BASF
BASF
BASF

AGRA

Přínos neprodukčních ploch

01. 09. 2018 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál, Ing. Anna Talašová, VÚRV Praha Technologie pěstování Zobrazeno 5282x

Při pěstování plodin se často setkáváme s částmi pozemků, které jsou problematické nejen z hlediska výnosu, ale například i obdělatelnosti běžnou technikou. Právě na takovýchto plochách je možno praktikovat některé z možných agroenvironmentálních opatření, přispívajících k druhové rozmanitosti a zároveň díky podpoře představuje i zajímavou možnost získání podpory. Během polní prezentace v Lukavci u Pacova uspořádané společností BASF se zájemci mohli seznámit s charakterem různých směsí a možnostmi použití.

Proseeds

Vedle jiných projektů se společnost BASF rozhodla podpořit i tuto netradiční oblast nevztahující se přímo k běžné oblasti podnikání, uvedla Susan Kluge, ředitelka společnosti BASF pro Českou republiku a Slovensko. Impulsem je snaha o podporu neprodukčních činností a ochrany krajiny. Tato oblast zaznamenává také významné změny, jako bylo omezení používání přípravků na ochranu rostlin v porostech pěstovaných pro greening.

Pěstování biopásů bylo prezentováno na hospodářství Veletových v Lukavci u Pacova, nacházející se v nadmořské výšce přes 600 m. Pro tyto podmínky byly uzpůsobeny i druhy zastoupené v prezentovaných směsích. Aktivně jsou biopásy pěstovány nejen na pokusných parcelách, ala také na polích, kde se uplatní především na okrajích polí, kde je omezeno běžné pěstování například zastíněním nebo nepříznivými vláhovými podmínkami.

Nejen rostliny, ale také při obdělávání máme různorodé požadavky a z pohledu optimalizace obdělávání lze různě optimalizovat tvary a pohyb po pozemku., uvedl doc. Milan Kroulík z České zemědělské univerzity v Praze. Podklady pro precizní zemědělství dávají přehled o výkonnosti jednotlivých částí pozemků a některé části pozemků mohou mít výrazně nižší úrodnost a jeho obdělávání je mnohdy nerentabilní. Další využití nacházejí biopásy na nerovných pozemcích, kde je možné založit tyto porosty na obtížně obdělatelných zákoutích. Významné je také posouzení směru obdělávání pozemků, kdy při různém směru jízdy může dojít k výraznému zefektivnění díky snížení neproduktivních jízd a nutnosti opakovaného otáčení. Výsledkem optimalizace je nejen zkrácení doby, ale také výsledné snížení spotřeby pohonných hmot, které přináší další nepřímý přínos při využívání biopásů.

Pohled přímo na demonstrační pozemky podrobně komentovala Ing. Anna Šrámková z ČZU v Praze, Ing. Kamil Holý, Ph.D. z VÚRV v Praze-Ruzyni zabývající se výskytem opylovačů a dalších užitečných organizmů v porostu, a Ing. Karel Vejražka, Ph.D. z VÚPT v Troubsku u Brna, podílející se na sestavení vhodných směsí. Porosty lze zakládat v rámci Agroenvironmentálních opatření nebo v rámci greeningu, kde se liší jednotlivé požadavky a nároky vycházející z jednotlivých podpůrných programů a splnění nároků na dotace. Plochy bohužel nelze v současnosti vzájemně kombinovat pro jednotlivá opatření. Přehled využití jednotlivých opatření a možností přináší přiložený rámeček.

Při pěstování biopásů je významné založení, které musí být provedeno co nejdříve na jaře, kdy mají rostliny dostatek času k růstu a dokážou zabránit rozvoji plevelů. Při skládání směsí je důležité zohlednit kvetení jednotlivých složek, aby navazovala pastva pro opylovače a užitečné organizmy, což zajistí dostatečnou snůšku a jejich přezimování. Následně se vytvořená semena stávají potravou pro volně žijící ptáky. Při výběru jednotlivých druhů je třeba vzít v úvahu také intenzitu prokořenění a mohutnosti kořenového sytému, který především u jetelovin dokáže proniknout utuženým podorničím a zpětně vynášet živiny do orniční vrstvy.

Intenzivně obdělávaná zemědělská krajina je z hlediska užitečného hmyzu tzv. "Zelenou pouští", která neposkytuje žádnou potravu užitečnému hmyzu. Proto je vhodné i do ploch nepřímo určených pro jiné využití zařadit svazenku, která z běžných plodin poskytuje nejdelší pastvu pro včely a je intenzivně vyhledávána volně žijícím hmyzem. Pro dlouhodobost kvetení je také důležité správné načasování seče, která umožní další kvetení a rostliny znovu poskytnou pastvu opylovačům.

Součástí pokusného stanoviště bylo testování výskytu zaplevelujících rostlin po zaorání biopásu v následně pěstovaném jarním ječmeni. V tomto porostu ječmene se projevily především plevelné druhy z půdní zásoby. Druhy obsažené ve směsi se v tomto porostu neprojevovaly. Potvrdila to jak varianta ošetřená standardním herbicidem, tak i kontrola pěstovaná bez herbicidního ošetření.

Problematice využití biopásů se dlouhodobě věnuje Bertrand Debret, ze společnosti BASF působící v regionu střední a východní Evropy. Prezentoval význam propojení pohledu sociálního, ekologického a ekonomického. Po zkušenostech z Velké Británie, kde probíhá dlouhodobé využívání biopásů, je pro zemědělce nejdůležitější pohled na ekonomiku. Je značný rozdíl mezi pohledem veřejnosti a naopak přínosem pro zemědělce, kteří se orientují především podle aktuálního přínosu a podpor, daných společnou zemědělskou politikou. Většinou je tam důsledně využívána veškerá obdělatelná plocha, i když to mnohdy nemá odpovídající ekonomický přínos. Paradoxně tak při snižování podílu obdělávané plochy a využití biopásů, dochází díky poklesu nákladů na tyto nedostatečně výnosné plochy, k nárůstu celkového přínosu. Rozdílný je pohled ve Francii, kde převládá snaha o ochranu půdy, vody a okolní přírody. Proto jsou zde značně využívána opatření na podporu biodiverzity. Dříve byla značná pozornost věnována především podpoře opylovačů a nyní nastává nová vlna cílící především na podporu užitečných organizmů nejenom v porostu, ale především v půdě. Snahou je ochrana životního prostředí spolu s ekonomickým přínosem při pěstování.

směska na sou vrať víceletá, 3. rok - letní výsev 2016 (greening)
Směska na sou vrať víceletá, 3. rok - letní výsev 2016 (greening)

směska na sou vrať víceletá, 3. rok - jarní výsev 2016 (greening)
Směska na sou vrať víceletá, 3. rok - jarní výsev 2016 (greening)

úhorová směska víceletá, 3. rok - výsev 2016 (greening)
Úhorová směska víceletá, 3. rok - výsev 2016 (greening)

protierozní směska na svažitý pozemek, víceletá (ME0,SEO) - výsev jaro 2018 (AEKO)
Protierozní směska na svažitý pozemek, víceletá (ME0,SEO) -  výsev  jaro 2018  (AEKO)

nektarodárný biopás víceletý, 3. rok - výsev 2016 (AEKO)
Nektarodárný biopás víceletý, 3. rok - výsev 2016 (AEKO)

směska na zamokřený okraj víceletá (směska podél vodotečí na svažité půdě), 2. rok - výsev 2017 (greening /AEKO)
Směska na zamokřený okraj víceletá (směska podél vodotečí na svažité půdě), 2. rok - výsev 2017 (greening /AEKO)

Lupina úzkolistá (jednoletá) - výsev jaro 2018 (greening)
Lupina úzkolistá (jednoletá) - výsev jaro 2018 (greening)

krmný biopás jednoletý standard (základ + rostliny pro opylovače), výsev jaro 2018 (AEKO)
Krmný biopás jednoletý standard (základ + rostliny pro opylovače), výsev jaro 2018 (AEKO)

Směska na souvrať jednoletá (greening) - výsev jaro 2018
Směska na souvrať jednoletá (greening) - výsev jaro 2018

 

Greening - „plochy v ekologickém zájmu“ (EFA)

Ochranný pás (1,5)

Porost o šířce 1–20 m od hranice půdního bloku, zakládaný s hlavní plodinou, přítomný na pozemku min. od 1. 6. do 15. 7. Přípravky na ochranu rostlin jsou povoleny.

Trvalý porost může plnit roli tzv. vegetačního pásu (> 50 % trav), který podmiňuje aplikaci přípravků na ochranu rostlin na polích svažujících se k vodnímu toku (svažitost >3°). Víceletý pás může významně zlepšit pěstební podmínky utužených souvratí např. díky jeteli plazivému nebo lučnímu, pěstovaných ve směsích s dalšími druhy rostlin. Směsky s druhy snášejícími zamokření jako např. pohanka, jetel luční, jetel inkarnát ve směskách s vybranými druhy trav mohou být trvalým řešením pro podmáčené okraje.

Úhor s porostem (1,0)

Porost pěstovaný bez přípravků na ochranu rostlin, který nesmí být sklízen ani pasen, ale může být udržován sečí s ponecháním biomasy na místě. V LPIS veden jako úhor.

Jetelotravní-směska může být trvalým řešením pro hůře dostupné, členité části pozemků. Dočasný úhor na polích vykazujících snížené výnosy může navrátit půdě produkční hodnotu, zejména při zařazení jetelovin.

Plodina vázající dusík (0,7)

Plodina či směska plodin obsahující > 50 % bobovitých druhů musí být přítomna na pozemku (případně pouze formou zbytků) od 1. 6 do 15. 7. Aplikace přípravků na ochranu rostlin je zakázána od zasetí do sklizně. Lze využít pro splnění DZES 6 organické složky půdy.

Na podnicích s rostlinnou výrobou lze jetelovinou přerušit osevní sled a významně zlepšit vlastnosti půdy (prokypření, organická hmota, dostupnost dusíku a fosforu), zejména vysetím směsi zahrnující také hluboko kořenící jeteloviny jako vojtěška či komonice.

Meziplodina (0,3)

Směs plodin, v níž jedna plodina zaujímá < 90 %. Letní varianta se zakládá do 31. 7. a zůstává do 24. 9. na pozemku, ozimá varianta se vysévá do 6. 9. a je ponechána nejméně do 31. 10. na pozemku. Jako meziplodina je chápán také podsev trávy či jeteloviny do hlavní plodiny, zachovaný po sklizni po dobu 1. 8.-24. 9. Aplikace přípravků na ochranu rostlin je v uvedených obdobích zakázána. Meziplodiny plní DZES 4 (minimální pokryv půdy) u DPB > 5°.

Na polích, kde se pěstuje řepka, se nedoporučuje ředkev nebo hořčice, které vytváří „zelený most“ pro škůdce a patogeny řepky.

Rychle vzcházející nektarodárné meziplodiny zakládané ihned po sklizni obilnin (př. svazenka) mají potenciál významně potravně pomoci včelstvům v podzimním období, kritickém pro zdárné přezimování.

 


 

Agroenvironmentálně - klimatická opatření (AEKO)

Nektarodárný biopás (15 090 Kč/ha porostu/rok)

Víceletý porost zakládaný směskou certifikovaného osiva min. na 2 ha celkové výměry, poskytující dlouhodobý potravní zdroj pro opylovače od jara do podzimu. Každoroční seč s odvozem biomasy v období 1. 7.-15. 9.

Směska snáší lehčí a výhřevnější půdy i zastíněná stanoviště s těžšími půdami. Potravní potenciál pro včelstva se maximalizuje sečením po hlavní vlně kvetení v průběhu července.

Krmný biopás (17 108 Kč/ha porostu/rok)

Jednoletý porost zakládaný certifikovaným osivem min. na 2 ha celkové výměry slouží jako úkryt a zdroj potravy zajícům, zvěři a ptactvu.

Význam pro živočichy je největší, propojují-li krajinné prvky a dělí větší půdní celky. Při zařazení volitelných druhů jako svazenka může posloužit jako potravní zdroj pro opylovače během léta.

Zatravňování orné půdy (7 916-10 929 Kč/ha porostu/rok)

Možné využití pouze na půdních blocích s min. 50 % výměry na silně nebo mírně erozně ohrožené půdě, v „oblastech zranitelných dusičnany“, v blízkosti povrchové vody nebo na půdních blocích ležících z 50 % v ochranném pásmu vodních zdrojů. Víceletý travní nebo jetelotravní porost je založen min. na 0,5 ha. Seče se 2× ročně, od druhého roku může být pasen. V LPIS veden jako orná půda travní porost nebo trvalý travní porost.

Porost může v blízkosti povrchových vod plnit úlohu tzv. vegetačního pásu (> 50 % trav), který podmiňuje aplikaci přípravků na ochranu rostlin na polích svažujících se k vodnímu toku (svažitost > 3°).

Ochrana čejky chocholaté (17 032 Kč/ha porostu/rok)

Potravní porost pro čejku chocholatou je možné zakládat na pozemku se zjištěným výskytem tohoto ohroženého ptačího druhu (vlhké louky a pole), a to min. na 0,5 ha. Jednou z možností je směska pro opylovače, která kvete ve druhé polovině léta.

(zdroj: Ing. Anna Talašová, 2018)

Tab. 1: Možnosti funkčních řešení pro různé typy pozemků v rámci greeningu a  agroenvironmentálně-klimatických opatření (zdroj: Ing. Anna Talašová, 2018)

Charakter pozemku

Greening-EFA plochy

Agroenvironmentálně-klimatická opatření

meziplodina standardní

meziplodina jako podsev

ochranný pás

plodiny vázající N

úhor s porostem

nektarodárný biopás

krmný biopás

zatravňování orné půdy

blízkost sídel



X



X



blízkost povrchových vod



X



X

X

X

ohrožení erozí


X

X

X

X



X

utužení (na souvratích)



X



X



zastínění



X

X

X

X



podmáčení



X

X

X




nízká úrodnost či obtížné zpracování



X

X

X

X

X


standardní produkce

X

X

 

X


X

X



Související články

Regenerativní zemědělství - novinky a zkušenosti

31. 03. 2024 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 539x

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 772x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 566x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 759x

Pěstování minoritních olejnin: Pupalka dvouletá

26. 01. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 779x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail