Chemap Agro s.r.o.

Progresivní farmářská technologie - pásová příprava půdy - strip-till

17. 09. 2019 Ing. Josef Šebela; Jedovnice Technologie pěstování Zobrazeno 649x

Na úvod pár slov a zamyšlení nad tím, kam směřuje české zemědělství. Jaké bude české zemědělství, když každý sleduje jen svoje zájmy a farmář farmáři je konkurentem a zemědělci nejsou schopní sjednotit se ani na základních principech. Jedna skupina osočuje druhou, a tím se nahrává aktivistům a nepodloženým průzkumům.

Agronutrition

Zemědělci potřebují a měli by umět oslovit širokou veřejnost a získat veřejné mínění na svoji stranu a současně se bránit nařčení, že zhoršují životní prostředí, týrají zvířata, znečišťují vodu a tráví přírodu. Zemědělství zcela jistě bude omezovat produkci, snižovat nadvýrobu a zvyšovat poptávku. Farmáři musí začít využívat vhodnou agrotechniku a šetrně zpracovávat půdy, nevyhnou se pěstování meziplodin a v jejich zájmu bude i rozšíření struktury pěstovaných plodin, což mohou být nejen nové druhy plodin, ale i odrůdy odolné chorobám a klimatickým podmínkám. Zemědělci budou lépe hospodařit v souladu s přírodou, počínaje zpracováním půdy, což přinese při minimálním pohybu s půdou omezení eroze, přes přesné setí a ochranu rostlin šetrnými a bezpečnými přípravky, konče načasovanou sklizní, to vše za podpory nejmodernější techniky.

Pásová příprava půdy

Žijeme v době s dostatkem potravin, vše se dá dovézt a koupit, chceme žít zdravě a levně. A z těchto důvodů je vyvíjen na zemědělství a farmáře velký tlak, aby se chovali k půdě, zvířatům a přírodě šetrně a používali bezpečné pesticidy jen v omezené míře. Proto do popředí zájmu farmářů vstupují moderní technologie zabývající se přípravou půdy a pěstováním rentabilních plodin.

Jednou z moderních technologií, která má velký potenciál, je pásová příprava půdy (strip-till), kombinující tradiční zpracování půdy (orbu) a ponechání půdy bez orby. Tato technologie je velmi využívaná v zámoří i v Evropě a do podvědomí českých farmářů vstoupila již před více než 6 lety, ale její rozšíření naráží na konzervativní přístup a neochotu změnit zaběhlé systémy, i když jde v podstatě jen o psychologické bariéry, protože to je nenáročná technologie přinášející mnoho benefitů. Přesto plochy plodin (zejména silážní kukuřice) pěstovaných v pásech postupně narůstají, čemuž napomáhá i zpřísnění požadavků na pěstování erozi ohrožujících plodin na erozně ohrožených pozemcích. Při tom ale uplatnění strip-tillu může být na všech pozemcích u mnoha plodin, kterými jsou v našich podmínkách například kukuřice, slunečnice, cukrovka, řepka, sója, bob a další.

Největší potenciál využití pásové technologie je zejména v sušších oblastech, což s ohledem na klimatické změny je dnes již téměř celé území České republiky, Vysočinu nevyjímaje. Ti farmáři, kteří si vyzkoušeli strip-till technologii, znají výhody, kterými jsou nižší organizační a časová náročnost, úspora nákladů na pohonné hmoty, hnojiva, pesticidy a v koncovce i vyšší výnos.

Vše, co je nové a jiné, vzbuzuje obavy a nebylo to odlišné ani jinde ve světě, ale postupně více a více farmářů využívá strip-till technologii zejména s ohledem na to, jak se rostliny pěstované v pásech dokážou vyrovnat s nedostatkem vody. Co je však nutné zdůraznit je to, že jde opravdu o technologii vyžadující její promyšlené zařazení do celého systému pěstování plodin a je také nutné dodržet určité zásady a preciznost provedení, od přípravy pásů, přes uložení hnojiva do profilu půdy, až po přesné setí do pásů.

Zdravá půda - zdravé kořeny - zdravé rostliny

O ozdravení půdy se dnes hovoří a píše soustavně, ale jak rychle to dokážeme? Zdravá půda má drobtovitou strukturu, je přirozeně porézní a má bohatý mikro- i makrobiální život. V takové půdě mohou růst zdravé rostliny s bohatým kořenovým systémem, které potřebují méně hnojiv a pesticidů a jsou schopné využívat živiny z půdy, zadržovat vodu a odbourávat toxické látky.

Vhodné struktury půdy je u strip-tillu dosaženo zpracováním (podrytím - nadzvednutím a ne obracením a mícháním) pouze úzkého pásu půdy, do kterého je ve spodní vrstvě uloženo základní hnojivo a následně se do něj seje. Podrytím pásů se snižuje zhutnění, dochází k lepšímu vsakování vody a zadržení přívalových srážek. Dláto pracovního orgánu při strip-tillu prorazí utuženou vrstvu a pro rostliny to je, jako byste probourali zeď. Utužená půda je významným negativním prvkem bránícím růstu kořenů, kdy rostliny zápasí s růstem kořenů, jakmile narazí na utužení, které může být již mělce pod povrchem. Výsledkem jsou ploché, mělké kořeny, které mají malou schopnost nasávat vodu a odumírají při prohřátí vrchní vrstvy půdy, kdy dojde doslova k jejich upečení a zaschnutí. Přitom jenom při podrytí dlátem se toto utužení sníží až 3×, což je ohromný benefit.

Je však nutné při přípravě pásů věnovat pozornost správnému nastavení dláta, aby byl zachován optimální poměr mezi hloubkou podrytí a šířkou pásu na povrchu. Proto se někdy dělá chyba, že se podrývá zbytečně hluboko. V dobře připraveném pásu je osivo uložené v mírně utuženém seťovém lůžku, kde rychleji klíčí a koření. Kořeny rostou do hloubky a jdou za hnojivem, čímž i snadněji získávají vodu z přirozeně vlhkého prostředí, protože nezasychají a lépe odolávají suchu. Vhodná struktura pásu proto určuje hloubku kořenů, jejich množství (objem) a větvení do stran, čímž se mění i celková struktura půdy a zvyšuje se množství organizmů v půdě, protože odumírající kořeny (odumírá 20–40 % objemu kořenů) a organické zbytky jsou zásobárnou potravy především pro makroorganizmy (žížaly).

Zpracované pásy a v nich bujněji kořenící plodiny tedy napomáhají vytvářet vhodnou strukturu půdy a podporují budování přirozeného prostředí pro růst rostlin díky zachování organických zbytků. Hlouběji rostoucí kořeny jednak využijí živiny splavené do profilu půdy i v době sucha a brání tak jejich vyplavení, což je důležité zejména u dusíku. Kořeny také vytvoří prostor pro zachycení vody a její vsakování, a tím i jejich následný další růst. I když jde o proces odehrávající se pod zemí, tak je na poli snadno postřehnutelný v robustnosti rostlin, zejména pokud je vedle sebe porovnání tradiční a strip-till technologie.

Plánujte dopředu, dávejte méně a získejte více

Změna klimatu nás v krátké době donutí ke změně přístupu v pěstování plodin a je proto dobré již dnes se ohlížet do teplých a suchých oblastí, co a jak se tam pěstuje.

Budoucnost proto určitě má pěstování zavlažované kukuřice, ale i jiných jarních plodin, kdy i například v severských státech (Švédsko) zavlažují cukrovku. Otázkou ale zůstane, kde se budou brát zdroje vody, když podzemní zásoby mizí a budou sloužit jen pro pití a zavlažovacích nádrží nebo kanálů je nedostatek. Naše zemědělství je závislé na tom, co naprší a musí se s nedostatkem vody vyrovnat.

Proč je tedy strip-till technologie tak rozšířená v aridních oblastech? Protože dokáže využít i malé množství vody ve prospěch rostlin, kdy pásy fungují jako drenáž, stahují si vodu a současně brání jejímu vypařování z povrchu. Pásy, kde je dostatek vzduchu a vody, umožní semenům rychlé nasání vody, čímž se snižuje obsah kyseliny abscisové (přírodní inhibitor klíčení) a některá semena jsou schopná klíčit během jednoho až dvou dnů. Následně ze semene rostoucí kořeny mají větší energii růstu a větší objem i průměr.

Dávat méně u strip-till technologie neznamená jen možnost snížit celkové dávky hnojiv, ale využít zejména stabilizované živiny (přednostně u dusíku a fosforu), které mají 2× vyšší účinnost. Dále používat mikrogranuláty, které jsou v pásech až 10× účinnější a dodávat při výživě rostlin i jiné prvky než N, P, K, jako třeba síru, vápník, hořčík a další.

Pokud se vám podaří dodržet hlavní zásady strip-till technologie, tak získáte více v podobě úspory nákladů (za pohonné hmoty, lidskou práci, hnojiva a pesticidy), ale i v navýšení výnosu pěstovaných plodin a návratnost investice do strip-tillu je tak velmi rychlá.

Cukrovka v pásech
Cukrovka v pásech

Slunečnice v pásech po kukuřici
Slunečnice v pásech po kukuřici

Řepka v pásech, rozteč 50 cm
Řepka v pásech, rozteč 50 cm

Příprava pásů v luskovino-obilní směsce
Příprava pásů v luskovino-obilní směsce

Pohled na podrývací dláto
Pohled na podrývací dláto

Strategie hnojení

Strip-till technologie mění myšlení při strategii hnojení, zejména v rozmístění a uložení hnojiv jen ke kořenům a ne plošně, a také ve snížení jejich celkového množství.

Strategie hnojení plodin pěstovaných v pásech však bude individuální u každého farmáře, protože bude vycházet z vlastností jeho půd a doby přípravy pásů. Současně hnojení v pásech musí navazovat na celý osevní sled pěstovaných plodin. Důležitou roli pro hnojení do pásů hraje zdravotní stav a zásoba živin v půdě, ale také klimatické podmínky, kdy máte možnost hnojit pod kořeny (organickými i minerálními hnojivy) nebo pod patu, anebo v době vegetace. Základem zůstává uložit hnojivo tam, kde ho rostliny potřebují a využijí, tedy do oblasti zóny kořenů a kde z něj bude největší přínos. Teplejší a vzdušnější půdy vám umožní hnojení do profilu pásu beze ztrát úniku dusíku do vzduchu, takže ušetříte peníze a dokonce můžete snížit celkovou dávku N o 20–40 % při zasetí a ponechání podzimních luskovin jako meziplodiny.

Také kvalita přípravy pásů má vliv na rovnoměrné uložení hnojiva, takže při zakládání pásů vycházejte z požadovaného denního výkonu a potřebné pracovní rychlosti, kterou ovlivní pracovní záběr strip-tillu a jemu odpovídající tažný prostředek. Na jednu pracovní jednotku podle podmínek budete potřebovat výkon 20–40 koní při optimální pojezdové rychlosti 12 km/hod a hloubce podrytí pásů přibližně 20 cm, čímž se vytvoří optimální hrůbek a seťové lůžko. Při dodržení pracovní rychlosti při strip-tillu se vytvoří hrůbek, jako by ho dělal krtek, tedy načechraný, vlhký a vzdušný, který je vhodný pro následné setí. Čím větší bude pracovní záběr, tak tím přesnější bude uložení hnojiva, a tím vyšší bude i denní výkon. V našich podmínkách se u strip-tillu jako nejvhodnější ukazuje pracovní záběr 8 až 12 řádků při rozteči 70 až 75 cm u kukuřice a slunečnice nebo 50 cm u řepky a cukrovky.

Někdy se podceňuje volba správného tvaru dláta a jeho uchycení na slupici, protože tvar dláta, tedy jeho síla, šířka a náběh (zploštění) musí být volena podle půdních podmínek. Správně zvolené dláto se neopotřebovává tak rychle a vydrží bez výměny mnoho hektarů. Samozřejmostí by mělo být i jištění dlát, nejlépe pneumaticky nebo hydraulicky a uchycení dláta na slupici musí být řešeno tak, aby zde byl prostor pro hnojící trubici a ohraňovací disky.

Celá pracovní souprava, tedy tažný prostředek, zásobník na hnojivo a strip-till nesmí být příliš dlouhá a náročná na tahovou sílu a současně ani příliš těžká, aby nedocházelo k nežádoucímu utužení. Snížit utužení vám pomůže uchycení v tříbodovém závěsu a použití flotačních pneumatik. Čím kratší bude souprava, tím také bude lépe držet na svazích a nebude docházet k jejímu ujíždění, budete-li připravovat pásy po vrstevnici, což je důležité pro následné setí, aby nedocházelo k setí mimo pás. V každém případě vám hnojení do pásu (současně s přípravou pásu) bude šetřit čas a náklady na pohonné hmoty (úspora 20 %) a množství hnojiva, kterého můžete dát o 25 % méně, což je úspora 400–500 Kč/ha, při zachování potřebné koncentrace živin v místě kořenů.

Zaměřte se na optimální poměr živin při hnojení a jejich celkovou potřebu pro správný růst rostlin. Celkovou dávku dusíku rozdělte a přibližně 50 % dejte do pásů do hloubky alespoň 15 cm mimo zónu lůžka a prvního růstu kořenů, čímž předejdete přílišné koncentraci dusíku pod osivem a zabráníte možnému spálení kořenů. Druhou polovinu rozdělte na 25 % pod patu při setí a 25 % po vzejití přihnojením okolo řádků. Umístění dusíku nepodceňujte, zejména budete-li hnojit močovinou (ve směsích sesedává, hůře se míchá, a tím i nerovnoměrně dávkuje) a zabraňte také přehnojení míst způsobené překrytím nebo odkapáváním hnojiva.

Celkovou dávku NPK naplánujte nejen podle potřeby rostlin, ale také s ohledem na půdní podmínky a využijte rozbory půd a mapy pozemků. Vybírejte vhodná hnojiva, která nezakyselí půdu (ne kyselá hnojiva na kyselé půdy) a neodbourají vápník a nešetřete na nesprávném místě, protože rostliny jsou jako lidé a musí pravidelně jíst, aby zůstaly zdravé. Proto nevhodné hnojení (jednostranné, škodlivými prvky) může omezit až zastavit růst rostlin a zhoršit vlastnosti půdy. Oproti tomu aplikace hnojiva do profilu pásu (organického i minerálního) a při setí pod seťové lůžko, doplněná hnojením v průběhu vegetace povede k navýšení výnosu i v horších půdních podmínkách.

Jako optimální je kombinace podzimního hnojení dusíkem (síran amonný, DAM) po sklizni předplodiny na podporu rozkladu ponechaných organických zbytků a změnu poměru C/N u slámy, společně s jarním hnojením do pásů do hloubky 15 až 18 cm hnojivem typu NPK plus Zn + Bór + Cu + Mg a následným hnojením při setí pod patu a podle potřeby doplněné hnojením do řádků po vzejití plodiny.

Je-li nutné zapravit plošně organická hnojiva, tak nejlépe na podzim a jen podmítkou do hloubky 8 cm, anebo až na jaře dostatečně dlouho před přípravou pásů, protože aplikací dochází k nežádoucímu utužení povrchu půdy. Jednotlivé poměry živin a celkové množství dusíku bude závislé na pěstované plodině, ale cílem zůstává, aby nedošlo ke zničení biologického života v půdě. V každém případě všechny živiny budou využity díky vyšší vlhkosti (kdy až dvě třetiny srážkové vody se soustředí okolo pásu a jen jedna třetina je mezi pásy) jen rostlinou a nedojde k jejich znehodnocení. Cíleným hnojením a pásovou přípravou se zvýší obsah organických látek v půdě a bude se vytvářet vhodné prostředí pro makroorganizmy.

Součástí strategie hnojení je i využití meziplodin před přípravou pásů. Meziplodinu lze zaset brzy po sklizni a využít tak dlouhého období pro úspěšné vzejití a zakořenění meziplodiny před přípravou pásů a setím jarní plodiny, například kukuřice. Meziplodiny můžete set secím strojem přímo do strniště nebo rozmetadlem plošně co nejdříve po sklizni, aby nedošlo k přeschnutí povrchu strniště. Výběr vhodného druhu meziplodiny je velký, ale nejlepší jsou plodiny, které nepřezimují (luskoviny, olejniny, svazenka), aby se na jaře daly dobře připravit pásy.

Tipy na rentabilní hnojení

Práce s přírodou a půdou si zaslouží o ní přemýšlet a přizpůsobit se jí. To je důležité zejména při hnojení a při práci s pesticidy. Začněte s mapováním pozemků, udělejte si rozbory půd a zjistěte jejich potenciální úrodnost a zásobení živinami. Zvolte vhodnou technologii přípravy půdy před setím, na to navazující strategii hnojení a způsob setí. Pěstujte rentabilní plodiny a šetřete náklady na jejich pěstování například snížením počtu pracovních operací, úsporou PHM, hnojiv i pesticidů a hlavně vracejte půdě to, co jí patří a co jí odčerpaly plodiny.

Hnojení je základní strategie v technologii pěstování jednotlivých plodin, někdy podceňovaná, jindy přeceňovaná, ale je to položka, za kterou vydáváte nejvíce peněz. Využitím strip-till technologie můžete na hnojivech ušetřit nemalou finanční částku a současně budete zvyšovat podíl organické hmoty v půdě. Hnojte základními živinami v poměru 3 N : 1 P : 1,1 K : 0,8 S, ale nezapomínejte na ostatní důležité mikroprvky. Dusík vždy rozdělte na několik dávek (nejlépe tři) a máte-li možnost tak používejte močovinu v roztoku do postřiků, ale ne s herbicidy. Dělené dávky dusíku jsou důležité zejména na půdách, které jsou lehké a propustné.

Snažte se porozumět biologickým procesům v půdě, jak zde žijí a pracují mikro- a makro-organizmy a pochopíte, že nestačí jen pohnojit a zaset, ale že je nutné podpořit kořeny, nakrmit půdu a teprve potom rostliny. Z makroorganizmů jsou velmi důležité žížaly (jejich exkrementy jsou srovnatelné s hnojem, protože dodávají do půdy N, P, K a Ca), které přetváří organické zbytky, likvidují houby a celkově ozdravují půdu a pamatujte, že kde ryje krtek, tak tam žijí žížaly a uvědomte si, že je orbou zabíjíte, ale strip-till technologie (podrytí a nadzvednutí jen 25 % obdělané plochy) podporuje jejich množení, a to je cesta k vyšší úrodnosti a ozdravení půdy.

Také mohutné a zdravé kořeny rostlin pěstovaných v pásech uvolní zpět do půdy až 40 % uhlíku, který slouží jako potrava mikroorganizmům a že součástí hnojení je i práce s posklizňovými zbytky předplodiny, které doporučujeme nedrtit a jen nařezat na dlouho a buďto mělce zapravit, nebo je nechat na povrchu pozemku. Je možné podpořit jejich rozklad a upravit poměr C/N hnojením dusíkem, anebo je nechat jako potravu pro houby a žížaly, které je postupně zatáhnou do půdy a přemění pro potravu rostlin.

Hnojení silážní kukuřice dusíkem v suchých podmínkách

Kukuřice potřebuje pro svůj zdravý růst řadu živin, z nichž 16 je nezbytných pro vývoj rostlin. Příjem živin podporují agronomické postupy, do kterých patří odstranění zhutnění, odvodnění mokrých půd, monitorování nedostatku živin a udržení jejich dostatečného zásobování pro rostliny.

Základními prvky pro produkci kukuřice je uhlík, vodík a kyslík, které jsou dodávány vzduchem a vodou. Základní makroprvky jsou dusík, fosfor a draslík a další potřebné makroprvky jsou síra, vápník a hořčík. Pro vyrovnaný růst potřebuje kukuřice i mikroprvky, jako je bór, chlor, měď, železo, mangan, molybden a zinek. Příjem všech živin je složitý proces, který zajišťují kořeny z půdy a jimi jsou transportovány do dalších částí rostliny tak, aby podpořily růst. Aby kořeny zdravě rostly, musí být v neutužené nebo nezamořené půdě, a tím mohly neustále extrahovat živiny z půdy. Každý farmář ví, že pro vysoký výnos potřebuje kukuřice dostatek N, K a P, které do půdy dodává základním hnojením, ale už si neuvědomí, že rostliny potřebují i ostatních 10 prvků (chybí zejména na lehkých písčitých půdách a v půdách s nedostatkem organické hmoty), kterými se hnojí omezeně.

Toto částečně eliminuje pěstování kukuřice v podrytých pásech, kde kořeny hluboko koření (i více než 1 metr), je zde přirozená půdní vlhkost a mohou potom tyto živiny přijímat z hlubších vrstev půdy. Při pěstování kukuřice v suchých oblastech je proto nutné ponechat rostlinné zbytky nebo mulč na povrchu, aby bránily nežádoucímu odpařování vody z povrchu půdy, a v suchých podmínkách musí počítat každý pěstitel silážní kukuřice s tím, že bude docházet k poškození rostlin vlivem stresu ze sucha a nedostatku vody. Toto opět eliminuje strip-till technologie a pěstování kukuřice v pásech s řízeným hnojením a využitím optimálních dávek dusíku pro zakořenění a růst kukuřice.

Buďte si vědomi toho, že zvýšená hladina dusíku v suchu vede k poškození lidí i dobytka, protože se dusík nemůže ukládat v rostlině nebo zrnu a kukuřice roste pomalu a vysoká hladina nitrátů je toxická pro zvířata i rostliny, ale i pro lidi, pokud se dostanou do spodních vod. Dalším problémem je to, že kumulace nitrátů v suchu vytváří plyny v zrnu, což je nepříznivé pro zvířata. V siláži jsou plyny běžné a potřebné, ale zrno je krmeno více. Akumulaci nitrátů v siláži podporuje sucho, mráz, deštivo, ale i snadná dostupnost dusíku z přehnojení. Vysoké hladině nitrátů předejdete, pokud budete hnojit na normovaný požadavek a u strip-till technologie tento můžete snížit o 25 % a na suchých půdách raději silážní kukuřici nehnojte organickými hnojivy nebo hnojivy s vysokým obsahem dusíku. Při růstu kukuřice minimalizujte stresy ze sucha (mohutné a zdravé kořeny u pásů si s tím poradí samy) doplněním deficitních živin.

Přirozená půdní úrodnost je základní předpoklad pro ekonomické pěstování kukuřice, ale faktem je, že dusík je nejdůležitějším prvkem ve výživě a produkci silážní kukuřice. Celkovou dávku dusíku plánujte na očekávaný výnos, od kterého odečtěte zbytkový dusík v půdě, vytvořený mineralizací nebo dodávaný z organických hnojiv, či luskovinných předplodin a za další důležité prvky považujte fosfor, zinek, železo a draslík. V suchých podmínkách připočtěte 5 % k normě očekávaného výnosu nebo výnosu dosaženého za posledních pět roků, mimo roky, kdy byl výnos snížen extrémním suchem nebo mrazem.

Kejda aplikovaná při přípravě pásů je kvalitní hnojivo pro silážní kukuřici, zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a dodává základní živiny a mikroelementy. Celková dávka kejdy nesmí být vyšší, jako je požadavek na celkový dusík, protože by mohlo dojít k porušení nitrátové směrnice, ale hlavně by byly problémy s nitráty ve vodě, došlo by k zasolení půdy, horšímu růstu kukuřice a k erozi.

Doba aplikace dusíku u kukuřice vychází z dělení celkové dávky a potřeby během růstu. Vhodné je dát 50 % dusíku do pásů, do hloubky alespoň 15 cm a zbytek před setím (jen do 30 kg N/ha, aby nedošlo k ohrožení rychlosti vzcházení a poškození kořenů a 5 cm pod osivo) a raných růstových fázích kukuřice (mezi pásy), kdy kořeny kukuřice rostou rychle nejen dolů, ale také mezi řádky, takže toto hnojení podporuje růst, kde nejlepší je dodání dusíku při kultivaci nebo rozmetadly s aplikačními hadicemi a nezapomeňte, že nejvhodnější je stabilizovaná forma dusíku, která v suchých podmínkách funguje velmi efektivně a nedochází k jeho ztrátám.

Příprava pásů po ozimém žitu
Příprava pásů po ozimém žitu

Pásy založené po ozimém žitu ošetřené glyfosátem
Pásy založené po ozimém žitu ošetřené glyfosátem

Kejda uložená v profilu pásu
Kejda uložená v profilu pásu

Kukuřice v pásech po ozimé obilnině
Kukuřice v pásech po ozimé obilnině

Zkušenosti s technologií strip-till

Nejen teorie, ale zejména praxe nás naučí a přesvědčí. Základní podmínkou zvládnutí pásové přípravy půdy je dodržení technologické kázně. Nelze k tomu přistupovat jako k nutnému zlu, ale využít předností při zařazení strip-till technologie do celého systému hospodaření. Strip-till tedy může být nezbytnost (DZES) nebo rozumná volba šetrného pěstování mnoha plodin, zejména řepky olejky s přípravou pásů společně s hnojením a následným setím přesným secím strojem ve dvou pracovních operacích nebo přípravou pásů s hnojením a setím v jedné pracovní operaci. Ale také volba mezi přípravou pásů na podzim nebo na jaře pro jarní plodiny (kukuřice, slunečnice, řepa, bob, sója). Podzimní příprava pásů (nepoužívají se zadní drobící válce) má výhodu v tom, že po zapravení hnojiv do profilu má načechraný pás několik měsíců čas na přirozené slehnutí, ale nevýhodu v tom, že jsou pásy dělány na podzim v době velké pracovní špičky a mnohdy při zhoršených půdních podmínkách (déšť a bláto), takže se musí na jaře obnovovat. Proto i s ohledem na tyto nevýhody ve spojení se změnou klimatických podmínek a možností využít meziplodiny je preferován systém jarní přípravy pásů, při kterém vytvoříte ideální seťové lůžko před setím. Jen pro porovnání téměř 50 % farmářů preferuje jarní přípravu pásů a více než dvě třetiny obnovují na jaře podzimní pásy.

Jak zajistíte úspěšnost při zakládání pásů na jaře? Zachovejte střídání plodin a nepěstujete například kukuřici opakovaně po sobě na jednom pozemku. Následuje-li kukuřice po obilnině a ponechaném strništi s nařezanou slámou, tak není rozdíl v podzimní nebo jarní přípravě pásů, ale na úrodných pozemcích je vhodnější časná jarní (do poloviny března) příprava pásů. Organizačně je nutné sladit přípravu pásů, kterou podřiďte termínu setí. Setí může být bezprostředně po přípravě pásů, anebo s časovým odstupem několika dnů, což bude závislé na půdních podmínkách, struktuře půdy a její vlhkosti, ale i na zamýšlené hloubce podrývání. Proto někdy budete moci set 1 až 2 dny po založení pásů, ale pokud bude vlhko, tak bude lepší počkat několik dnů, či týden na proschnutí.

Kdy připravit pásy odhadne zkušený agronom bez problémů, ale jako vodítko berte použití rýče, který pokud zaryjete a vytáhnete bláto, tak je příliš brzy. Správný čas nastane, jakmile se vám ornice bude v ruce po zmáčknutí drolit. V těžkých jílovitých půdách nečekejte se setím po přípravě pásů dlouho, aby nedošlo k přeschnutí a vytvoření hrud a raději sejte brzy a zabráníte vytvoření škraloupu na povrchu půdy. Proto v těžkých půdách sejte nejlépe během druhého dne po přípravě pásů. Musíte tedy znát svoje pozemky a jejich vlastnosti.

Aby secí stroj chodil hladce a přesně po čerstvě připravených pásech, tak pásy musí být vyšší než nezpracovaný mezipás, ale ne více než o 2,5 cm. Toho dosáhnete správným seřízením zamačkávacích válců, které přitlačí pás dolů a vytlačí přebytečný vzduch a současně i nadrobí povrch pásu. Na jaře se vyplatí počkat na vhodné podmínky (i s ohledem na možnost hnojení kejdou do profilu pásu), v kterých se bude lépe připravovat strniště, zejména odhrnuté zbytky čistícími disky, které připraví čistý pás a seťové lůžko pro hladký chod secího stroje, bez jeho ucpávání. Vyhněte se přípravě pásů, je-li příliš vlhko, protože by mohlo dojít k vytvoření hrud a ucpání vzduchových kanálků.

Před jarní přípravou pásů v případě zaplevelení můžete aplikovat totální herbicid a ušetříte náklady na další chemickou ochranu. Pásy připravené na jaře vám umožní až o několik dnů dřívější setí díky vyšší teplotě půdy v pásech, které jsou až o 5 °C teplejší, než pásy připravené na podzim, které přes zimu slehly, nasákly vodou a jsou těžší. Volte také vhodný typ dláta (na jaře je lepší méně agresivní dláto, jak na podzim), které nebude dělat příliš vysoký hrůbek, což můžete usměrnit i seřízením šířky ohraňovacích disků. Hrůbek se přimáčknutím zadním drobícím válcem nebo dešťovými srážkami, anebo po určité době srovná.

Volte správnou hloubku podrytí s ohledem na vaše specifické podmínky a nic nedělejte paušálně, protože bude-li podryto příliš hluboko, tak bude trvat delší dobu proschnutí, a také příliš hluboko zaseté osivo bude vzcházet pomalu, protože může mít nižší energii při vzcházení. Správně připravený pás na jaře, který bude mít více pórů, bude vzdušný s drobtovitou strukturou, zajistí vyšší vsakování vody a bude dříve prohřátý, což je pro setí to nejlepší. Pokud budete připravovat pásy v jedné operaci se secím strojem, tak zvažte použití užších pneumatik tažného prostředku, což pomůže vytvořit neutužené, upravené pásy s rovnoměrnou hloubkou. Stav posklizňových zbytků, jejich množství a stupeň rozložení bude závislé na předplodině, ale neměly by ovlivnit jarní přípravu pásů. Se zbytky předplodiny můžete pracovat již na podzim a pomoci jejich rozkladu například pohnojením dusíkem nebo zasetím luskoviny do strniště. Dbejte na správný směr při přípravě pásů, aby secí stroj přesně kopíroval střed pásu.

Obecně ale mějte veškeré stroje nastaveny na vlastní podmínky (druh půdy, hloubka ornice, vlhkost) tak, aby příprava pásů byla rovnoměrná ve stejné hloubce a pracovní jednotky strip-tillu kopírovaly případné nerovnosti a hnojivo bylo uloženo ve stejné vrstvě. Správně seřiďte a nastavte hloubku a úhel čistících disků, což je druhý pracovní orgán na strip-tillu, které posklizňové zbytky odstraní z pásu, ale současně nesmí pracovat příliš agresivně, bez nevyhazování ornice a nezahrnování odhrnutých zbytků ornicí.

Soustřeďte se na úrodnost půdy a hnojení

Používejte při přípravě pásů dusíkatá hnojiva s postupným uvolňováním dusíku (stabilizovaný dusík), protože to bude příznivější pro mikroorganizmy žijící v půdě, a také nedojde k jeho proplavení. Během prvních let po zavedení technologie strip-till nesnižujte celkové množství dusíku (toto snížení až o 25 % je možné až po zvládnutí technologie v rámci střídání plodin) a používejte část celkového N při setí pod osivo, ale opatrně, aby nedošlo ke spálení kořínků.

Základní hnojení (startovací) při jarní přípravě pásů zapravte do spodní části profilu pásu, přibližně 3–5 cm nad hloubku podrytí, což může být na hlubokých půdách v hloubce do 25 cm. Diferencujte hnojení v pásech, které vyžaduje rozdílnou hloubku uložení pro různé plodiny, ale nejlepší výsledky uložení hnojiva jsou v hloubce okolo 18–20 cm v pásu podrývaném na 25 cm. Je ověřené, že v provozu plošně aplikované množství hnojiv bývá až o 50 % vyšší, než jsou dávky hnojiv použité do pásů, při zachování stejného výnosového efektu u rostlin.

Při hnojení do pásů na podzim omezte hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (kejdu stabilizujte), ale používejte raději hnojiva pevná (minerální) typu NPK v různých poměrech živin. Příprava pásů na jaře a aplikace dusíku umožňuje větší variabilitu (širší aplikační okno) mezi přípravou pásů a setím v závislosti na typu půdy, půdních a vláhových podmínkách, v kterých se osvědčuje úzká podrývací jednotka, protože uložíte hnojivo co nejúžeji a nejblíže k osivu. Používejte hnojiva sypká, granulovaná, neabsorbující vlhkost, která budou lépe procházet přes hnojící trubice bez jejich ucpávání.

Dbejte na preciznost a zabraňte erozi na svazích

Automatické navádění a řízení (GPS) je základní podmínkou pro další pracovní fáze, protože snižuje chyby způsobené únavou obsluhy a spolehlivě navádí nářadí do pásů. RTK korekční signál a automatické navádění snižuje zhutnění půdy a eliminuje menší zkušenosti obsluhy, což pomůže dosáhnout optimální výsledek.

Rozteč pásů musí být stejně široká, jako je rozteč řádků secího stroje, což zajistí 100% setí v pásu. Na svazích nebo na jejich okrajích je vhodnější zakládat pásy již na podzim tak, aby se předešlo možné erozi splavením půdy.

Naplánujte si podle tvaru pozemku správný směr pásů, aby nedošlo k vytvoření oblouku ve svahu, a tím nemožnosti zaset do středu pásu. Pásy založené na podzim budou fungovat lépe, jestliže mají vytvořený hrůbek (bez využití drobícího válce), který během zimy promrzne, rozpadnou se hrudy a při jarní přípravě pásů se vyvarujte použití hlubokého podrývání a využijte zaválení drobícím válcem. Na podzim zakládejte pásy jen v těžkých půdních podmínkách (jílovité půdy), které neumožňují přípravu pásů na jaře. Je-li to možné, tak zůstaňte ve stejných pásech opakovaně každý rok, což nebude rušit vytvořenou strukturu půdy a využije se i zůstatková výživa, ale u kukuřice opakovaně pěstované po kukuřici v pásech, založte každý rok pásy o 20 cm dále, než předchozí rok, takže zůstane jen úzká zóna hnojení a nedojde k přehnojení pásů nebo nedohnojení plochy mezi pásy pro následnou úzkořádkovou plodinu.

Pásy s ponechanými organickými zbytky na povrchu mezi nezpracovanými pásy snižují odtok vody a brání erozi tím, že zachytí až 50 mm srážek, aniž by došlo ke splavení ornice, protože vodu do sebe díky příznivé struktuře a vzdušnosti vsáknou. Aby nedocházelo k erozi na svazích, tak je nutné dodržet vhodnou šířku pásu, která je 20 cm, uložit hnojivo do hloubky 18 až 20 cm, meziřádkovou vzdálenost u kukuřice, či slunečnice volit 70 nebo 75 cm a set erozi ohrožující plodiny jen na přijatelných svazích, které mají svahový stupeň 7,5–10 cm.

Souhrn

Pěstování plodin v pásech je perspektivní pro české zemědělství a věřte, že v tom nezůstanete sami, protože strip-till technologie se neustále vyvíjí, získávají se nové poznatky a zkušenosti od farmářů, kteří tuto technologii praktikují mnoho let a které vám pomohou zlepšit produktivitu a rentabilitu pěstovaných plodin.

Příprava pásů ve svazence
Příprava pásů ve svazence

Podzimní příprava pásů po kukuřici
Podzimní příprava pásů po kukuřici

Příprava pásů pod řepku, předplodina ječmen jarní
Příprava pásů pod řepku, předplodina ječmen jarní

Řepka v pásech po obilnině - jaro
Řepka v pásech po obilnině - jaro

Řepka v pásech, rozteč 75 cm
Řepka v pásech, rozteč 75 cm

Řepka v pásech, rozteč 75 cm, detailní pohled
Řepka v pásech, rozteč 75 cm, detailní pohled

Související články

Pěstování luskovin (6): Bob - Faba

11. 10. 2019 Ing. Miroslav Houba, CSc.; Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin, z.s. Technologie pěstování Zobrazeno 180x

Ozimá pšenice v letech s deficitem srážek

09. 10. 2019 Ing. Marie Váňová, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 356x

Výhled produkce olejnin a zejména sóji v roce 2019

04. 10. 2019 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 312x

Pastviny vyprahlé po suchém roce a možnosti jejich regenerace

23. 09. 2019 Ing. Ivan Houdek; DLF Seeds, s.r.o. Hladké Životice Technologie pěstování Zobrazeno 418x

Nejpoužívanější regulátor s fungicidní účinností

01. 09. 2019 Ing. Marek Šmika, BASF spol. s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 455x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail