, ale také v udržení vysoké pokryvnosti posklizňovými zbytky podporujícími růst hlavní plodiny a nevyčerpávajícími půdu o živiny a vodu. Bude záležet na každém z vás, jakou alternativu a cestu zvolí, a proto volte takové krycí plodiny, které budou mít vyvážený poměr mezi biomasou a náklady na pěstování. Vhodné krycí plodiny jsou ty, které vrátí živiny do půdy nebo dokonce ji obohatí o dusík ze vzduchu (luskoviny, z kterých je velmi vhodný ozimý hrách) a přinesou 12 až 20% zvýšení úrodnosti (nejde o procento navýšení výnosu).

Krycí plodiny musíte také správně zapracovat do rotace a správného střídání plodin na jednotlivých dílčích půdních blocích a tomu opět vyhovuje striptill technologie s pěstováním vybraných plodin v pásech a využitím biomasy meziplodiny následnou plodinou.

V suchých oblastech nebo v oblastech náchylných na sucho, či v oblastech s nerovnoměrnými srážkami a na chudých půdách změňte technologii přípravy půdy - omezte orbu a zaměřte se na minimalizaci. Pokud máte k dispozici tekutá organická hnojiva, tak je využívejte co nejefektivněji, protože například kejda má velký význam pro podporu struktury půdy. Zaveďte striptill technologii a zadržujte vodu v pásech, kde jsou kořeny pěstované plodiny. Půdu ozdravujte s využitím směsek krycích plodin, jako jsou tritikale, žito, oves, ředkev, jeteloviny, trávy, hrách a jiné luskoviny. Najít vyvážený poměr mezi jednotlivými plodinami do směsky bude potom váš úkol podle znalosti půdních a klimatických podmínek v oblasti kde hospodaříte.

U krycích plodin pamatujte na správný výsevek, protože příliš mnoho biomasy škodí a správnou dobu setí, která je nejvhodnější v září až říjnu. Krycí plodiny můžete zaset plošně rozhozem před přípravou pásů nebo následně po vzejití hlavní plodiny do mezipásů, ale tak aby nedošlo k poškození hlavní plodiny. To bude opět záležet na technických možnostech každého z vás. Likvidace krycí plodiny je možná chemicky, vymrznutím nebo jejím zaválením a nadrcením před setím hlavní plodiny s následným setím do pásů provedených v zaválené biomase, nebo je možná varianta nedrtit krycí plodiny, protože dlouhá nadzemní hmota lépe pokrývá půdu a brání odparu a přehřátí, a potom ve vrstvě půdy 2,2 až 5 cm je snížená teplota půdy o 15 až 10 °C, což je velmi pozitivní pro růst kořenů, půdy jsou zdravější, mají více mikroorganizmů se zlepšenou strukturou a začnou zde postupně žít a množit se žížaly. V takovém případě se seje přímo do krycí plodiny, protože krycí plodina založená na podzim je na jaře většinou ještě nízká, takže můžete sít napřímo do pásů hlavní plodinu bez obav z poškození půdy nebo vytvoření její nevhodné struktury.

Zavedení striptill technologie s krycími plodinami po několika letech změní i barvu půdy (ztmavnou, jako projev lepší biologické aktivity) a budou mít daleko příznivější strukturu při jejich zpracování, budou méně utužené a postupně se bude zvyšovat množství organických látek v půdě, nebudou se okyselovat a méně pracovních operací s půdou bude zvyšovat zásobu pohotových živin.

Cílem při pěstování krycích plodin pro vás musí být celková úspora nákladů, přes počáteční vyšší náklady na osivo a setí (lze částečně eliminovat namnožením si vlastního farmářského osiva), ale s úsporou ve zvyšování úrodnosti i výnosu následné plodiny. Vícenáklady vyváží pokrytí půdy na podzim a přes zimu se zadržením vody a využitím i minimálních srážek, tvorbou biomasy a obohacení půdy o živiny z ní uvolněné, nižšími náklady na tvorbu pásů (půda je strukturnější, lehčí s menším odporem při zpracování) a konečně i namnožením makroorganizmů (žížaly, brouci, pavouci a další).

Jde o jednoduchý a efektivní systém a k jeho zavedení potřebujete pouze striptill nebo notill a cambridge vály, protože ostatními stroji jste jistě vybaveni.

Dalším cílem krycích plodin je ochrana proti větrné a vodní erozi se zvýšenou infiltrací vody do půdy a jejímu zadržení v půdě. Pěstováním krycích plodin zlepšíte rodovou a druhovou rozmanitost pěstovaných plodin a jejich střídání, kde krycí plodina slouží jako přerušovač mono sledů.

Dojde ke zlepšení a celoročnímu životu v půdě, protože krycí plodina ze slunečního záření uloží v kořenech cukry, které živí mikroby nebo kořenové bakterie zachycující dusík. Správným střídáním plodin a striptill technologií můžete navýšit až o 0,1 % za rok organickou hmotu v půdě a u striptill technologie s využitím krycích plodin dokonce až o 0,2 % organické hmoty za rok.

Investice do striptillu je vysoce návratná, protože využijete výkonný tažný prostředek, který máte a k němu si zvolíte odpovídající počet řádků striptillu a pokud již nevyužíváte, tak investujete do RTK signálu. Striptillem ušetříte několik pracovních operací a vždy úsporně hnojte do profilu při přípravě pásů a jako bonus můžete spojit přípravu pásů, hnojení a setí do jedné operace.

U krycích plodin najděte jejich co nejvhodnější směs odpovídající vašim podmínkám, to znamená typu a struktuře půdy a současně i klimatickým podmínkám, což je zejména množství srážek v období setí a po zasetí krycí plodiny. Přizpůsobení se a flexibilita je základem úspěchu pěstování krycích plodin, ale s tím si jistě poradíte. Benefit který získáte, bude viditelná i neviditelná podzemní armáda zvýšeného počtu makro i mikro organizmů pracující pro vás, která bude zvyšovat úrodnost půdy a hlavně bude vytvářet otvory v půdě pro zadržení vody z jakéhokoliv deště, která neuteče, ale zůstane k dispozici rostlinám.

Závěr

Pěstování plodin v pásech je perspektivní, a čím dříve s ní začnete, tak tím lépe pro vás i následné pokračovatele, protože striptill technologie a technologie s krycími plodinami vám pomohou zlepšit strukturu půdy, zadržet vodu, zvýšit produktivitu a rentabilitu všech pěstovaných plodin.

Příprava pásů pro ozimou řepku, předplodina ozimý ječmen
Příprava pásů pro ozimou řepku, předplodina ozimý ječmen

Ozimá řepka v pásech, rozteč 50 cm
Ozimá řepka v pásech, rozteč 50 cm

Podzimní příprava pásů po kukuřici
Podzimní příprava pásů po kukuřici

Slunečnice v pásech po kukuřici
Slunečnice v pásech po kukuřici

Příprava pásů v luskovino-obilní směsce
Příprava pásů v luskovino-obilní směsce

Příprava pásů ve svazence
Příprava pásů ve svazence

Cukrovka v pásech
Cukrovka v pásech

Příprava pásů po ozimém žitu
Příprava pásů po ozimém žitu

Kukuřice v pásech po ozimé obilnině
Kukuřice v pásech po ozimé obilnině

Související články

Architektura porostu a zakládání plodin do širších řádků

29. 02. 2024 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Precizní zemědělství Zobrazeno 405x

Drony nachádzajú čoraz väčšie uplatnenie v poľnohospodárstve

30. 01. 2024 Ing. Matej Komár; Blumeria consulting s.r.o. Precizní zemědělství Zobrazeno 624x

Precizní zemědělství a cílené aplikace postřiků v praxi SIUZ

24. 11. 2023 Ing. Martina Poláková; Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství, z.s. Precizní zemědělství Zobrazeno 1255x

Lokálně cílená kontrola zaplevelení

17. 11. 2023 Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., Ing. Josef Chára; Česká zemědělská univerzita v Praze Precizní zemědělství Zobrazeno 1049x

Přesné hranice a jejich využití v autopilotech Raven

28. 09. 2023 Ing. Michal Krutiš; AGRI-PRECISION s.r.o. Precizní zemědělství Zobrazeno 848x

Další články v kategorii Precizní zemědělství

detail