Regenerativní zemědělství - zkušenosti a nové směry

18. 02. 2025 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D., Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 738x

Koncem ledna se v aule České zemědělské univerzity v Praze sešli zájemci o regenerativní zemědělství z řad široké odborné veřejnosti i zemědělské praxe na již 4. ročníku konference Živá krajina. Tu stejně jako v předchozích letech pořádal projekt Carboneg, vedeným Václavem Kurelem. Během celého dne se měli možnost účastníci v sále i on-line seznamovat formou přednášek nebo panelových diskusí s touto formou hospodaření, související legislativou popř. praktickými zkušenostmi farmářů. Letos bylo součástí také téma nutriční kvality potravin.

Vliv života v půdě na nutriční kvalitu potravin

Dlouholeté zkušenosti z výzkumu zaměřeného na nutriční rozdíly v potravinách produkovaných různými způsoby hospodaření prezentoval Dan Kittredge ze Spojených států. Dokládal, že je ovlivňuje bohatost života v půdě.

Moderní postupy pěstování sice zajišťují vysokou produkci potravin, jejich nutriční kvalita ale nemusí být dostatečně vysoká. Tuto situaci je potřeba zlepšit, pomoci může regenerativní zemědělství, které se zaměřuje na šetrnou práci s půdou. Ta, pokud je s ní správně zacházeno, pomáhá prostřednictvím své aktivity navyšovat množství živin v potravinách. To bychom si mohli podle Dana Kittredge v budoucnu měřit při nákupech v obchodě sami, např. mobilním telefonem. První přístroje, které toto na principu spektroskopie umí, již existují.

Evropská legislativa ochrany půdy a biodiverzity

Snahy o řešení klesající biodiverzity a problémů s degradací půdy pomocí legislativních opatření EU prezentoval půdní biolog Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D. Od půdy jako farmáři očekáváme, že bude úrodná, v dostatečné míře dokáže zadržovat vodu i poskytovat živiny, akumulovat uhlík, nepodléhat erozi a nebude nadměrně utužená. 60–70 % půdy v EU je ale degradováno, což významným způsobem navyšuje náklady na hospodaření. Řešení problémů ochrany půdy a biodiverzity je třeba hledat nejen v praktických opatřeních, ale i ve správném nastavení legislativního rámce evropské společnosti, přičemž je pravdou, že ČR má v rámci EU jedny z nejlepších zákonů na ochranu zemědělského půdního fondu.

I přes neustálé snahy o revize a doplňování dalších pravidel, negativní trendy v oblasti ochrany půdy přetrvávají a její stav se nezlepšuje. Je tedy otázkou, zda je legislativu potřeba vylepšovat, nebo by postačovalo jen důsledněji pracovat se tou stávající.

Změnu pohledu na danou problematik přinášejí nové návrhy řešení Zelené dohody. Naznačují, že soustředit se pouze na ochranu současného stavu nestačí, důležité je směrovat aktivitu na obnovu. Tu je pak nutné podpořit správně nastavenou legislativou.

Řešení podoby zemědělského ekosystému přináší nově schválený Zákon o obnově přírody. Kromě povinného sledování stavu vybrané populace ptáků si každá členská země může zvolit dva ze tří dalších indikátorů (výskyt motýlů, zásoba C v obdělávaných plochách, podíl zemědělské půdy s výskytem krajinných prvků), podle nichž bude hodnocena.

V procesu diskuze je návrh Směrnice o monitoringu a ochraně půd, který má zajistit detailní znalost o tom, co se v půdě děje. Jeho výstupem jsou např. informace o 60–70% degradaci zemědělské půdy EU, přiřazení zásadního významu obsahu organické hmoty v půdě a nově se zde objevuje definice renaturalizačních a regeneračních postupů. Cílem do roku 2050 je snaha alespoň se přiblížit parametrům zdravé půdy, ne jich závazně dosáhnout.

Způsoby financování regenerativního zemědělství

Možnosti řešení investic do nových způsobů hospodaření představila Eva Chvalkovská z Komerční banky. Uvedla, že banky mají možnost díky svému zapojení do „zelené politiky“ pomáhat zemědělcům s financováním projektů regenerativního zemědělství prostřednictvím tzv. zelených úvěrů, tedy úvěrů vázaných na cíle udržitelnosti, nebo při nákupu strojů zajistit financování skupinou SGEF. Pro hodnocení klienta jsou ale důležité nejen finanční ukazatele, nýbrž i výsledky z oblasti biodiverzity, nakládání s vodou, odpady nebo racionálního používání pesticidů a hnojiv.

Dlouholeté zkušenosti z praxe i výzkumu v oblasti zdravé půdy představil Dr. David Purdy

Cesty ke zlepšení zdraví půdy a příklady z praxe

Na konferenci prezentoval své dlouholeté zkušenosti z terénu, výzkumu i působení v roli poradce Dr. David Purdy, anglický výzkumník a expert na zdravou půdu. Popsal situaci v Anglii, kde je převážně utužená, těžká jílovitá půda s nízkým obsahem organické hmoty i uhlíku a s vysokým obsahem vápníku. Problémem jsou také plevele, což v souhrnu nutí farmáře ke změně způsobů hospodaření. Regenerativní zemědělství, v němž nesmí chybět krycí plodiny a meziplodiny, pomáhá zachytit uhlík v půdě, zlepšit pórovitost, biologickou aktivitu, vodní režim a navýšit obsah živin. To jsou souvislosti, které D. Purdy nejen zkoumá, ale jako poradce i propaguje mezi zájemci tohoto způsobu hospodaření.

O aktuální poznatky z přechodu na regenerativní způsob hospodaření, a jeho využívání na svých farmách, se podělili i čeští farmáři. Společně vyzdvihli význam meziplodin, nových technologií, prezentovali výsledky hospodaření a nevynechali ani oblasti, kde se setkali s největšími problémy (hraboši, slimáci, invaze plevelů a škůdců, těžké půdy).

Na rodinné farmě v podkrkonoší zkouší postupy regenerativního zemědělství Jan Basař. Prvotním impulzem byla eroze, kterou řešili primárně zatravňováním, což ale vedlo k úbytku orné půdy. Diverzifikaci ploch nakonec regenerativní zemědělství zachránilo.

Za nejdůležitější pro kvalitu hospodaření na rodinné farmě považuje Vladimír Gut kvalitní meziplodinu a no-till setí, což je základ zdravé půdy a dobrého budoucího výnosu. Jako meziplodiny používají, nebo v osevních postupech zkoušejí, pelušku, bob, lupinu, vikev, slunečnici, svazenku, čirok, len a další.

Zkušenosti z rodinné farmy popsal František Jenček, který začal regenerativně hospodařit před 2 roky vysetím sóji. V současnosti zkouší touto technologií pěstovat také ozimou i jarní pšenici, řepku, jarní ječmen a letos plánuje slunečnici. Meziplodiny používá ozimé. Regenerativně začal hospodařit z důvodu zodpovědnosti k rodinné půdě, boje se suchem a erozí, a také pro úspory času.

Podpořte výzvu konference Živá krajina 2025